Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na Mars, kde ve svém průzkumu už pátým rokem pokračuje vozítko Perseverance. Dále nás čeká průlet sondy Psyche kolem Marsu, start zásobovací mise CRS-34 či testy nově připravované rakety Neutron od společnosti Rocket Lab. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Ve čtvrtek 14. května vydala NASA výzvu k podávání nabídek (RFP = Request for Proposal), protože má zájem o spolupráci s průmyslem na projektu telekomunikační sítě pro Mars. Spolehlivá a širokopásmová komunikace je nezbytná pro přenos vědeckých dat, snímků s vysokým rozlišením a kriticky důležitých informací během marsovských misí. Síť má využívat vysoce výkonné marsovské telekomunikační oběžnice, které by měly pomáhat budoucím povrchovým, orbitálním, či pilotovaným výpravám. Aktuálně vydaná výzva vychází z návrhu vydaného 2. dubna, ale i z poznatků získaných během doprovodného setkání s odborníky z oboru, které se konalo na Goddardově středisku v marylandském Greenbeltu, kde komerční partneři poskytli zpětnou vazbu k cílům agentury týkajícím se telekomunikační sítě na Marsu.
Rotory, které ponesou vrtulníky od NASA nové generace do nových marsovských výšin, překonaly při březnových zkouškách na Jet Propulsion Laboratory hranici rychlosti zvuku. Data z těchto zkoušek, které se uskutečnily ve speciální komoře schopné simulovat podmínky na rudé planetě, naznačují, že nejrychleji se pohybující části listů rotorů, jejich špičky, mohou být urychleny až na hodnotu Mach 1, aniž by došlo k jejich rozpadu. Údaje nasbírané při 137 testech umožní inženýrům navrhnout létající sondu schopnou nést těžší užitečné náklady včetně vědeckých přístrojů.
Jelikož se NASA poohlíží po průzkumu Měsíce, Marsu i vzdálenějších cílů, musí výzkumníci vyvinout materiály schopné odolávat extrémním teplotám, které jsou na měsících či jiných planetách. V mrazivých podmínkách se i jinak pružná guma může roztříštit jako sklo, desky tištěných spojů mohou selhat a elektrická spojení zamrznout, či popraskat. Získání hlubšího pochopení toho, jak materiály reagují na teplotní extrémy, je kriticky důležité. Platí to především proto, že NASA plánuje vybudovat základnu u jižního pólu Měsíce, kde povrchové teploty létají od extrémních výšin za dne do mrazivých hlubin za noci. Výzkumníci proto vyvinuli přelomovou metodu, pro testování, jak materiály odolávají extrémnímu chladu. Experti z Glennova střediska v Clevelandu vyvinuli LESTR (Lunar Environment Structural Test Rig), stroj, který může testovat materiály, elektroniku a další letový hardware při teplotách až 40 kelvinů, tedy okolo -233 °C.
Vůbec poprvé na Marsu bylo identifikováno sedm organických molekul, což zlepšuje znalosti expertů o tom, jak se tento typ molekul mohl na povrchu Marsu zachovat. Po letech práce v laboratoři dorazily výsledky. Kámen, který rover Curiosity analyzoval v roce 2020 a odebral z něj i vzorky, obsahuje nejpestřejší soubor organických molekul, jaký byl kdy na rudé planetě objeven. Celkem obsahoval 21 molekul obsahujících uhlík a z toho sedm nebylo nikdy předtím na Marsu pozorováno.
Březen byl zejména ve znamení příprav na let lidské posádky okolo Měsíce. Toho se týká i jedno z témat Vesmírných výzev. Začneme však vzdálenějšími plány do budoucnosti ohledně aktivit na Měsíci a letů k Marsu. Pak už slibované hlavní téma v podobě reportáže z návratu SLS na 39B. Dále následuje americký výstup z ISS a start plus přílet Progressu MS-33. Potom se podíváme na misi Transporter-16 se 119 náklady a premiéru rakety Kinetica 2 s prototypem čínské kosmické lodi Qingzhou (Čching-čou). Závěr bude patřit testům SuperHeavy B19 na nové rampě a startu mise EchoStar XXV. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí […]
V rámci akce pojmenované Ignition (zážeh) NASA v úterý 24. března oznámila sérii transformativních iniciativ, které jsou navrženy tak, aby dosáhly cílů stanovených v tzv. National Space Policy od Donalda Trumpa a posunuly vpřed americké vedení v kosmonautice. Tyto aktivity odrážejí naléhavost současné situace, ale také obrovské příležitosti, které před námi leží v oblasti vědy a objevů, které mohou změnit svět.
Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky sondám Evropské kosmické agentury to už víme. Sondy mohou během této fáze sužovat poruchy a horní vrstvy atmosféry se výrazně nabíjí. V květnu 2024 byla Země zasažena nejsilnější sluneční bouří, jaká byla zaznamenána za dvacet let. To způsobilo přebuzení atmosféry naší planety a vyvolalo třpytivé polární záře, které byly vidět až na jihu v Mexiku. Tato bouře zasáhla také Mars. Naštěstí v té době byly dvě evropské sondy (Mars Express a TGO) ve správnou chvíli na správném místě, přičemž radiační monitor na palubě TGO zaznamenal během 64 hodin dávku, která je ekvivalentem 200 „normálních“ dní.
Člověk by si skoro mohl povzdechnout: „Mars už není, co býval.“ Dříve teplá planeta s vodou obklopená hustou atmosférou je dnes chladná, suchá a její atmosférický závoj byl oškubán a odnesen pryč. Hlavním viníkem této změny je neustálý proud částic ze Slunce, kterému se říká sluneční vítr. Po dobu miliard let sluneční vítr odtrhal většinu atmosféry Marsu a způsobil, že planeta zchladla a její povrchová voda se vypařila. Nyní americké sondy EscaPADE (Escape and Plasma Acceleration and Dynamics Explorers), které odstartovaly 13. listopadu 2025, aktivovaly své vědecké přístroje, s jejichž pomocí budou studovat, jak k tomu došlo a jak Slunce pokračuje v ovlivňování rudé planety. Zmíněné vědecké přístroje budou novými způsoby studovat kosmické počasí blízko Země i při cestě k Marsu.
Zhruba půl roku americké vozítko Curiosity studovalo oblast plnou geologických útvarů označovaných jako boxwork. Jde o nízké hřebeny vysoké přibližně 1 až 2 metry, mezi nimiž se nacházejí písečné dutiny. Tyto útvary, které se nepravidelně táhnou po povrchu na vzdálenosti dlouhé kilometry, naznačují, že v této části Rudé planety tekla podzemní voda později, než vědci původně očekávali. Tato možnost otevírá nové otázky ohledně toho, jak dlouho mohl případný mikrobiální život na Marsu před miliardami let přežívat, než vyschly řeky a jezera a zůstala po nich jen mrazivá poušť.
