Mars

  • Vladimír Kopecký – Co je zač Ramanova spektroskopie? (24.3.2023)

    Vladimír Kopecký – Co je zač Ramanova spektroskopie? (24.3.2023)

    Moderní kosmický výzkum přináší dříve nečekané aplikace řady fyzikálních metod. Jednou z nich je i Ramanova spektroskopie založená na Ramanově jevu popsaném poprvé C. V Ramanem, K. S. Krishnanem, G. S. Landsbergem a L. I. Mandelštamem v roce 1928. Pomocí této spektroskopické metody lze identifikovat anorganické i organické chemické sloučeniny, proto našla uplatnění u vesmírných sond pátrajících po životě nebo pozůstatcích života z dávné minulosti. Dnešní záznam přednášky pochází z cyklu seminářů k předmětu Základy astrobiologie, ustaveném v zimním semestru 2015/16 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Julie Nováková, Tomáš Petrásek a Jan Toman začali studentům nabízet ucelený kurz této nové, bouřlivě se rozvíjející vědy. V letním semestru následuje odborný seminářem, kde vystupují s hlubšími a detailnějšími příspěvky specialisté z jednotlivých výzkumných oblastí. Ve druhém ročníku 2016/17 pronesl na tomto semináři přednášku také biofyzik Vladimír Kopecký z Fyzikálního ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, sám pořádající na své fakultě kurz astrobiologie, založený ovšem spíše na fyzikálním přístupu. V nově vydaném videu se…

  • Kosmotýdeník 548 (13.3. – 19.3)

    Kosmotýdeník 548 (13.3. – 19.3)

    Sedm dní uteklo jako voda a proto je ideální čas na další pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které za poslední týden přinesla kosmonautika. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na to, jak je těžké zjišťovat hladinu paliva u více než dvacet let staré sondy na oběžné dráze Marsu, když nemá palivoměr. V dalších tématech se můžete těšit na rekapitulaci čínských kosmických startů, anebo nové skafandry od NASA a firmy Axiom Space. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Rover Perseverance začíná třetí rok na Marsu

    Rover Perseverance začíná třetí rok na Marsu

    Rover Perseverance oslavil 18. února už druhé výročí od přistání v marsovském kráteru Jezero. Šestikolové vozítko poháněné energií z radioizotopového termoelektrického generátoru od té doby prozkoumává geologické útvary a sbírá vzorky, které představují první článek řetězce americko-evropských misí z programu MSR (Mars Sample Return). Za několik let se mají tyto vzorky dopravit na Zemi, kde budou analyzovány výkonnými přístroji. Vědce samozřejmě nejvíce zajímá, zda se v odebraném materiálu nenajdou stopy dávného mikrobiálního života. I kdyby to nevyšlo, stále platí, že analýza vzorků nám prozradí cenné informace o procesech, které formovaly povrch Marsu.

  • New Glenn vynese marsovskou misi

    New Glenn vynese marsovskou misi

    Agentura NASA rozhodla o nosiči pro misi ESCAPADE (Escape and Plasma Acceleration and Dynamics Explorers), která měla původně letět se sondou Psyche, ale z tohoto plánu později sešlo. Agentura nyní rozhodla, že v rámci programu VADR (Venture-Class Acquisition of Dedicated and Rideshare) uzavře kontrakt s firmou Blue Origin. Ta se v roce 2022 stala jednou ze 13 firem, které NASA vybrala pro kontrakty v rámci programu VADR. Mise ESCAPADE má odstartovat na raketě New Glenn z rampy LC-36 na Cape Canaveral Space Force Station v termínu na konci roku 2024. Mise ESCAPADE má studovat magnetosféru Marsu s využitím dvou malých identických sond, které poskytnou souběžná měření ze dvou míst. Sondy tak pomohou vědcům lépe porozumět interakcím magnetosféry Marsu a slunečního větru, ale i tomu, jak energie a plazma vstupují do atmosféry a poté ji zase opouští. Na palubě každé družice najdeme tři přístroje – magnetometr pro měření magnetického pole, elektrostatický analyzátor k detekci iontů a elektronů a také Langmuirovu sondu k…

  • CheMin – malý zázrak na roveru Curiosity

    CheMin – malý zázrak na roveru Curiosity

    Minerály jsou jako časová pouzdra poskytující informace o tom, jak vypadalo prostředí v době jejich vzniku. Odlišné minerály jsou spojeny s odlišnými typy prostředí. Teplota, tlak a přítomnost (či absence) chemických látek (včetně vody) určují, jaké minerály vzniknou a jak budou pozměněny. Kupříkladu sádrovec je minerál obsahující vápník, síru, kyslík a vodu. Anhydrit také obsahuje vápník, síru a kyslík, ale chybí v něm voda. Přístroj CheMin (Chemistry and Mineralogy) na palubě marsovského vozítka Curiosity je schopen tyto dva minerály od sebe rozlišit. Některé minerály detekovatelné pomocí CheMin (jílovité minerály, fosforečnany, uhličitany, nebo sírany) mohou pomoci zachovat tzv. biosignatury, tedy stopy života. Za určitých podmínek mohou jílovité minerály, které vznikly při vypaření slané vody, zapouzdřit a ochránit tyto stopy. Vědci proto přístroj CheMin používají k pátrání po těchto a dalších minerálech, které chrání důkazy dřívějších podmínek na Marsu, které mohly umožňovat mikrobiální život, ačkoliv rover Curiosity nedokáže určit, zda jsou přítomné nějaké stopy života.

  • Dušan Majer – SpaceX a dobývání Marsu (8.1.2023)

    Dušan Majer – SpaceX a dobývání Marsu (8.1.2023)

    S novým rokem jako by se doslova roztrhl pytel a nové přednášky vychází v neuvěřitelném tempu. Ta dnešní se bude zabývat patrně nejpopulárnější soukromou kosmonautickou firmou naší doby, tedy kalifornskou SpaceX. Tato společnosti má už od svého založení ve svém čele jednoho z nejbohatších podnikatelů světa, Elona Muska. Od roku 2002, kdy byla firma založena, dokázala vyvinout a provozovat tři rakety: Falcon 1, Falcon 9 a Falcon Heavy. Ač to zpočátku nikdo nečekal, tak postupem se firmě během let podařilo alespoň z části splnit svůj slib a snížit cenu za dopravu nákladů na oběžnou dráhu. SpaceX však neusíná na vavřínech svých úspěchů a už několik let pracuje na vývoji rakety nové, která sice v minulosti měla již řadu jmen, v současnosti ji však známe pod názvem Starship. To a ještě mnohvem více se dozvíte v přednášce, kterou si pro vás připravil šéfredaktor serveru Kosmonautix, Dušan Majer. Přednáška vyšla v rámci cyklu Večery na FF UK na kanálu neurazitelny.cz.

  • Zkoumáme Mars s Vytrvalostí – 10. díl

    Zkoumáme Mars s Vytrvalostí – 10. díl

    Na Zemi jsme začali počítat rok 2023 a Ingenuity jej na Marsu přivítala 38. přeletem do letiště označeného písmenem Z. Perseverance ve stejné době popojížděla po ploché lokalitě Three Forks pod úpatím dávné říční delty. Právě zde odkládala část nasbíraných vzorků hornin i vzorek atmosféry, aby v případě obtíží nebo selhání roveru bylo co dovézt zpátky na Zemi, až se pro vzorky vydá návratová mise na Zemi. V našem seriálu se jednou za čas vracíme za událostmi, které se na Marsu v kráteru Jezero staly. Naposledy jsme skončili v situaci, kdy Perseverance nalezla dosud nejzajímavější vzorky s organickými sloučeninami. Pojďme si shrnout, co se od té doby stalo.

  • Kosmotýdeník 538 (2.1. – 8.1)

    Kosmotýdeník 538 (2.1. – 8.1)

    První týden roku 2023 se pomalu stává minulostí a pro vás je připraven pravidelný týdenní přehled nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na nejzajímavější fotky z výzkumů, které probíhaly na palubě Mezinárodní kosmické stanice včetně popisů toho, co na fotografiích astronauti provádí. V dalších tématech se podíváme na Mars, kde proběhl další let vrtulníčku Ingenuity a můžete se těšit i na zajímavé video, které zachycuje celou cestu prvního stupně Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Zima na Marsu

    Zima na Marsu

    Na náhledové fotografii dnešního článku vidíte snímek z evropské sondy Mars Express, která s pomocí přístroje HRSC (High Resolution Stereo Camera) 19. května 2022 vyfotila marsovskou oblast Ultimi Scopuli u jižního pólu planety. Ačkoliv to může vypadat jako zimní scenérie, v té době bylo na jižní polokouli Marsu jaro a ledové útvary začaly ustupovat. Skrz námrazu vystupovaly tmavé duny a výše položené oblasti vypadaly bez ledu.

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

  • Iridium Communications

    Společnost Iridium Communications, kterou v rámci transakce v hodnotě 8 miliard dolarů přebírá společnost Rocket Lab, očekává, že získá další dlouhodobou zakázku od Pentagonu na družicovou komunikaci. Zároveň představuje nové technologické schopnosti, které by mohly rozšířit její působení v amerických vojenských komunikačních sítích.

  • Reflect Orbital

    Společnost Reflect Orbital, jejíž plány na odrážení slunečního světla do konkrétních míst na zemském povrchu vzbudily zájem i kontroverze, získala investici ve výši 73,5 milionu dolarů.

  • Globalstar

    Francie udělila společnosti Globalstar povolení k vypuštění a provozu 54 družic nové generace pro přímé spojení se zařízeními (D2D). Americký operátor plánuje zahájit jejich rozmísťování příští rok.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace se zaměřuje na nové zakázky v oblasti obrany v prostoru mezi Zemí a Měsícem, zatímco americké Vesmírné síly začínají zkoumat možnosti vojenských operací za hranicemi svých tradičních oběžných drah.

  • Rocket Lab

    Americké ministerstvo obrany oznámilo podmíněný úvěrový příslib ve výši 150 milionů dolarů pro společnost Rocket Lab. Prostředky mají firmě pomoci zvýšit výrobní kapacitu a rozšířit možnosti startů její znovupoužitelné rakety Neutron.

  • Blue Origin

    Společnost Blue Origin potvrdila, že obnovení letů rakety New Glenn se odkládá na příští rok, protože pokračuje v pracích na přestavbě její startovací rampy na Cape Canaveral.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗