Isar Aerospace
Společnost Isar Aerospace získala kontrakt od německé dceřiné společnosti Planet na vypuštění zobrazovací družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společnost Isar Aerospace získala kontrakt od německé dceřiné společnosti Planet na vypuštění zobrazovací družice.
Společnost Hongqing Technology, dceřiná společnost firmy Landspace, která vyrábí družice, zajistila jedno z největších jednorázových navýšení financování pro čínského výrobce komerčních družic.
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Ani v minulých dvou měsících Vesmírný dalekohled Jamese Webba nezahálel a přinesl nám celou řadu zajímavých objevů. Aktuální díl našeho seriálu bude přesto poněkud kratší, než obvykle. Nikoliv snad kvůli nedostatku podstatných výsledků, ale proto, že se celá řada výzkumů věnovala Sluneční soustavě. S těmi se můžete seznámit v nedávných článcích Dušana Majera, my je ale jako obvykle vypustíme. Nicméně i tak nás dnes čeká mnoho fascinujících informací. Podíváme se třeba na jednu téměř neznámou, ale o to více důležitou supernovu. Začneme ale jako obvykle v hlubokém vesmíru.
Vážení čtenáři našeho webu, po určité odmlce bychom vám opět chtěli nabídnout zajímavou kosmonautickou přednášku. Připravil si ji pro vás známý popularizátor přírodních věd a zejména pak fyziky, pan prof. RNDr. Petr Kulhánek. A jak je již z názvu patrné, přednáška bude na téma dalekohledu Jamese Webba, společného projektu NASA, Evropské kosmické agentury ESA a Kanadské kosmické agentury CSA. V přednášce se nejprve podíváme na samotný kosmodrom a poté si budeme moci v krátkosti zopakovat i celý start dalekohledu pod štítem rakety Ariane 5. Budeme si moci zavzpomínat i na cestu dalekohledu do libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země. Řeč přijde pochopitelně i na předchůdce dalekohledu Jamese Webba, na dalekohled samotný, na jeho zrcadlo, termální štít, na pozorovací cíle a na první snímky, které obletěly celý svět. Přednáška se uskutečnila v prostorách restaurace a kavárny Refugio v Tisé na Ústecku.
Máte malý letoun a velký motor s velkým tahem. Chceme se dostat na výšku 80 km a rychlost M=6, kde bychom rádi studovali aerodynamický ohřev. Nechceme se obávat o aerodynamickou stabilitu, řízení nebo o to, že by se letoun rozpadl. Takže, pokud uděláte chybu, udělejte ji v dobře dimenzované části konstrukce. Toto jsou vzpomínky vedoucího konstrukční skupiny North American Aviation, Harrisona „Bouřliváka“ Storma, na první ústní instrukci ke konstrukci letounu X-15, z úst předsedy hodnotící skupiny.
V dubnu se americké vozítko Curiosity dočkalo velké softwarové aktualizace a po jejím dokončení si naposledy prohlédlo lokalitu Marker Band Valley, kterou opouští a při té příležitosti vytvořilo tzv. pohlednici. Výrazem pohlednice (anglicky postcard) se označuje metoda ležící někde na pomezí mezi klasickou fotografií a uměleckou interpretací. Navigační kamery roveru Curiosity nejprve vytvořily dvě černobílá panoramata celé scény, do kterého pak byly uměle dodány barvy. Snímky byly pořízeny 8. dubna v 9:20 a 15:40 místního marsovského času a poskytují dramaticky odlišné osvětlení celé scény. Když se pak oba snímky spojí do jednoho, detaily doslova vystoupí. Do části pohlednice pořízené ráno byla přidána modrá a do části vyfocené odpoledne zase přibyla žlutá. Ostatně není to poprvé – podobná pohlednice už vznikla v listopadu 2021.
Když zástupce NASA minulý týden hovořil o „obtížích“ při vývoji obří rakety Starship od firmy SpaceX, tak zmínil, že tyto komplikace mohou způsobit posun prvního přistání na Měsíci v rámci programu Artemis, které je zatím plánováno na konec roku 2025. Tato mise má totiž používat upravenou verzi lodě Starship jakožto dvoumístný pilotovaný lunární lander, který by dopravil na Měsíc a zpět výsadek astronautů. Oním zmíněným zástupcem NASA byl Jim Free, šéf divize NASA pro vývoj průzkumných systémů z ředitelství agentury NASA. Z jeho slov vyplývá, kolik práce musí SpaceX udělat, než bude mít Starship volnou cestu k dopravě astronautů na Měsíc.
22. května americký rentgenový teleskop NICER (Neutron Star Interior Composition Explorer) potkala blíže neupřesněná událost, v rámci které do přístroje vstoupilo nežádoucí sluneční záření. Experti od té doby analyzují přicházející data a zjistili, že událost měla vliv na pozorování prováděná za dne, zatímco noční pozorování se zdají neovlivněna. Odborníci se domnívají, že nejméně jeden z tepelných štítů 56 rentgenových koncentrátorů byl poškozen, takže se sluneční světlo může dostat k citlivým detektorům.
Právě včera uplynulo přesně 15 let od chvíle, kdy Američané vypustili do kosmického prostoru teleskop GLAST, známější jako Fermi. Jedná se o jeden z nejpokročilejších projektů pro studium gama záření vesmíru, který za dobu své činnosti velmi pomohl astronomům z celého světa a o velký kus posunul naše znalosti fyziky vysokých energií. Většinu plánovaných cílů dokázal bez problémů splnit, navíc ale přidal také množství úplně nových nečekaných objevů. A přitom ani zdaleka nekončí, ačkoliv totiž byla jeho mise původně plánována na maximálně deset let, funguje stále bezvadně. Proto se od něj v nadcházejících letech můžeme těšit na celou řadu dalších zajímavých výsledků.
Další týden utekl jako voda a před vámi je čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Hlavní téma Kosmotýdeníku se tentokrát zaměří na zajímavá data, které přinesl evropský kosmický teleskop CHEOPS, který je zaměřen na hledání a pozorování exoplanet. Díky jeho pozorování se podařilo lépe prozkoumat poměrně málo známou kategorii planet nazvanou mini-Neptuny. V dalších tématech se podíváme za posledním proběhlým výstupem z Mezinárodní kosmické stanice, či na přípravu mise Transporter-8. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V úterý 6. června se k Mezinárodní kosmické stanici připojila loď Dragon 2, která k orbitálnímu komplexu kromě jiného přivezla i třetí (a tedy poslední) pár fotovoltaických panelů iROSA. Ty již byly s pomocí staničního robotického manipulátoru vyjmuty z nehermetizovaného nákladového prostoru lodi a nyní přichází řada na astronauty. Stephen Bowen a Warren Hoburg se proto dnes okolo 15:15 SELČ vydají na přibližně sedm hodin do volného kosmického prostoru, při kterém se zaměří na instalaci prvního ze dvou přivezených panelů. Stejně jako v případě ostatních výstupů do volného prostoru, bude i tento vysílán živě na NASA TV, jejíž přehrávač najdete v tomto článku.
NASA opět připravila pro veřejnost akci, v rámci které mohou zájemci zdarma poslat své jméno na nějakou zajímavou kosmickou misi. Tentokrát jde o výpravu k jupiterovu měsíci Europě, přičemž Vaše jméno stylově podepíše originální báseň. Sonda Europa Clipper se na svou cestu vydá příští rok v říjnu a zmíněná báseň na její palubě popluje vesmírem miliardy kilometrů jako symbolický vzkaz v lahvi. Zaregistrovaná jména přijatá do konce roku 2023 (konkrétně do americké půlnoci z 31. prosince na 1. ledna) budou zvěčněna na mikročipu společně s básní „In Praise of Mystery: A Poem for Europa“ (volně přeloženo: Chvála tajemství: Báseň pro Europu) od Ady Limón. Po zaregistrování Vašeho jména dostanete možnost stáhnout si malý suvenýr – certifikát s Vaším jménem na papíru v láhvi, která putuje k Jupiteru.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.