Štítek ‘Mars’

Napínavý příběh instalace seismometru

Seismometr SEIS, který na Mars doručila sonda InSight je fascinující a velmi přesný přístroj, který může poskytnout mimořádně cenná data o marsotřesení a vnitřní stavbě Rudé planety v kvalitě, která dalece předčí vše, co na Marsu zatím bylo. A to bez nadsázky, protože jediný předchozí seismometr na sondě Viking byl umístěn na těle této sondy a nemohl tak produkovat úplně čistá data odrušená od vibrací samotné konstrukce sondy. SEIS je však umístěn přímo na povrchu. Jeho umístění, zprovoznění a zakrytí byl velmi náročný a dlouhý proces. S instalací se schválně nijak nepospíchalo, aby všechny jednotlivé kroky vedly k vysněnému cíli – perfektně připravenému enormně citlivému přístroji, který má poskytovat velmi detailní data. A to navíc vše jen pomocí robotické paže, na dálku a s dlouhou časovou prodlevu. Pojďme se na celý proces podívat blíže.

Kosmotýdeník 333 (28.1. – 3.2.)

Máme za sebou další týden – ještě nedávno jsme slavili nový rok a teď už jsme se rozloučili s jeho prvním měsícem. Leden nám přinesl slušnou porci událostí a zdá se, že únor nás vydechnout nenechá. Kosmotýdeník je opět naplněn aktuálními informacemi, na které se v průběhu týdne na našem webu nedostalo. Těšit se můžete na žhavé novinky kolem radikálně upravených motorů Raptor, jejichž první exemplář dorazil na testovací stanoviště firmy SpaceX, ale řeč bude i o instalaci větrného krytu na Marsu, nebo o přípravách prvního letošního evropského startu.

Snahy o naslouchání roveru Opportunity nekončí

Inženýři z kalifornské Jet Propulsion Laboratory vyvinuli novou sadu pokynů, které se již vysílají k Marsu. Jejich příjemcem má být rover Opportunity, který se po gigantické prachové bouři již neozval a mlčí již více než půl roku. Nové pokyny nebudou k Marsu vyslány jen jednou, ale opakovaně v průběhu několika dalších týdnů. Obsahem těchto pokynů jsou instrukce, jak by si mohl rover poradit s méně pravděpodobnými událostmi, ke kterým mohlo na jeho palubě dojít a které mu brání v navázání kontaktu se Zemí.

Vesmírná architektura (10. díl)

Stále častěji slýcháme o tom, jaké to asi bude, až se lidem podaří přistát na planetě Mars? Pokud nechceme opakovat minulost a opravdu stojíme o udržitelné zázemí na jiném než pozemském světě, bude potřeba vyvinout vhodné a hlavně funkční, dlouhodobě udržitelné habitaty. V tomto směru se samozřejmě již nyní podniká celá řada nejrůznějších kroků po celém světě. Nejaktivnější je v tomto zaměření agentura NASA, pod jejíž záštitou v současnosti probíhá vizionářská soutěž o nejlepší návrh marťanského obydlí zhotoveného za pomoci 3D tisku. Soutěž začala už v roce 2014 a v současnosti se nachází v předposlední fázi. Z 18 týmů NASA vybrala 5 finalistů a jejich návrhy představila veřejnosti. Návrhy to jsou natolik zajímavé, že jsem se rozhodl věnovat jim jeden z dílů seriálu Vesmírná architektura.

Kosmotýdeník 329 (31.12.2018 – 6.1.2019)

Přelom let 2018 a 2019 se rozhodně zapsal do historie kosmonautiky. Stalo se toho opravdu hodně a tak krom zopakování si známých událostí, zbylo v Kosmotýdeníku místo i na události další, které by rozhodně neměly zapadnout. Sondě OSIRIS-REx se například podařilo usadit na oběžné dráze planetky Bennu. Je to dráha rekordní, budeme se jí věnovat v hlavním článku. Dále nevynecháme novinky ohledně stavby testovacího zařízení lodi Starship, nebo třeba aktuality kolem práce sondy InSight. Přeji vám u Kosmotýdeníku hezkou neděli a dobré čtení.

SEIS má vyrovnaný kabel

Pojistka držící na sondě InSight kabel přístroje SEIS se uvolnila a kabel je nyní rovně položený na povrchu Marsu. 3. ledna 23:05

Jaký byl rok 2018?

Dámy a pánové, rok 2018 bude již zítra minulostí. Končí rok, který byl zcela objektivně vzato mimořádný. Kosmonautika při něm zažila nadprůměrný počet úžasných momentů, byli jsme svědky vysokého počtu startů i významných pokroků na mnoha frontách. V každém roce se stane něco zajímavého, ale rok 2018 byl unikátní v tom, že se v něm stalo těchto událostí nezvykle mnoho. Právě z hlediska počtu unikátních momentů nemá rok 2018 v dřívějších letech konkurenci a ani v dalších letech by hned tak neměl být překonán. V dnešním článku se pokusíme shrnout všechny důležité události, které nám rok 2018 přinesl, ale vzhledem k jejich počtu se i přes maximální snahu může stát, že některou událost vynecháme. Pokud se tak stane, můžete se ozvat v komentářích.

Kosmotýdeník 327 (17.12. – 23.12.)

Týden odkladů, ale i týden startů. Předvánoční čas v kosmonautice rozhodně neznamenal klid, ale tak jako jsme my krvelačně sháněli poslední propriety pro oslavu svátku klidu a míru, rakety se odkládaly a střílely do vesmíru jako na běžícím pásu. Ony se tedy více odkládaly, než startovaly, ale tak už to bývá. Vítám vás u dalšího vydání pravidelného Kosmotýdeníku, kde si shrneme nejzajímavější události z kosmonautiky v uplynulých sedmi dnech. Na začátek se podíváme na jeden ledový kráter na Marsu, kterým se oslavilo patnáctileté výročí jedné sondy. V dalších zprávách se podíváme jak na přistání Sojuzu MS-09, tak i na sondu InSight. Přeji vám dobré čtení a příjemnou a klidnou zlatou adventní neděli.

Seismometr zachycen

Robotická paže landeru InSight uchopila francouzský přístroj SEIS. 17. prosince 21:05

Evropa na cestě k radionuklidovým zdrojům pro vesmír

Návrat na Měsíc i expanzi do vzdálenějších oblastí Sluneční soustavy chystá i Evropská vesmírná agentura ESA. Pro zajištění tepla a elektřiny během dlouhé měsíční noci nebo marsovské zimy je nutné využít radionuklidové zdroje. V současnosti není zajištěna výroba plutonia 238, které se pro tato zařízení využívalo. Je tak třeba přejít na využití snadněji dostupného americia 241. Na radionuklidových generátorech založených na americiu pracují hlavně ve Velké Británii. V tomto roce se podařilo organizaci ESA významně pokročit v konstrukci nového radionuklidového zdroje založeného na izotopu americia 241 Am. Jeho výhodou je, že jej lze získat z vyhořelého jaderného paliva bez nutnosti dalšího ozařování neutrony ze speciálního reaktoru.