Mars

  • Curiosity slaví 11 let na Marsu

    Curiosity slaví 11 let na Marsu

    Psal se 6. srpen roku 2012, když mise Mars Science Laboratory tvořená novým vozítkem Curiosity oficiálně začala – zmíněný rover totiž úspěšně dosedl na povrch Marsu díky premiérovému použití inovativní metody zvané skycrane. Místo přistání roveru Curiosity bylo u úpatí hory Mount Sharp (oficiální název zní Aolis Mons) v kráteru Gale starém 3,5 miliardy let, ve kterém se mělo podle vědců nacházet dávné jezero. V průběhu dalších 11 let rover tento kráter pečlivě prozkoumal, když sbíral údaje o zdejším regolitu, formacích kamenů, počasí a mnoha dalších věcech. V září 2014 (po prozkoumání širšího okolí místa přistání nazvaného Aeolis Palus a dokončení osmikilometrového přesunu k úpatí Mount Sharp) začal rover Curiosity svou vyjížďku po svahu hory, která dominuje zdejší oblasti. Díky tomu mohl při své misi nasbírat důkazy pro vědecké objevy, které navždy změnily planetární výzkum i astrobiologii.

  • Kosmotýdeník 568 (31.7. – 7.8.)

    Kosmotýdeník 568 (31.7. – 7.8.)

    Dalších sedm dní je pryč a proto je ideální čas si připomenout ty nejzajímavější události kosmonautiky, které se v týdnu udály. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na posuny data startu pilotované mise Crew-7, která se potýká s vytížeností rampy 39A na Floridě. V dalších tématech zamíříme třeba na Mars, kde vrtulníček Ingenuity uskutečnil další dva lety, anebo se podíváme na přípravy startu ruské lunární mise Luna-24. Připomeneme si také poslední start rakety Antares 230+. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 563 (26.6. – 2.7.)

    Kosmotýdeník 563 (26.6. – 2.7.)

    Uplynulo dalších sedm dní a proto je ideální chvíle si připomenout, co za ten týden přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník opět vybírá to nejzajímavější z týdne a tentokrát si jako hlavní téma vzal první komerční let malého suborbitálního raketoplánu od Virgin Galactic – zcela výjimečně, jelikož jejich aktivity se kosmu sotva dotýkají. V dalších tématech se zaměříme například na aktuální aktivity vozítka Perseverance a vrtulníčku Ingenuity na Marsu. Druhý jmenovaný se ozval po dlouhé době. Neunikl nám ani start evropského teleskopu Euclid, anebo statický zážeh Starship S25. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Působivý pohled na Mars od roveru Curiosity

    Působivý pohled na Mars od roveru Curiosity

    V dubnu se americké vozítko Curiosity dočkalo velké softwarové aktualizace a po jejím dokončení si naposledy prohlédlo lokalitu Marker Band Valley, kterou opouští a při té příležitosti vytvořilo tzv. pohlednici. Výrazem pohlednice (anglicky postcard) se označuje metoda ležící někde na pomezí mezi klasickou fotografií a uměleckou interpretací. Navigační kamery roveru Curiosity nejprve vytvořily dvě černobílá panoramata celé scény, do kterého pak byly uměle dodány barvy. Snímky byly pořízeny 8. dubna v 9:20 a 15:40 místního marsovského času a poskytují dramaticky odlišné osvětlení celé scény. Když se pak oba snímky spojí do jednoho, detaily doslova vystoupí. Do části pohlednice pořízené ráno byla přidána modrá a do části vyfocené odpoledne zase přibyla žlutá. Ostatně není to poprvé – podobná pohlednice už vznikla v listopadu 2021.

  • Dnes v 17:32 h přistává ExoMars na Marsu aneb článek, který nevznikl

    Dnes v 17:32 h přistává ExoMars na Marsu aneb článek, který nevznikl

    Evropa zatím neměla s povrchovými výpravami na Mars moc štěstí. Se sondou Beagle II nebylo v prosinci 2003 vůbec navázáno spojení (i když průlet atmosférou i přistání přežila a na povrchu se začala rozkládat do pracovní konfigurace) a výsadkový modul Schiaparelli se v říjnu 2016 zřítil z výšky cca 3,7 km na povrch. Pro úplnost dodáváme, že Beagle II nebyl projektem ESA, ale byl britským přístrojem na misi Mars Express. Potvrdí se okřídlené „do třetice všeho dobrého“? Dnes v 17:32 h přistává na povrchu čtvrté planety Sluneční soustavy sonda ExoMars 2022 tvořená přistávací platformou Kazačok a roverem Rosalind Franklinová.

  • Kosmotýdeník 559 (29.5. – 3.6.)

    Kosmotýdeník 559 (29.5. – 3.6.)

    Další týden utekl jako voda a na vlnách odcházejících dní připlul pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které nabídl právě uplynulý týden v kosmonautice. V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměřil na unikátní „živé“ vysílání sondy Mars Express z oběžné dráhy Marsu, čímž se oslavilo neuvěřitelné dvacetileté výročí fungování této evropské sondy. V dalších tématech jsme se podívali na jihokorejský a severokorejský kosmický start, anebo na návrat mise Axiom 2 zpět na Zemi. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Data z InSight zpřesňují podobu jádra Marsu

    Data z InSight zpřesňují podobu jádra Marsu

    V roce 2021 zasáhla planetu Mars dvě marsotřesení, jejichž vibrace pronikly hluboko do jádra rudé planety. Vědci tak získali nejlepší data v historii o velikosti a složení jádra. Sonda InSight přestala na Marsu pracovat vloni v prosinci, ale databáze údajů z jejího seismometru představuje pokladnici, ze které budou experti čerpat ještě desítky let. Analýza seismických vln ze dvou zmíněných otřesů z roku 2021 vědcům naznačila, že jádro z tekutého železa je menší a hustší, než se v minulosti předpokládalo. Nové poznatky, které představují historicky první přímá pozorování jádra jiné planety, byly podrobně rozebrány v rámci odborného článku, který vyšel 24. dubna ve Sborníku Národních akademií věd.

  • Kosmotýdeník 552 (10.4. – 16.4.)

    Kosmotýdeník 552 (10.4. – 16.4.)

    Máme za sebou kosmonautikou doslova a do písmene napěchovaný týden, v rámci nějž jsme viděli jeden velmi očekávaný start (JUICE) a dočkali se jednoho úředního povolení, které umožní lety systému Super Heavy Starship. Kosmotýdeník vám však tradičně shrne i další zajímavé události, které uplynulých sedm dní přineslo. V hlavním tématu se například podíváme na neuvěřitelný již 50. let vrtulníčku Ingenuity atmosférou Marsu! Krom toho se můžete těšit na snímek ze sondy JUICE, nebo přípravy na start dalšího Falconu Heavy. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 551 (3.4. – 9.4.)

    Kosmotýdeník 551 (3.4. – 9.4.)

    Týden se s týdnem sešel a máme tu další čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších informací, které v kosmonautice přineslo uplynulých sedm dní. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na dva starty nových čínských raket, které oba dopadly úspěšně. V dalším velkém tématu si představíme šest inovativních konceptů vysoce pokročilých technologií, které podpořila NASA. Nevynecháme ani krásný snímek Uranu od JWST anebo další let vrtulníčku Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

  • Iridium Communications

    Společnost Iridium Communications, kterou v rámci transakce v hodnotě 8 miliard dolarů přebírá společnost Rocket Lab, očekává, že získá další dlouhodobou zakázku od Pentagonu na družicovou komunikaci. Zároveň představuje nové technologické schopnosti, které by mohly rozšířit její působení v amerických vojenských komunikačních sítích.

  • Reflect Orbital

    Společnost Reflect Orbital, jejíž plány na odrážení slunečního světla do konkrétních míst na zemském povrchu vzbudily zájem i kontroverze, získala investici ve výši 73,5 milionu dolarů.

  • Globalstar

    Francie udělila společnosti Globalstar povolení k vypuštění a provozu 54 družic nové generace pro přímé spojení se zařízeními (D2D). Americký operátor plánuje zahájit jejich rozmísťování příští rok.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace se zaměřuje na nové zakázky v oblasti obrany v prostoru mezi Zemí a Měsícem, zatímco americké Vesmírné síly začínají zkoumat možnosti vojenských operací za hranicemi svých tradičních oběžných drah.

  • Rocket Lab

    Americké ministerstvo obrany oznámilo podmíněný úvěrový příslib ve výši 150 milionů dolarů pro společnost Rocket Lab. Prostředky mají firmě pomoci zvýšit výrobní kapacitu a rozšířit možnosti startů její znovupoužitelné rakety Neutron.

  • Blue Origin

    Společnost Blue Origin potvrdila, že obnovení letů rakety New Glenn se odkládá na příští rok, protože pokračuje v pracích na přestavbě její startovací rampy na Cape Canaveral.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗