Max Space
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Koncem tohoto týdne má být spuštěn experiment amerických Vesmírných sil a NASA, jehož cílem bude otestovat novou architekturu malých družic navrženou pro provoz na velmi nízké oběžné dráze Země.
Startup Apolink z Palo Alto si vybral společnost GomSpace pro stavbu rádiofrekvenčního subsystému pro svůj první cubesat s cílem ukázat, jak lze přijímat signály z jiných kosmických zařízení na nízké oběžné dráze Země (LEO) a přeposílat je na Zemi.
NASA plánuje otestovat družicovou síť Starshield společnosti SpaceX, určenou primárně pro zákazníky v oblasti národní bezpečnosti, na podporu provozu sítě Deep Space Network agentury.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Devatenáctá dlouhodobá expedice na orbitálním komplexu Mir prošla před svým započetím poměrně velkými změnami oproti původním plánům. Nešlo ani tak o personální složení, byť i zde se malé zemětřesení událo. Podle ustáleného zvyku se záložní posádka osmnácté expedice měla stát hlavní posádkou expedice následující. V tomto kontextu tedy nebyla nominace zkušeného Anatolije Solovjova a nováčka Nikolaje Budarina coby hlavní posádky EO-19 žádným překvapením. Ovšem v záložní posádce, která zprvu trénovala ve složení Jurij Onufrijenko a Alexandr Poleščuk, udělali menší čistku muži v bílých pláštích. V dubnu 1995 vystavili lékaři stopku Alexandru Poleščukovi a k Onufrijenkovi byl přiřazen Jurij Usačov, který se před necelým rokem vrátil z velmi úspěšného dlouhodobého pobytu na Miru. Druhou velkou změnou byl termín startu a způsob dopravy na stanici. Když byly v roce 1993 oznámeny nominace do posádek EO-18 a EO-19, počítalo se s tím, že v květnu 1995, tedy v průběhu osmnácté expedice dojde ke spojení amerického raketoplánu se stanicí. Raketoplán poté nazpátek na Zem odveze Normana Thagarda a jeho parťáci Vladimir Děžurov a Gennadij Strekalov na stanici pobudou až do srpna, kdy je
NASA přidělila firmě Advanced Space z coloradského Boulderu 13,7 milionu dolarů na vývoj a provoz cubesatu, který bude umístěn na stejnou oběžnou dráhu kolem Měsíce jako chystaná stanice Gateway. Projekt CAPSTONE (Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment) by se měl stát prvním lidským výtvorem na dráze označované jako NRHO (near rectilinear halo orbit) kolem Měsíce. Na této speciální dráze se bude cubesat otáčet s Měsícem podle toho, jak bude obíhat Zemi – v perilunu (nejnižší bod dráhy) bude jen 1600 km nad Měsícem, a v apolunu (nejvyšší bod) pak celých 70 000 km daleko.
V neděli v době oběda pro vás již tradičně vychází Kosmotýdeník – pravidelný souhrn událostí z kosmonautiky v uplynulém týdnu. V jeho aktuálním vydání se vypravíme opravdu daleko. Budeme zkoumat důvody vzniku podivných jezer na měsíci Titanu a to, jak k objasnění jejich vzniku pomohla nyní již neexistující sonda Cassini. Podíváme se také na padající led na Marsu, anebo na úpravy floridské rampy 39A pro starty systému Starship Superheavy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
29. srpna připravili inženýři pro vozítko Mars rover 2020 důležitou zkoušku. Zařízení vážící 1040 kg bylo umístěno na speciální otočnou konstrukci, která začala rotovat jak ve směru hodinových ručiček, tak i opačně – pokaždé s rychlostí otáčení zhruba 1 otočky za minutu. Marsovský rover se na tento pomalý kolotoč nedostal proto, aby si před startem užil nějakou zábavu. Zkouška na zařízení zvaném spin table proběhla v Jet Propulsion Laboratory za jasným účelem – přesně určit těžiště roveru, tedy místo, ve kterém je hmotnost roveru perfektně vyvážená.
Zástupci agentury NASA a firmy Boeing se na základně White Sands Missile Range věnovali nácviku činností v rámci přistání lodě Starliner a trénovali i postupy používané pro výstup posádky z této lodě, která bude vozit astronauty na ISS a zpět. Ve středu 11. září nedaleko města Las Cruces v Novém Mexiku se rozjel konvoj vozidel, které bude Boeing používat při každém přistání své lodi. Ke zkouškám nebyl použit žádný letový exemplář – pouze velmi jednoduchá maketa obsahující všechny základní prvky návratové kabiny. To však plně stačilo k testování všech nezbytných postupů hezky v klidu a nanečisto, aby v ostrém provozu všechno šlapalo.
Ten příběh může leckomu připomínat nekonečné televizní seriály a nechybí mnoho, aby se zařadil po bok projektů, které se odkládají v řádu let jako jsou Nauka či první Falcon Heavy. Řeč je o americké družici ICON (Ionospheric Connection Explorer) určené k výzkumu zemské ionosféry. Její start se odkládá téměř již dva roky a momentálně je plánován na 10. října, ale buďme zatím opatrní. Tahle mise si v loňském roce vytrpěla hned několik velkých odkladů vinou technických problémů s nosnou raketou Pegasus-XL. Pozitivní však je, že se v tomto týdnu rozběhly přípravy na start.
Spektr byl považován za jakési hlavní energetické centrum Miru. Jeho solární panely o celkové ploše přes 130 metrů čtverečních měly pro komplex, jehož energetická bilance byla dlouhodobě velmi nepříznivá, vyrábět porci tolik potřebné elektrické energie. Před jeho příletem bylo běžné, že pokud chtěli kosmonauti provádět experiment náročný na spotřebu elektřiny, typicky například tavbu v píckách modulu Kristall, museli přerušit provádění méně důležitých pokusů a pozorování. Asi není třeba dodávat, že toto neustálé žonglování s příkonem neprospívalo časovým plánům jednotlivých expedic. Situace se navíc s postupem času pozvolna horšila s tím, jak pomalu degradovaly solární články na stávajících panelech komplexu. Podepsalo se na nich stáří, znečištění motorky stanice samotné i přilétajících a odlétajících lodí, své udělala i neuvěřitelně jemňoučká, přesto však permanentní vrstvička atmosféry, kterou kolem sebe stanice generovala, mnoho článků také trpělo kolizemi s kosmickým smetím a mikrometeoroidy. Těsně před příletem Spektru navíc přestalo poslouchat jedno křídlo solárních baterií na Kvantu-2. Křídlo se zaseklo v jedné poloze a neotáčelo se za Sluncem, takže jeho účinnost byla výrazně nižší. Podle všeho byl za zaseknutím
Pásový transportér s mobilní plošinou se vydal zpět k rampě 39B, odkud byla uklizena před hurikánem Dorian. 9. října 18:55
Je nedělní poledne a vy správně očekáváte pravidelný týdenní souhrn událostí v kosmonautice. Tentokrát se Kosmotýdeník zaměří v hlavním tématu na hurikán Dorian a jeho dopady na Kennedyho kosmodrom na Floridě. Podíváme se také na bohužel neúspěšné přistání indického landeru Vikram na Měsíci a nevynecháme ani další dění. Zavedeme vás třeba k místu přistání Sojuzu MS-14, který se v automatickém režimu vrátil na Zemi. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
V dubnu letošního roku jsme vám přinesli článek, ve kterém jsme Vám ukázali hrubou topografickou mapu planetky Bennu, kterou vytvořil přístroj OLA (OSIRIS-REx Laser Altimeter) na sondě OSIRIS-REx. Tehdejší hrubý model vznikl z více než 11 milionů měření provedených mezi 12. a 17. únorem. Některé oblasti planetky nebyly nasnímány, ale už tehdy jsme Vám slibovali, že bychom se měli již brzy dočkat podrobnějšího zmapování terénu Bennu. A dnes svůj slib plníme. Mezi 2. červencem a 5. srpnem totiž sonda provedla dodatečná měření přístrojem OLA. Po spojení s první várkou údajů tak bylo k dispozici zhruba 20 milionů měření.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.