Měsíc

  • Kosmotýdeník 542 (30.1. – 5.2)

    Kosmotýdeník 542 (30.1. – 5.2)

    Další týden je za námi a před vámi je nyní připraveno nejnovější vydání aktuálního přehledu těch nejzajímavějších zpráv, které přinesla kosmonautika v právě uplynulém týdnu. Tentokrát se v hlavním tématu podíváme na výběr nového vedoucího oddílu amerických astronautů, kterým se stal Joe Acaba a kterého čeká výběr posádek misí Artemis. V dalších tématech se zaměříme na výběr nového místa pro přistání landeru Peregrine, který se chystá na Měsíc, anebo na přípravu prvního letošního startu ruské rakety Proton-M. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Lunar Trailblazer dostal přístroj k hledání vody

    Lunar Trailblazer dostal přístroj k hledání vody

    Špičkový přístroj z Jet Propulsion Laboratory, který má poskytnout pohled na procesy spojené s vodou na lunárním povrchu, byl nedávno v coloradské hale firmy Lockheed Martin integrován do těla malé sondy. Americká mise Lunar Trailblazer, která má startovat v příštím roce, je tak opět o krok blíže. Přístroj nese název HVM3 (High-resolution Volatiles and Minerals Moon Mapper) a bude jedním ze dvou vědeckých nástrojů na LunarTrailblazeru. HVM3 má detekovat vodu na povrchu Měsíce a vytvořit mapu jejího prostorového rozložení včetně určení množství, lokalizace, formy i toho, jak se tyto hodnoty mění v průběhu času. Tyto údaje poskytnou bližší informace o „lunárním koloběhu vody“ a poradí budoucím pilotovaným misím, kde mohou najít zásoby vody vhodné k vytěžení.

  • Skončily testy lunárního spektrometru

    Skončily testy lunárního spektrometru

    Experti z Kennedyho střediska na Floridě nedávno dokončili zkoušky hmotnostního spektrometru MSolo (Mass Spectrometer observing lunar operations), který má k Měsíci letět v rámci mise PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment-1). Půjde o první demonstraci technologií k využívání místních zdrojů na Měsíci. Bude to také poprvé, kdy nějaká americká sonda provede na Měsíci robotický odběr a následnou analýzu podpovrchového ledu. V rámci zkoušek si přístroj prošel vibračními testy, kdy zažil chvění srovnatelné s vibracemi při startu rakety. Jako poslední byly prověřeny parametry letového kusu přístroje související s rozložením hmoty v něm a s tím souvisejícím určením těžiště. Tyto testy byly dokončeny 22. listopadu, což znamenalo také dokončení celé testovací kampaně.

  • Známe posádku lunární mise DearMoon – je v ní i Čech!

    Známe posádku lunární mise DearMoon – je v ní i Čech!

    V září 2018 představil japonský podnikatel Jusaku Maezawa společně s Elonem Muskem projekt DearMoon, který se i dnes (4 roky po oznámení) vymyká standardům, na které jsme byli doposud zvyklí. Maezawa totiž koupil celý let lodi Starship, se kterou chce vyrazit na oblet Měsíce. Nepoletí však sám. Už v roce 2018 avizoval, že chce s sebou vzít umělce z celého světa. Ptáte se proč umělce? Mise DearMoon má za úkol inspirovat a předávat pocity, které většina populace nikdy nezažije. Umělci a kreativci byli vybráni proto, že po návratu vytvoří díla inspirovaná tímto silným zážitkem, který se pokusí předat široké veřejnosti.

  • „Lunární svítilna“ čeká na start

    „Lunární svítilna“ čeká na start

    Start amerického CubeSatu Lunar Flashlight je v tuto chvíli plánován na dnešních 9:39 SEČ. Až raketa Falcon 9 s touto misí odstartuje, vydá se její náklad (ve kterém najdeme i zmíněný CubeSat) na tři měsíce dlouhou cestu k Měsíci. Zvolená nízkoenergetická dráha sice není ani zdaleka tak rychlá, jako profil, po kterém k Měsíci létaly lodě Apollo, nebo nyní Orion. Její výhodou však je velká hospodárnost – dlouhý přeletový čas je vyvážen nízkými nároky na energii potřebnou k vypuštění. Náklad se při své cestě dostane až daleko za Měsíc a poté začne být pomalu ovlivňován gravitací Země i Slunce. I s pomocí gravitačních manévrů nakonec náklad dosáhne cílové dráhy, kde se jeho úkoly rozdělí – lander HAKUTO-R se pokusí přistát, zatímco Lunar Flashlight vstoupí na dráhu kolem Měsíce, kde bude pátrat po stopách vodního ledu na dnech kráterů, kam už miliardy let nedopadly sluneční paprsky.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Falcon vynáší k Měsíci japonský lander

    ŽIVĚ A ČESKY: Falcon vynáší k Měsíci japonský lander

    O tom, že nám listopad nabídl mimořádnou porci zajímavých momentů, svědčí i fakt, že jsme pro Vás v tomto měsíci zatím odbavili 14 živě a česky komentovaných přenosů. Pojďme to tedy zaokrouhlit na 15. A věřte mi, že to bude stát za to! Falcon 9 od SpaceX s popáté použitým prvním stupněm, který se pokusí o návrat na pevninu, což je vždy zárukou krásných záběrů. A ani náklad svou atraktivitou nezaostává – japonská firma ispace posílá k Měsíci svůj první lunární lander HAKUTO-R, se kterým se původně počítalo pro výzvu Google Lunar X-Prize. Spolu s ním ale letí i dva malé rovery – desetikilogramový Rashid ze Spojených arabských emirátů a doslova miniaturní japonský rover SORA-Q vážící 250 gramů o průměru 8 cm. Společnost jim bude dělat americký CubeSat Lunar Flashlight, který bude na Měsíci hledat vodní led. Tato zajímavostmi nabitá mise má startovat 30. listopadu v 9:39 SEČ.

  • Kosmotýdeník 532 (21.11. – 27.11.)

    Kosmotýdeník 532 (21.11. – 27.11.)

    Dalších sedm dní je za námi a je proto nejvyšší čas se podívat na to, co nám za ten týden přinesla kosmonautika. Na pozadí stále probíhající mise Artemis I, kde loď Orion úspěšně přelétá na retrográdní dráhu kolem Měsíce, se děly i další zajímavé věci. Například v hlavním tématu se věnujeme indickému startu rakety PSLV, při kterém byla vynesena zajímavá družice. V dalších tématech se podíváme například na vrtulníček Ingenuity a jeho další let, start Falconu 9 s nákladní lodí Dragon a nevynecháme ani Aleše Svobodu – prvního Čecha, který se dostal do výběru astronautů ESA. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Dvě dámy Helga a Zohar letí k Měsíci

    Dvě dámy Helga a Zohar letí k Měsíci

    Po několika odkladech konečně startovala první mise programu Artemis, který má realizovat návrat člověka na Měsíc. Mělo by jít o návrat trvalý, který by se měl stát odrazovým můstkem pro expanzi na Mars a dále. Při prvním letu nejsou na palubě živí astronauti, letí však tři fantomy. Jeden mužský jménem Campos testuje mechanické namáhání a dvě „dámy“ Helga a Zohar testují radiační zátěž ve velkých vzdálenostech od Země.    

  • Kosmotýdeník 531 (14.11. – 20.11.)

    Kosmotýdeník 531 (14.11. – 20.11.)

    Další týden je za námi a před vámi je aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal hned tři výstupy do kosmického prostoru (EVA), které proběhly v tomto týdnu. Ohlédneme se samozřejmě za startem rakety SLS a počátkem mise Artemis I, která právě probíhá. Podíváme se také na misi Mars Sample Return. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • SLEDUJEME: Průběh mise Artemis I

    SLEDUJEME: Průběh mise Artemis I

    16. listopadu v 7:47 SEČ se na floridské rampě LC-39B zažehly motory rakety SLS a o slovo se přihlásil nosič, který se po odlepení od startovní rampy stal nejsilnější raketou současnosti. Na práci centrálního stupně a pomocných motorů na tuhé pohonné látky poté navázal horní stupeň ICPS, který svými zážehy dopravil kosmickou loď Orion na dráhu mířící k Měsíci. Hodinu a 54 minut po startu se Orion mohl od horního stupně odpojit a zahájit tak misi Artemis I, která otevírá dveře k návratu lidí na povrch Měsíce. V tomto článku najdete průběžně aktualizované informace o tom, jak mise probíhá. Na jednom místě budete mít psaný text, obrázky i videa, abyste nemuseli nic složitě hledat.

sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (Flight 15)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • CSA

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗