Štítek ‘ISS’

ŽIVĚ A ČESKY: Další mise k ISS, tentokrát v podání Cygnusu

V neděli dopoledne, nás čeká start rakety Antares s kosmickou lodí Cygnus. Jak je již u těchto kosmických lodí zvykem, i tentokrát je pojmenována po významné osobě v oblasti kosmického průmyslu, a tak osmnáctá loď Cygnus ponese jméno první Američanky, která letěla do vesmíru (Sally Ride). Na Mezinárodní vesmírnou stanici Cygnus dopraví vědecké experimenty, oblečení pro posádku, zásoby jídla atd. o celkové hmotnosti 3 729 kilogramů, v nákladovém prostoru o velikosti 27 m³. Kosmikou loď Cygnus na oběžnou dráhu vynese raketa Antares 230+ z kosmodromu Wallops ve Virginii.

Vesmírná technika: Vznik rakety Taurus II (Antares)

Podnět k vzniku rakety, kterou dnes známe pod jménem Antares, dala NASA, když potřebovala zajistit zásobování Mezinárodní kosmické stanice ISS po vyřazení raketoplánů z aktivní služby. Tato raketa nebyla vybrána napoprvé, ale uspěla až ve druhém kole. To jako kdyby předznamenalo její další nelehký osud. V její historii najdeme například změny názvu nosiče i jeho provozovatelů, ale i změny konstrukce.

ŽIVĚ A ČESKY: Dvojitý přenos zajistí Falcon a Progress

Začneme nejdříve startem Falconu 9 z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii s další várkou družic Starlink. Při tomto startu bude vyneseno 53 kusů družic Starlink na nízkou oběžnou dráhu se sklonem 53,2° vůči rovníku, což je dráha, na kterou se z Kalifornie moc často nestartuje, ale kvůli vytížení startovních ramp na Floridě bylo rozhodnuto start uskutečnit z Vandenbergovy základny. Nyní se přesuneme k druhé události našeho přenosu a tím bude připojení kosmické lodi Progress MS-21 k dokovacímu portu modulu Poisk na Mezinárodní vesmírné stanici. K připojení by mělo dojít 28. října ve 04:51 našeho času.

ŽIVĚ A ČESKY: Progress míří na ISS

Ve středu je na půl třetí ráno naplánován start rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Progress MS-21. Stejně jako při minulých ruských misích na Mezinárodní vesmírnou stanici se i tentokrát využije superrychlý letový profil. Progress by se měl připojit na modul Poisk přibližně 3 hodiny a 20 minut po startu a zůstane připojený po dobu 196 dní. Mimo zásob jídla a pití dopraví Progress na ISS 420 litrů vody, 41 kilogramů dusíku v tlakových lahvích, 702 kilogramů paliva, oblečení, vědecké experimenty, anebo vybavení pro údržbu ISS.

Přístroj EMIT vytvořil své první mapy

EMIT (Earth Surface Mineral Dust Source Investigation)

Americký přístroj EMIT (Earth Surface Mineral Dust Source Investigation) usazený na vnějším plášti stanice ISS pomohl vytvořit své první mineralogické mapy. Ty vznikly z jeho podrobných měření, která ukazují složení látek nacházejících se na povrchu. Konkrétně tyto mapy pokrývají oblasti v severozápadní Nevadě a také v jihozápadní Libyi. Větrné pouštní oblasti jako tyto dvě jsou zdrojem jemných prachových částic, které vítr snadno zvedne a přenese do atmosféry. Tady mohou tyto částice ohřívat, ale také chladit okolní vzduch. Vědci však doposud nebyli schopni měřit, zda prach v atmosféře má ve výsledku oteplující či ochlazovací účinky – a to jak v lokálním, regionálním či globálním měřítku. Data z přístroje EMIT pomohou expertům vylepšit počítačové modely a zlepšit naše chápání vlivu prachu na klima.

ŽIVĚ: Crew Dragon se čtyřmi lidmi se vrací domů

Kosmické loď Crew Dragon se měla 13. října v 1:05 SELČ odpojit od Mezinárodní kosmické stanice, ale z důvodu špatného počasí byl odlet odložen. Nový termín byl nejprve stanoven na stejný den v 16:05, pak v 16:50 SELČ a nakonec byl odlet kvůli špatnému počasí odvolán. Podle posledních informací by mělo odpojení proběhnout 14. října v 17:35 našeho času a přistání se očekává ve 22:50. Na Zemi se po půlročním pobytu vrátí Kjell Lindgren, Robert Hines a Jessice Watkins z USA, ale i Samantha Cristoforetti z Itálie. Právě italská astronautka včera předala velení nad stanicí svému ruskému kolegovi Sergeji Prokopjevovi, který se stal novým velitelem pokračující 68. dlouhodobé expedice.

Kosmotýdeník 525 (3.10. – 9.10.)

Dalších sedm dní uplynulo a přineslo celou řadu zajímavých událostí kosmonautiky, které vám již tradičně představí aktuální vydání pravidelného Kosmotýdeníku. V hlavním tématu se podrobněji podíváme na poslední start rakety Electron. Vynesená družice je totiž výjimečným pomocníkem při sčítání a sledování zvířat. V dalších tématech se podíváme na závěrečné dějství landeru InSight, anebo aktuální posádku Mezinárodní kosmické stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Dva přenosy ve znamení SpaceX

Fanoušci kosmonautiky se v těchto dnech opravdu nenudí. Noc na 7. října nám může posloužit jako vzorný příklad. Ve střední Evropě bude ještě 6. října, když se ve 22:57 má kosmická loď Crew Dragon připojit k Mezinárodní kosmické stanici. V rámci mise Crew-5 sem na půlroční pobyt dopraví zástupce USA, Japonska a Ruska. Když se čas přehoupne přes půlnoc, měli bychom se v 1:07 SELČ dočkat startu rakety Falcon 9, která z rampy SLC-40 vynese dvě telekomunikační družice – Intelsat Galaxy 33 a 34. Aby to bylo ještě zajímavější, bude první stupeň nosiče použit už počtrnácté. Obě tyto události vám nabídneme živě s českým komentářem.

Přípravy na misi Crew-5 pokračují

Hurikán Ian se prohnal kolem Floridy a kosmodrom naštěstí zůstal bez vážných škod. Krom přípravy na start rakety SLS a mise Artemis I, který proběhne nejdříve 17. listopadu, pokračují také přípravy na další pilotovanou misi lodí Crew Dragon, která s čtyřčlennou posádkou vyrazí k Mezinárodní kosmické stanici. I přípravy na tuto misi byly zpožděny postupujícím hurikánem, ale nyní už jedou na plné obrátky.

Příběh raketoplánů

Mise STS-1 startuje...

Raketoplán. Jaké slovo se člověku v hlavě vybaví, když řeknete toto slovo. Drahý, unikátní, důležitý, nesmyslný? Bez ohledu na to jaký názor na raketoplány máme, tak sehrály v třicetiletém období od roku 1981 až 2011 neoddiskutovatelnou roli v poznávání vesmíru. Díky nim máme Mezinárodní vesmírnou stanici, funkční Hubbleův vesmírný dalekohled, posílily mezinárodní spolupráci v rámci programu Shuttle-Mir, ISS a nejen v nich, vynesly na oběžnou dráhu nespočet družic a z paluby raketoplánu byly také vypuštěny sondy Galileo, Magellan, Ulysses a nebo Chandra X-ray Observatory. Ať už si tak o raketoplánech myslíme cokoliv, díky jejich přínosu jsme se posunuli k větším a složitějším projektům a proto bych se chtěl v tomto článku zaměřit na příběh těchto úžasných strojů.