Planet Labs
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
Družice MethaneSAT, která byla vynesena v březnu minulého roku, selhala. Družice byla určena k měření emisí metanu.
Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.
Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.
Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Agentura NASA dnes představila aktualizovaný harmonogram pilotovaných výprav na Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Tento plán vznikl po jednáních se zástupci firem SpaceX a Boeing, které mají v rámci programu CCP (Commercial Crew Program) zajišťovat dopravu astronautů na stanicí v kosmických lodích Crew Dragon respektive Starliner. Právě aktualizace pilotované testovací mise druhé jmenované lodi je asi nejočekávanější součástí současné aktualizace. Kromě zmíněné testovací mise CFT najdete v tomto článku také informace o misích Crew-8, či Crew-9.
V průběhu včerejšího odpoledne / večera našeho času dostala posádka obývající Mezinárodní kosmickou stanici pokyn, aby se přesunuli do modulu Cupola a vizuálním pozorováním zkontrolovali zadní část ISS, kde se nachází ruský segment. Pozemní středisko následně dostalo hlášení, že astronauti pozorují, že z víceúčelového ruského modulu Nauka něco uniká. Později bylo upřesněno, že se jedná o amoniak, který slouží jako chladicí médiu. K jeho úniku došlo na jednom ze dvou na sobě nezávislých chladicích okruhů. Agentura Roskosmos zatím neoznámila rozsah úniku ani jeho příčinu – tu bude bude muset zřejmě odhalit až vyšetřování. „Mezinárodní kosmická stanice ISS ani modul MLM-U Nauka však nejsou v ohrožení,“ uklidňuje Michal Václavík z České kosmické kanceláře a dodává: „Pro bezpečný chod dostačuje termoregulační systém integrovaný do modulu Nauka.“ Dosavadní data ukazují, že by se únik měl nacházet na externím radiátoru RTOd. Ten byl společně s přechodovou komorou ŠK pro experimenty vynesen na modulu Rassvet pomocí raketoplánu Atlantis v rámci mise STS-132 v květnu 2010. Komora i radiátor neměly na Rassvetu zůstat – čekaly zde na
Dne 9. října byl zaznamenán únik chladící kapaliny z modulu Nauka v ruské části ISS. Podle Roskosmosu se mělo jednat o únik ze záložního chladiče, který byl na Nauku přenesen z modulu Rassvet. 10. října 8:45
Dánský astronaut Andreas Mogensen vystoupí 12. října v 16:00 SELČ do volného kosmické prostoru, aby na vnější plášť stanice ISS nainstaloval novou kameru a připravil důležitý vědecký přístroj na budoucí modernizaci. Andreas, který nyní působí jakožto velitel dlouhodobé expedice, se do volného prostoru vydá s americkou kolegyní Loral O’Hara. Poté, co se dostatečně nadýchají čistého kyslíku a provedou cvičení za účelem odstranění dusíku z krve, proběhnou v modulu Quest zkoušky těsnosti a komunikace jejich skafandrů. Následně se dvojice vydá na vnější plášť stanice, aby se do stejného modulu po několika hodinách vrátila. Andreas se během výstupu postará o instalaci nové kamery s vysokým rozlišením, přičemž při této činnosti bude nohama připojen ke staničnímu manipulátoru Canadarm2. Vůbec poprvé při takové příležitosti nebude paži ovládat astronaut z paluby ISS, ale pozemní středisko. Pokud by nastal jakýkoliv problém, bude americká astronautka Jasmin Moghbeli připravena převzít nad manipulátorem kontrolu ze staničního ovládacího stanoviště. Nově instalovaná kamera poskytne pohledy na Zemi s vysokým rozlišením, čímž dojde k výraznému zlepšení oproti současné kameře, která je nainstalována na „spodní“ straně
Tři muži, kteří před více než rokem odstartovali v lodi Sojuz MS-22 na Mezinárodní kosmickou stanici, měli na ní strávit klasický půlrok (plus minus pár týdnů). Jenže když z jich lodi v prosinci unikla část chladicího média, musely se plány změnit. Sojuz MS-22 nebyl vyhodnocen jako bezpečný pro návrat, ke stanici byl vypraven Sojuz MS-23 bez posádky a právě v této lodi se nyní Sergej Prokopjev, Dmitrij Petělin a Frank Rubio vrátí na Zemi. A budou se vracet jako rekordmani – zatím ještě žádný člověk nestrávil na Mezinárodní kosmické stanici více času. Do rekordu Valerije Poljakova ze stanice Mir jim sice ještě pár měsíců chybí, ale na ISS jejich mise nemá konkurenci. A Frank Rubio má na svém kontě ještě americký rekord v délce nonstop pobytu na oběžné dráze. V tomto článku naleznete přímý přenos z přistání Sojuzu MS-23, ke kterému by mělo dojít ve středu 27. září okolo 13:17 SELČ v kazašské stepi.
Německá společnost RFA Space oznámila vývoj nové zásobovací kosmické lodi Argo, která by mohla zásobovat ISS či jinou budoucí vesmírnou stanici. 21. září 18:00
Týden utekl jako voda a v pravé nedělní poledne vám k obědu doteklo aktuální vydání těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V hlavním článku se Kosmotýdeník zaměřil na první úspěšný start rakety Alpha soukromé společnosti Firefly. Součástí letu byl i zajímavý náklad. Společnost je zajímavá nejen tím, že uvedla další malý nosič do světové rodiny raket, ale i přípravou lunárního landeru, který bude na povrch Měsíce dopravovat náklad pro NASA. V dalších tématech se zaměříme na fotografie ze startu Sojuzu MS-24, unikátní objev dalekohledu Jamese Webba nebo na nový evropský rover Idefix. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Páteční večer bude ve znamení pilotované mise k Mezinárodní vesmírné stanici. Řeč je samozřejmě o startu rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-24, na jejíž palubě se budou nacházet tři kosmonauti. Velitelem mise je ruský kosmonaut Oleg Kononěnko. Ten se na ISS ve věku 59 let podívá již po páté, přičemž jeho poslední dlouhodobá expedice na ISS byla 57/58/59. Letovým inženýrem je Nikolaj Čub, který byl dříve nominován jako člen posádky Sojuzu MS-17, tehdy byl ale nahrazen Americkou astronautkou Kathleen Rubins a do vesmíru se tak podívá poprvé. Poslední členkou posádky je americká astronautka Loral O´Hara, která se stejně jako Čub podívá do vesmíru poprvé. Do oddílu astronautů byla vybrána v červnu 2017 a na svůj první let čeká od 10. ledna 2020. Připojení kosmické lodi k Mezinárodní vesmírné stanici se očekává kolem 20:56 a i z něj Vám poskytneme komentovaný přenos.
Že Švéd Marcus Wandt z oddílu záložních astronautů ESA poletí na ISS, se vědělo. Agentura dnes upřesnila, že má vyrazit nejdříve v lednu 2024 v rámci mise Ax-3. 12. září 15:55
Astronaut NASA Frank Rubio překonal dosavadní americký rekord 355. dní souvislé délky pobytu na palubě ISS. Vrátit se má 27. září, kdy stráví 371 dní ve vesmíru. 11. září 21:00
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
