Mars

  • Kosmotýdeník 536 (19.12. – 25.12)

    Kosmotýdeník 536 (19.12. – 25.12)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Přejeme vám krásný první svátek vánoční a ani tentokrát nepřijdete o pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které se staly v kosmonautice v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na loučení se sondou InSight, která přinesla zásadní informace o vnitřní stavbě Marsu, v dalších tématech se podíváme na EVA, během které byl nainstalován další panel iROSA, anebo si připomeneme první vzorky vyložené z vozítka Perseverance. Přeji vám dobré čtení a pěknou sváteční neděli.

  • Perseverance poprvé vykládá vzorky

    Perseverance poprvé vykládá vzorky

    Dušan Majer6 komentářů

    Právě v těchto dnech prochází americké vozítko Perseverance procesem, v jehož rámci začne vytvářet historicky první úložiště vědecky cenných vzorků mimo povrch planety Země. Půjde o kriticky důležitý milník v rámci americko-evropské kampaně MSR (Mars Sample Return), která má za úkol dopravit na Zemi vzorky z Marsu za účelem jejich podrobné analýzy. Proces budování úložiště započne ve chvíli, kdy rover uvolní jedno ze svých pouzder, které ukrývá jádrový vrt s velikostí odpovídající zhruba školní křídě. Pouzdro bude uvolněno z břicha roveru a z výšky cca 89 centimetrů dopadne na povrch Marsu v kráteru Jezero – konkrétně k tomu dojde v lokalitě pojmenované Three Forks. V průběhu přibližně 30 dní má rover postupně vyložit deset trubiček se vzorky, které představují značnou pestrost hornin objevených v kráteru Jezero.

  • Petr Brož – Ohlédnutí za misí InSIGHT aneb co jsme zjistili o nitru Marsu? (8.9.2021) – aktualizováno 11.11.2022

    Petr Brož – Ohlédnutí za misí InSIGHT aneb co jsme zjistili o nitru Marsu? (8.9.2021) – aktualizováno 11.11.2022

    Jiří Hadač2 komentáře

    Dnes se po kratší odmlce vrátíme k meziplanetárním sondám, které spolu s pilotovanou kosmonautikou dozajista patří k těm nejzajímavější misím, které světová kosmonautika nabízí laické i poučené veřejnosti. Sonda InSIGHT, o které bude v dnešní přednášce řeč, dozajista nevyniká žádnou pohyblivostí, přesto se jedná o unikátní sondu, která má za svůj hlavní cíl prozkoumat nitro rudé planety. Její počátky se datují do prvního desetiletí 21. století, kdy tato mise byla jedním z 28 návrhů nízkorozpočtového programu Discovery. O rok později se poté sonda propracovala už mezi finalisty a její realizace byla pak definitivně odklepnuta v srpnu roku 2012. Plánovaná cena této mise byla 425 milionů dolarů, ve kterých nebyla započítána nosná raketa. Původně se start plánoval v roce 2016, ovšem netěsnosti vakuového kontejneru pro seismometr vyústili jednak v dvouletý odklad startu a také v navýšení rozpočtu mise o dalších 150 milionů dolarů. Sonda se nakonec do vesmíru vydala v květnu roku 2018 na raketě Atlas V a na Marsu přistála…

  • Kosmotýdeník 530 (7.11. – 13.11.)

    Kosmotýdeník 530 (7.11. – 13.11.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a tak je ideální čas se retrospektivně ohlédnout, jaké nejzajímavější události nám kosmonautika v uplynulých sedmi dnech přinesla. Kosmotýdeník si v hlavním tématu vybral téma polárních září na Marsu, které v létě zachytila sonda MAVEN. Podíváme se však také na start čínské automatické zásobovací lodě Tianzhou-5, anebo na stav rakety SLS poté, co přes kosmodrom prošla bouře Nicole. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Mars na první pokus: Konec legendární sondy MOM (2. díl)

    Mars na první pokus: Konec legendární sondy MOM (2. díl)

    Karel Zvoník6 komentářů

    V návaznosti na úspěšnou misi na Měsíc – Chandrayaan-1 si Indie koncem roku 2014 připsala doposud největší technický úspěch v oblasti kosmu. Dokázala navést sondu na oběžnou dráhu rudé planety. Mise nazvaná MOM (Mars Orbiter Mission) byla úspěšně zahájena koncem roku 2013 a je první ze série misí, které ISRO plánuje k průzkumu a charakterizaci Marsu. Sonda měla na palubě pět vědeckých přístrojů s cílem prohloubit poznání Marsu na základě jeho morfologie a mineralogie z eliptické dráhy. V předešlé části jsme si obecně představili indickou sondu MOM a její příběh. Tentokrát se zaměříme hlavně na vědu a odkaz, který nám po této fantastické misi zůstal. Ani ve snu by mě na začátku nenapadlo, že bude ve finále informací tolik, že budu muset rozdělit článek na dvě části. Nechtěl jsem však nic zásadně krátit, ani mít za každou cenu neúnosně dlouhý a těžko stravitelný text. Dnes se tedy podruhé a naposledy vracíme k misi Mangalyaan. Není tedy od věci abychom se…

  • Mars na první pokus: Konec legendární sondy MOM (1. díl)

    Mars na první pokus: Konec legendární sondy MOM (1. díl)

    Karel Zvoník15 komentářů

    Před více než osmi lety se k planetě Mars vydala malá, na první pohled nevýrazná planetární sonda Mangalyaan (Mangalaján) známá spíše pod označením MOM (Mars Orbiter Mission). Tehdy jen pár lidí skutečně věřilo, že se jednou zapíše do historie. Je všeobecně známé, že lety do kosmu nejsou jednoduchá disciplína, ale vyslat automatickou sondu a usadit jí na oběžné dráze rudé planety je už skutečně vyšší dívčí a zkuste ještě uspět hned na první pokus. Do roku 2014 to ostatně žádná jiná země nedokázala! Často vysmívaná a ve světě spíše podceňovaná agentuře ISRO se to ale povedlo, a „maličká“ MOM fungovala nad Marsem téměř 8 let. Navržena byla přitom tak, aby zvládla 6 měsíců v provozu. Jenže nic netrvá věčně. Cesta sondy Mangalayan, díky které se Indie stala první zemí v Asii, která dosáhla oběžné dráhy Marsu, oficiálně skončila. ISRO začátkem října potvrdilo to, o čem se již pár měsíců spekulovalo. Není tedy od věci abychom se za touto neuvěřitelnou misí…

  • Evropská sonda si prohlédla měsíc Phobos

    Evropská sonda si prohlédla měsíc Phobos

    Dušan MajerŽádné komentáře

    V roce 1877 objevil americký astronom Asaph Hall dva malé měsíčky obíhající kolem planety Mars, které později dostaly jména Phobos a Deimos, což jsou řecké výrazy pro strach a hrůzu. Ovšem nebyl to strach ani hrůza, ale spíše vzrušení, když evropská sonda Mars Express zažila blízký průlet kolem Phobosu před letošním Halloweenem. Nedávný průlet kolem většího ze dvou marsovských měsíců nabídl skvělou příležitost otestovat jedno z nejnovějších vylepšení této již 19 let staré sondy. Přístroj MARSIS na palubě Mars Expressu byl původně navržen ke studiu vnitřní struktury Marsu. Byl navržen tak, aby se dal použít při typické vzdálenosti sondy od povrchu, tedy více než 250 kilometrů. Ovšem nedávno dostal výraznou softwarovou aktualizaci, která umožnila, aby byl používán na mnohem menší vzdálenosti. Vědci tušili, že by tato změna mohla pomoci posvítit si na tajemný původ měsíce Phobosu. Jako náhledový snímek článku jsme použili fotku Phobosu pořízenou sondou Mars Express v roce 2010.

  • Kosmotýdeník 528 (24.10. – 30.10.)

    Kosmotýdeník 528 (24.10. – 30.10.)

    Lukáš Houška9 komentářů

    Další týden je za námi a před vámi je nyní nachystán pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Dnes se Kosmotýdeník v hlavním tématu zaměří na aktuálně oznámený objev seismického měření sondy InSight, které se podařilo spárovat s dopadem konkrétního a opravdu velkého tělesa na povrch Marsu. V dalších tématech se podíváme na nový snímek z Webbova teleskopu, odklad startu Atlasu V, či nedávný čínský start. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 527 (17.10. – 23.10.)

    Kosmotýdeník 527 (17.10. – 23.10.)

    Lukáš Houška3 komentáře

    Další týden odešel a na jeho konci již tradičně přichází přehled nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal test inovativního přistávacího mechanismu, který by mohl být použit na Marsu. Tento systém úzce souvisí s crash testy u automobilů. V dalších tématech se podíváme na jeden ruský start, aktuální stav lodí a nosičů na Boca Chica, anebo na snímek od Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Příběh technologie: Navigace podle terénu

    Příběh technologie: Navigace podle terénu

    Dušan Majer5 komentářů

    V dubnu jsme vydali článek, který se věnoval vývoji svinovacích fotovoltaických panelů. V podobném duchu se ponese i dnešní článek, ve kterém si posvítíme na jinou zajímavou technologii a její příběh. Marsovský kráter Jezero je plný nebezpečí – od kameny posetých svahů až po malé krátery. To z něj činí složité místo pro přistání. Přesto si sem v rámci mise Mars 2020 NASA dovolila poslat svůj rover Perseverance. Jeho přistání se nakonec navzdory složitým podmínkám podařilo a nezpochybnitelný podíl na tom měla i vylepšená navigační technologie. A právě té se budeme dnes věnovat.

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Anduril

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

  • Iridium Communications

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Iridium Communications, kterou v rámci transakce v hodnotě 8 miliard dolarů přebírá společnost Rocket Lab, očekává, že získá další dlouhodobou zakázku od Pentagonu na družicovou komunikaci. Zároveň představuje nové technologické schopnosti, které by mohly rozšířit její působení v amerických vojenských komunikačních sítích.

  • Reflect Orbital

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Reflect Orbital, jejíž plány na odrážení slunečního světla do konkrétních míst na zemském povrchu vzbudily zájem i kontroverze, získala investici ve výši 73,5 milionu dolarů.

  • Globalstar

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Francie udělila společnosti Globalstar povolení k vypuštění a provozu 54 družic nové generace pro přímé spojení se zařízeními (D2D). Americký operátor plánuje zahájit jejich rozmísťování příští rok.

  • Firefly Aerospace

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Firefly Aerospace se zaměřuje na nové zakázky v oblasti obrany v prostoru mezi Zemí a Měsícem, zatímco americké Vesmírné síly začínají zkoumat možnosti vojenských operací za hranicemi svých tradičních oběžných drah.

  • Rocket Lab

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americké ministerstvo obrany oznámilo podmíněný úvěrový příslib ve výši 150 milionů dolarů pro společnost Rocket Lab. Prostředky mají firmě pomoci zvýšit výrobní kapacitu a rozšířit možnosti startů její znovupoužitelné rakety Neutron.

  • Blue Origin

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Blue Origin potvrdila, že obnovení letů rakety New Glenn se odkládá na příští rok, protože pokračuje v pracích na přestavbě její startovací rampy na Cape Canaveral.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗