Štítek ‘ISS’

ŽIVĚ: Bezpilotní Starliner se vrací na Zemi

Připojená loď Starliner k Mezinárodní kosmické stanici

Minulý týden jsme byli svědky startu rakety Atlas V, která na oběžnou dráhu dopravila bezpilotní testovací loď Starliner od firmy Boeing. Ta se nakonec automaticky připojila k Mezinárodní kosmické stanici. Dlouho se tu však neohřeje – to ostatně ani nebylo v plánu. Už včera ve 21:00 posádka Mezinárodní kosmické stanice uzavřela průlez mezi ISS a lodí. Jde o přípravu na odlet Starlineru, ke kterému dojde už dnes večer. Přistání pak bude následovat necelou hodinu po půlnoci v Novém Mexiku. NASA připravila vyhrazený přímý přenos z deorbitačního zážehu a přistání lodi, který začne ve 23:45. Dá se předpokládat, že NASA TV bude vysílat i proces odpojení lodi od stanice.

Kosmotýdeník 505 (15.5. – 22.5.)

Pomalu končí pro kosmonautiku poměrně důležitý týden, během kterého přibyla na seznam nová kosmická loď, která zatím v nepilotovaném režimu doletěla k ISS a spojila se s ní. V Kosmotýdeníku se krom tohoto budeme věnovat také sondě Solar Orbiter a jejímu blízkému průletu kolem Slunce, který přinesl řadu zajímavých dat a poznatků. V dalších tématech se krom Starlineru zaměříme také na aktuální vysokou kadenci startů rakety Falcon 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Starliner poprvé přilétá k ISS

Dnes v 0:54 SELČ odstartovala z floridské rampy SLC-41 raketa Atlas V ve verzi N22 s kosmickou lodí Starliner, kterou čeká opravná bezpilotní testovací mise OFT-2. Starliner se usadil na oběžné dráze a začal pronásledovat Mezinárodní kosmickou stanici, ke které v rámci předešlé mise vinou závad nedorazil. Pozemní týmy zatím evidují pouze dvě technické anomálie menšího rozsahu. Zástupci Boeingu na tiskové konferenci oznámili, že dva motory OMAC potkala závada, což však nevadí, jelikož je celý systém vícenásobně zajištěn. Druhá anomálie se týká pomalejšího rozjezdu systému, který chladí kabinu lodi. Ani jedna z těchto událostí by však neměla mít vliv na plánovaný přílet lodi ke stanici. K automatickému připojení by mělo dojít v sobotu kolem 1:10 našeho času.

Skafandry EMU mají opět problém s vodou

Zástupci NASA 17. května oznámili, že stárnoucí skafandry z éry raketoplánů, které pobývají na Mezinárodní kosmické stanici, byly nyní označeny jako „no-go“ pro provozní běžně plánované výstupy do volného kosmického prostoru. Tento stav bude trvat do chvíle, než se provede analýza, která má zjistit, co vedlo k tomu, že se během březnového výstupu dostalo do astronautovy přilby nadměrné množství vody. Skafandry EMU (extra-vehicular mobility units) se ale stále mohou používat pro mimořádné opravy, případně pro řešení nečekaných závad, pokud s tím budou pozemní týmy po zhodnocení celkových rizik souhlasit.

ŽIVĚ A ČESKY: Starliner startuje na opravnou misi

Atlas V s lodí Starliner již byl vyvezen na startovní rampu.

Konečně jsme se dočkali. Kosmická loď Starliner na vrcholu rakety Atlas V je konečně připravena ke startu na rampě SLC-41 na Floridě. Problémové ventily na servisním modulu byly vyměněny a po opravdu dlouhé době je Atlas V i se Starlinerem připravena ke startu. Ten je plánován na pátek v 00:54 našeho času a kosmická loď se k ISS připojí o dvacet čtyři hodin později (21. května 01:10 SELČ). Starliner má v průměru 4,56 metru a je tak o trochu širší než Crew Dragon od SpaceX. Je dělaný na to, aby dokázal na ISS dopravit až sedmičlennou posádku, u stanice strávit sedm měsíců a jedna kabina by měla absolvovat až deset letů do vesmíru. Létat může na raketách Atlas V, Falcon 9, Delta IV a Vulcan. Boeing plánuje využívat dvě kosmické lodě, které by měly obsloužit všechny plánované mise Starlineru.

Přístroj ECOSTRESS sleduje indickou vlnu veder

Vědecký aparát na palubě Mezinárodní kosmické stanice zaznamenal během historické vlny veder na indickém subkontinentu v městských oblastech kolem Dillí spalující teploty. Intenzivní vlna veder pokryla Indii i sousední Pákistán už v polovině března a způsobila desítky úmrtí, požárů, zvýšené znečištění ovzduší i zhoršenou produkci plodin. Předpověď počasí přitom neukazuje žádnou naději na zlepšení v blízké budoucnosti. Americký přístroj ECOSTRESS (Ecosystem Spaceborne Thermal Radiometer Experiment on Space Station) měřil tyto teploty z oběžné dráhy v nejvyšším prostorovém rozlišení, jaké kdy nabídl přístroj na nějaké družici.

EMIT zmapuje prachové částice v atmosféře

EMIT (Earth Surface Mineral Dust Source Investigation)

Za účelem pomoci výzkumným modelům klimatických efektů má mise Earth Surface Mineral Dust Source Investigation sledovat složení minerálů, ze kterých se stanou částice polétavého prachu. Ty jsou pak větrem hnány přes kontinenty i oceány a mají na svědomí více věcí než jen zamlženou oblohu, podrážděné plíce nebo nános na automobilech. Takzvaný minerální prach, případně pouštní prach může mít vliv na počasí, urychlovat tání sněhu, nebo hnojit rostliny na souši i v oceánech. Částice ze severní Afriky mohou po celé planetě cestovat tisíce kilometrů a na různých místech ovlivňují rozvoj fytoplanktonu, zásobují živinami amazonské deštné pralesy a zahalují některá města závojem, který zároveň pohlcuje a rozptyluje sluneční světlo.

Almaz – diamanty na orbitě (23. díl)

Modul Zarja

Program Almaz v průběhu své existence dokázal na světlo světa (a na rýsovací prkna) přivést několik velmi zajímavých strojů. Ovšem paradoxně největší úspěch slavily ty, jejichž hvězdná hodina nastala až po ukončení programu a potom, co ostatky jeho osnovatele spočinuly na moskevském Novoděvičím hřbitově. Ač si Vladimir Čeloměj původně kreslil pro své stanice a transportní lodě zářivou a optimistickou budoucnost, již za svého života musel přihlížet tomu, jak byly všechny jeho plány postupně vykořeňovány, drancovány a přeměněny v prach. O to více by byl asi překvapen, že stroj původem právě z jeho konstrukční kanceláře se přeci jen nakonec, přes všechna protivenství osudu a nepřátel, ocitl v epicentru největšího a nejdražšího kosmického projektu v dosavadní historii. A fakt, že tento stroj nadále spolehlivě slouží, byť se na něm již podepisuje čas, je až neuvěřitelný. Ani tento stroj však neměl být posledním pohrobkem Almazu, který zavítal na oběžnou dráhu. Nemluvě o dalších plánech, které sice nebyly naplněny, nicméně dokazovaly jasnozřivost a erudici konstruktérů CKBM a Chruničeva…

Vesmírné výzvy – duben 2022

VV_2022_04

Začátek dubnových Vesmírných výzev bude patřit startu českého CubeSatu BDSAT. Další čtyři reportáže budou z ranku pilotované kosmonautiky, konkrétně o misích Axiom-1, Crew-4 a Shenzhou 13. Pilotovaný blok zakončíme dvěma výstupy z ISS do volného prostoru. Poté se podíváme jaká dostala NASA vědecká doporučení na další desetiletí. Pořad zakončí starty družic NROL-85 a Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Kosmotýdeník 502 (25.4. – 1.5.)

Dalších sedm dní je pryč a proto je ideální čas si připomenout, jaké zajímavé události nám přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma bere přílet nové stále posádky na Mezinárodní kosmickou stanici, která v rámci mise Crew-4 dorazila na palubu. Co je čeká za vědecký výzkum a jaké lodě během jejich pobytu ještě dorazí? Mezi dalšími tématy naleznete parádní fotku od neúnavného vrtulníčku Ingenuity, či vizuálně netradiční start čínské rakety. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.