Týden byl zaměřený hlavně na školení ve fotografování a natáčení video materiálů, zejména v prostředí orbitální stanice. Měli jsme možnost prodiskutovat tuto problematiku i s tureckým astronautem z mise Axiom 3 a získat mnoho praktických poznatků. Focení na ISS není vůbec jednoduchá záležitost, nehledě na to, že se od astronauta často očekává perfektní až ohromující výsledek.
Již za pár dní vyrazí k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) historicky první exemplář japonské zásobovací lodě HTV-X, která nahradí vysloužilé a zastaralé nákladní kosmické lodě HTV. Jejich provoz skončil kromě toho také proto, že nebyl zrovna úplně finančně výhodný. Japonská kosmická agentura JAXA začala už v roce 2015 pracovat na návrhu stroje, jenž by dokázal HTV plně nahradit. Cílem nového programu lodi pojmenované HTV-X mělo být modernizovat servisní modul, optimalizovat kabeláž, snížit hmotnost a samozřejmě výrobní náklady. Výrobu pro agenturu JAXA zajišťuje společnost Mitsubishi Heavy Indistries a dále se na ní podílí třeba americká Sierra Space (dříve Sierra Nevada Corporation).
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je už přes dvacet sedm let orbitální laboratoří lidstva. Jenže nejde o běžné vědecké pracoviště. Je to laboratoř vystavená prostředí, které je v mnoha ohledech nepřátelské. Čelí mikrogravitaci, kosmickému záření, izolaci a trvalému tlaku na posádku. V takových podmínkách se věda nejen dělá jinak, ale mění se i samotná metodologie a hodnoty, podle kterých poznání posuzujeme. Extrémní prostředí jako proměnná ISS je unikátní především mikrogravitací. Kapaliny se v beztíži lepí k povrchům, neexistuje konvekce, mění se přenos tepla i podoba plamene. Biologické buňky rostou ve 3D shlucích a přepínají geny jinak než na Zemi. To přináší příležitosti, které by v běžné laboratoři nikdy nevznikly, ale zároveň nutí výzkumníky […]
Pokud nedojde k nějaké nečekané změně, měl by dnes v 18:50 SELČ začít ruský výstup do volného kosmického prostoru. Sergej Ryžikov a Alexej Zubrickij opustí přechodovou komoru modulu Poisk a během své kosmické vycházky třeba nainstalují experiment s pěstováním polovodičových krystalů na laboratorním modulu Nauka, ale také mají odstranit komerční kameru ze servisního modulu Zvezda a nebo vyčistit okna modulu Zvezda. Jejich počínání můžete sledovat v našem článku, kde najdete vložený přehrávač přímého přenosu.
Tento týden výcviku se nesl v duchu hlubšího pochopení toho, jak ISS funguje jako celek. Propojená soustava různých systémů, velmi podobná např. architektuře současných bojových letounů. Každá přednáška ukázala, že být astronautem znamená, podobně jako při létání, chápat, alespoň v základních obrysech, jak orbitální stanice po technické stránce funguje a jaké dopady to má např. do řešení nouzových situací.
Poslední čistě zářijový týden přinesl hned několik startů Falconu 9, vzlétl Atlas V a několik čínských raket. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat především zvyšování oběžné dráhy Mezinárodní kosmické stanice pomocí nového zařízení, které má v trunku schované nákladní loď Dragon 2. Dále se podíváme na probíhající přípravy na jedenáctý integrovaný let Super Heavy Starship, čínskou kosmickou vycházku, anebo testy skafandru pro program Artemis. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V roce 2016 udělila NASA kontrakty v rámci programu Commercial Resupply Services-2 a jednou z vybraných firem, které měly za úkol zásobovat Mezinárodní kosmickou stanici, byla i Sierra Nevada Corporation, která do výběru nabídla svůj miniraketoplán Dream Chaser a přidružený nákladní modul Shooting star. V rámci zmíněného kontraktu měla Sierra Space garantováno minimálně sedm zásobovacích letů a agentura již dříve vydala pevné objednávky na čtyři zásobovací mise Dream Chaseru na základě potřeb vesmírné stanice. Po pečlivém zhodnocení dospěli zástupci NASA i firmy Sierra Space (dnešní název, původní Sierra Nevada Corporation) ke společné shodě na úpravě kontraktu.
Původní plán sice počítal s tím, že první exemplář nákladní lodi Cygnus XL dorazí k Mezinárodní kosmické stanici už včera kolem půl jedné odpoledne našeho času. Jenže čáru přes rozpočet udělaly dva motorické manévry, které skončily předčasně. Pozemní týmy tak musely hledat příčinu a přílet lodi ke stanici se odložil. Za viníka byla nakonec označena příliš opatrná omezení v softwaru. Cygnus-XL tak má volnou cestu k orbitálnímu komplexu, u kterého jej má dnes okolo 13:18 SELČ pomocí staniční paže zachytit americký astronaut Jonny Kim. Při celé operaci mu bude asistovat jeho kolegyně, Zena Cardman.
Společnosti Axiom Space a Spacebilt 16. září oznámily plány na dodání datového centra s optickým komunikačním spojením k Mezinárodní vesmírné stanici v roce 2027.
V noci na pondělí jsme společně sledovali start rakety Falcon 9, která na nízkou oběžnou dráhu Země dopravila nákladní kosmickou loď Cygnus. Ta je při misi NG-23 poprvé použita ve zvětšené verzi XL, díky které pojme o třetinu více nákladu. V dalších hodinách loď provedla řadu manévrů, které upravily její oběžnou dráhu a Cygnus se díky tomu přiblížil k Mezinárodní kosmické stanici. Na rozdíl od kosmických lodí Sojuz, Progress, Dragon 2, či Starliner se Cygnusy nepřipojují ke stanici automaticky. Pokaždé zastaví cca 10 metrů od stanice a nechají se zachytit staničním manipulátorem, který je následně připojí na požadované místo. A právě ke sledování záchytu, ke kterému má dojít 17. září okolo 12:35 SELČ bychom Vás v tomto článku chtěli pozvat. Původně jsme sice plánovali živě a česky komentované vysílání, ale pracovní či studijní povinnosti členů redakce nám to znemožnily. V článku proto najdete přehrávač originálního přímého přenosu.
