Štítek ‘ISS’

Kosmotýdeník 538 (2.1. – 8.1)

První týden roku 2023 se pomalu stává minulostí a pro vás je připraven pravidelný týdenní přehled nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na nejzajímavější fotky z výzkumů, které probíhaly na palubě Mezinárodní kosmické stanice včetně popisů toho, co na fotografiích astronauti provádí. V dalších tématech se podíváme na Mars, kde proběhl další let vrtulníčku Ingenuity a můžete se těšit i na zajímavé video, které zachycuje celou cestu prvního stupně Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Jaký byl rok 2022? (Pilotovaná kosmonautika)

Náš čtyřčlánkový přehled, který nejprve lákal na významné události roku 2023 v bezpilotní a pilotované kosmonautice, aby poté zrekapituloval hlavní události uplynulého roku 2022 v bezpilotní kosmonautice, se dnes uzavře. Posvítíme si totiž na kosmonautiku pilotovanou v roce 2022 a jak už bývá v našich shrnutích pravidlem, zařadíme sem také povídání i kosmických lodích, které sice létají bezpilotně, ale vozí na kosmické stanice zásoby. Bez nich by tedy pilotovaná kosmonautika nemohla existovat. Ani dnes nebudou v článku chybět grafy, které se pokusí stručně a jasně shrnout, nejrůznější porovnání.

Vesmírné výzvy – prosinec 2022

VV_2022_12

V minulých Vesmírných výzvách jsme se věnovali misi Artemis. Nyní se podíváme na zakončení této úspěšné mise. Dále se zaměříme na problémy Sojuzu MS-22. Poté nás čeká start družic Hakuto-R 1 a MTG-I1, představení posádky do mise DearMoon s českým želízkem v ohni. Následuje havárie rakety Vega-C. Po Kosmonautice v kostce Vesmírné výzvy nabídnou start družice SWOT, americký výstup do kosmického prostoru a dále starty misí OneWeb F15, O3b mPOWER 1, EROS-C3 a dvou Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Kosmotýdeník 536 (19.12. – 25.12)

Přejeme vám krásný první svátek vánoční a ani tentokrát nepřijdete o pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které se staly v kosmonautice v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na loučení se sondou InSight, která přinesla zásadní informace o vnitřní stavbě Marsu, v dalších tématech se podíváme na EVA, během které byl nainstalován další panel iROSA, anebo si připomeneme první vzorky vyložené z vozítka Perseverance. Přeji vám dobré čtení a pěknou sváteční neděli.

ŽIVĚ: Odložený americký výstup do volného prostoru

Američané Frank Rubio a Josh Cassada měli včera vystoupit z modulu Quest na ISS do volného prostoru. V rámci sedmihodinového výstupu na ně mělo čekat zhruba 80 dílčích úkolů, které se týkaly především instalace nového pole fotovoltaických panelů iROSA. Oba muži však nakonec zůstali uvnitř stanice. Pozemní středisko totiž vyhodnotilo přiblížení úlomku kosmické tříště k ISS jako příliš nebezpečné. Operátoři proto rozhodli, že stanice provede úhybný manévr, aby se minimalizovalo riziko srážky s objektem, který je pravděpodobně odhozenou nádrží ruského horního stupně Fregat. O manévr trvající 620,6 sekund se postarala loď Progress MS-20, čímž byla rychlost stanice změněna o 1 m/s a došlo ke zvýšení oběžné dráhy ISS o 1,7 km. Výstupu do volného prostoru tedy již nestojí nic v cestě. S jednodenním odkladem by měl začít 22. prosince ve 14:30 našeho času. V článku najdete okno přehrávače přímého přenosu.

ŽIVĚ: Proces instalace panelů iROSA pokračuje

Na dnešních 13:40 SEČ je naplánován začátek výstupu do volného kosmického prostoru EVA-83. Astronauti NASA Frank Rubio (skafandr EMU s červenými rozlišovacími pruhy) a Josh Cassada (EMU bez rozlišovacích pruhů) vystoupí z přechodové komory Quest. Výstup potrvá 7 hodin. Na oba astronauty čeká více jak 80 dílčích úkolů spojených s instalací nového panelu fotovoltaických článků iROSA na pravobočním nosníku ITS-S4. Panely iROSA budou nainstalovány na křídlo 4A.

Kosmotýdeník 535 (12.12. – 18.12.)

Další týden je za námi a před vámi je čerstvé a aktuální vydání dalšího pravidelného souhrnu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky posledního týdne. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměřil na předběžné závěry a výsledky z testu mise DART, která se cíleně srazila s planetkou Dimorphos. V dalších tématech se podíváme na první test nově vyrobeného motoru RS-25, či na start čínské rakety CZ-11. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Únik chladicí kapaliny ze Sojuzu MS-22

V noci na 15. prosince začala z ruské kosmické lodi Sojuz MS-22 připojené k Mezinárodní kosmické stanici, unikat neznámá látka. Jak se později ukázalo, šlo o chladicí médium. V reakci na nečekanou událost byl odvolán plánovaný výstup do volného prostoru dvou ruských kosmonautů a pozemní týmy se pustily do hledání zdroje, který způsoboval tento únik. Jak ve vysílání NASA TV prozradil tiskový mluvčí NASA, Rob Navias, experti v řídícím středisku poprvé zaznamenali únik ve čtvrtek 15. prosince v 1:45 SEČ. K úniku došlo v době, kdy se už Rusové Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin chystali na výstup do volného kosmického prostoru, při kterém mělo dojít k přemístění radiátoru z modulu Rassvet na modul Nauka.

Rusko: Pád globální vesmírné supervelmoci?

Rusko bylo kdysi bezesporu nejvýznamnější vesmírnou velmocí světa. Tehdy ještě Sovětský svaz byl od začátku v celé řadě věcí úspěšnější, než jeho největší konkurent – USA. Z dřívějších úspěchů tato země těží v mnohém prakticky dodnes, a to jen ukazuje, jak nadčasové projekty to byly. Po pádu železné opony federace převzala vedoucí i vedlejší role v některých nejambicióznějších mezinárodních vesmírných projektech. Ruská kosmická agentura se nebála spolupracovat a byla ochotna prodávat své know-how i do zahraničí. Ať už vývozem svých raketových motorů do zahraničí nebo umožněním Čině kopírovat technologie. To vše se ale nedávno drasticky změnilo.

K čemu je experiment BioNutrients?

Dávní námořníci nemuseli trpět kurdějemi, kdyby v době jejich objevných námořních výprav existovala agentura NASA. Tuto nemoc totiž způsobuje nedostatek vitamínu C, takže mnoho lidí zemřelo proto, že strávili několik měsíců na moři bez čerstvého ovoce a zeleniny. V éře objevných kosmických výprav budou astronauti také potřebovat dostávat správné živiny. Úvahy o tom, jak zajistit dodávky jídla pro několikaletou lunární či marsovskou misi často zmiňují možnost přípravy jídla a živin mimo Zemi. Vědci z NASA nyní testují prvotní verzi potenciálního řešení – získat mikroorganismy produkující zdravé živiny, aby je mohli astronauti vypít, kdykoliv to bude potřeba. Stejný typ systému, který se vyvíjí pro vesmír, by mohl najít uplatnění i na Zemi pro lidi, kteří se nachází v odlehlých oblastech naší planety.