sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (USSF-87)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

DebriSolver

Saúdská kosmická agentura v úterý oznámila jména vítězných týmů globální soutěže DebriSolver, jedné z hlavních iniciativ doprovázejících Konferenci o vesmírném odpadu 2026.

Transcelestial

Společnost Transcelestial, startup vyvíjející technologie optické komunikace, podepsala dohodu se společností Gilmour Space Technologies o začlenění její technologie do vesmírných zařízení Gilmour Space.

UKSA

Paul Bate odstoupí z funkce generálního ředitele Britské kosmické agentury (UKSA) na konci března, jelikož se agentura stává samostatným orgánem britského ministerstva pro vědu, inovace a technologie.

CesiumAstro

Společnost CesiumAstro se připravuje na rychlou expanzi svých aktivit. Díky financování ve výši 270 milionů dolarů ve formě vlastního kapitálu a 200 milionů dolarů ve formě dluhového financování vybuduje své sídlo a výrobní závod na družice.

Artemis

Návrh zákona o autorizaci NASA, který má tento týden projednat Vědecký výbor Sněmovny reprezentantů, by vyžadoval důkladnější kontrolu vývoje lunárního přistávacího modulu a skafandrů pro program Artemis.

xAI

Společnost SpaceX koupila společnost xAI, která se zabývá umělou inteligencí. Jedná se o krok v rámci úsilí o vývoj orbitálních datových center.

Čína

Hlavní čínský dodavatel vesmírných projektů oznámil, že v nadcházejících letech se v rámci svého nejnovějšího pětiletého plánu zaměří na nové komerční vesmírné oblasti.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: mars-2

Radar na Europa Clipperu prověřil svou funkčnost u Marsu

Když americká sonda Europa Clipper letos v březnu prolétávala kolem Marsu, provedla (mimo jiné) kriticky důležité zkoušky svého palubního radaru, které nebylo možné realizovat, dokud byla na Zemi. Nyní již vědci zapojení do této mise prostudovali všechna nasbíraná data a mohli vyhlásit, že vše proběhlo úspěšně. Radar fungoval podle očekávání – vysílal k Marsu signály, které po odrazu od povrchu v okolí rovníku bez problémů přijímal. Přístroj pojmenovaný REASON (Radar for Europa Assessment and Sounding: Ocean to Near-surface) je radar, který má „nahlédnout“ do ledového krunýře Europy, ve kterém by se mohly ukrývat dutiny vyplněné vodou. Radar by mohl detekovat i oceán pod ledovou krustou čtvrtého největšího měsíce Jupiteru.

Snímek Marsu z přístroje E-THEMIS na Europa Clipperu

Americká sonda Europa Clipper pořídila 28. února 2025 tuto fotografii Marsu a jeho měsíců Phobos (blíže k Marsu) a Deimos (v levém horním rohu), když se blížila k Rudé planetě na své cestě vstříc Jupiteru, kde bude studovat ledový měsíc Europa. Následující den pak sonda prolétla kolem Marsu, čímž využila gravitace planety k úpravě své trajektorie. V době, kdy palubní přístroj E-THEMIS (Europa Thermal Emission Imaging System), pořídil tento snímek, nacházela se sonda přibližně 900 000 kilometrů od Marsu. Prezentovaný obrázek je složen z 200 individuálních snímků, které byly součástí kontinuálního snímkování. V jeho rámci vzniklo 1100 snímků, které byly pořizovány ve zhruba sekundových intervalech po dobu přibližně 20 minut. Vědci využili drobné stopy měsíců ke kontrole, že je kamera správně zaostřena.

Potvrzeno, na druhém New Glennu poletí sondy EscaPADE

10. června jsme vydali článek, který se zabýval možností, zda by raketa New Glenn nemohla vynést sondy EscaPADE pro průzkum Marsu. Měsíc a kousek utekly jako voda a spekulace se potvrdily. Společnost RocketLab, která sondy postavila, na Twitteru uvedla, že obě sondy procházejí kontrolami, než se vydají na Floridu. Firma Blue Origin, majitel nosné rakety New Glenn, uvedla, že při druhém startu tohoto nosiče budou nákladem právě tyto vědecké sondy od NASA. Termín startu zatím nebyl určen, ale neoficiálně se zatím hovoří o letošním září.

Martin Gembec – Mars v hledáčku kosmických sond (15.7.2025)

Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout lehce i do budoucnosti. Držte si klobouky, 60 let za námi a jede se dál! Přednášejícím, který dnes s námi probere historii průzkumu Marsu je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. Autorem anotace je Ondřej N. Karpíšek.

Z mlhy do ostrosti: Jak se díky NASA proměnil pohled na Mars

V roce 1965 se díky misi Mariner 4 dostal Mars do obýváků milionů Američanů i obyvatel většiny světa. Tehdejší televizory ukázaly rozmazané černobílé snímky terénu posetého krátery. Sonda tehdy pořídila 21 kompletních snímků, které se staly vůbec prvními fotografiemi cizí planety. Snímky vznikly během průletu, který přivedl sondu do vzdálenosti až 9 846 kilometrů nad povrchem. Tým pozemních expertů se nemohl dočkat, až uvidí, co jim ukáže barevná kamera na sondě. Když se skutečné snímky zpozdily, neváhali vytvořit vybarvované obrázky, na kterých jednotlivé odstíny odpovídaly specifickým hodnotám v datech. Jejich kreativita se přitom od reality moc nelišila a pustá krajina zachycená Marinerem 4 zažehla jiskru představivosti u budoucích vědců a inženýrů, kteří pracovali na dalších misích, z nichž každá odhalila Mars tak, jak dříve nebylo možné.

Země vycházející nad Měsícem - původní verze a nová z roku 2008 vytvořená z původních dat. Zdroj: NASA/Ames Research Center/Lunar Orbiter Image Recovery Project https://assets.science.nasa.gov/dynamicimage/assets/science/psd/lunar-science/2023/08/earthise_old_new_1200.jpg?w=1200&h=1297&fit=clip&crop=faces%2Cfocalpoint

Top 5: První snímky planet

V našem letním seriálu se tentokrát podíváme do různých koutů Sluneční soustavy. Kosmonautika přinesla lidstvu jednu úžasnou možnost, a sice alespoň pomocí robotů zkoumat vzdálené světy. Ani v nejodvážnějších snech jsme asi netušili, jak zajímavé a odlišné jsou světy malých kamenných, i velkých plynných planet. Všechno to pomyslně začalo před šedesáti lety, a právě proto jsme do našeho seriálu vybrali právě toto téma. Bylo by asi nefér některou z planet vynechat, a tak i když zkoušíme sestavit žebříček těch nej snímků, dovolte abychom se zastavili u každé planety. 5) Uran a Neptun – Voyager 2 Ledoví obři byli jen nepatrnými barevnými tečkami a lépe je nerozlišíme ani v těch největších amatérských dalekohledech, byť amatérští astrofotografové již dokáží zachytit jisté detaily v jejich atmosférách, jako je světlá polární oblast na Uranu nebo světlá oblaka na Neptunu. Když se tedy téměř před padesáti lety vydala na cestu dvojice sond Voyager a bylo zřejmé, že se mají pokusit zachytit i nejvzdálenější světy Sluneční soustavy, bylo to hotové požehnání. Nic ale nejde tak snadno. Prioritou Voyagerů byly obří planety Jupiter

Sláva! SLS, Orion i Gateway mají zajištěnou budoucnost!

Minulý týden prošel ve Spojených státech schvalovacím procesem rozsáhlý balíček týkající se daní a výdajů. Minulou středu jej schválil Senát, o den později pak Sněmovna reprezentantů a 4. července (stylově na Den nezávislosti) jej podepsal prezident Donald Trump. Zákon H.R. 1, který bývá někdy označován také jako „Velký, krásný zákon“, prošel Kongresem díky zvláštnímu postupu zvanému rozpočtové usmíření – ten umožňuje schválit zákon prostou většinou, bez rizika, že ho opozice zablokuje obstrukcemi. Tento zákon je oddělený od schvalování rozpočtů na fiskální rok 2026, ve kterém je i návrh rozpočtu NASA a dalších agentur. Ovšem ve Velkém krásném zákoně jsou pasáže, které se týkají americké kosmické agentury.

Starou sondu novým kouskům naučíš

Po téměř 20 letech služby se americká sonda MRO u Marsu naučila nový pohyb, který umožní z ní vymáčknout ještě více vědeckých dat. Inženýři v podstatě naučili sondu obíhající kolem rudé planety dělat otočky, při kterých je často téměř vzhůru nohama – pokud tedy můžeme v kosmickém prostoru takový výraz použít. MRO takovou gymnastiku provádí proto, aby mohla nahlédnout hlouběji pod povrch, kde (kromě jiného) pátrá po kapalné, či ztuhlé vodě. Nová schopnost sondy byla detailně popsána v článku, který nedávno publikoval časopis Planetary Science Journal. Článek hovoří o třech „velmi velkých otočkách“, jak je řídící tým označuje, které byly provedeny mezi roky 2023 a 2024.

Vědecké sázky a sázky mezi vědci

I když by se někdy mohlo zdát, že je přesný opak pravdou, většina vědců jsou celkem normální lidé s běžnými starostmi i radostmi. I oni mají rádi humor, takže není divu, že vymýšlejí různé zábavné kratochvíle. Jednou z nejoblíbenějších jsou sázky. To se obvykle dva nebo více vědců vsadí o nějaký vědecký výsledek, například, zda existuje či neexistuje Higgsův boson. Taková sázka musí mít samozřejmě přesně popsaná pravidla a určeny podmínky při jejichž splnění vyhrává jedna či druhá strana. Vědeckých sázek už známe v dnešní době stovky, některé mnohem slavnější než jiné. Dnes se na některé z nejvýznamnějších sázek podíváme.

Návrh rozpočtu by zrušil desítky misí NASA

2. května byl zveřejněn stručný přehled návrhu rozpočtu Bílého domu pro NASA na příští fiskální rok. 30. května pak NASA zveřejnila podrobnější přehled. Jeho jádrem je snaha o posílení průzkumných činností agentury za cenu zrušení desítek vědeckých misí a propuštění tisíců lidí. Nové dokumenty obsahují podrobnější informace o návrhu rozpočtu na nejvyšší úrovni, než jaké zveřejnil Úřad pro řízení a rozpočet (OMB) Bílého domu ve svém stručném návrhu rozpočtu zveřejněném o čtyři týdny dříve. NASA zveřejnila rozpočtové dokumenty na svých internetových stránkách v pátek pozdě večer bez jakýchkoli fanfár a bez tradičního rozpočtového brífinku vedení agentury.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.