sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Floridský startup spustil komerční demonstraci technologie pohonu družic na jaderný pohon. Mise City Labs testuje zdroj elektrické energie poháněný tritiem, který by mohl umožnit budoucím kosmickým lodím a autonomním sondám provoz po celé roky, aniž by se musely spoléhat výhradně na solární panely nebo konvenční baterie.
Čínský vládní orgán zveřejnil seznam členů národního konsorcia pro komerční vesmírné projekty, který nabízí vzácný ukazatel toho, které společnosti stát považuje za zavedené hráče.
Federální komunikační komise schválila projekt družice společnosti Reflect Orbital, která bude testovat schopnost odrážet sluneční světlo do nočních oblastí. Tento projekt ostře kritizují astronomové i environmentalisté.
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Nová singapurská kosmická agentura podepsala dohodu o spolupráci se svým japonským protějškem v rámci svého úsilí o vybudování kosmického průmyslu v zemi.
Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.
Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vůbec poprvé na Marsu bylo identifikováno sedm organických molekul, což zlepšuje znalosti expertů o tom, jak se tento typ molekul mohl na povrchu Marsu zachovat. Po letech práce v laboratoři dorazily výsledky. Kámen, který rover Curiosity analyzoval v roce 2020 a odebral z něj i vzorky, obsahuje nejpestřejší soubor organických molekul, jaký byl kdy na rudé planetě objeven. Celkem obsahoval 21 molekul obsahujících uhlík a z toho sedm nebylo nikdy předtím na Marsu pozorováno.
Po 53 letech a téměř čtyřech měsících se 1. dubna 2026 východoamerického času lidé opět vydali ze Země k Měsíci. Nosná raketa SLS vzlétla z rampy 39B na první pokus a na parkovací nízkou oběžnou dráhu Země vynesla kosmickou loď Orion s posádkou ve složení: velitel Reid Wiseman, pilot Victor Glover, specialisté mise Christina Koch a Jeremy Hansen. Po jednom oběhu Země byl Orion zážehem horního stupně ICPS vynesen na vysoce eliptickou oběžnou dráhu, z níž se vrátil do blízkosti Země po přibližně 24 hodinách. Během této doby posádka otestovala palubní systémy, hodnotila systémy podpory života a další kritické systémy lodi a provedla demonstraci setkání a přiblížení ke stupni ICPS. Po dokončení prověrek lodi dostala posádka povolení k letu na translunární dráhu. Během pozorovací kampaně astronauti fotografovali Zemi a po příletu k Měsíci vybrané objekty na jeho povrchu. Na Velikonoční pondělí Orion proletěl ve vzdálenosti 6 545 km za odvrácenou stranou Měsíce a ustanovil nový rekord v největší vzdálenosti člověka od Země, když se nacházel ve vzdálenosti 406 771 km.
30. března bylo v rámci sdílené mise Transporter-16 vyneseno hned několik družic od NASA, které mají sloužit vědeckému výzkumu i zkouškám nových technologií. Jejich úkoly sahají od zkoušek nových metod tepelné ochrany, přes zlepšení komunikace na oběžné dráze až po studium zemské atmosféry, či posun budoucích inovací a průzkumných aktivit. Zmíněnou misi Transporter-16 obsloužila raketa Falcon 9 od SpaceX, která vzlétla z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně.
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Nové skafandry pro lunární mise Artemis a Mezinárodní vesmírnou stanici nemusí být hotové dříve než po konci dekády, varuje zpráva generálního inspektora NASA.
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
14. dubna inženýři z Katalyst Space Technologies dorazili na Goddardovo středisko v marylandském Greenbeltu, aby zde zahájili environmentální zkoušky robotické servisní družice LINK, kterou má tato firma na svědomí. Jde o součást příprav na její start, který má přijít ještě letos. NASA už před časem uzavřela s firmou Katalyst z Arizonského Flagstaffu dohodu o zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory, který patří agentuře NASA a hrozí mu zánik v zemské atmosféře.
Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon Heavy, anebo přípravy na třetí let New Glennu. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat nové družici, kterou bude stavět brněnský SpaceManic. Tématem budou tentokrát výpočty na oběžné dráze. V dalších tématech nás čeká nový větší mezinárodní dokovací adaptér, přípravy lunárního landeru Blue Moon Mk1, anebo třeba závoz mobilní odpalovací plošiny zpět do haly VAB. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Když v dubnu 2026 svět sledoval první pilotovaný let k Měsíci za více než padesát let, na palubě lodi Orion probíhal tichý, ale zásadní experiment. Čtyři astronauti mise Artemis II nejen testovali systémy kosmické lodi, ale zároveň byli výzkumnými subjekty studie ARCHeR, která sledovala jejich spánek, stres, kognitivní výkon a schopnost fungovat jako tým v prostředí, které lidé naposledy zažili v éře Apolla.
NASA schválila, aby projekt ROSA (Rosalind Franklin Support and Augmentation) zahájil přípravy. To podtrhuje dlouhodobé partnerství americké agentury s evropskou ESA a její misí Rosalind Franklin. Právě ESA tuto misi vede a je zodpovědná třeba za její přeletový modul, přistávací platformu, ale i rover a jeho povrchové aktivity. Rosalind Franklin, která má startovat v roce 2028, bude prvním marsovským roverem, který bude pátrat po stopách dřívějšího, či současného života pod povrchem rudé planety. Projekt ROSA poskytne agentuře ESA potřebný hardware a služby pro podporu mise Rosalind Franklin, včetně služeb spojených se startem, motorů přistávací plošinu, či radioizotopová topná tělíska pro vnitřní systémy roveru. Projekt také zahrnuje specializovanou elektroniku a špičkový hmotnostní spektrometr pro analyzátor marsovských organických látek, který bude pátrat po základních stavebních kamenech života ve vzorcích nasbíraných v místě přistání roveru, marsovské lokalitě Oxia Planum.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
