Štítek ‘ISS’

Vesmírná technika: Přes návrhy stanic Freedom, Fred a Alpha až k ISS

VT_2023_7

V minulém díle popsaný vývoj příprav ke vzniku Mezinárodní kosmické stanice ISS rozhodně nebyl koncem příběhu. I poté, co NASA do společného projektu přizvala partnery z Evropy, Kanady a Japonska, se několikrát změnila podoba plánované stanice. Poslední významná změna nastala, když bylo k projektu přizváno Rusko. Poté již návrh kosmické stanice začal připomínat podobu ISS, kterou známe dnes. Ostatně projekt Mezinárodní kosmické stanice před několika týdny oslavil krásné 25. výročí od podstatného milníku, který celý projekt posunul vstříc realizaci.

Vesmírná technika: Dlouhá cesta ke stanici ISS

VT_2023_06

Mezinárodní kosmická stanice je dnes projektem, který zná celá řada lidí, z nichž mnozí se o kosmonautiku ani nemusí moc zajímat. Ze stanice ISS se stal také symbol mezinárodní spolupráce v kosmonautice. Cesta k tak komplexnímu a rozsáhlému projektu však nebyla jednoduchá a i zde platí, že se vycházelo ze zkušeností nasbíraných při předešlých misích. Za zlomový okamžik v jejím vývoji můžeme považovat proslov prezidenta USA, Ronalda Reagana, který uložil NASA za úkol vývoj trvale obydlené pilotované kosmické stanice a také americkou agenturu pobídl k zapojení ostatních kosmických agentur.

SLEDUJEME: Progress MS-21 ztratil chladicí médium

Podle aktuálních informací se zdá, že na Mezinárodní kosmické stanici došlo k mimořádné situaci, která je podle bývalého šéfa mediálního oddělení Roskosmosu, Dmitrije Strugovece, podobná té, která v polovině prosince 2022 potkala kosmickou loď Sojuz MS-22. Tentokrát však byla postižena nákladní kosmická loď Progress MS-21, která u stanice pobývá od konce října loňského roku. Také v tomto případě došlo k úniku v oblasti vnějšího radiátoru chladicího okruhu kosmické lodi. Posádka stanice není v bezprostředním ohrožení a postarala se o uzavření průlezu do lodi. Výrobní kancelář RSC Energija svolala schůzi, na které se rozhodne o dalším postupu.

ŽIVĚ A ČESKY: Připojení Progressu MS-22 k ISS

Raketa Sojuz 2.1a, která odstartovala 9. února z kosmodromu Bajkonur, vynesla na oběžnou dráhu zásobovací kosmickou loď Progress MS-22. Ta míří na Mezinárodní vesmírnou stanici, kam dopraví celkem 2 534 kilogramů nákladu. 720 kilogramů pohonných látek pro ruskou část ISS, 420 kilogramů vody, 40 kilogramů dusíku a 1 354 kilogramů kusového nákladu. Progress se má připojit 11. února kolem 09:47 našeho času na dokovací port modulu Zvezda. Jelikož se jedná o připojení k ISS, spustíme náš přenos už třicet minut před připojením.

ŽIVĚ A ČESKY: Zásobovací Progress se vydává na cestu

Zítra brzy ráno odstartuje z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Progress MS-22. Jde o další zásobovací misi na Mezinárodní vesmírnou stanici a bude to již sto sedmdesátý pátý let kosmické lodi Progress. Při této misi bude na ISS dopraveno 420 kilogramů vody, 40 kilogramů dusíku, 720 kilogramů pohonných látek a 1 354 kilogramů kusového nákladu, do čehož spadají například zásoby jídla a pití pro posádku, vědecké experimenty, oblečení, nářadí na údržbu stanice atd. Informace o nákladu pocházejí od Michala Václavíka z České kosmické kanceláře. A i tentokrát se můžete těšit na náš česky komentovaný přenos, který spustíme tradičně patnáct minut před startem.

ŽIVĚ: Americko-japonský výstup z ISS

Američanka Nicole Mann ve skafandru s červenými pruhy dnes vystoupí do volného kosmického prostoru se svým japonským kolegou – Kojči Wakata oblékne čistě bílý skafandr bez pruhů. Oba členové 68. dlouhodobé expedice by měli svůj výstup zahájit ve 14:15 SEČ a očekává se, že jejich vycházka potrvá přibližně sedm hodin. Po opuštění přechodové komory modulu Quest se dvojice pustí do dokončení konstrukce držáku pro fotovoltaický panel iROSA na energetickém okruhu 1A. Dvojice má dokončit instalaci držáku, která začala už při předešlém výstupu 20. ledna a poté na ně budou čekat další úkoly. Na sekci příhradové konstrukce P6 přemístí a usadí třeba pohyblivou platformu pro připnutí nohou, kde bude potřeba pro další činnosti. Pokud čas dovolí, dokončí také natažení kabelů pro energetický okruh 1B.

Vesmírné výzvy – leden 2023

VV_2023_01

Na začátku roku se podíváme na starty misí USSF-67 a Transporter-6. Poté přijde na řadu první test WDR sestavy Super Heavy Starship
a po něm japonsko-americký výstup do volného prostoru z paluby Mezinárodní kosmické stanice. Po kosmonautice v kostce se můžete podívat na transport první letové rakety Vulcan. Lednové Vesmírné výzvy završí tři starty, konkrétně družice GPS-III 06, mise OneWeb F16 a tří mise Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Mise Ax-2 dostala povolení

Agentura NASA i další partneři udělili souhlas k misi Ax-2, ve které na ISS poletí Peggy Whitson, John Shoffner a další dva lidé. 21. ledna 0:01

ŽIVĚ: První výstup do volného prostoru v roce 2023

Na 14:15 SEČ je naplánován začátek sedmihodinového výstupu do volného kosmického prostoru (EVA-84) z paluby Mezinárodní kosmické stanice ISS. Skafandr EMU bez rozlišovacích pruhů oblékne astronautka NASA Nicole Mann, EMU s červenými pruhy pak astronaut JAXA Kóiči Wakata. I když je Kóiči Wakata na své páté kosmické výpravě, je to pro něj první příležitost k výstupu do volného kosmického prostoru. Na dvojici dnes čeká téměř stovka dílčích úkolů. Na pravobočním nosníku ITS-S3/4 dokončí rozdělanou přípravu na instalaci panelů iROSA na křídlo 1A. Stejnou přípravu pro montáž iROSA pak provedou také na příhradovém nosníku ITS-S6. Nové panely fotovoltaických článků budou taktéž později (nejdříve na konci června 2023) instalovány na křídlo 1B.

Je rozhodnuto – k ISS vyrazí „záchranný“ Sojuz

V noci na 15. prosince zaznamenala čidla výrazný pokles tlaku v chladicím okruhu kosmické lodi Sojuz MS-22. Následně se ukázalo, že jeden okruh lodi je poškozený a uniká z něj chladicí médium – únik ustal, až když se z okruhu dostalo všechno médium. Astronauti dostali za úkol vyfotit poškozené místo a inspekci provedly i robotické manipulátory ERA a Canadarm 2. Analýza odhalila otvor o velikosti zhruba 8 desetin milimetru, jehož původ zatím neznáme, ale spekuluje se o zásahu mikrometeoroidem přirozeného původu, či o zásahu kosmickou tříští umělého původu. Teplota v kabině lodi (která stále mohla využívat klimatizační systémy stanice) vzrostla až na zhruba 30 °C, což odpovídá zhruba dvojnásobku běžné hodnoty. Expertní komise na základě nasbíraných dat vypracovala analýzu, zda je bezpečné použít poškozený Sojuz k návratu tříčlenné posádky. Na základě této analýzy nyní ruská kosmická agentura Roskosmos rozhodla o vyslání záchranné lodi.