Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
To, že si marsovský vrtulník Ingenuity vede tak dobře, je určitě způsobeno tím, že inženýři při jeho návrhu a stavbě využili chytré postupy a řešení. Dokázali tak připravit odolný stroj, který výrazně překonává původní očekávání. Do okamžiku vydání tohoto dílu už v řídké marsovské atmosféře provedl 27 letů.
Dlouhý a mimořádně pečlivý proces zarovnávání optických prvků Teleskopu Jamese Webba byl dokončen. Mohlo tedy přijít kompletní zhodnocení, které ukázalo, že observatoř je schopna pořizovat čisté a správně zaostřené snímky pomocí každého ze čtyř výkonných palubních přístrojů. Nyní, když byl dokončen sedmý (a tedy poslední) krok procesu zarovnávání zrcadel, proběhlo klíčové zasedání týmu, který měl tuto činnost na starost. Jeho členové se jednohlasně shodli, že JWST je připraven na přechod do poslední fáze příprav – zavádění vědeckých přístrojů do provozu. Tato činnost by měla trvat zhruba dva měsíce, takže by vědecká činnost mohla začít letos v létě.
Po pečlivé analýze se NASA rozhodla prodloužit službu osmi misím z oboru planetárního výzkumu. Je to reakce na jejich dosavadní vědeckou produktivitu a také potenciál k prohloubení našich znalostí a chápání sluneční soustavy i vzdálenějších končin. Mise Mars Odyssey, Mars Reconnaissance Orbiter, MAVEN, Mars Science Laboratory (rover Curiosity), InSight, Lunar Reconnaissance Orbiter, OSIRIS-REx a New Horizons tedy budou sloužit i dál, což je možné i díky tomu, že jejich technický stav zůstává stále velmi dobrý. Většina z těchto osmi misí se dočkala prodloužení o tři roky, ovšem výjimku tvoří OSIRIS-REx a InSight. Mise první jmenované sondy se prodlouží o celých devět let, což souvisí s přeletem k novému cíli. InSight má pokračovat do konce roku 2022, pokud elektrická energie, kterou bude mít sonda k dispozici, neumožní delší provoz.
Dnes dopoledne v 9:52 SELČ jsme byli svědky spěšného startu rakety Falcon 9. Ta z floridské rampy LC-39A dopravila na oběžnou dráhu kosmickou loď Crew Dragon Freedom, v jejíchž křeslech seděli dva muži a dvě ženy. Aby mohla tato posádka strávit plánovaný téměř půl rok na stanici ISS, musí se s ní nejprve spojit. Tento automatický manévr je naplánován na 28. dubna okolo 2:15 SELČ, přičemž čas se ještě může změnit. Pokud se Vám tedy nebude chtít spát, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.
Čas utekl jako voda a máme tu další dlouhodobý let k Mezinárodní vesmírné stanici. Crew-4 je pro SpaceX už sedmý let s posádkou (pokud budeme počítat mise DM-2, Inspiration4 a Axiom-1). Kjell N. Lindgren, Robert Hines, Jessica Watkins a evropská astronautka Samantha Cristoforetti se tak stanou stanou členy 67. dlouhodobé expedice na ISS. Velitel posádky Kjell Lindgren má za sebou jeden let na ISS, kde byl členem 44/45. dlouhodobé expedice. Ve vesmíru strávil 141 dní a celková délka jeho dvou výstupů do volného prostoru je 15 hodin a 4 minuty. Pilotem mise bude sedmačtyřicetiletý Robert Hines, plukovník amerického letectva, který nalétal více než 3 500 hodin, poletí na svou první misi. Třetím členem posádky je americká astronautka Jessica Watkins. Do oddílu astronautů byla vybrána v roce 2017, ale v NASA pracovala už několik let předtím a podílela se třeba na misích Phoenix, Curiosity a Mars 2020. Poslední členkou posádky je evropská astronautka Samantha Cristoforetti. Pro ní to bude druhý let na Mezinárodní vesmírnou stanici, přičemž při prvním letu se stala členkou 42/43. expedice a na stanici strávila
Přístroj MIRI (Mid-Infrared Instrument) na palubě Teleskopu Jamese Webba již díky plynnému heliu v kryochladiči snížil svou teplotu pod 7 kelvinů. Díky tomu mohly pozemní týmy v tomto týdnu zahájit sedmou (poslední) fázi superjemného zarovnávání optických prvků teleskopu. Jelikož je přístroj v provozu, jeho detektory a elektronika produkují teplo, které kryochladič eliminuje, takže je dosaženo stabilní (velmi nízké) pracovní teploty. Provozem se ohřívají i přístroje pracující v blízké infračervené oblasti, takže se musí také zbavovat tepla. Tyto přístroje se chladí pasivně a tudíž je teplo z jejich elektroniky vyzařováno do okolního prostředí. Přístroje již dosáhly provozních teplot, ale zrcadla stále chladnou na konečnou úroveň, které zatím nedosáhla. Segmenty primárního zrcadla a sekundární zrcadlo jsou z berylia pokrytého vrstvičkou zlata. Při velmi nízkých teplotách má berylium výraznou tepelnou setrvačnost – trvá hodně mu hodně dlouho zchladnout i ohřát se. Segmenty primárního zrcadla proto stále (velmi pomalu) chladnou. Sekundární zrcadlo usazené na vrcholu „trojnožky“ je daleko od zdrojů tepla, takže je ze všech zrcadel nejchladnější (29,4 kelvinů). Osmnáct segmentů primárního zrcadla má teploty
Dalších sedm dní je za námi a před vámi je nachystáno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na přípravu na start opravné mise lodi Starliner s názvem OFT-2. Dále se zaměříme na poškozené metanové potrubí Super Heavy B7, či na záznam zatím nejsilnějších marsotřesení, která zaznamenal lander InSight. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Největší překážka, která komplikuje provoz vrtulových strojů v atmosféře Marsu, se týká nízkého tlaku zdejší atmosféry. To má vliv na hustotu plynů, která by byla pro vrtulníky běžně používané na Zemi až příliš nízká. Experti z několika středisek NASA proto hledali způsob, jak tuto výzvu překonat. Výsledkem jejich snažení je vrtulník Ingenuity, který velmi výrazně překonal prvotní očekávání.
Vznikem a vývojem vesmíru se zabývá celá řada teorií a hypotéz. Některé jsou pavědecké a pseudovědecké, jiné náboženské a mytologické. Přestože lze bezesporu mezi oběma skupinami najít zajímavé myšlenky, dnes se budeme zabývat pouze teoriemi vědeckými. Respektive pouze jednou z nich, teorií velké třesku, nejúspěšnější kosmologickou teorií všech dob. Její nejnovější verzi možná znáte jako standardní kosmologický model nebo též model ΛCDM. Cesta k věrohodné teorii vzniku a vývoje našeho vesmíru byla ale velmi dlouhá a náročná. Od doby antických filosofů a prvních moderních vědců, přes posměch kosmologům ze strany astronomů a fyziků z jiných oborů až po velké úspěchy v posledních dekádách. Vydejte se na podivuhodnou pouť za poznáním naší vlastní historie.
18. dubna se experti z NASA rozhodli, že ve svých snahách o dokončení vyklopení nezaaretovaného fotovoltaického panelu sondy Lucy udělají další krok. Sonda Lucy získává elektrickou energii ze dvou velkých fotovoltaických panelů, které byly navrženy, aby se po startu rozložily a ve finální pozici zaaretovaly. Jeden z těchto vějířovitých panelů se otevřel podle plánu, ovšem ten druhý se zastavil těsně před dokončením celého procesu. Experti proto začali celou situaci analyzovat – posuzovali chování tohoto konkrétního panelu, ale prováděli také zkoušky na pozemním hardwaru. Podařilo se jim tak získat mnoho cenných informací. Vědí tak, že panel je téměř kompletně rozevřen. Plně rozložený panel by tvořil kruh, tedy 360°, ale tento panel je rozevřen na přibližně 345°. To sice stačí na dodávku dostatečného množství energie pro sondu, ale tým má obavy, aby se panel nepoškodil, pokud by v současné konfiguraci sonda prováděly motorické manévry.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
