Štítek ‘ISS’

ŽIVĚ: Ruský výstup z ISS

Na Mezinárodní kosmické stanici probíhají závěrečné přípravy dvojice kosmonautů na první ze série tří výstupů do volného kosmického prostoru. Velitel 69. dlouhodobé expedice, Sergej Prokopjev a jeho kolega Dmitrij Petelin by měli svůj druhý společný výstup do volného kosmického prostoru zahájit ve středu ve 3:30 SELČ. Dvojice se během pondělka věnovala revizi úkolů, které jsou potřebné k přesunu radiátoru z modulu Rassvet na modul Nauka, ke kterému dojde v rámci výstupu o délce 6 hodin a 40 minut. Petelin a Prokopjev se také zaměřili na přípravu potřebného nářadí i skafandrů Orlan. Kromě toho pracovali i na přípravě samotné přechodové komory na modulu Poisk, přes kterou stanici opustí.

Dragon 2 se vrací domů

Po vydání pokynu k separaci, který vyšel od pracovníků řídícího střediska firmy SpaceX v kalifornském Hawthorne se nákladní kosmická loď Dragon 2 dnes v 17:05 SELČ odpojila od adaptéru IDA na přechodovém tunelu PMA, který je připojen k přednímu uzlu modulu Harmony. V době odpojení stanice prolétávala nad Indickým oceánem. Nyní na kosmickou loď čeká zakončení její mise – opustí oběžnou dráhu a po vstupu do atmosféry její návratová kabina přistane na padáku u pobřeží Floridy nedaleko města Tampa, k čemuž by mělo dojít dnes okolo 22:58 našeho času. Připomeňme, že tato loď dorazila k Mezinárodní kosmické stanici 16. března a v rámci mise CRS-27 sem dopravila 2852 kilogramů nákladu, který tvořily pomůcky pro výzkum, ale i zásoby pro posádku, či hardware k údržbě stanice.

ŽIVĚ: Přeparkování Sojuzu MS-23

Počet obyvatel Mezinárodní kosmické stanice ISS se zítra sníží ze sedmi na čtyři. Tento stav však potrvá pouze pár desítek minut a poté se opět zmíněný počet vrátí na běžnou hodnotu. Zítra v dopoledních hodinách nás totiž čeká přeparkování lodi Sojuz MS-23 z modulu Poisk na modul Pričal. Do ruské lodi usedne tříčlenná posádka, která se v ní bude letos v září vracet na Zemi, tedy Sergej Prokopjev, Dmitrij Petelin a Frank Rubio. Kompletní posádka musí být na palubě své lodi z prostého důvodu – pokud by po odpojení od stanice došlo k jakémukoliv problému a Sojuz se nemohl připojit zpět, přišli by členové jeho posádky o záchrannou loď, do které by se uchýlili v případě problémů.

Kosmotýdeník 550 (27.3. – 2.4.)

FLEX

Již 550 týdnů se setkáváme u pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautky v uplynulých sedmi dnech. Ani tentokrát tomu nebude jinak. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát zaměřené na podpis vůbec první komerční smlouvy pro lunární verzi Starship společnosti SpaceX. Zákazníkem je společnost Astrolab, která využije kapacitu této lodi k dopravě jejich vozítka FLEX. V dalších tématech se podíváme na dění na čínské kosmické stanici, anebo na odklad startu nové rakety Vulcan od společnosti ULA. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírné výzvy – březen 2023

VV_2023_03

Březnové Vesmírné výzvy zahájíme představením skafandrů AxEMU. Pak se podíváme na dvě neúspěšné premiéry a sice start první rakety Terran 1, jejíž převážná část byla vytištěna na 3D tiskárně a start první rakety H3. V dalších dvou reportážích vyměníme posádky v západním segmentu ISS pomocí misí Crew-5 a Crew-6. Po Kosmonautice v kostce bude následovat návrat poškozené lodi Sojuz MS-22. Potom se zásobovací loď CRS-27 vydá k ISS. Následuje start družic SES-18 a SES-19. Závěr bude patřit startům kosmických konstelací, konkrétně OneWeb F17 a čtyř Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Na Zemi se vrátil poškozený Sojuz MS-22

V polovině prosince došlo na lodi Sojuz MS-22 k nečekané události, když z jednoho okruhu začalo unikat chladicí médium. Následovaly kontroly, inspekce a analýzy, na základě kterých bylo rozhodnuto, že poškozená loď není považována za úplně bezpečnou pro původně plánovaný návrat posádky. Došlo tedy k urychlenému vypravení lodi Sojuz MS-23, která ke stanici dorazila bez posádky a ve které se mají podle nového harmonogramu vracet Sergej Prokopjev, Dmitrij Petelin a Frank Rubio. Sojuz MS-22, ve kterém tato trojice přiletěla na ISS, se dnes v 11:57 SELČ odpojil od modulu Rassvet, u kterého strávil 187 dní, 13 hodin a 51 minut. Odletem Sojuzu MS-22 také na ISS začala 69. dlouhodobá expedice, do níž automaticky přešli všichni současní obyvatalé stanice.

ŽIVĚ A ČESKY: Připojení CRS-27

Dnes v noci úspěšně odstartoval Falcon 9 s kosmickou lodí Dragon 2, která míří na Mezinárodní vesmírnou stanici. Její úkol je dopravit na ISS jak zásoby pro posádku, tak i vědecké experimenty, z nichž čtyři budou studentské, tedy navrženy studenty. Na palubě je také sedm CubeSatů. Tři od NASA a čtyři od Kanadské vesmírné agentury. Celková hmotnost nákladu, kterou Dragon 2 na ISS dopraví je 2 852 kilogramů. Dragon 2 se připojí na dokovací port modulu Harmony zhruba kolem zítřejší jedné hodiny odpolední a stejně jako při startu budete moci i tentokrát sledovat náš přímý přenos. 

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynáší nákladní loď pro ISS

Ještě před pár hodinami slibovali meteorologové jen padesátiprocentní pravděpodobnost dobrých podmínek pro start Falconu 9 na misi CRS-27. Nová předpověď je však již mnohem optimističtější a počítá s osmdesátiprocentní pravděpodobností dobrého počasí. Falcon 9 s posedmé použitým prvním stupněm má na oběžnou dráhu dopravit nákladní loď Dragon 2, jejíž kabina bude použita potřetí. Tato loď dopraví na Mezinárodní kosmickou stanici zásoby a zůstane zde připojena zhruba po dobu jednoho měsíce. Start je momentálně plánován na 15. března v 1:30 našeho času a my Vám jej zprostředkujeme formou živě a česky komentovaného přenosu.

Další Sojuz v ohrožení?

Když se v neděli 26. února v bezpilotním režimu připojila k ISS kosmická loď Sojuz MS-23, zdálo se, že příběh úniku chladící kapaliny z lodí Sojuz MS-22 a Progres MS-21 šťastně končí. Průběžně zveřejňované oficiální komentáře mluvily o srážce s mikrometeoridem nebo kosmickou tříští jako o příčině nehody, Sergej Prokopjev, Dmitrij Petělin a Francisco Rubio získali bezpečnou loď pro návrat na Zem. To samozřejmě neznamená vyřešení všech dopadů, které tato havárie na provoz ISS má. Ty pominou až s návratem rotace posádek Sojuzů ke standardní půlroční frekvenci v září letošního roku. Bezprostřední ohrožení se však zdálo zažehnáno. S faktem, že vzduchoprázdno není tak úplně prázdné, umí kosmonautika žít.

Přístroj AWE letos dorazí na ISS

Americký přístroj AWE (Atmospheric Waves Experiment) by měl letos v prosinci vyrazit vstříc stanici ISS. Odsud, z výšky okolo 420 kilometrů, bude studovat atmosférické gravitační vlny, aby vědci lépe porozuměli tomu, jak se s jejich pomocí přenáší energie v horních vrstvách pozemské atmosféry a jak ovlivňují kosmické počasí. namísto výrazu atmosférické gravitační vlny se občas můžete setkat i s označením vztlakové vlny (buoyancy waves). Jedná se o běžný jev propojující oblasti nízkého a vysokého tlaku přenosem tepla a hybnosti vzhůru. Tyto vlny vznikají blízko zemského povrchu vlivem poruch – například když vzduch proudí přes hory, ale také vznikají při bouřkách a tropických cyklónech. Tyto odlišné zdroje vytváří atmosférické gravitační vlny s velmi odlišnými rychlostmi i rozsahem, které bylo až doposud velmi složité komplexně měřit z kosmického prostoru jedním přístrojem.