Štítek ‘ISS’

Kosmotýdeník 512 (4.7. – 10.7.)

Týden se s týdnem sešel a je tu opět čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přineslo právě uplynulých sedm dní. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát další z překvapení, které sondě OSIRIS-REx připravila planetka Bennu. Podíváme se blíže na její povrch. V dalších tématech se podíváme na Boca Chica, přineseme vám odsouzení Roskosmosu ze strany NASA za zneužití Mezinárodní kosmické stanice a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Konstrukce rentgenového dalekohledu eROSITA

VT_2022_27

Projekt rentgenového teleskopu ROSITA pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS se nakonec nerealizoval a přetransformoval se do podoby teleskopu eROSITA, což s sebou neslo i některé konstrukční změny. Mezi ty nejdůležitější patří zvětšení průměru sedmi teleskopů a zvětšení detektorů. V nedávné době bylo o teleskopu eROSITA slyšet v souvislosti s pokusy o neoprávněné obnovení jeho provozu. Německá strana totiž předtím přerušila s Ruskem spolupráci v důsledku invaze na Ukrajinu.

Vesmírná technika: Rentgenový dalekohled eROSITA

Na teleskopu Spektr-RG najdeme pouze dva vědecké přístroje a v obou případech jde o rentgenové dalekohledy – jde o ruský ART-XC a německý eROSITA. V dnešním díle se zaměříme na druhý jmenovaný přístroj, který má zajímavou historii. Své místo v ní má třeba selhání jeho předchůdce, ale také plány na jeho umístění na vnější platformu Mezinárodní kosmické stanice.

Kosmotýdeník 509 (13.6. – 19.6.)

Loď Starliner při svém prvním nepilotovaném příletu k ISS

Ani jsme se nenadáli a z týdne, který začal teprve nedávno, zbývají jen poslední hodiny. Je tedy nejvyšší čas připomenout si důležité momenty, které nám přineslo uplynulých sedm dní. Většinu novinek jsme Vám v průběhu týdne přinesli v jednotlivých článcích, ale i přesto bylo novinek tolik, že se na všechny nedostalo. Právě proto je tu Kosmotýdeník. V hlavním tématu se podíváme na snad už definitivní nominaci posádky první pilotované mise kosmické lodi Starliner. Nevynecháme ani novinky spojené se stavbou floridské startovní rampy pro systém Super Heavy – Starship a řekneme si také o tom, jak probíhají finální zkoušky pozorovací režimů Teleskopu Jamese Webba.

Vesmírná technika: Konstrukce a provoz evropských mrazáků MELFI na ISS

VT_2022_22

Vývoj chladniček/mrazáků MELFI (Minus Eighty Degree Laboratory Freezer for ISS), které se nacházejí na Mezinárodní kosmické stanici, nebyl jednoduchý. Bylo totiž potřeba splnit celou řadu požadavků. Nakonec se to ale podařilo a výsledkem jsou tři exempláře, které představují kritickou podpůrnou infrastrukturu pro mnoho biologických a fyziologických experimentů.

Nové skafandry ve spolupráci s komerčními firmami

NASA vybrala firmy Axiom Space a Collins Aerospace, aby vylepšily schopnosti skafandrů pro výstupy do volného prostoru na nízké oběžné dráze i na Měsíci. NASA se rozhodla nakoupit služby, které mají astronautům poskytnou novou generaci skafandrů a souvisejících systémů pro výstupy do volného prostoru pro práci na Mezinárodní kosmické stanici, ale i průzkum měsíčního povrchu v rámci misí Artemis. Počítá se ale také s přípravou na marsovské mise s lidskou posádkou. Rozhodnutí agentury má využít znalosti jejích expertů a spojit je s komerční inovativností, aby bylo možné podpořit pokračování vědecké výzkumu na orbitální laboratoři i dlouhodobou přítomnost lidí na Měsíci v rámci programu Artemis.

ŽIVĚ A ČESKY: Progress MS-20 míří k ISS

Progress je ruská nepilotovaná kosmická loď, která byla vyvinuta pro to, aby zásobovala sovětské stanice Saljut a později i stanici Mir. Od roku 2000 jsou lodě Progress pravidelnými návštěvníky i Mezinárodní kosmické stanice ISS. Svým vzhledem se velice podobá ruské pilotované lodi Sojuz, ovšem v mnoha ohledech se zároveň liší. Těmi největšími rozdíly jsou například to, že v Progressech se nenachází žádná sedadla pro posádku, tudíž je tu více místa na náklad. Dalším velkým rozdílem je i to, že loď Progress se na rozdíl od Sojuzů nemá vrátit zpět na Zemi. Při sestupu totiž shoří v její atmosféře a s ním i nepotřebný materiál a odpad ze stanice. Aby ale mohl Progress přivézt na stanici náklad a poté od ní i odletět a shořet, tak musí nejprve odstartovat ze Země. Jeden takový start rakety Sojuz 2.1a s lodí Progress z kazašského kosmodromu Bajkonur z rampy 31/6 nás čeká již zítra 3. 6. 2022 v 11:32 našeho času. Poté, co loď odstartuje, bude následovat stíhání a následné připojení k ISS. To by mohlo přijít už cca 3 a půl hodiny po startu, protože je možné využít takzvaný superrychlý letový profil. Loď Progress bude ve svých útrobách ukrývat cca 2500 kg nákladu a bude se jednat, jako obvykle, o potraviny, zásoby pitné vody, hygienické potřeby, oblečení, palivo, až po věci potřebné většinou k ruským experimentům.

ŽIVĚ: NASA představuje skafandry pro Měsíc a ISS

Na dnešních 20:00 SELČ naplánovala NASA tiskovou konferenci, která proběhne na Johnsonově středisku v Houstonu. Agentura zde má představit firmu (nebo firmy) vybranou pro zajištění pokroku ve vývoji nové generace skafandrů pro lunární mise programu Artemis, ale i pro použití na Mezinárodní kosmické stanici. NASA uvádí, že nové skafandry pomohu lidem prozkoumat povrch Měsíce, ale otevřou i nové možnosti na vnějším plášti ISS. Tiskovou konferenci bude živě vysílat NASA TV, jejíž přehrávač najdete vložený v tomto článku.

Vesmírná technika: Evropské chladničky/mrazáky MELFI na ISS

VT_2022_21

Biologické experimenty prováděné na ISS, ale i odebrané lékařské vzorky musí být uchovávány za nízkých teplot, aby nedošlo k jejich znehodnocení. Jak to ale udělat, když se tyto citlivé materiály mají na Zemi vracet až po nějaké době? Ke slovu přichází speciální chladicí/mrazicí boxy, ve kterých je možné tyto vzorky bezpečně uskladnit. Na ISS bychom našli takových zařízení několik, ale bezkonkurenčně největší objem nabízí evropské chladničky/mrazáky MELFI.

Starliner úspěšně zakončil bezpilotní testovací misi

Poté, co se kosmická loď Starliner dokázala úspěšně spojit s Mezinárodní kosmickou stanicí ISS, přišla závěrečná fáze testovací mise – po zhruba šesti dnech na nízké oběžné dráze se vrátit zpět na Zemi. Kosmická loď se v automatickém režimu odpojila od orbitálního komplexu 25. května ve 20:36 SELČ. V tu chvíli skončil její pobyt u orbitální laboratoře. Na přistání návratové kabiny  dohlížely týmy expertů z NASA i Boeingu. Kabina se na padácích snesla do armádní základny White Sands Missile Range Facility v Novém Mexiku, konkrétně do White Sands Space Harbor. K dosednutí došlo 26. května v 0:49 SELČ.