Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Minulý týden jsme vydali článek rekapitulující průběh oprav první rakety SLS v montážní hale VAB. Sedm dní uteklo jako voda a NASA připravila další rekapitulaci. Týmy na Kennedyho středisku pokračují v činnostech, aby se celá sestava mohla vrátit na rampu 39B, kde se znovu pokusí o test WDR, tedy kompletní simulaci předstartovního odpočtu. Došlo třeba k dotažení přírubových šroubů na jednotce TSMU, na které se při předešlém pokusu o tankování objevil únik vodíku. Inženýři nyní určili, že těsnění na šroubech už není povolené a systém by měl zůstat při dalším čerpání utěsněný.
Vědecký aparát na palubě Mezinárodní kosmické stanice zaznamenal během historické vlny veder na indickém subkontinentu v městských oblastech kolem Dillí spalující teploty. Intenzivní vlna veder pokryla Indii i sousední Pákistán už v polovině března a způsobila desítky úmrtí, požárů, zvýšené znečištění ovzduší i zhoršenou produkci plodin. Předpověď počasí přitom neukazuje žádnou naději na zlepšení v blízké budoucnosti. Americký přístroj ECOSTRESS (Ecosystem Spaceborne Thermal Radiometer Experiment on Space Station) měřil tyto teploty z oběžné dráhy v nejvyšším prostorovém rozlišení, jaké kdy nabídl přístroj na nějaké družici.
Další týden je za námi a opět je pro vás nachystáno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přinesl uplynulý týden v kosmonautice. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme v krátké době již potřetí, na zpracování lunárních vzorků z dob Apolla. Tentokrát se v nich pokusně pěstovaly rostliny a výsledky experimentu jsou velmi zajímavé. V dalších tématech se podíváme na aktuální podobu malého nákladního raketoplánu Dream chaser, anebo na aktuální počet družic konstelace Starlink. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Marsovský vrtulník Ingenuity se 19. dubna roku 2021 stal prvním vrtulovým strojem, který vzlétl na jiné planetě, než je Země. Během své dosavadní mise zaznamenal 28 letů, při kterých dokázal překonat i ty nejoptimističtější odhady, a několikrát také posunul vlastní rekordy. V současné době přichází do jeho oblasti marsovská zima, a tak jsou jeho lety dočasně přerušeny.
Cesta k Měsíci, Marsu a jednou i někam dál bude vyžadovat flotilu lodí, sond a dalších strojů různých velikostí a tvarů, mezi kterými najdeme masivní rakety s tahem tisíců tun až po malé sondy s iontovým pohonem, které by se Vám vešly do dlaně. Desítky let se inovátoři na Glennově středisku snaží vyvíjet výkonné systémy tzv. elektrického pohonu. NASA tento výraz v posledních letech používá pro iontové pohony. Výraz elektrický pohon totiž může být v souvislosti s kosmonautikou pro leckoho matoucí. Tyto systémy využívají energii ze Slunce, aby ionizovaly inertní plyny, které jsou velkou rychlostí vyvrhovány pryč, což vytváří mimořádně efektivní pohon. Vyšší efektivita využívání pohonných látek znamená, že pohon vyžaduje méně pohonného média, což snižuje náklady na start. Současně dává inženýrům možnost už při návrhu snížit celkovou hmotnost sondy, případně může hmotnost zůstat stejná – pouze se na palubu dostane více užitečné zátěže – od technologických demonstrátorů po výkonné vědecké přístroje.
O tom, že Teleskop Jamese Webba je zarovnaný na všechny čtyři vědecké přístroje, jsme už informovali. Nyní se můžeme podrobněji podívat na snímek, který byl představen už před několika dny. Konkrétně se jedná o snímek, který v rámci závěrečného zarovnávání pořídil nejchladnější přístroj na palubě – MIRI. Jeho testovací snímek na vlnové délce 7,7 mikrometrů zachycuje část Velkého Magellanova mračna. Tento malý souputník Mléčné dráhy poskytl k testům výkonu Webbova teleskopu husté hvězdné pole.
Americký marsovský lander InSight zaznamenal zatím nejsilnější „třesení“ pozorované mimo planetu Zemi. Marsotřesení o odhadové intenzitě 5. magnitudy přišlo 4. května 2022 během 1222. solu, který InSight tráví na Marsu. Tyto otřesy se přidaly do katalogu více než 1300 marsotřesení, která InSight zaznamenal od svého přistání na Marsu v listopadu 2018. Do této doby nejsilnější marsotřesení (magnituda 4,2) bylo zachyceno 25. srpna 2021. Sonda InSight byla k Marsu vyslána s citlivým seismomentrem (dodaným francouzskou agenturou CNES), aby studovala vnitřní vrstvy planety. Seismické vlny prochází materiálem v kůře, plášti i jádru a přitom se různě odráží. Analýza těchto vln může seismologům pomoci určit hloubku a rozložení těchto vrstev. Poznatky o struktuře Marsu pak mohou pomoci lépe porozumět vzniku všech kamenných kosmických objektů – včetně Země a Měsíce.
Na náhledové fotografii k dnešnímu článku je maketa modulu HALO připravované kosmické stanice Gateway. Maketa bude po dokončení používána pro trénink astronautů v Johnsonově vesmírném středisku NASA. Modul HALO konstrukčně vychází z nákladní kosmické lodi Cygnus. S průměrem modulu 3,07 metru proto astronauti už mají letové zkušenosti, HALO však bude protažený na délku sedmi metrů. Na začátku našeho seriálu měla být prvním pilotovaným letem Orionu ke stanici Gateway mise Artemis 3. Časem se však plán mise změnil a prioritu dostal pilotovaný let na Měsíc. Protože Gateway v té době ještě nemá být na oběžné dráze Měsíce, bylo rozhodnuto připojit Orion přímo k lunárnímu landeru. Přesto přípravy mise v seriálu nadále sledujeme. Návštěva Gateway tak čeká až posádku mise Artemis 4. Minulý díl se zabýval hlavně finančními záležitostmi, čtenáři však měli příležitost zhlédnout i fotografie z výroby Orionů pro Artemis 3 a Artemis 4.
Od návratu rakety SLS do haly VAB (Vehicle Assembly Building) pracovaly týmy inženýrů na opravě rakety, aby se mohla koncem května vydat zpět na rampu LC-39B a dokončit wet dress rehearsal test. Při této zkoušce se simuluje odpočet před startem, který je zastaven pár vteřin před zážehem motorů. Jedním testem je tak ověřena pozemní infrastruktura, tankování pohonných látek do rakety a také, že jde palivo (kapalný vodík) a okysličovadlo (kapalný kyslík) z rakety bez problémů odčerpat. Zároveň si také pracovníci, kteří řídí start mohou procvičit postupy, které se potom využijí při startu.
NASA vybrala tři týmy jakožto vítěze výzvy, v rámci které měli vyvinout miniaturní vědecké přístroje, které by jednou mohli astronauti využít při průzkumu Měsíce. Každý tým vytvořil jeden letový exemplář a dva kvalifikační kusy, které začátkem roku dostala NASA k provedení testů. Přístroje o velikosti krabičky na mýdlo by se měly vejít na miniaturní lunární rover. V rámci programu Artemis se mají lidé vrátit na povrch Měsíce, což bude vyžadovat nový hardware pro zajištění dlouhodobé lidské přítomnosti na Měsíci. Pro udržitelnou činnost budou muset astronauti využívat zdroje, které na Měsíci najdou – třeba lunární regolit nebo vodu. Z těchto zdrojů si pak vytvoří, co potřebují – ať už se bavíme o kyslíku, palivu, nebo stavebních materiálech pro kosmické konstrukce.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
