Štítek ‘Měsíc’

Sonda Chang´e 4 obrazom

Začiatkom roku 2019, konkrétne 3. januára sa stala úžasná vec. Prvýkrát v histórii ľudstva sa úspešne podarilo mäkké pristátie na odvrátenej strane Mesiaca. Je to jeden z ďalších krokov, ktoré nás posúvajú vpred vo výskume Mesiaca, respektíve vo výskume vesmíru. Podarilo sa to čínskej sonde Chang´e 4, ktorá mala na palube aj rover. Aj keď životnosť roveru bola tri mesiace, spolu s landerom fungujú do súčasnosti. Počas svojej vedeckej činnosti obe časti sondy boli usilovné aj v robení fotiek. Môžu za to TCAM (Lander Terrain Camera) na landeri a PCAM (Panoramic Camera) na roveri. Keďže od pristátia sondy už uplynul viac ako rok, je celkom vhodný čas na ohliadnutie sa. Nasledujúce fotky okrem vizuálneho zážitku dávajú aj priestor na zamyslenie sa, čo všetko ľudia dokážu a myslím, že to čakanie stálo za to. Všetky fotky sú z obdobia od 4.1.2019 do 2.12.2019. Autormi fotiek sú Siyu Zhang a Doug Ellison.

Gateway (únor 2020)

Stavba servisního modulu Orionu pro misi Artemis III v hale společnosti Thales Alenia Space v Turíně

V úvodu minulého dílu byl popsán přínos Gateway pro případné budoucí mise k Marsu. Ve stejný den, kdy článek vyšel, zveřejnil Výbor pro vědu, vesmír a technologie Sněmovny reprezentantů text návrhu autorizačního zákona, ve kterém specifikuje zprávy, které má administrátor NASA předat Kongresu, a které by sloužily jako podklad pro budoucí rozhodování. Ačkoli může být text zákona ještě změněn, vzhledem k jeho důležitosti se mu věnujeme v závěru tohoto dílu. V srpnu 2018 uvedl viceprezident USA Mike Pence termín, ve kterém má být na palubě Gateway první posádka – před koncem roku 2024. Nyní jsou v počáteční fázi výroby díly pro první dva moduly Gateway i pro pilotovanou misi Artemis III.

Servisní modul pro Artemis III

Firma Thales Alenia Space zahájila v Turíně stavbu servisního modulu lodi Orion pro misi Artemis III, v rámci které se mají lidé vrátit na Měsíc. 23. ledna 10:40

Čínska kozmonautika v roku 2019

Čínska kozmonautika bola v roku 2019 úspešná. V tomto roku bolo uskutočnených v Číne 34 štartov, z toho dva boli neúspešné. Tým sa podarilo splniť agendu 30+ (v roku bolo plánovaných min. 30 štartov). Jeden neúspešný štart mala na svedomí raketa CZ-4C (družica Yaogan 33) a druhý raketa OS-M1 (družica Lingque 1B) súkromnej spoločnosti OneSpace. Kozmonautické top udalosti v Číne roku 2019 boli dve. Prvou bolo úspešné pristátie sondy Change´4 na odvrátenej strane Mesiaca a jej spoľahlivé fungovanie (až do súčasnosti) a druhou návrat do služby najťažšej čínskej rakety súčasnosti CZ-5.

Na co se těšit v roce 2020?

Nový rok je tu a lidé se ptají, co jim přinese, na co se mohou těšit a co se očekává. Dělají to lidé všech zájmů a výjimku netvoří ani fanoušci kosmonautiky. Na našem webu se stalo již tradicí, že v prvních dnech nového roku vydáme článek, který se pokouší shrnout alespoň ty nejočekávanější momenty nastupujícího roku. I letos Vám přinášíme takový souhrn a jako vždy je potřeba upozornit, že v kosmonautice mohou kromě těch očekávaných událostí přijít i ty nečekané, které nás překvapí ať už pozitivně či negativně. Věřme, že v roce 2020 bude více těch pozitivních.

Jaký byl rok 2019?

Z aktuálního roku už zbývá jen posledních pár desítek hodin. Pojďme si proto zhodnotit, co všechno nám přinesl z hlediska kosmonautiky. Rekapitulace to nebude jednoduchá, protože těch momentů bylo opravdu hodně – potěšující je, že většina z nich fanoušky kosmonautiky potěšila – ať už šlo o úspěšné starty či přistání, nebo o zajímavé vědecké objevy. Samozřejmě ani roku 2019 se nevyhnuly smutné zprávy a zklamání, ale takový už je život. Bez selhání bychom si těch úspěchů ani nevážili. V našem tradičním souhrnu končícího roku nebudou chybět ani grafy porovnávající aktivitu a úspěšnost jednotlivých států, které se snaží pronikat do kosmického prostoru.

Vědecký dárek čeká na rozbalení – vzorky z Měsíce

Jako velmi moudré se ukazuje rozhodnutí odborníků z éry programu Apollo zachovat část z 382 kilogramů lunárního regolitu a hornin přivezených na Zemi pro další generace. Bylo jim jasné, že jejich nástupci budou disponovat technikou, postupy a metodami, o kterých se stávající generaci ani nezdá. Věděli, že díky těmto novým metodám bude možné prozkoumat vzorky mnohem podrobněji. Budoucnost, kterou si specialisté z programu Apollo vysnili, nastává právě nyní. Jejich nástupci, z nichž mnozí v době programu Apollo ještě ani nebyli na světě, jsou nyní ve svých špičkově vybavených laboratořích připraveni udělat onen pověstný skok vstříc nalezení odpovědí na otázky spojené s vývojem Sluneční soustavy.

Vánoční příběhy z budoucnosti

Je už tradicí, že na Štědrý den vychází na našem portálu speciální článek. Tenhle bude obzvláště neobvyklý, protože se odkloníme od aktuálního dění v kosmonautice a na vlně žánru Sci-fi se podíváme do nepříliš vzdálené budoucnosti na to, jak by jednou Vánoce mohly být slaveny ve vesmíru. Pokud je to na vás příliš, mohu vám doporučit naše starší vánoční články. Dozvíte se v nich například, jak se slavily Vánoce naopak v minulosti ve vesmíru. Nebo se můžete ponořit do emotivních příběhů, které nám kosmonautika v uplynulých letech přinesla. Nabízíme také první vánoční příběhy z budoucnosti, které vyšly minulý rok. Tak vám přeji krásné Vánoce, hodně zdraví, spoustu příjemné nálady a nabízím trochu imaginace, literatury a nadhledu nad dnešním dnem.

ESA otestuje spolupráci dvou roverů

Oddělení technologického vývoje Evropské kosmické agentury TDE podepsalo dohodu s francouzskou společností COMEX. Dohoda se týká vývoje robotického systému TRAILER, což je dvouletý projekt zaměřený na testování inovativní architektury robotické spolupráce. Základní myšlenka vychází z využití dvou vozítek, která by na lunárním povrchu prováděla nejrůznější výzkum. Jelikož se ESA podílí na projektu stanice Gateway, u které je jedním z úkolů užší spolupráce lidí a robotů, mohl by zmíněný projekt najít využití při průzkumu nejen jižního pólu Měsíce.

Gateway (prosinec 2019)

Koncem šedesátých let docházelo ve Spojených státech k velkým demonstracím proti válce ve Vietnamu. Rozdělený národ se však dokázal spojit úspěchem jedné velké nevojenské akce. Povzbuzen odhodláním udělat něco ohromujícího, dotáhl do úspěšného konce vizi Johna F. Kennedyho „Věřím, že tento národ….“ Projekt Apollo dokázal, že kosmický průzkum jiného světa může spojovat lidi. Nyní, po padesáti letech, má tento národ dosud nejreálnější šanci zopakovat podobnou akci znovu. A nejen tento národ. Kosmický výzkum spojuje státy a národy. Na Mezinárodní kosmické stanici společně pracují astronauti a kosmonauti nejen z USA a Ruska. Na posledním Mezinárodním astronautickém kongresu mluvili zástupci třinácti zemí plus Evropské kosmické agentury o tom, že společně půjdou k Měsíci a na jeho povrch. „Tentokrát, když jdeme na Měsíc, zůstaneme s cílem naučit se žít a pracovat na jiném světě, abychom mohli použít tyto znalosti a informace na Marsu“, řekl 9. prosince v montážním zařízení v Michoud administrátor NASA Jim Bridenstine.