křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) hledá nabídky od průmyslových společností na kontrakt v hodnotě až 369 milionů dolarů na rozšíření celosvětové pozemní infrastruktury podporující její konstelaci družic na nízké oběžné dráze Země určených k varování před raketami a jejich sledování.
Evropská kosmická agentura a Evropská komise udělily kontrakty dvěma týmům na provedení studie architektur konstelace družic pro snímkování Země, která by měla sloužit bezpečnostním účelům.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti Impulse Space kontrakt v hodnotě až 31,2 milionu dolarů na misi zaměřenou na sledování situace ve vesmíru, plánovanou na rok 2029. Mise bude využívat optický senzor na nízké oběžné dráze Země ke sledování objektů až do vzdálenosti geosynchronní oběžné dráhy.
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.
Albánie je nejnovější zemí, která podepsala Artemis Accords.
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
19. dubna byla zveřejněna dlouho očekávaná zpráva od panelu planetárních vědců. Ti ve zprávě doporučují NASA především zaměřit pozornost na vývoj robotické mise z kategorie vlajkových lodí, která by měla za úkol obíhat kolem Uranu. Tuhle vzdálenou planetu s 27 známými měsíci lidstvo neprozkoumalo od té doby, co kolem Uranu prosvištěla sonda Voyager 2 – a to je už 36 let stará událost. Zpráva planetárních vědců o desetiletém průzkumu vydávaná Národními akademiemi věd, techniky a medicíny poskytuje NASA základní schéma průzkumu Sluneční soustavy v dalším desetiletí. Agentura již dlouhodobě následuje tato doporučení, která přichází pouze jednou za deset let.
„Když opouštíme Měsíc v Taurus-Littrow, odcházíme tak, jak jsme přišli, a dá-li Bůh, vrátíme se s mírem a nadějí pro celé lidstvo.“ Padesát let po slovech velitele Apolla 17 Eugena Cernana jsme návratu na Měsíc stále blíž a blíž. V minulém dílu jsme se věnovali aktuálnímu stavu příprav na misi Artemis 3. Úkolem mise je obnovit lety astronautů na Měsíc. V diskusi pod článkem a hlavně na Facebooku se ozvali diskutující, kteří opírajíce se o výrok generálního inspektora NASA Paula Martina o průměrných provozních nákladech ve výši 4,1 miliardy dolarů na každou z misí Artemis 1 až Artemis 4 a neudržitelnosti programu Artemis zpochybnili schopnost NASA misi Artemis 3 realizovat. Tehdy jsem odpovídal, že v článku jsou uvedeny právě schválené částky NASA na fiskální rok 2022 a že tím Kongres opět ukázal svoji politickou ochotu misi financovat. Slíbil jsem také, že se k tématu vrátím, až budou známy podrobnosti o prezidentské žádosti o rozpočet NASA na fiskální rok 2023 s výhledem do roku 2027. Aby byla mise Artemis 3 z finančního hlediska udržitelná, musí mít dostatečné roční rozpočty až do
Devátý z deseti CubeSatů, který poletí jako sekundární náklad mise Artemis má před sebou velký úkol. Není jen technologickým demonstrátorem, ale také očekávanou vědeckou misí, která nám má pomoci objasnit, kde a jaké množství vody se nachází na Měsíci! Až se začnou budovat trvalé základny na Měsíci a později i na Marsu, bude naprosto zásadní umět využívat místní zdroje, bez kterých by se provoz takových základen stával stěží dlouhodobě udržitelným. Dříve, než začneme těžit vodu, různé plyny a materiály, je potřeba znát, kde je hledat! Lunar IceCube je takový moderní prospektor, který ukáže, jaká místa jsou pro těžbu a pro základnu na Měsíci nejvhodnější. Cesta lidstva k tomu stát se meziplanetárním druhem, začíná podobnými malými, ale velmi důležitými misemi.
Start rakety SLS, která se jako nejsilnější nosič současnosti má poprvé vypravit k obloze, se nezadržitelně blíží. Cílem mise je ozkoušet celý koncept rakety a vynést nepilotovanou loď Orion, která se vydá na oběžnou dráhu Měsíce a pak zpět k Zemi. Ve stínu hlavního úkolu je však ještě dalších deset misí CubeSatů, který každý jeden předvádí nějakou pokročilou technologii, která se vešla do extrémně malého balení. My se dnes podíváme na osmý z těchto deseti CubaStů, který nese jméno LunIR.
Evropská kosmická agentura ESA vybrala na základě výsledků kompetitivních testů tým, který se má pokusit o návrh a stavbu experimentálního zařízení, které by mělo získávat kyslík z materiálů přítomných na povrchu Měsíce. Vítězné konsorcium vedené britskou pobočkou společnosti Thales Alenia Space dostalo za úkol vytvořit malý přístroj, který má pomoci zhodnotit možnosti stavby většího zařízení, které už by bylo určeno k provozu na Měsíci. Takto vytvářený kyslík by se dal použít jako okysličovadlo pohonných směsí různých sond, ale také by jej využili astronauti k dýchání. Jako bonus by tu navíc byly surové kovové materiály využitelné pro další zpracování.
Necelých dvanáct kilogramů, pohon na vodu a vědecké cíle rozeseté po různých oběžných drahách kolem Země, Měsíce a bodu L2. Dále výzkum radiačního prostředí, dopady blízkozemních planetek a další. To je krátký popis dalšího z deseti CubeSatů, které se svezou na misi Artemis I jako sekundární náklad. CubeSat Equueleus je druhý japonský CubeSat této mise a opět se jedná o komplikovaný stroj v malém obalu, kterému k dokonalosti chybí jen schopnost uvařit kávu. Ačkoli, vodu na tu kávu už veze a ohřát ji na 100 stupňů Celsia zvládne také…
V rámci programu Artemis chce NASA vrátit člověka na Měsíc s využitím moderních technologií, aby bylo možné prozkoumat povrch Měsíce lépe, než kdy dříve. K tomu budou zapotřebí systémy schopné dodávat nepřetržité a spolehlivé množství energie pro těžbu, stavbu, výzkum a ubytování. Nejnovější fáze výzvy Watts on the Moon nabízí celkem 4,5 milionů dolarů za návrh, stavbu a demonstraci prototypu, který má zaplnit technologickou mezeru v přenosu a skladování energie. Maximalizace účinnosti při minimalizaci hmotnosti bude pro všechny zájemce důležitá, jelikož doprava veškerého vybavení na Měsíc k dosažení udržitelné přítomnosti lidí na povrchu Měsíce bude vyžadovat několik misí. Výzva hledá pokročilé technologie, které mají potenciál se posunout vstříc připravenosti k letu a budoucímu provozu na povrchu Měsíce.
I v tomto díle naší krátké série, která je věnována sekundárnímu nákladu mise Artemis I, se podíváme na další zajímavý CubeSat. I ten se sveze na misi, při které vůbec poprvé odstartuje super raketa SLS, která vyšle v nepilotovaném režimu loď Orion na oblet Měsíce. Generálka před návratem lidí na Měsíc s sebou poveze deset CubeSatů, které mají mnohdy zcela unikátní mise, které před nimi žádné malé družice ještě neprováděly. I CubeSat ArgoMoon je v mnohém průkopnickou misí, která je přípravou na dlouhé lety daleko od Země, budoucí servis družic v kosmickém prostoru a otestuje i schopnost pohonného systému malých družic. Pojďme se na něj podívat blíže.
Již potřetí se podíváme na sekundární náklad, který bude vynesen během očekávané mise Artemis I – při této misi vůbec poprvé odstartuje raketa SLS a vyšle novou loď Orion na nepilotovaný oblet Měsíce. Společně s primární misí je však připraveno deset velmi zajímavých CubeSatů, které budou plnit rozličné a mnohdy naprosto unikátní úkoly. Jedním z těch, které mají šanci výrazně rozšířit naše poznání v určité věci, která bude důležitá pro další výzkum Měsíce, je LunaH-Map. Tento CubeSat má totiž za úkol zmapovat zásoby vodíku na Měsíci tak podrobně, jako to neudělala ještě žádná mise před ním. A přitom se jedná o univerzitní projekt! Navíc tento CubeSat musel řešit mnoho provozních technologických výzev a představuje jeden z vrcholů současného vědeckého výzkumu pomocí takto malých družic. Pojďme se na něj podívat blíže.
Program Apollo byl v době studené války jedním z největších počinů lidstva v jeho historii. Současně však předběhl svoji dobu. Po splnění politického úkolu porazit Sovětský svaz a jako první otisknout podrážky bot na Měsíci se záhy stal rozpočtově neudržitelným. Celý program stál po zohlednění inflace 200 miliard dnešních dolarů. Celkem se v rámci programu v průběhu šesti pilotovaných výsadků procházelo po Měsíci všehovšudy dvanáct lidí. Od doby, kdy se astronauti před téměř padesáti lety naposledy procházeli po povrchu Měsíce, prošel robotický průzkum kosmických těles desetiletími technologického pokroku a vědeckých objevů. Vedoucí pozice v kosmonautice však bývá všeobecně spojována s pilotovanou kosmonautikou.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
