FCC
Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.
Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.
Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.
Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.
Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.
Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.
Společnost Cowboy Space zveřejnila podrobnosti o nosné raketě Big Iron, kterou vyvíjí pro vynášení plánované konstelace orbitálních datových center na oběžnou dráhu Země.
Americká Federální komise pro komunikace (FCC) schválila plán společnosti Amazon na převzetí amerického družicového operátora Globalstar za přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tím Amazon překonal důležitou regulační překážku, která mu umožní urychlit vstup na trh s přímým družicovým připojením koncových zařízení (D2D – Direct-to-Device).
Americké ministerstvo obrany podmíněně přislíbilo financování ve výši 150 milionů dolarů začínajícímu výrobci raket Stoke Space na výstavbu druhé odpalovací rampy na kosmodromu Cape Canaveral na Floridě.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Má rozměry srovnatelné s mikrovlnnou troubou a váží jen 25 kilogramů, ale i přesto se mu dostane té cti, být první sondou, která otestuje jedinečnou protáhlou oběžnou dráhu kolem Měsíce. Řeč je o projektu s celým názvem Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment, který se pro pohodlnější komunikaci zkracuje na CAPSTONE. Tento malý průzkumník, který má svým způsobem vyšlapat cestu k lunární stanici Gateway, je součástí amerického programu Artemis. CAPSTONE má za úkol snížit rizika pro budoucí mise. Ověří totiž inovativní navigační technologie a také potvrdí správnost současných dynamických modelů této oběžné dráhy.
Testovací verze jedinečného přijímače signálů navigačních družic byl doručen k integraci do sondy Lunar Pathfinder. Přijímač navigačních signálů NaviMoon je navržen tak, aby mohl provést doposud od země nejvzdálenější korekci navigačního signálu. Bude přitom pracovat se signály, které jsou milionkrát slabší než ty, které přijímají třeba naše chytré mobilní telefony. „Tento inženýrský model přijímače NaviMoon představuje první kus hardwaru, který vznikl v rámci iniciativy Moonlight od agentury ESA. Ta cílí na vývoj specializovaných komunikačních a navigačních služeb pro Měsíc,“ vysvětluje Javier Ventura-Traveset, šéf navigačního vědeckého oddělení agentury ESA, pod které spadají všechny činnosti ESA spojené s lunární navigací a dodává: „Poletí na sondě Lunar Pathfinder, která bude kroužit kolem Měsíce. Zde provede zatím nejvzdálenější korekci navigační pozice – bude to na vzdálenost více než 400 000 kilometrů s přesností na méně než 100 metrů. To představuje mimořádnou inženýrskou výzvu, protože na takové vzdálenosti už budou slabé signály družic GPS a Galileo jen stěží odlišitelné od šumu na pozadí. Tato demonstrace bude znamenat skutečnou změnu paradigmatu pro navigaci na
Po pečlivé analýze se NASA rozhodla prodloužit službu osmi misím z oboru planetárního výzkumu. Je to reakce na jejich dosavadní vědeckou produktivitu a také potenciál k prohloubení našich znalostí a chápání sluneční soustavy i vzdálenějších končin. Mise Mars Odyssey, Mars Reconnaissance Orbiter, MAVEN, Mars Science Laboratory (rover Curiosity), InSight, Lunar Reconnaissance Orbiter, OSIRIS-REx a New Horizons tedy budou sloužit i dál, což je možné i díky tomu, že jejich technický stav zůstává stále velmi dobrý. Většina z těchto osmi misí se dočkala prodloužení o tři roky, ovšem výjimku tvoří OSIRIS-REx a InSight. Mise první jmenované sondy se prodlouží o celých devět let, což souvisí s přeletem k novému cíli. InSight má pokračovat do konce roku 2022, pokud elektrická energie, kterou bude mít sonda k dispozici, neumožní delší provoz.
Společnost Astrobotic 20. dubna odhalila letový exemplář svého lunárního landeru Peregrine. Stalo se tak při příležitosti návštěvy firemní centrály vrcholnými představiteli agentury NASA a americké vlády. V tomto případě už tedy nejde o žádné rozměrové makety či testovací modely, jaké jsme viděli dříve. Letový model je, jak už jeho název napovídá, tím exemplářem, který skutečně poletí k Měsíci na raketě Vulcan s horním stupněm Centaur, které připravuje společnost United Launch Alliance. Odhalení letového exempláře můžeme považovat za důkaz úrovně připravenosti landeru Peregrine. Termín startu sice nebyl konkrétně určen, ale blíží se – zatím se nejčastěji skloňuje čtvrté čtvrtletí letošního roku. Firma Astrobotic ve své tiskové zprávě k tomuto milníku nezapomněla zdůraznit, že Peregrine je první lander vybraný v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services), který odhalil svůj letový hardware. Je také možné, že se tento stroj stane prvním americkým výtvorem, který přistane na povrchu Měsíce od ukončení legendárního programu Apollo.
19. dubna byla zveřejněna dlouho očekávaná zpráva od panelu planetárních vědců. Ti ve zprávě doporučují NASA především zaměřit pozornost na vývoj robotické mise z kategorie vlajkových lodí, která by měla za úkol obíhat kolem Uranu. Tuhle vzdálenou planetu s 27 známými měsíci lidstvo neprozkoumalo od té doby, co kolem Uranu prosvištěla sonda Voyager 2 – a to je už 36 let stará událost. Zpráva planetárních vědců o desetiletém průzkumu vydávaná Národními akademiemi věd, techniky a medicíny poskytuje NASA základní schéma průzkumu Sluneční soustavy v dalším desetiletí. Agentura již dlouhodobě následuje tato doporučení, která přichází pouze jednou za deset let.
„Když opouštíme Měsíc v Taurus-Littrow, odcházíme tak, jak jsme přišli, a dá-li Bůh, vrátíme se s mírem a nadějí pro celé lidstvo.“ Padesát let po slovech velitele Apolla 17 Eugena Cernana jsme návratu na Měsíc stále blíž a blíž. V minulém dílu jsme se věnovali aktuálnímu stavu příprav na misi Artemis 3. Úkolem mise je obnovit lety astronautů na Měsíc. V diskusi pod článkem a hlavně na Facebooku se ozvali diskutující, kteří opírajíce se o výrok generálního inspektora NASA Paula Martina o průměrných provozních nákladech ve výši 4,1 miliardy dolarů na každou z misí Artemis 1 až Artemis 4 a neudržitelnosti programu Artemis zpochybnili schopnost NASA misi Artemis 3 realizovat. Tehdy jsem odpovídal, že v článku jsou uvedeny právě schválené částky NASA na fiskální rok 2022 a že tím Kongres opět ukázal svoji politickou ochotu misi financovat. Slíbil jsem také, že se k tématu vrátím, až budou známy podrobnosti o prezidentské žádosti o rozpočet NASA na fiskální rok 2023 s výhledem do roku 2027. Aby byla mise Artemis 3 z finančního hlediska udržitelná, musí mít dostatečné roční rozpočty až do
Devátý z deseti CubeSatů, který poletí jako sekundární náklad mise Artemis má před sebou velký úkol. Není jen technologickým demonstrátorem, ale také očekávanou vědeckou misí, která nám má pomoci objasnit, kde a jaké množství vody se nachází na Měsíci! Až se začnou budovat trvalé základny na Měsíci a později i na Marsu, bude naprosto zásadní umět využívat místní zdroje, bez kterých by se provoz takových základen stával stěží dlouhodobě udržitelným. Dříve, než začneme těžit vodu, různé plyny a materiály, je potřeba znát, kde je hledat! Lunar IceCube je takový moderní prospektor, který ukáže, jaká místa jsou pro těžbu a pro základnu na Měsíci nejvhodnější. Cesta lidstva k tomu stát se meziplanetárním druhem, začíná podobnými malými, ale velmi důležitými misemi.
Start rakety SLS, která se jako nejsilnější nosič současnosti má poprvé vypravit k obloze, se nezadržitelně blíží. Cílem mise je ozkoušet celý koncept rakety a vynést nepilotovanou loď Orion, která se vydá na oběžnou dráhu Měsíce a pak zpět k Zemi. Ve stínu hlavního úkolu je však ještě dalších deset misí CubeSatů, který každý jeden předvádí nějakou pokročilou technologii, která se vešla do extrémně malého balení. My se dnes podíváme na osmý z těchto deseti CubaStů, který nese jméno LunIR.
Evropská kosmická agentura ESA vybrala na základě výsledků kompetitivních testů tým, který se má pokusit o návrh a stavbu experimentálního zařízení, které by mělo získávat kyslík z materiálů přítomných na povrchu Měsíce. Vítězné konsorcium vedené britskou pobočkou společnosti Thales Alenia Space dostalo za úkol vytvořit malý přístroj, který má pomoci zhodnotit možnosti stavby většího zařízení, které už by bylo určeno k provozu na Měsíci. Takto vytvářený kyslík by se dal použít jako okysličovadlo pohonných směsí různých sond, ale také by jej využili astronauti k dýchání. Jako bonus by tu navíc byly surové kovové materiály využitelné pro další zpracování.
Necelých dvanáct kilogramů, pohon na vodu a vědecké cíle rozeseté po různých oběžných drahách kolem Země, Měsíce a bodu L2. Dále výzkum radiačního prostředí, dopady blízkozemních planetek a další. To je krátký popis dalšího z deseti CubeSatů, které se svezou na misi Artemis I jako sekundární náklad. CubeSat Equueleus je druhý japonský CubeSat této mise a opět se jedná o komplikovaný stroj v malém obalu, kterému k dokonalosti chybí jen schopnost uvařit kávu. Ačkoli, vodu na tu kávu už veze a ohřát ji na 100 stupňů Celsia zvládne také…
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.