Další kosmonautikou nabitý týden zmizel a při nedělním obědě je ten správný čas se ohlédnout, co nám tentokrát kosmonautika přinesla. Dnes se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme na schopnosti, kterými vládne čerstvý přírůstek do rodiny skvěle vybavených pozorovacích družic Landsat. Dále si připomeneme start čínské rakety CZ-6, anebo se zaměříme na proměny, kterými prošla základna Boca Chica v posledním roce. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Blue Origin, Boca Chica, CZ-6, ISS, Kosmotýdeník, Landsat-9, NASA, New Glenn, SpaceX, Thomas Pesquet 
Poté, co jsme v několika minulých dílech našeho pořadu řešili historii a konstrukci malého ruského modulu Pirs, bylo by vhodné tohle povídání definitivně zakončit tématem, které s Pirsem přímo nesouvisí, ale přesto s ním má mnoho společného. Modul Poisk jej totiž velmi blízce připomíná a společné rysy najdeme nejen ve vzhledu, ale i v konstrukci, metodě dopravy ke stanici ISS či způsobu využívání.
Ze snímků v galerii Thomase Pesqueta na Flickru je trochu cítit bilancování končící se mise Alpha (tak se nazývá jeho druhý půlroční pobyt na ISS). Během jeho první mise Proxima se započal tento seriál, který je velkou inspirací, studnicí poznání a aktuálním zdrojem informací o životě tam někde nahoře. Je zřejmé, že s koncem mise tyto články z webu Kosmonautix zcela nezmizí, ale budou se tu více, či méně objevovat, protože si našly své místo. To je ale ještě vzdálená budoucnost. Vraťmě se do současnosti a projděme si zajímavosti, kterými nás Thomas v posldním týdnu zahrnul.
Malý ruský modul Pirs byl součástí ISS téměř dvacet let. Připojovaly se na něj pilotované lodě Sojuz i nákladní lodě Progress. Kromě toho sloužil jako přechodová komora pro výstupy do volného kosmického prostoru, usazovaly se na něj vědecké experimenty a našli bychom na něm také dva nákladní jeřáby GStM známé jako Strela. V tomto díle se zaměříme na technický popis modulu včetně všech jeho důležitých systémů.
V noci na čtvrtek jsme sledovali start kosmické lodi Progress MS-18, která veze zásoby na Mezinárodní kosmickou stanici. Jelikož byl start úspěšný, mohl Progress zahájit pronásledování Mezinárodní kosmické stanice ISS. K automatickému spojení by mělo dojít v sobotu kolem 3:34 SELČ, přičemž Progress zakotví u zadního dokovacího portu ruského modulu Zvezda. Sem se přitom už půl roku žádná loď nepřipojila kvůli prasklinám stěn v jeho okolí. Progress MS-18 tedy bude mít kromě jiného za úkol vyzkoušet, zda je používání tohoto portu bezpečné. Pokud se Vám nebude chtít spát (nebo z nějakého důvodu nebudete moci), budeme pro Vás mít připravený komentovaný přenos.
Ruská zásobovacia loď Progress MS-18 odštartovala dňa 28.10.2021 o 0:01 hod. UT pomocou rakety Sojuz-2.1a k ISS. 28. októbra 22:40
Manažeři NASA na Kennedyho středisku dali v pondělí zelenou pokračování příprav na blížící se start čtyř členů posádky k Mezinárodní kosmické stanici. Stále však ještě zbývá analyzovat změny, které se týkají toaletního systému v kosmické lodi firmy SpaceX. „V programu komerčních letů s posádkou máme s firmou SpaceX ještě nějakou práci, která musí před letem proběhnout,“ uvedl Steve Stich, manažer programu NASA pro pilotované komerční mise, v tiskovém prohlášení v pondělí ráno. Experti NASA chtějí více času na analýzu informací od SpaceX, které se týkají úprav toalety v lodi Crew Dragon. Palubní toaletu totiž při poslední misi s čistě amatérskou posádkou Inspiration4 potkal problém.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Crew Dragon, Crew-2, Crew-3, ISS, Kayla Barron, Matthias Maurer, NASA, Raja Chari, SpaceX, Thomas Marshburn 
Uběhlo dalších 2602 oběhů Mezinárodní vesmírné stanice kolem Země a proto jsme tu s dalším pokračováním našeho seriálu o dění na ISS. Jak víte, svými fotografiemi a komentáři k nim nás provází francouzský astronaut Evropské vesmírné agentury Thomas Pesquet. Společně s dalšími šesti kolegy již očekává další návštěvu, která by měla odstartovat v neděli v lodi Crew Dragon. My se ale ještě vrátíme zpět a pohlédneme na Zemi, kdy 19. září Thomas namířil objektiv o ohnisku 58 mm směrem k poušti Sahara, aby zachytil nevšední obrázek, který by mohl být ozdobou nejednoho domova tady na Zemi. Někdy se až nechce věřit, že jde o snímky naší Země. Podívejte se sami uvnitř článku na detail této oblasti i na to, co zažívají kosmonauti při svém každodenním programu na stanici.
Aby se mohl malý ruský modul Pirs připojit k Mezinárodní kosmické stanici, musel se k ní nejprve dostat. Doručovací oběžná dráha se totiž od té cílové výrazně lišila. Progress-M SO-1 však disponoval nádržemi s pohonnými látkami a pomocí série motorických manévrů dorazil až k orbitálnímu komplexu, který se na přílet nového modulu již připravoval. Spojení proběhlo automaticky, takže ruský kosmonaut Vladimir Děžurov nemusel sáhnout k ručnímu ovládání pomocí systému TORU. Zatímco modul Pirs na ISS zůstal, upravený Progress se od stanice odpojil a shořel v atmosféře.
Loď se dnes v 6:21 SELČ po 29 hodinách opět připojila k ISS, tentokrát ke spodnímu uzlu modulu Nauka. Progress opustí stanici 24. listopadu a vezme s sebou část stykovacího mechanismu. 22. října 10:53
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ... 
7. listopadu 2021 
