Jared Isaacman
Administrátor NASA Jared Isaacman uvedl, že agentura „unikla kulce“ díky nečekanému odkladu čínské lunární mise, zatímco Spojené státy závodí s Čínou o to, která země jako další dopraví lidi na Měsíc.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Administrátor NASA Jared Isaacman uvedl, že agentura „unikla kulce“ díky nečekanému odkladu čínské lunární mise, zatímco Spojené státy závodí s Čínou o to, která země jako další dopraví lidi na Měsíc.
Společnost Starfish Space příští měsíc vypustí svou první družici Otter pro servisní operace na oběžné dráze, aby otestovala technologie pro inspekci a dokování.
Společnost HawkEye 360 oznámila 24. září několik kontraktů pro zákazníky z Blízkého východu v celkové hodnotě přibližně 18 milionů dolarů.
Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) hledá nabídky od průmyslových společností na kontrakt v hodnotě až 369 milionů dolarů na rozšíření celosvětové pozemní infrastruktury podporující její konstelaci družic na nízké oběžné dráze Země určených k varování před raketami a jejich sledování.
Evropská kosmická agentura a Evropská komise udělily kontrakty dvěma týmům na provedení studie architektur konstelace družic pro snímkování Země, která by měla sloužit bezpečnostním účelům.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti Impulse Space kontrakt v hodnotě až 31,2 milionu dolarů na misi zaměřenou na sledování situace ve vesmíru, plánovanou na rok 2029. Mise bude využívat optický senzor na nízké oběžné dráze Země ke sledování objektů až do vzdálenosti geosynchronní oběžné dráhy.
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.
Albánie je nejnovější zemí, která podepsala Artemis Accords.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Čtyři dobrovolní členové posádky CHAPEA zahájí 378 dní trvající simulovanou misi na povrchu Marsu, v prostředí o 158 m². Mise probíhá v Johnsonově středisku NASA. 26. června 1:30
V dubnu se americké vozítko Curiosity dočkalo velké softwarové aktualizace a po jejím dokončení si naposledy prohlédlo lokalitu Marker Band Valley, kterou opouští a při té příležitosti vytvořilo tzv. pohlednici. Výrazem pohlednice (anglicky postcard) se označuje metoda ležící někde na pomezí mezi klasickou fotografií a uměleckou interpretací. Navigační kamery roveru Curiosity nejprve vytvořily dvě černobílá panoramata celé scény, do kterého pak byly uměle dodány barvy. Snímky byly pořízeny 8. dubna v 9:20 a 15:40 místního marsovského času a poskytují dramaticky odlišné osvětlení celé scény. Když se pak oba snímky spojí do jednoho, detaily doslova vystoupí. Do části pohlednice pořízené ráno byla přidána modrá a do části vyfocené odpoledne zase přibyla žlutá. Ostatně není to poprvé – podobná pohlednice už vznikla v listopadu 2021.
Evropa zatím neměla s povrchovými výpravami na Mars moc štěstí. Se sondou Beagle II nebylo v prosinci 2003 vůbec navázáno spojení (i když průlet atmosférou i přistání přežila a na povrchu se začala rozkládat do pracovní konfigurace) a výsadkový modul Schiaparelli se v říjnu 2016 zřítil z výšky cca 3,7 km na povrch. Pro úplnost dodáváme, že Beagle II nebyl projektem ESA, ale byl britským přístrojem na misi Mars Express. Potvrdí se okřídlené „do třetice všeho dobrého“? Dnes v 17:32 h přistává na povrchu čtvrté planety Sluneční soustavy sonda ExoMars 2022 tvořená přistávací platformou Kazačok a roverem Rosalind Franklinová.
Další týden utekl jako voda a na vlnách odcházejících dní připlul pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které nabídl právě uplynulý týden v kosmonautice. V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměřil na unikátní „živé“ vysílání sondy Mars Express z oběžné dráhy Marsu, čímž se oslavilo neuvěřitelné dvacetileté výročí fungování této evropské sondy. V dalších tématech jsme se podívali na jihokorejský a severokorejský kosmický start, anebo na návrat mise Axiom 2 zpět na Zemi. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V roce 2021 zasáhla planetu Mars dvě marsotřesení, jejichž vibrace pronikly hluboko do jádra rudé planety. Vědci tak získali nejlepší data v historii o velikosti a složení jádra. Sonda InSight přestala na Marsu pracovat vloni v prosinci, ale databáze údajů z jejího seismometru představuje pokladnici, ze které budou experti čerpat ještě desítky let. Analýza seismických vln ze dvou zmíněných otřesů z roku 2021 vědcům naznačila, že jádro z tekutého železa je menší a hustší, než se v minulosti předpokládalo. Nové poznatky, které představují historicky první přímá pozorování jádra jiné planety, byly podrobně rozebrány v rámci odborného článku, který vyšel 24. dubna ve Sborníku Národních akademií věd.
Máme za sebou kosmonautikou doslova a do písmene napěchovaný týden, v rámci nějž jsme viděli jeden velmi očekávaný start (JUICE) a dočkali se jednoho úředního povolení, které umožní lety systému Super Heavy Starship. Kosmotýdeník vám však tradičně shrne i další zajímavé události, které uplynulých sedm dní přineslo. V hlavním tématu se například podíváme na neuvěřitelný již 50. let vrtulníčku Ingenuity atmosférou Marsu! Krom toho se můžete těšit na snímek ze sondy JUICE, nebo přípravy na start dalšího Falconu Heavy. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týden se s týdnem sešel a máme tu další čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších informací, které v kosmonautice přineslo uplynulých sedm dní. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na dva starty nových čínských raket, které oba dopadly úspěšně. V dalším velkém tématu si představíme šest inovativních konceptů vysoce pokročilých technologií, které podpořila NASA. Nevynecháme ani krásný snímek Uranu od JWST anebo další let vrtulníčku Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Moderní kosmický výzkum přináší dříve nečekané aplikace řady fyzikálních metod. Jednou z nich je i Ramanova spektroskopie založená na Ramanově jevu popsaném poprvé C. V Ramanem, K. S. Krishnanem, G. S. Landsbergem a L. I. Mandelštamem v roce 1928. Pomocí této spektroskopické metody lze identifikovat anorganické i organické chemické sloučeniny, proto našla uplatnění u vesmírných sond pátrajících po životě nebo pozůstatcích života z dávné minulosti. Dnešní záznam přednášky pochází z cyklu seminářů k předmětu Základy astrobiologie, ustaveném v zimním semestru 2015/16 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Julie Nováková, Tomáš Petrásek a Jan Toman začali studentům nabízet ucelený kurz této nové, bouřlivě se rozvíjející vědy. V letním semestru následuje odborný seminářem, kde vystupují s hlubšími a detailnějšími příspěvky specialisté z jednotlivých výzkumných oblastí. Ve druhém ročníku 2016/17 pronesl na tomto semináři přednášku také biofyzik Vladimír Kopecký z Fyzikálního ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, sám pořádající na své fakultě kurz astrobiologie, založený ovšem spíše na fyzikálním přístupu. V nově vydaném videu se tak můžete podrobněji seznámit s metodou Ramanovy spektroskopie, její historií, odbornou stránkou i využitím v celé řadě aplikací od zkoumání pravosti
Sedm dní uteklo jako voda a proto je ideální čas na další pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které za poslední týden přinesla kosmonautika. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na to, jak je těžké zjišťovat hladinu paliva u více než dvacet let staré sondy na oběžné dráze Marsu, když nemá palivoměr. V dalších tématech se můžete těšit na rekapitulaci čínských kosmických startů, anebo nové skafandry od NASA a firmy Axiom Space. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rover Perseverance oslavil 18. února už druhé výročí od přistání v marsovském kráteru Jezero. Šestikolové vozítko poháněné energií z radioizotopového termoelektrického generátoru od té doby prozkoumává geologické útvary a sbírá vzorky, které představují první článek řetězce americko-evropských misí z programu MSR (Mars Sample Return). Za několik let se mají tyto vzorky dopravit na Zemi, kde budou analyzovány výkonnými přístroji. Vědce samozřejmě nejvíce zajímá, zda se v odebraném materiálu nenajdou stopy dávného mikrobiálního života. I kdyby to nevyšlo, stále platí, že analýza vzorků nám prozradí cenné informace o procesech, které formovaly povrch Marsu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.