Impulse Space
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, otevřela v Coloradu zařízení na podporu vývoje kosmických zařízení.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, otevřela v Coloradu zařízení na podporu vývoje kosmických zařízení.
Společnost Viasat získala kontrakt v hodnotě 14 milionů dolarů na poskytování družicové komunikace za letu pro flotilu dopravních letadel C-37 amerického námořnictva, která používají vyšší vedení.
Společnost Anduril Industries oznámila, že plánuje získat společnost ExoAnalytic Solutions, která provozuje jednu z největších komerčních sítí dalekohledů na světě používaných ke sledování satelitů a vesmírného odpadu.
Společnost Voyager Technologies investuje do společnosti Max Space, aby pomohla urychlit partnerství mezi oběma společnostmi při vývoji lunárních stanovišť.
Britská společnost Surrey Satellite Technology Ltd. (SSTL) známá především vývojem malých družic, pomůže s výstavbou velkého vesmírného dalekohledu Lazuli financovaného ze soukromých zdrojů.
Meridian International Center dnes oznámilo návrat svého Fóra o vesmírné diplomacii: Sdílené horizonty, fóra věnovaného rozvoji spolupráce ve vesmíru.
Společnost Eutelsat dokončila poslední krok refinančního plánu v hodnotě 5 miliard eur na obnovu své konstelace širokopásmového připojení OneWeb na nízké oběžné dráze Země (LEO) a podporu evropského programu suverénní konektivity IRIS².
Výzkumná laboratoř leteckých sil udělila společnosti BlackSky kontrakt v hodnotě až 99 milionů dolarů na vývoj velkého optického zobrazovacího zařízení určeného pro budoucí vesmírné zpravodajské systémy.
Německý startup Rocket Factory Augsburg (RFA) oznámil, že plánuje první start rakety RFA ONE na toto léto.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Kamenný materiál, který kdysi bombardoval Mars a dnes leží roztříštěný v ohromných shlucích napříč pláštěm planety, ukrývá nápovědy o vnitřní stavbě Marsu a jeho dávné minulosti. Hluboko pod povrchem Marsu totiž vědci objevili něco, co přípomíná důsledky masivních impaktů, ke kterým na Marsu došlo před 4,5 miliardami let. tento objev byl učiněn díky (dnes již nefunkční) americké sondě InSight. Tento lander zaznamenával údaje o marsotřeseních až do konce své mise v roce 2022. Dávné impakty uvolnily dostatek energie na roztavení pásů dávné kůry a pláště o rozměrech kontinentů, ze kterých vytvořily rozsáhlé magmatické oceány a současně vtlačily úlomky impaktoru a marsovské úlomky hluboko do nitra planety.
Letošní seriál TOP 5 je u svého konce a pokračování bude opět za rok v červenci. Poslední díl je zaměřen na atmosféry těles Sluneční soustavy. Jejich podrobný výzkum a dlouhodobé měření umožnila až kosmonautika, takže je to ideální téma pro náš portál. Historie výzkumu atmosfér planet sahá ještě dál do minulosti, a tak se v článku krátce zmíníme i o astronomických pozorováních. V naší soustavě je několik míst, která byla zkoumána opravdu unikátně pouze jedinou kosmickou misí a pak tu jsou planety, kde sondy atmosféru zkoumaly nejen z dálky, ale i přímo, a to i dlouhodobě. Výběr žebříčku TOP 5 je tedy obtížný, ale kritérium unikátnosti hrálo tentokrát prim. 5: Mars – od objevu řídkého závoje k meteorologickým měřením Přemýšlím, kdy nejdříve lidé mohli usuzovat na existenci atmosféry Marsu. Patrně už v dávných dobách věřili, že i jiné blízké planety jsou obydlené a Mars byl vždy na čele těchto lákadel. Skutečné ověření existence atmosféry mohlo přijít nepřímo z pozorování polárních čepiček Marsu. I amatérský astronom by si v průběhu desetiletí snadno povšiml, že jejich velikost se mění rok od roku i během
Evropská kosmická agentura vydala výzvu spojenou s výběrovým řízením na vývoj zařízení pro průzkum Marsu, které by bylo vybaveno technologií mávajících křídel. Ve výzvě publikované 8. srpna agentura uvádí, že pohonný systém založený na mávání křídly by poskytl vyšší energetickou účinnost, manévrovatelnost, strukturální pevnost a přizpůsobitelnost než klasické vrtulníky, či jiné alternativy s pevnými křídly. Výsledkem je, že agentura zahajuje práce na vývoji malého stroje, který by byl vybaven pohonným systémem založeným na mávání křídly. Použit by měl být pro provádění „autonomních lokálních měření u povrchu Marsu.“
Od chvíle, kdy rover Curiosity přistál na Marsu, dnes uplynulo přesně 13 let. Za tu dobu inženýři, kteří mají vozítko na starost, objevili cesty, jak zefektivnit provoz tohoto amerického vozítka. Šestikolový robot dostal větší autonomii a schopnost provádět souběžně více činností. Tato vylepšení souvisejí se snahou získat maximum z energetického zdroje roveru Curiosity, tedy z MMRTG (multi-mission radioisotope thermoelectric generator). Vyšší efektivita znamená, že rover má dostatek energie, aby mohl pokračovat v luštění toho, jak se měnilo dávné klima na Marsu, které proměnilo svět jezer a řek v chladnou poušť, jakou je dnes.
Když americká sonda Europa Clipper letos v březnu prolétávala kolem Marsu, provedla (mimo jiné) kriticky důležité zkoušky svého palubního radaru, které nebylo možné realizovat, dokud byla na Zemi. Nyní již vědci zapojení do této mise prostudovali všechna nasbíraná data a mohli vyhlásit, že vše proběhlo úspěšně. Radar fungoval podle očekávání – vysílal k Marsu signály, které po odrazu od povrchu v okolí rovníku bez problémů přijímal. Přístroj pojmenovaný REASON (Radar for Europa Assessment and Sounding: Ocean to Near-surface) je radar, který má „nahlédnout“ do ledového krunýře Europy, ve kterém by se mohly ukrývat dutiny vyplněné vodou. Radar by mohl detekovat i oceán pod ledovou krustou čtvrtého největšího měsíce Jupiteru.
Americká sonda Europa Clipper pořídila 28. února 2025 tuto fotografii Marsu a jeho měsíců Phobos (blíže k Marsu) a Deimos (v levém horním rohu), když se blížila k Rudé planetě na své cestě vstříc Jupiteru, kde bude studovat ledový měsíc Europa. Následující den pak sonda prolétla kolem Marsu, čímž využila gravitace planety k úpravě své trajektorie. V době, kdy palubní přístroj E-THEMIS (Europa Thermal Emission Imaging System), pořídil tento snímek, nacházela se sonda přibližně 900 000 kilometrů od Marsu. Prezentovaný obrázek je složen z 200 individuálních snímků, které byly součástí kontinuálního snímkování. V jeho rámci vzniklo 1100 snímků, které byly pořizovány ve zhruba sekundových intervalech po dobu přibližně 20 minut. Vědci využili drobné stopy měsíců ke kontrole, že je kamera správně zaostřena.
10. června jsme vydali článek, který se zabýval možností, zda by raketa New Glenn nemohla vynést sondy EscaPADE pro průzkum Marsu. Měsíc a kousek utekly jako voda a spekulace se potvrdily. Společnost RocketLab, která sondy postavila, na Twitteru uvedla, že obě sondy procházejí kontrolami, než se vydají na Floridu. Firma Blue Origin, majitel nosné rakety New Glenn, uvedla, že při druhém startu tohoto nosiče budou nákladem právě tyto vědecké sondy od NASA. Termín startu zatím nebyl určen, ale neoficiálně se zatím hovoří o letošním září.
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout lehce i do budoucnosti. Držte si klobouky, 60 let za námi a jede se dál! Přednášejícím, který dnes s námi probere historii průzkumu Marsu je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. Autorem anotace je Ondřej N. Karpíšek.
V roce 1965 se díky misi Mariner 4 dostal Mars do obýváků milionů Američanů i obyvatel většiny světa. Tehdejší televizory ukázaly rozmazané černobílé snímky terénu posetého krátery. Sonda tehdy pořídila 21 kompletních snímků, které se staly vůbec prvními fotografiemi cizí planety. Snímky vznikly během průletu, který přivedl sondu do vzdálenosti až 9 846 kilometrů nad povrchem. Tým pozemních expertů se nemohl dočkat, až uvidí, co jim ukáže barevná kamera na sondě. Když se skutečné snímky zpozdily, neváhali vytvořit vybarvované obrázky, na kterých jednotlivé odstíny odpovídaly specifickým hodnotám v datech. Jejich kreativita se přitom od reality moc nelišila a pustá krajina zachycená Marinerem 4 zažehla jiskru představivosti u budoucích vědců a inženýrů, kteří pracovali na dalších misích, z nichž každá odhalila Mars tak, jak dříve nebylo možné.
V našem letním seriálu se tentokrát podíváme do různých koutů Sluneční soustavy. Kosmonautika přinesla lidstvu jednu úžasnou možnost, a sice alespoň pomocí robotů zkoumat vzdálené světy. Ani v nejodvážnějších snech jsme asi netušili, jak zajímavé a odlišné jsou světy malých kamenných, i velkých plynných planet. Všechno to pomyslně začalo před šedesáti lety, a právě proto jsme do našeho seriálu vybrali právě toto téma. Bylo by asi nefér některou z planet vynechat, a tak i když zkoušíme sestavit žebříček těch nej snímků, dovolte abychom se zastavili u každé planety. 5) Uran a Neptun – Voyager 2 Ledoví obři byli jen nepatrnými barevnými tečkami a lépe je nerozlišíme ani v těch největších amatérských dalekohledech, byť amatérští astrofotografové již dokáží zachytit jisté detaily v jejich atmosférách, jako je světlá polární oblast na Uranu nebo světlá oblaka na Neptunu. Když se tedy téměř před padesáti lety vydala na cestu dvojice sond Voyager a bylo zřejmé, že se mají pokusit zachytit i nejvzdálenější světy Sluneční soustavy, bylo to hotové požehnání. Nic ale nejde tak snadno. Prioritou Voyagerů byly obří planety Jupiter
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.