Shijian-19
Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.
Společnost DirecTV upouští od plánů na koupi Dish Network kvůli neúspěšné nabídce na výměnu dluhu. Odprodej Dish DBS by pomohl mateřské společnosti EchoStar zaměřit se na rostoucí podnikání v oblasti družicové a pozemní komunikace.
Společnost Space Transportation se sídlem v Pekingu plánuje na druhou polovinu roku 2025 první test svého prototypu znovupoužitelného kosmického letounu Cuantianhou. Společnost vystavila model Cuantianhou na výstavě Space Tech Expo Europe v Brémách.
Americké vesmírné síly se připravují na zpoždění vynášení klíčových nákladů národní bezpečnosti na palubě rakety Vulcan od společnosti ULA. Uvedl to generálporučík Philip Garrant, šéf Velitelství vesmírných systémů vesmírných sil.
Společnost Lunar Outpos oznámila 21. listopadu, že podepsala dohodu se SpaceX o použití kosmické lodi Starship pro přepravu lunárního roveru Lunar Outpost Eagle na Měsíc. Společnosti nezveřejnily harmonogram spuštění ani další podmínky obchodu.
Společnost Maxar Intelligence se zaměřuje na začátek roku 2025, kdy dojde k vynesení poslední dvojice družic WorldView Legion. Znamená to tak dokončení ambiciózní konstelace pro pozorování Země.
Agentury JAXA a ESA 20. listopadu v Tsukubě v Japonsku vydaly společné prohlášení, ve kterém načrtli novou spolupráci v oblastech planetární obrany, pozorování Země, aktivity po ISS na nízké oběžné dráze Země, vesmírná věda a průzkum Marsu.
Společnost SEOPS na Space Tech Expo Europe 19. listopadu oznámila, že podepsala smlouvu se společností SpaceX na vynesení mise plánované na konec roku 2028 z Floridy. Do roku 2028 také získává kapacitu pro blíže nespecifikované další starty SpaceX.
Francouzský startup Latitude podepsal víceletou smlouvu se společností Atmos Space Cargo, společností vyvíjející komerční návratová zařízení. Atmos koupí minimálně pět startů rakety Zephyr ročně, a to v letech 2028 až 2032.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V novembri nás čaká štart čínskej lunárnej sondy Chang´e 5 na rakete CZ-5 (6). Jedná sa o návratovú misiu s mesačnými vzorkami, pričom je tu ešte záloha v podobe Chang´e 6. Ak by bola aspoň jedna z nich úspešná (dúfajme, že obe), zavŕšil by sa tretí krok v čínskom programe prieskumu Mesiaca, ale na druhej strane to znamená, že sa už pracuje na kroku číslo 4. V tomto kroku sa budú realizovať sondy Chang´e 7 a Chang´e 8. Poďme sa pozrieť, na čo sa môžeme tešiť. Aby sa mohla realizovať mesačná výskumná základňa, sformulovali sa tieto všeobecné požiadavky. Treba vyvinúť technológie na presné pristátie s vopred určeným bodom, pristátie s veľkým užitočným zaťažením, rozvoj prieskumných schopností v trvalo zatienených oblastiach kráterov pomocou robotov, koordinovaná prevádzka viacerých robotov, separácia a extrakcia jednotlivých chemických prvkov.
Jak se přibližuje program Artemis, blíží se doba, kdy budou lidé i roboti častěji než dříve prozkoumávat povrch Měsíce. NASA chce přitom všechny tyto činnosti provádět udržitelně a proto rozvíjí technologický vývoj na několika frontách. Jednou z důležitých oblastí je hledání způsobů, co dělat poté, co na určené místo na Měsíci přistane požadovaný náklad. Po úspěšném přistání totiž budou muset roboti nebo lidé vyložit náklad, jehož rozměry mohou být kdekoliv mezi krabicí na boty a golfovým vozíkem – a to vše v drsném prostředí s bonusem v podobě snížené lunární gravitace. NASA proto nyní oslovuje týmy po celém světě, aby v rámci tzv. Lunar Delivery Challenge předložili své inovativní nápady a koncepty, jak nejlépe vykládat náklad na Měsíci.
Od Fobosu z předchozího dílu se přesuneme k souputníku naší Země. V roce 2009 vyrazila k Měsíci americká sonda LRO, která funguje dodnes. Spolu s ní ale letěla ještě jedna sonda, jejíž mise byla doslova sebevražedná. Sonda LCROSS totiž měla narazit do Měsíce, což se jí i podařilo. Ještě předtím ale přinesla cenné informace o přítomnosti ledu v trvale zastíněných kráterech.
Včera nás ve věku 73 let opustil jeden z velkých popularizátorů kosmonautiky v naší zemi, pan Ing. Marcel Grün. Rád bych proto tomuto zesnulému velikánovi věnoval alespoň krátkou vzpomínku. Marcel Grün se narodil v roce 1946 v Chebu a popularizaci se věnoval od svých 15 let, kdy se stal demonstrátorem na Štefánikově hvězdárně. Vystudoval strojní fakultu ČVUT a poté postgraduálně i pedagogiku. Byl členem klubu SPACE, spolu Antonínem Vítkem či Janem Kolářem. V roce 1967 začal pracovat v Planetáriu Praha a o řadu let později se stal na dlouhých 16 let ředitelem Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. V roce 2003 byl spoluzakladatelem České kosmické kanceláře. Velkou část svého života věnoval popularizaci astronomie a kosmonautiky. V roce 2018 u příležitosti svého odchodu do důchodu obdržel čestné občanství Prahy. Po Marcelu Grünovi byla pojmenována planetka (10403) Marcelgrun.
Týden utekl jako voda a je tedy ideální čas se podívat, jaké kosmonautické události jej tvořily. V Kosmotýdeníku se dnes podíváme do roku 2014, kdy na kometě 67P přistával lander Philae. V tomto týdnu byly zveřejněny informace o jeho strastiplné cestě k povrchu a zejména o jeho druhém odrazu od povrchu komety, při kterém byla nečekaně zjištěna nějaká ta novinka o kometách. V dalších tématech se podíváme na testování světlometů roveru VIPER, anebo na aktuální testování Starship SN-8. Přeji vám pěknou neděli a příjemné čtení.
Až se lidé vrátí na Měsíc, bude tam na ně čekat již známá výzva v podobě lunárního regolitu. Tento prach je považován za jeden z největších problémů, kterým budou muset budoucí lunární kolonisté čelit. Během programu Apollo stačilo jen pár dní přímého kontaktu a skafandry se potýkaly se zaprášenými průzory, ucpanými mechanismy a dokonce poškozenými vrstvami. Tým expertů z ESA se proto poohlíží po možnostech nových materiálů, které by mohly sloužit jako základ pro budoucí skafandry, ale také by mohly najít uplatnění na roverech či pevné infrastruktuře.
NASA přidělila firmě Intuitive Machines z Houstonu kontrakt za 47 milionů dolarů. Společnost bude mít za úkol do prosince 2022 dopravit v rámci programu CLPS na Měsíc vrták kombinovaný s hmotnostním spektrometrem. Experiment PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment) pomůže NASA hledat led v okolí jižního pólu Měsíce a také bude vůbec jako první zařízení v historii těžit podpovrchový led. „Informace, které získáme díky PRIME-1, ale i dalším vědeckým přístrojům a technologickým demonstrátorům, které pošleme na povrch Měsíce, nám pomohou získat informace pro pilotovaný program Artemis a budeme moci lépe hledat cesty k udržitelné přítomnosti na Měsíci,“ uvedl přidružený administrátor NASA pro vědu, Thomas Zurbuchen.
Americká kosmická agentura vybrala 14 soukromých firem, se kterými uzavřela kontrakty za více než 370 milionů dolarů. Obsahem kontraktů je zpřesnění a vylepšení technologií, které by mohly najít využití při pilotovaných výpravách k Měsíci a Marsu. Největší část financí dostanou firmy SpaceX, ULA a další společnosti, které mají při letových testech prokázat možnosti využití přečerpávání pohonných látek v kosmickém prostoru, ale i jakýchsi čerpacích stanic pro znovupoužitelné lunární landery či transportéry mířící do hlubšího vesmíru.
Právě nastalo nedělní poledne a s ním vychází tradiční přehled nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní v kosmonautice. Kosmotýdeník má tentokrát celou řad témat. Jako hlavní jsme tentokrát zvolili průlet evropsko-japonské mise BepiColombo kolem Venuše. Dále se věnujeme například finanční částce, kterou NASA rozdělila mezi firmy, které se zabývají skladováním a přečerpáváním kryogenního paliva v kosmickém prostoru. Podívali jsme se však i na odklady raket Falcon 9 a Dleta IV Heavy a dočkáte si i klasických rubrik. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V předchozí přednášce jsme si představili život prvního a nejslavnějšího astronaut světa, Jurije Gagarina a dnes se zaměříme na jeho asi nejznámější americký protějšek, prvního může na Měsíci, Neila Armstronga. Neil Alden Armstrong se narodil v srpnu roku 1930. V letadle seděl poprvé již v 6 letech, ve čtrnácti začal docházet do pilotního kursu a pilotem se stal v roce 1945. Na počátku 50. let byl bojově nasazen v Koreji. Byl členem celkem tři astronautických oddílů. Nejprve se v roce 1958 stal astronautem letectva Spojených států v rámci programu Man in the Space Soonest, který byl několik měsíců později zrušen, o dva roky byl vybrán do dalšího programu letectva, jehož cílem bylo vyvinout raketoplán Boeing X-20 Dyna-Soar a konečně v roce 1962 se dostal do NASA v rámci druhého oddílu astronaut zvaného „Nová devítka”. Do vesmíru se podíval celkem dvakrát, poprvé v roce 1966 při letu Gemini VIII spolu s Davidem Scottem a podruhé a zároveň naposledy v roce 1969 při letu Apolla 11, který podnikl spolu s Michaelem Collinsem a Edwinem Aldrinem. O dva roky později opustil NASA. Po skončení astronautické kariéry
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
