Rocket Lab
Generální ředitel společnosti Rocket Lab uvedl, že akvizice společnosti Iridium touto společností byla logickým dalším krokem v jeho ambicích proniknout na lukrativní trh vesmírných služeb.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Generální ředitel společnosti Rocket Lab uvedl, že akvizice společnosti Iridium touto společností byla logickým dalším krokem v jeho ambicích proniknout na lukrativní trh vesmírných služeb.
Evropská kosmická agentura se bude během fáze návrhu svého lunárního modulu Argonaut a pravděpodobně i pro svou první misi spoléhat na externí měsíční topografická data a zároveň bude pracovat na vývoji vlastních mapovacích schopností pro pozdější mise.
Společnost Boeing postaví novou generaci družic Mobile User Objective System (MUOS) pro americké vesmírné síly. Družice postaví na své lety osvědčené platformě 702MP.
Bývalí inženýři SpaceX, kteří pomáhali s výstavbou a škálováním Starlinku, spustili startup Eclipse Space jehož cílem je nabízet vlastnictví megakonstelací vládám a společnostem, které chtějí mít větší kontrolu nad vesmírnou infrastrukturou.
Španělský startup FOSSA Systems získal v rámci kola financování přibližně 10,5 milionu dolarů na rozšíření své konektivity. Toto kolo zahrnovalo investiční nástroj do technologií podporovaný španělskou vládou.
Společnost MDA Space postaví pro Kanadskou kosmickou agenturu radarovou zobrazovací družici. Kanadská vláda mezitím studuje možnosti satelitního systému nové generace.
Britský startup Shield Space plánuje spojit svůj software pro autonomní provoz družic s možnostmi servisu na oběžné dráze společnosti ClearSpace, aby řešil vznikající orbitální hrozby.
Americké vesmírné síly zahajují novou soutěž na dodávky antén pro mobilní ovládání družic, čímž formálně obnoví program, který zrušily poté, co opustily kontrakt se společností AeroVironment v hodnotě 1,7 miliardy dolarů a přešly na komerčnější strategii zadávání veřejných zakázek.
Společnost Vantor si vybrala BAE Systems pro stavbu své nové generace družic pro zobrazování s vysokým rozlišením. Tato volba spojuje Vantor s bývalou divizí Ball Aerospace, která pomáhala vyvíjet satelity pro pozorování Země společnosti DigitalGlobe.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Starý rok se přehoupl do nového a i v roce 2026 se můžete těšit na každotýdenní souhrny dění v kosmonautice. Přelom roku byl z pohledu kosmonautiky klidnější, ale i přesto se pár zajímavých věcí stalo. V hlavním tématu se Kosmotýdeník bude věnovat plánovanému masivnímu přesunu tisíců družic Starlink na jinou oběžnou dráhu. Budeme se věnovat také prvnímu letošnímu startu, zvýšení dráhy ISS pomocí lodi Dragon či oznámení o vývozu rakety SLS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Tisková mluvčí agentury NASA, Bethany Stevens, oznámila včera na svém Twitteru několik zajímavých informací o přípravě mise Artemis II. Tou asi nejdůležitější je, že vývoz nosné rakety SLS z montážní haly VAB na vzletovou rampu 39B je vzdálen už méně než dva týdny. Tímto milníkem začne závěrečné celosystémové testování, aby měla agentura jistotu, že je připravena poslat čtyři astronauty na oblet Měsíce, tedy něco, co tu více než 50 let nebylo. Dodala, že startovní okno se otevře už 6. února. Informace o začátku startovního okna není nová, ale přesto je toto zopakování důležité. Dříve se zdálo, že se tento nejčasnější termín startu může stihnout pouze v ideálním případě, při kterém by k vývozu SLS na rampu došlo ještě v průběhu roku 2025, což se ale nestihlo. To, že je i přesto 6. únor zopakován jakožto první možný termín startu, znamená, že tato naděje stále existuje, byť bych se osobně vůbec nedivil skluzu o několik týdnů. Přeci jen, půjde o první pilotovanou misi rakety SLS a kosmické lodi Orion, takže bezpečnost bude na
Administrátor NASA Jared Isaacman naznačil, že by byl otevřený přesunu jiné kosmické lodi než raketoplánu Discovery do Houstonu.
Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí za uplynulým rokem. Zmíněna bude přelomová mise Fram2 firmy SpaceX, při které se poprvé lidské bytosti zavítaly na polární oběžnou dráhu. Řeč přijde i na vynesení teleskopu SPHEREx, který máá studovat stovky milionů galaxií a jejím cílem je pomoci astronomům pochopit, jak se náš vesmír vyvíjel a jak běžné jsou v planetárních systémech základní složky života (voda či organické látky). Podíváme se rovněž na potíže SpaceX, které provázely testy rakety Starship 2. generace. Zabrousíme i na téma rozpočtů americké NASA a evropské ESA. V závěrečné části přednašky Dušan zmíní i novinky v průzkumu našeho Měsíce. Přednáška bude pocházet z přednáškového cyklu Pátečníků a uskuteční se na půdě Přírodovědecké fakulta Univerzity Karlovy, v Benátské ulici 2 v Praze. Vy mimopražští máte navíc i příležitost ji shlédnout online, stačí si zapnout kanál pátečníků na serveru youtube v 17:00
Perseverance a Curiosity jsou dva americké rovery pro průzkum Marsu. Na první pohled vypadají téměř stejně, ale nenechte se zmást – liší se v důležitých detailech! Každý z nich vyniká v jiných oblastech a díky jejich odlišným úkolům jsme o rudé planetě zjistili mnohem víc. Přednášku o roverech si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix.cz Dušan Majer. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků a přednesena byla na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Věřili byste, že už jsou to čtyři roky od startu evropské rakety Ariane 5, která 25. prosince 2021 vynesla vlajkovou loď astronomie, Teleskop Jamese Webba? Čas letí skutečně jako bláznivý a s jeho tempem nic neuděláme. Můžeme si ale díky téměř třičtvrtě hodiny dlouhému videu od Evropské kosmické agentury prohlédnout některé z mnoha krásných fotek, které tato legendární americko-evropsko-kanadská kosmická observatoř pořídila. A právě do období mezi svátky na konci rou se tohle video hodí dvojnásob -nejen jako připomínka výročí startu, ale i proto, že do tohoto období se podobná klidná a kochací videa skvěle hodí. Tak Vám přejeme příjemné kochání!
Už více než 68 let nás dělí od vypuštění první družice světa, sovětského Sputniku. Za tu dobu jsme měli v kosmickém prostoru mnoho observatoří věnovaných pozorování a výzkumu Slunce. Jen málokterá si ale tak získala srdce zájemců o kosmonautiku či fyziku, jako je evropsko-americká mise SOHO. Tato výjimečná sonda přinesla mnoho důležitých poznatků o naší hvězdě, ale objevila též značné množství komet a pověděla nám mnoho o kosmickém počasí. Její mise je o to působivější, že původně plánovanou životnost už překročila více než desetkrát a zdá se, že ještě nějakou dobu fungovat bude. Co SOHO objevila? A čím je pro vědu tak přínosná? Podívejme se na to společně v dnešním článku, jímž oslavíme kulaté narozeniny této výjimečné mise.
Nick Hague se rozhodl ukončit svou kosmickou kariéru, která zahrnovala dvě kosmické mise a celkem 374 dní strávených Mezinárodní kosmické stanice. Hague pokračuje ve službě v amerických Kosmických silách, kde má hodnost brigádního generála. Poprvé se na oběžnou dráhu dostal v březnu 2019 na palubě Sojuzu MS-12, kdy absolvoval svou první dlouhodobou misi jako letový inženýr expedic 59 a 60 na ISS. Během 203 dní na oběžné dráze uskutečnil tři výstupy do volného prostoru pro modernizaci stanice. Podílel se také na vědeckých výzkumech v oblasti biologie, lidské fyziologie, materiálového inženýrství a technologických demonstrací.
Agentura NASA zveřejnila aktualizaci ohledně sondy MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN). Pozemní personál se stále snaží kontaktovat sondu, která se naposledy ozvala 6. prosince. Ve spolupráci se sítí antén DSN (Deep Space Network) se řídící tým mise snaží poslat sonda pokyny k obnovení funkcí a zároveň anténami poslouchá, zda nezachytí od sondy odpověď. Experti také pokračují v analýze fragmentů sledovacích dat získaných 6. prosince během rádiové vědecké kampaně. Tato informace je využívána k vytvoření časové osy možných událostí a identifikaci pravděpodobné příčiny problémů. V rámci těchto snah se 16. a 20. prosince se tým ovládající marsovské vozítko Curiosity rozhodl použít kamery MastCam na hlavě roveru a zkusit s nimi vyfotit MAVEN na oběžné dráze, ale sonda na fotkách vidět nebyla.
Je to teleskop, který má pomoci vědcům zodpovědět velkoformátové otázky o všem možném – od míst s obsahem vody v Mléčné dráze až po to, co se stalo v prvních sekundách po Velkém třesku. Kosmická observatoř SPHEREx od NASA, která byla vypuštěn letos v březnu, dokončila svou první infračervenou mapu celého vesmíru ve 102 „barvách“. Ty však nejsou vidět pouhýma očima (a proto je slovo barva v uvozovkách), protože se jedná o 102 vlnových délek infračerveného záření. Pozorování celé oblohy tímto způsobem umožní vědcům najít odpovědi na otázky, včetně toho, jak dramatická událost, ke které došlo v první miliardtině triliontiny triliontiny sekundy po Velkém třesku, ovlivnila trojrozměrné rozložení stovek milionů galaxií v našem vesmíru. Kromě toho vědci využijí tato data ke studiu, jak se galaxie proměnily v průběhu téměř 14 miliard let trvající historie. Mohou se také dozvědět o prostorovém rozložení klíčových ingrediencí pro život v naší galaxii.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.