U.S. Space Force
Americké vesmírné síly přeřadily další start satelitu GPS od společnosti United Launch Alliance na společnost SpaceX, což je již čtvrtý po sobě jdoucí přesun mise globálního pozičního systému (GPS) mezi těmito dvěma poskytovateli.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly přeřadily další start satelitu GPS od společnosti United Launch Alliance na společnost SpaceX, což je již čtvrtý po sobě jdoucí přesun mise globálního pozičního systému (GPS) mezi těmito dvěma poskytovateli.
Společnost Rocket Lab vynesla 20. března nejnovější ze série družic pro japonskou společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním.
Společnost Officina Stellare, italský výrobce pokročilých optomechanických systémů, podepsala smlouvu v hodnotě 1,84 milionu eur s barcelonským Institutem fotonických věd (ICFO), oznámila 17. března.
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
Společnost Portal Space Systems, která vyvíjí zařízení Starburst, spolupracuje s australským startupem Paladin Space, aby nabídla komerční službu odstraňování orbitálního odpadu.
Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.
Společnost Blue Origin je další ze společností, která navrhuje systém orbitálních datových center. V rámci svého návrhu podala plány na konstelaci až 51 600 družic.
NASA navrhuje značné zvýšení počtu misí robotických přistávacích modulů na Měsíc.
ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pod pojmem technický zázrak si můžeme představit každý něco jiného. Většinou se však shodneme na tom, že věc s takovým označením musí být chytře vymyšlená, pečlivě vyrobená a perfektně plnit své úkoly. Většinou si však také řekneme, že zázrak techniky musí být něco velkého a hodně složitého. Dnes Vás seznámíme s jedním takovým zázrakem techniky – jeho malé rozměry tomu sice neodpovídají, ale z hlediska designu a výroby jde opravdu o špičku svého druhu. Řeč bude o pouzdrech na vzorky, která letí na palubě roveru Perseverance k Marsu. Tato pouzdra musí být v první řadě dokonale pevná, aby vzorky z Marsu dorazily na Zemi absolutně nepoškozené. Ale to není jediný požadavek.
V posledních čtyřech odstavcích minulého dílu jsme se pokusili o odhad vlivu příštího amerického prezidenta na pilotované průzkumné lety NASA. K vyjmenovaným faktorům, které mohou mít vliv na případnou úpravu strategického směru pro NASA, je nutno přidat i současné čínské kroky směřující k zintenzivnění průzkumu Měsíce. Ty jsou reprezentovány nejen chystaným čtvrtým krokem v čínském programu nepilotovaného průzkumu Měsíce, který bude spočívat v průzkumu zdrojů v oblasti jižního pólu a možností jejich využití, ale i letošním zkušebním nepilotovaným kosmickým letem lunární verze nové čínské kosmické lodi XZF-SC a vývojem nové „rakety 921“ využívající technologie současné nejsilnější čínské rakety CZ-5. Představitelé čínské kosmonautiky se rozhodli nečekat na dokončení technologicky, finančně a časově náročné rakety CZ-9 a nejnovější vize by mohla vést k přistání čínské posádky na Měsíci v roce 2030. V zájmu udržení kroku se světovými velmocemi učinil stejný krok i Roskosmos. Protože těžká raketa Jenisej sklouzne do 30. let, zahrnuje koncept pilotované mise k Měsíci pro druhou polovinu 20. let raketu Angara A5M s kosmickou lodí Orel a raketu Angara A5V s urychlovacím stupněm.
Po dokončení testů s inertními neletovými díly pathfinderu vzletového stupně SRB byla mobilní vypouštěcí plošina 20. října vyvezena z montážní haly VAB na rampu LC-39B. O tomto dříve neplánovaném vývozu bylo rozhodnuto díky časové rezervě, která vznikla z důvodu skluzu posledních dvou testů série Green Run centrálního stupně SLS na Stennisově středisku. Na rampě LC-39B byly procvičeny předstartovní činnosti včetně simulovaného odpočítávání. Po deseti dnech byla plošina vrácena zpět do haly.
Máme tu letošní předposlední Kosmotýdeník, který vám opět shrne, co přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech – a že toho nebylo málo. Hlavní témata budou tentokrát dvě. V prvním se zaměříme na přesný popis příčin nedávné havárie evropské rakety Vega a ve druhém na úspěšný a velmi důležitý test, který má za sebou Dalekohled Jamese Webba, jehož start je již za rohem. Dále se podíváme na starty raket Sojuz a Falcon 9 a ukážeme vám povedené fotografie z těchto letů. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Zatím poslední sondou, která přistála na povrchu Marsu, je americký stacionární průzkumník jménem InSight. Ten dosedl na Rudou planetu 26. listopadu roku 2018. Od té doby zaznamenal více než 480 marsotřesení a informace o počasí se svou komplexností nedají rovnat s žádnou dosavadní sondou na povrchu Marsu. A pokrok potkal i teplotní sondu, která se dlouho potýkala s problémy při průniku pod povrch. Kdysi dávno vypadal povrch Země a Marsu podobně. Obě planety byly teplé, vlhké a obklopovala je hustá atmosféra. Ale před 3 – 4 miliardami let se oba světy vydaly jinou cestou. Mise sondy InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) má prozkoumat naše červené dvojče. Když totiž zjistíme, co tvoří vnitřní vrstvy Marsu, jak je tento materiál vrstven a jak rychle se teplo dostává k povrchu, mohli bychom lépe porozumět, jak postupný vývoj planety ovlivňoval podmínky pro život – ať už pozitivně či negativně. InSight má určitě mnoho co nabídnout, ale tří objevů si vědci zatím cení nejvíc.
ESA a NASA dnes oznámily, že na podzim 2021 mají na misi Crew-3 vyrazit Matthias Maurer (ESA), Raja Chari a Thomas Marshburn (oba USA). Čtvrté jméno neznáme. 14. prosince 17:00
Je tu nedělní oběd a s ním tradiční porce shrnutí toho, co přinesla kosmonautka v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměří na připravovaný start nové rakety Rocket 3.2 společnosti Astra, při kterém se společnost pokusí poprvé dosáhnout oběžné dráhy. Budeme se však věnovat i termínu startu lodě Starliner, která bude opakovat svoji zkušební misi OFT, dále nevynecháme Starship SN-8, ale podíváme se i na připravovaný start družic konstelace OneWeb, anebo nezdařený test malého raketoplánu SpaceShip Two Unity. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dnešní týden prozatím zakončíme představování dalekohledů na oběžné dráze. Léta, kdy astronomům stačily k pozorování vesmíru pozemní dalekohledy, skončila se začátkem kosmonautiky. Už v 60. letech se vydávaly na oběžnou dráhu první teleskopy. Na ruské straně to byly družice Proton 1-4 a na americké straně pak šlo o družice OAO. Jak šel čas, družice se vylepšovaly, na americké straně se jednalo hlavně o 4 družice z programu Velkých observatoří, z nichž nejznámější je pak jednoznačně Hubblův vesmírný dalekohled (HST). Ale i jeho dny i sláva se pomalu chýlí ke konci, proto již v polovině 90. let byl zahájen vývoj jeho nástupce. Nejde však o nástupce v pravém slova smyslu. Vesmírný dalekohled Jamese Webba není totiž určen ke sledování oblohy ve viditelné oblasti elektromagnetického spektra, ale v oboru infračerveném. Na rozdíl od HST nebude také umístěn na nízké oběžné dráze, ale v bodě L2 soustavy Země-Slunce. Dalekohled Jamese Webba nám ve své přednášce představí Dr. Martin Topinka PhD, který pracuje na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně. Přednáška byla pronesena v rámci Noci vědců.
Před čtyřiceti osmi roky se k Měsíci vydala dosud poslední pilotovaná kosmická loď, která završila sérii devíti výprav pozemšťanů k našemu přirozenému kosmickému souputníkovi. Od roku 1973 byli astronauti vysíláni výhradně na oběžnou dráhu Země. Až nyní se některým astronautům NASA otevřela příležitost dalekých kosmických plaveb zařazením do počátečního týmu, z něhož budou později vybírány jednotlivé posádky programu Artemis. Na zasedání Národní kosmické rady, které se konalo 9. prosince v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, byla zveřejněna jména osmnácti astronautů a astronautek vybraných pro budoucí lety kosmických lodí Orion a pilotovaných lunárních landerů.
Americká kosmická agentura identifikovala vědecké priority, na které by se měla zaměřit mise Artemis III. V jejím rámci by měla na měsíci přistát také první žena a start je zatím stále oficiálně plánován na rok 2024. Tým pro definování vědy při misi Artemis III tvoří zaměstnanci federálních agentur a konzultanti se specializací na průzkum Měsíce. Tento tým se začal scházet v září, aby přesvědčivě definoval dosažitelné vědecké cíle pro všechny aspekty mise Artemis III, včetně strategií pro odběr vzorků, povrchového průzkumu a doručitelných experimentů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.