Je nedělní poledne a vy správně očekáváte pravidelný týdenní souhrn událostí v kosmonautice. Tentokrát se Kosmotýdeník zaměří v hlavním tématu na hurikán Dorian a jeho dopady na Kennedyho kosmodrom na Floridě. Podíváme se také na bohužel neúspěšné přistání indického landeru Vikram na Měsíci a nevynecháme ani další dění. Zavedeme vás třeba k místu přistání Sojuzu MS-14, který se v automatickém režimu vrátil na Zemi. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Boeing, Chandrayaan-2, Dorian, Kennedy Space Center, Kosmotýdeník, Mars, Měsíc, NASA, Orion, Roskosmos, SLS, Sojuz MS-14, SpaceX, Starship, ULA, Vikram (lander), Vostočnyj 
Letošní rok můžeme bez přehánění nazvat Rokem Měsíce – už v prvních dnech roku 2019 se čínské sondě Chang’e 4 podařilo přistát na odvrácené straně Měsíce – jako vůbec prvnímu lidskému výtvoru. V dubnu jsme pak sledovali historicky první vstup soukromé (a navíc první izraelské) sondy na oběžnou dráhu Měsíce. Přistání se sice landeru Beresheet nepodařilo, ale i tak přinesla mise mnoho úspěchů. Nyní se dostává do hledáčku pozornosti Indie – její komplexní mise Chandrayaan-2 odstartovala 22. července a od té doby provedla několik manévrů, které ji dostaly z oběžné dráhy Země až na oběžnou dráhu Měsíce. Druhého září se od orbitálního modulu oddělil modul Vikram, který s pomocí dvou zážehů upravil svou dráhu a je připraven na přistání – toho bychom se měli dočkat už dnes večer a celou událost budeme v tomto článku sledovat formou psaného přenosu.
Odborníci z Kennedyho střediska chtějí vyvinout zařízení, které by tavilo lunární regolit, tedy jemný prach pokrývající povrch Měsíce, aby z něj vytvořilo kyslík. Pokročilé technologie pro zpracování místních zdrojů jsou nezbytné pro udržitelný lunární výzkum v rámci programu Artemis a uplatnění může najít i při cestách k Marsu. Tým kolem projektu GaLORE (Gaseous Lunar Oxygen from Regolith Electrolysis) již získal ocenění za vývoj tavicí technologie. Lunární regolit tvoří zoxidované kovy – například oxidy železa, křemíku či hliníku. GaLORE chce tento materiál ohřát na více než 1650 °C a následně do taveniny pustí elektrický proud. To způsobí chemické reakce, díky kterým se roztavený regolit začne dělit na kyslík a kovy.
Japonská firma ispace Inc. (pozor, neplést s čínskou iSpace, která staví rakety Hyperbola) oznámila nové strategické partnerství a změny harmonogramu programu HAKUTO-R. Ten má nabídnout různým zákazníkům možnost poslat na Měsíc spolehlivě libovolný náklad. Součástí tohoto upraveného plánu je i zrušení demonstrační mise, ke které mělo dojít příští rok. Firma tedy chce začít v roce 2021 rovnou ostrou misí s lunárním přistáním. O dva roky později bychom se měli dočkat i vysazení vozítka pro průzkum okolí.
Týden uběhl jako pád do černé díry (pro někoho rychle, pro někoho pomalu – záleží, jak se na to díváte), ale pro všechny je přichystán tradiční přehled nejzajímavějších událostí v kosmonautice za posledních sedm dní. V hlavním tématu se tentokrát netradičně ponoříme pod vodu a to ve zcela nových technologických udělátkách. Nahlédneme totiž do přípravy expedice NEEMO NXT. Dalšími tématy budou například další plán na řešení problémů se Sojuzem MS-14, anebo fotografie z posledního startu rakety Delta IV. Přeji vám dobré četní a hezkou neděli.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Andrew Feustel, Aqua, Chandrayaan-2, Delta IV, ISS, Kosmotýdeník, Měsíc, NEEMO, NEEMO NXT, Norišge Kanaj, Sojuz MS-13, Sojuz MS-14, Thomas Pesquet, ULA 
Myslím, že podstatná část těch, kteří čtou tyto řádky, neměla příležitost Apollo 11 zažít – prostě se narodila až poté, co se člověk poprvé prošel po Měsíci. Přesto se lze s touto misí i dnes velmi, velmi těsně setkat. Přinášíme představení pěti „nej“ míst, kam se lze bez větších potíží dostat – a která mají opravdu úzkou vazbu na let „Jedenáctky“.
Plánovaná kosmická stanice Gateway nemusí být prvním umělým kosmickým tělesem, které se bude nacházet na eliptické, téměř polární oběžné dráze Měsíce, zvané NRHO. NASA uvažuje o samostatné misi SSTP NRHO Demo, kde SSTP je zkratka tvořená počátečními písmeny slov Small Spacecraft Technology Program. Sonda by byla postavena na základě cubesatu o velikosti 12U. NASA vydala 7. srpna poptávku na vynesení užitečného nákladu o celkové hmotnosti 25 kg na dráhu k Měsíci nejpozději v prosinci 2020. V zájmu snížení ceny je NASA ochotna přijmout větší riziko, spojené s případným prvním letem nosné rakety. Vyhrazuje si však právo odmítnout nabídku v případech, kdy většina komponent a subsystémů nosiče nebude dostatečně kvalifikována nebo pokud budou existovat jiné přiměřené důkazy naznačující, že kvalifikační test bude neúspěšný. Termín pro podání nabídek uplyne 6. září.
Firma oznámila, že jejich lunární lander Peregrine vynese raketa Vulcan s horním stupněm Centaur. 19. srpna 21:30
V současné době se lidstvo vrací na Měsíc. Zatím prostřednictvím automatů a v blízké době i kosmonautů. Zajímavé pro ně bude navštívit nejen nové oblasti, ale i místa dopadu nebo přistání předchozích automatických i lidských výprav. V tomto případě bude zvláště zajímavé prozkoumat odpad zanechaný na měsíčním povrchu a hledání potenciálních přeživších mikroorganismů.
První várka návrhů pro novou třídu vědeckých robotických misí pod hlavičkou NASA má vyšší odhady nákladů, než zástupci agentury čekali. NASA již v červnu vybrala tři finalisty, kteří jsou zatím ve fázi konceptu a s jejich startem se počítá začátkem dvacátých let – podle toho, co NASA vybere, by nový průzkumník mohl vyrazit k Měsíci, Marsu, či blízkozemní planetce. Důležitou změnou je, že tyto sondy mají v rámci úspor startovat jako sekundární náklady jiných misí. Nabízí se tak možnost získat zajímavé vědecké informace za sníženou cenu. Program SIMPLEx reaguje na aktuální trendy ve vývoji malých družic, které jsou často levnější než ty velké a přesto dokáží udělat velmi zajímavé vědecké objevy.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
8. září 2019 
