sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Krátce po říjnovém kosmickém týdnu oznámila investiční společnost JP Morgan investiční plán ve výši 10 miliard dolarů zaměřený na odvětví klíčová pro národní bezpečnost Spojených států. Kromě nanomateriálů, autonomní robotiky a solární energie se oznámení zaměřilo také na financování kosmických lodí a vesmírných startů.
Bill Adkins, dlouholetý profesionální pracovník podvýboru pro obranné rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů, se s účinností od 12. ledna připojuje k Národnímu průzkumnému úřadu jako hlavní zástupce ředitele.
NASA poskytla dlouho očekávanou aktualizaci plánů pro start mise Artemis 2, včetně vyvezení nosné rakety SLS na rampu 17. ledna.
Portugalsko se stalo další zemí, která podepsala Artemis Accord. Stala se tak šedesátou zemí, která dohody podepsala.
Americké vesmírné síly 9. ledna oznámily, že společnosti SpaceX udělily kontrakty na devět misí v hodnotě 739 milionů dolarů, a to v rámci programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Launch Launch.
Federální komunikační komise (Federal Communications Commission) 9. ledna schválila druhou sadu 7 500 družic Starlink Gen2, čímž rozšířila velikost schválené konstelace družic nové generace společnosti SpaceX.
Společnost OroraTech uzavřela několikaleté partnerství se společností Kepler na dodávku tepelných senzorů pro novou optickou komunikační konstelaci společnosti Kepler.
Filantropická organizace podporovaná miliardáři financuje vývoj řady nových observatoří, včetně vesmírného teleskopu Lazuli, který má být větší než Hubbleův teleskop, který podle jejích podporovatelů lze postavit za zlomek nákladů a v mnohem rychlejším čase.
United Launch Alliance plánuje zahájit rok 2026 misí USSF-87 v rámci které se její raketa Vulcan Centaur připravuje na vynesení nákladu pro americké vesmírné síly. Start mise je naplánován na 2. února.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Mezinárodní astronomická unie (IAU = International Astronomical Union), tedy mezinárodní nevládní výzkumná organizace a světová autorita v pojmenovávání kosmických objektů, schválila návrh oficiálních jmen povrchových útvarů na planetce Donaldjohanson, kterou 20. dubna letošního roku navštívila americká sonda Lucy. V narážce na fosilní inspiraci pro názvy jak planetky tak i kosmické sondy výběr IAU schválil pojmenování podle významných míst a objevů na Zemi, které prohlubují naše porozumění původu lidstva.
Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.
Tradičnímu týdennímu souhrnu kosmonautických událostí patří nedělní poledne. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku dozvíte další ze střípku skládačky nezvykle komplikovaného procesu tvorby rozpočtu NASA a přetahované mezi Bílým domem a Kongresem. V dalších tématech se můžete těšit na poměřování čínských a amerických výzvědných družic, přípravu na misi prodloužené verze lodi Cygnus anebo na připomenutí unikátního objevu na Marsu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Současným postojem americké vlády je, že vítězství nad Čínou v návratu na Měsíc je hodnotou, pro kterou stojí za to udržet rozpočet na pilotované průzkumné lety včetně financování výroby SLS a Orionu pro misi Artemis III. Existuje však nemalá pravděpodobnost, že Čína závod o další lidi na Měsíci vyhraje. Geopolitický dopad by byl obrovský. Spojené státy by mohly být vnímány jako neschopné zopakovat svá minulá vítězství. To by ovlivnilo vnímání velké části světa ohledně toho, kdo vyhrává a kdo prohrává v širší technologické a ideologické soutěži mezi USA a ČLR. Znamenalo by to konec americké výjimečnosti.
Vzorek vloni odebraný americkým vozítkem Perseverance z dávno vyschlého říčního koryta u kráteru Jezero v sobě možná ukrývá důkazy dávného mikrobiálního života. Vzorek pojmenovaný Sapphire Canyon byl odebrán z kamene Cheyava Falls obsahuje potenciální biosignatury, což naznačuje nově publikovaný článek v časopise Nature. O značném vědeckém potenciálu tohoto vzorku při hledání odpovědí na otázky spojené s možnou přítomností života na Marsu jsme na našem webu psali, už když byl odběr vzorku aktuální. Nyní, když vědci provedli analýzu nasbíraných měření, se k tématu vracíme.
Americká mise Dragonfly překonala několik klíčových milníků z hlediska designu, vývoje i testování a stále se drží harmonogramu, který počítá s jejím startem v červenci 2028. Dragonfly bude vrtulový dron o velikosti osobního automobilu získávající elektřinu z jaderného zdroje. Návrh a stavbu této mise pro NASA zajišťuje Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v marylandském Laurelu. Dragonfly bude po startu čekat šestiletá cesta meziplanetárním prostorem, než dorazí k Saturnu a jeho měsíci Titanu, který má studovat. Během nejméně tří let prozkoumá několik přistávacích lokalit na různých místech měsíce, jejichž povrchy se budou lišit. Na své palubě ponese komplexní soubor vědeckých přístrojů, které se budou snažit porozumět obyvatelnosti Titanu a mají hledat i základní stavební kameny života, jak jej známe.
NASA očekává, že v rámci revidovaného přístupu agentury k přechodu z Mezinárodní vesmírné stanice vynaloží až 1,5 miliardy dolarů na podporu nejméně dvou společností, které budou demonstrovat použití vesmírné stanice s posádkou.
Po předešlém, velmi nabitém týdnu, který zahrnoval start Super Heavy Starship, přišel poněkud klidnější kosmonautický týden, který by se dal označit za normální a kosmicky pracovní. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tak podíváme na jubilejní úspěšné přistání stupně rakety Falcon 9, zamíříme také do NASA, kde se revidovaly plány na podporu vzniku komerčních kosmických stanic. Podíváme se i na start jedné čínské komerční firmy či start dlouhodobé simulované mise. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jsme ve vesmíru sami? Tato věky trvající otázka inspiruje už dlouhá století vědecký výzkum. Pokud se život na jiných planetách vyvíjí podobně tomu pozemskému, dokáže projevit svou přítomnost v atmosférických spektrálních stopách zvaných biosignatury. Jedná se o absorpční a emisní čáry ve spektru produkované kyslíkem, oxidem uhličitým, metanem, či dalšími molekulami, které mohou naznačovat podmínky, které mohou podporovat život. Budoucí astrofyzikální mise od NASA, teleskop HWO (Habitable Worlds Observatory) bude pátrat po biosignaturách v ultrafialovém, viditelném a blízkém infračerveném záření. V těchto vlnových délkách bude provádět spektrální měření atmosfér exoplanet, ve kterých budu vědci hledat důkazy o tom, že by život mohl existovat ještě někde ve vesmíru.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
