Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V minulém dílu jsme přinesli pět fotografií z přípravy Orionu a nosné rakety SLS pro misi Artemis 3. Cílem mise je ve spolupráci s lunárním landerem Starship pilotované přistání v blízkosti jižního pólu Měsíce. Ke sbírce fotografií nyní přidáváme momentku z přepravy vodíkové nádrže určené pro centrální stupeň rakety SLS pro Artemis 3. Náhledová fotografie k článku byla pořízena 18. ledna 2022 v továrně Michoud Assembly Facility v New Orleans. Zachycuje přesun nádrže z budovy 303 do budovy 451, která se nachází mimo hlavní areál budov. Protože jde o významný milník v přípravě nádrže, připomeňme si její historii.
Celkově již po šesté vychází série otázek a odpovědí o Teleskopu Jamese Webba. Přiznám se, že v době začátku psaní jsem netušil, že se materiál takto rozroste. Příští pondělí už ovšem téma JWST definitivně v našem seriálu uzavřeme, ale nemusíte mít strach, protože na našich stránkách se dalekohledu budeme nepravidelně věnovat i nadále. Pojďme ale k dnešnímu obsahu. Dozvíme se třeba to, jaké další možnosti pozorování JWST nabídne, a nebo jak se český lev stal součástí testů Webbova teleskopu? Jak je do projektu zapojena Česká republika? A co další zrcadla teleskopu? Tím se většina otázek ovšem již pomalu vyčerpala a příští díl bude tedy skutečně už definitivně poslední. Pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste počkat na poslední část, nebo se už teď můžete podívat do předešlých částí, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není.
Jako každý týden vám i toto nedělní poledne přináší dávku nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na start indické rakety PSLV-XL, který přerušil dlouhý startovní půst, který Indie poslední měsíce zažívala. Podíváme se také na nově připravovaný skafandr společnosti SpaceX, na instalaci vědeckého přístroje do sondy JUICE, anebo na start rakety Antares s nákladní lodí Cygnus. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Pravidelný přísun kosmonautických přednášek, kterým jsme vás od podzimu 2020 po více než rok zásobovali, se zastavil v listopadu loňského roku. Od té doby vám již nepravidelně přinášíme různé nověji vydané záznamy či doporučujeme budoucí pořady. A protože dnešní upoutávka je právě na pořad budoucí a odehraje se v neděli večer. Už jen z toho by vám mělo být jasné, že půjde pořad Sedmikrásky, který pro vás již delší dobu připravuje Hvězdárna a planetárium Brno. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Do svého dnešního pořadu si oba hlavní protagonisté pozvali Dušana Majera, šéfredaktora serveru Kosmonautix a Tomáše Přibyla, kurátora Technického muzea v Brně. V dnešním díle se poohlédneme za ročním působením amerického roveru na povrchu Marsu. Jak všichni víme, spolu s tímto nejnovějším vozítkem NASA je provozován i vrtulníček Ingenuity. Oba tyto výrobky urazili na povrchu Marsu necelé čtyři kilometry. Zítřejší pořad vám tedy nabídne i roční ohlédnutí za touto úžasnou misí. Oba pozvaní hosté se však nebudou ohlížet jen a pouze do
Díky výzkumům hořlavých materiálů se lidé v rozvinutém světě mohou cítit bezpečněji – jejich oblečení, postele i domy již neobsahují extrémně hořlavé substance. NASA spoléhá na podobné studie a standardy, aby ochránila astronauty při výběru materiálů pro kosmické skafandry a lodě. Oheň se však ve vesmíru chová jinak. Odlišná gravitace a proudění vzduchu výrazně mění způsob, jakým se plameny šíří a také se tím komplikuje jejich hašení. Jak tedy navrhnout bezpečné základny pro Měsíc, jehož povrch navštívilo zatím pouze 12 lidí, nebo dokonce pro Mars, kde ještě žádný člověk nebyl? Jak mohou vědci studovat chování plamenů v těchto málo prozkoumaných prostředích?
Evropsko-americká sonda Solar orbiter zaznamenala největší sluneční protuberanci, která kdy byla zachycena na jediném snímku i s celým slunečním diskem. Protuberance jsou obří struktury propletených siločar magnetického pole, které udržují hustou koncentraci slunečního plazmatu rozptýleného nad povrchem Slunce. Někdy mohou mít podobu klenutých oblouků. Často jsou spojeny s výrony koronální hmoty, které (pokud jsou vyvrženy přímo k Zemi) mohou ohrozit naše technologie i každodenní život. Ke zmíněnému pozorování došlo 15. února a protuberance se rozšířila do vzdálenosti několika milionů kilometrů. Výron koronální hmoty nemířil k Zemi, ale spíše opačným směrem. Sluneční disk viditelný ze sondy (která se aktuálně blíží ke spojnici Slunce-Země) nenese žádné známky erupce. To znamená, že protuberance musela mít původ na straně Slunce, kterou aktuálně nevidíme.
Program STTR (Small Business Technology Transfer), který NASA používá k přenosu technologií od malých firem, rozdělil 15 milionů dolarů mezi společnosti, které chtějí pokračovat ve vývoji inovativních technologií, které se věnují různým tématům – od letectví přes vědu až po kosmický průzkum. „NASA je hrdá, že může spolupracovat se všemi vybranými formami a jejich partnerskými výzkumnými institucemi. Můžeme do oboru přinést čerstvé nápady a využít je při agenturních misích, ale i na komerčním trhu,“ vysvětluje Jenn Gustetic, ředitelka pro inovace a partnerství v počáteční fázi pro Ředitelství vesmírných technologií NASA ve Washingtonu a dodává: „Navázání spolupráce s malými firmami nám umožní využívat pestré nápady a schopnosti, které obohacují národní ekonomiku.“
14. února NASA zveřejnila první data z teleskopu IXPE (Imaging X-Ray Polarimetry Explorer) vypuštěného 9. prosince 2021, která dorazila po dokončení měsíc dlouhé fáze oživování. Všechny palubní systémy fungují a teleskop je připraven studovat záhadné kosmické objekty. IXPE nejprve zaměřil svůj rentgenový zrak na pozůstatek hvězdy, která explodovala v 17 století. Tento objekt známe jako Cassiopeia A. Rázová vlna z exploze odmrštila okolní plyn, zahřála jej na vysokou teplotu a urychlila částice kosmického záření, takže vznikl oblak zářící v rentgenové části spektra. Tento útvar již dříve sledovaly jiné teleskopy, ovšem IXPE umožní vědcům úplně nový průzkum.
Jsou týdny, kdy se toho v kosmonautice děje tolik, že to jde sotva stačit sledovat. A tak by se dal označit právě uplynulý týden. Proto pro vás každou neděli vydáváme Kosmotýdeník, který vám shrne ty nejzajímavější události z kosmonautiky za posledních sedm dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na prezentaci Elona Muska, kde prezentoval aktuální informace o vývoji programu Starship Super Heavy. Podíváme se však také na devatenáctý let vrtulníčku Ingenuity, či selhání rakety Rocket 3.3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
NASA oznámila výběr dvou nových misí. MUSE (Multi-slit Solar Explorer) a HelioSwarm mají pomoci porozumět dynamice Slunce a propojení naší Zeměkoule s touto životodárnou hvězdou i s neustále se měnícím kosmickým počasím. Vybrané mise mají přinést důležité informace pro lepší ochranu astronautů i družicových systémů jako je GPS, ale třeba i komunikační družice. „MUSE a HelioSwarm poskytnou nový a hlubší pohled na sluneční atmosféru a kosmické počasí,“ vysvětluje Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor pro vědecký výzkum z centrály NASA ve Washingtonu a dodává: „Nejenže rozšíří vědecký přínos dalších heliofyzikálních misí, ale také poskytnou jedinečnou perspektivu a inovativní přístup k řešení záhad naší hvězdy.“
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
