DARPA
Zástupce DARPA uvedl, že agentura zrušila projekt vesmírného jaderného pohonu DRACO, který vyvíjela společně s NASA. Důvodem je částečně analýza, která ukázala, že vývoj byl předběhnut pokrokem v konvenčních nosných systémech.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Zástupce DARPA uvedl, že agentura zrušila projekt vesmírného jaderného pohonu DRACO, který vyvíjela společně s NASA. Důvodem je částečně analýza, která ukázala, že vývoj byl předběhnut pokrokem v konvenčních nosných systémech.
Americká Národní geoprostorová agentura 2. července oznámila, že v rámci svého programu Luno, iniciativy zaměřené na rozšíření integrace umělé inteligence a komerčních dat do operací národní bezpečnosti, udělila zakázky komerčním firmám zabývající se družicovými snímky a analýzou v hodnotě přes 70 milionů dolarů.
Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.
Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.
Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.
Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
Družice MethaneSAT, která byla vynesena v březnu minulého roku, selhala. Družice byla určena k měření emisí metanu.
Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na náhledovém snímku vidíte srdce přístroje EMS (Exospheric Mass Spectrometer), který bude studovat množství vody na Měsíci. Spektrometr byl včera doručen do NASA jakožto součást přístroje PITMS. Nyní se začne chystat na svůj start k Měsíci. EMS je založen na tzv. iontové pasti, což je chytré detekční zařízení, které výzkumníkům umožňuje identifikovat a kvantifikovat atomy a molekuly v plynném vzorku a určit odpovídající spektrum. Vědci z The Open University a RAL Space vyvinuli EMS v rámci kontraktu s agenturou ESA. Lunární molekuly po vstupu do senzoru budou bombardovány elektrony z ohřátých drátů, čímž vzniknou ionty. Ty pak budou udržovány pomocí elektrického pole, které vytvoří precizně tvarované elektrody. Ionty pak budou z této pasti uvolněny, když se zvýší jejich poměr hmotnosti vůči náboji. Zamíří pak do detektoru, který identifikuje a kvantifikuje jejich chemické složení.
V květnu 2020 se kosmická loď nové generace XZF-SC úspěšně vrátila ze své nepilotované mise z eliptické oběžné dráhy Země. Servisní modul lodi byl v prodloužené lunární konfiguraci se schopností změny rychlosti o přibližně 2000 m/s. Bylo zřejmé, že existuje snaha dostat loď v tomto desetiletí na dráhu k Měsíci. Předběžný technický vývoj nosné rakety pro pilotované mise k Měsíci začal již v roce 2017. Podle oficiální zprávy kosmické agentury CNSA byl v říjnu 2019 pod dohledem úřadu CMSEO úspěšně proveden akceptační přezkum této rakety. Zpráva uvádí, že po mnoha kolech demonstrací a vývoje šlo o klíčový krok v rámci dlouhodobého plánu CMSEO vyvinout raketu pro pilotované mise k Měsíci. Raketa o délce 87 metrů, hmotnosti asi 2200 tun a tahu téměř 2700 tun má mít nosnost na dráhu k Měsíci nejméně 25 tun. Je založena na technologii současné nejsilnější čínské rakety CZ-5, z níž plně zdědí například vyspělou technologii motorů a systému řízení letu. Podle zprávy bude konkrétní plán vývoje rakety v dalších opatřeních průběžně aktualizován.
Program Gateway stále čelí technickým výzvám, které jsou důsledkem loňského rozhodnutí o pozemní integraci modulů PPE a HALO. Společný start má zvýšit pravděpodobnost úspěchu mise tím, že eliminuje spojovací manévry na oběžné dráze Měsíce a umožňuje testovat oba prvky jako integrovaný celek ještě na kosmodromu. Současně však vznikají technická rizika, z nichž nejvýznamnějším je zvýšená hmotnost soulodí. Pojďme se podívat na vývoj, který v projektu stanice, podporující pilotovaná přistávání na Měsíci a povrchové aktivity, nastal od předchozího dílu tohoto seriálu.
Lunární regolit se moc nepodobá materiálu, která se usazuje na našich stolech a poličkách. Je všude, má ostré hrany a přilne ke všemu. Je to tak nepříjemná substance, že dokonce zničila vysavač, který NASA navrhla k čištění skafandrů programu Apollo od lunárního prachu. Nyní se mají lidé vrátit na oběžnou dráhu Měsíce i na jeho povrch, takže bude potřeba najít řešení prachu, který navíc není pro člověka zdravý. Prvním krokem je zjistit, jak moc prachu je v daném místě v určitém čase. Tato snaha již nachází uplatnění i na Zemi – při boji se znečištěním ovzduší.
11. dubna 1970 se vydalo k Měsíci 5. pilotované Apollo a celkově třetí mise, která měla přistát na jeho povrchu. Posádku tvořili velitel Jim Lovell, zkušený astronaut s československými kořeny a dva nováčci. Těmi byli pilot velitelského modulu John Swigert a Fred Haise, pilot lunárního modulu. Jako místo přistání byl vybrán kráter Fra Mauro. Celý start proběhl více méně v pořádku s výjimkou problémů, které způsobily předčasné zhasnutí jednoho z motorů druhého stupně. Tento nedostatek tahu však dokázaly zbylé motory spolu s třetím stupněm Saturnu posléze dohnat a celá sestava byla v pořádku navedena na dráhu k Měsíci. 55 hodin a 52 minut však senzory detekovaly pokles tlaku ve vodíkové nádrži. Na pokyn řídícího střediska však John Swigert zahájil promíchávání všech nádrží, jak vodíkových, tak i kyslíkových. Zhruba minutu a půl po zapnutí promíchávání nádrží došlo ke katastrofické explozi kyslíkové nádrže číslo dvě. Pro astronauty to nejprve představovalo velké zklamání, nebudou přistávat na Měsíci, ale postupem času se ukázalo, že situace je horší a astronauté na palubě budou doslova bojovat o svůj život. Prolétli okolo Měsíce a zamířili směrem k Zemi.
Plán NASA vybrat jednoho nebo dva dodavatele pilotovaného lunárního landeru vyústil 16. dubna z rozpočtových důvodů v rozhodnutí o podpisu jediné smlouvy – se SpaceX v hodnotě 2,9 miliardy dolarů. Důvodem byl obrovský rozdíl mezi tím, kolik peněz NASA na program požadovala pro fiskální rok 2021 a tím, kolik skutečně obdržela. Rozpočet ve výši 850 milionů dolarů znemožnil při snaze o udržení termínu přistání na Měsíci v roce 2024 v rámci mise Artemis 3 výběr druhého alternativního dodavatele. Podrobný popis odůvodnění rozhodnutí jsme přinesli v minulém dílu. Podle nového záměru by konkurenceschopnost a zastupitelnost mezi dodavateli dopravních služeb landerů měla být vytvořena až v další fázi, do které bylo druhé pilotované přistání přesunuto. V rámci této fáze je plánováno nejméně šest rutinních misí. Každý vybraný dodavatel by před certifikací provedl jedno demonstrační přistání a po certifikaci by získal nárok na zajištění minimálně dvou rutinních misí. Na Průmyslovém fóru 3. května NASA potvrdila, že v této fázi bude výchozím bodem pro požadované služby dopravy posádek na Měsíc stanice
V závěrečné přednášce tohoto týdne se podíváme směrem k Měsíci. Závod o prvního člověka na Měsíci byl vyhlášen prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym v roce 1961. Jeho projev byla reakce na první let člověka do vesmíru. Tím však nebyl Američan ale sovětský občan Jurij Gagarin. Bylo tedy nutno probudit národ, který se cítil pokořen a ohrožen. Po Kennedyho burcujícím projevu se celá země semknula a pod vedením NASA vyvinula raketu Saturn V, lunární modul i kosmickou loď Apollo. V SSSR tomu bylo jinak, hlavní tíha kosmického programu sice ležela na Sergeji Koroljovovi a jeho OKB-1, ale i další konstrukční kanceláře přišly s vlastními plány na dopravu člověka na Měsíc. Navíc částečně nefungovala ani spolupráce mezi jednotlivými konstruktéry. Jedním z těchto konstruktérů byl i Vladimír Čelomej, člověk, který vyvinul balistickou raketu UR-200 i těžký raketový nosič UR-500. Tato raketa je známější pod jménem Proton a létá do dnešních dnů. Pro dobytí Měsíce měl v plánu vyvinout supertěžký nosič UR-700 s nosností přibližně 150 tun na nízkou oběžnou dráhu. O jeho měsíčních plánech nám bude přednášet Ing. Tomáš Přibyl, člen
Asi největší překvapení dubna se odehrálo při výběru pilotovaného lunárního landeru programu Artemis, který si představíme v první reportáži. Vrtulník Ingenuity a jeho poletování po Marsu vás čeká hned vzápětí. Pěknou podívanou nabídla i Čína při vypuštění základního modulu Tianhe. Start Sojuzu MS-18
a přistání Sojuzu MS-19 jsou náměty dalších příspěvků. Na závěr trochu SpaceX, nejprve start mise Crew-2 a poté testy Starship SN15 a novinky na Boca Chica. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.
Jak jsme informovali v březnovém dílu, byla ve výrobní hale společnosti Thales Alenia Space v Turíně svařením prvních dvou komponent, válce a centrálního prstence, zahájena montáž primární konstrukce modulu HALO. Thales Alenia Space však byla pověřena nejen návrhem a konstrukcí primární hermetizované struktury modulu HALO, ale i rozhraním s dokovacími systémy NASA, systémem řízení tlaku a součástmi ochranného systému proti mikrometeoritům. HALO je koncipován jako první obyvatelný modul připravované lunární orbitální stanice Gateway. Základ stanice má vytvořit společně s energetickým a pohonným prvkem PPE. Vynesení společné sestavy raketou Falcon Heavy je plánováno na rok 2024. Po desetiměsíční cestě na cílovou dráhu NRHO má sestava od roku 2025 podporovat až třicetidenní pobyt čtyřčlenné posádky, dopravené lodí Orion. V roce 2026 by měl být připojen mezinárodní modul I-HAB. Tím má být umožněno prodloužení pobytů posádek na 90 dnů.
Tento týden přinesl tolik zásadních novinek, událostí a momentů, že se tomu až nechce věřit. V našem pravidelném přehledu těch nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní se na řadu z nich podíváme. Hlavním tématem Kosmotýdeníku však bude dnešní překročení jedné nehmatatelné hranice sondou New Horizons, která se nachází ve vzdálených končinách sluneční soustavy. Dalšími tématy budou přípravy na mise Crew-2, přistání Sojuzu MS-17 a třeba i let rakety New Shepard společnosti Blue Origin. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
