sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

GAO

Nová zpráva vládního dozorčího orgánu (GAO) naznačuje, že některé nákupy vesmírných technologií, které zajišťují U.S. Space Force, se i nadále potýkají s mnoha stejnými problémy, které po celá desetiletí trápí nákupy obranného vybavení.

NASA

NASA spolupracuje s americkým Úřadem pro malé podniky (SBA) na snaze přilákat kapitál pro investice do společností vyrábějících kritické vesmírné komponenty.

Sybilla Technologies

Polská státní banka BGK a evropská společnost rizikového kapitálu 3TS Capital Partners oznámily investici ve výši přibližně 35 milionů zlotých (10 milionů dolarů) do polské společnosti Sybilla Technologies, která se zabývá vesmírnými technologiemi.

Verde Technologies

Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: iss

Experiment s bakteriemi odolnými vůči antibiotikům na ISS

V rámci snah o lepší pochopení zdraví astronautů a účinků kosmického prostředí na lidské tělo připravila NASA nový experiment na ISS, který má urychlit detekci bakterií odolných vůči antibiotikům, čímž se zlepší bezpečnost nejen astronautů, ale i pacientů na Zemi. Infekce způsobené bakteriemi odolnými vůči antibiotikům se léčí jen těžko, případně vůbec. Antibiotická rezistence je tak mezi nejčastějšími příčinami celosvětových úmrtí a představuje globální zdravotní riziko.

Příprava Progressu MS-30

Nákladní kosmická loď Progress MS-30 (též bývá označován jako Progress 91P) prochází před svou cestou k Mezinárodní kosmické stanici nezbytnou přípravou. Po úspěšných zkouškách mohly být její nádrže naplněny pohonnými látkami a poté se loď přesunula do montážní a testovací oblasti. Tady na ni čeká další kolo předstartovních zkoušek, ale také plnění nákladem. Její start na raketě Sojuz-2.1a je plánován na 27. února ve 22:24 SEČ. K zadnímu dokovacímu uzlu modulu Zvezda by se měl připojit 2. března 3 minuty po naší půlnoci a u orbitálního komplexu zůstane připojen do letošního srpna.

John McFall

Evropská kosmická agentura 14. února oznámila, že John McFall, záložní člen skupiny astronautů, byl certifikován nadnárodní lékařskou komisí pro dlouhodobé mise na ISS. McFall přišel o pravou nohu při nehodě na motocyklu ve věku 19 let a nosí protézu. Je prvním člověkem s takovým postižením, který byl lékařsky schválen k výcviku.

Ramenochapadla k zachytávání kosmického odpadu

Na mezinárodní kosmické stanici byl 4. února proveden velmi zajímavý experiment. Robot Astrobee vybavený modrými rameny, která připomínají spíše chapadla se snažil s jejich pomocí zachytit objekt ve tvaru kostky. Chapadla měla vyzkoušet autonomní ovládací systémy pro detekci cílového objektu a jeho zachycení. Podobné metody by se mohly v praxi uplatnit nejen při servisování družic, ale i při odstraňování kosmického odpadu.

Starliner

Kosmotýdeník 646 (27. 1. – 2. 2.)

Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme zatím největší aktualizaci ohledně programu lodi Starliner od doby, co přistála bez posádky z první pilotované výpravy. Budeme se věnovat také dvojici astronautů z této mise, která se v tomto týdnu dostala do hledáčku politických prohlášení. Podíváme se na nový motor pro raketu Neutron a navštívíme i halu VAB, kde vzniká druhý exemplář rakety SLS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Zdravotní problémy astronautů na palubě Mezinárodní kosmické stanice

Život na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) je nejen fascinujícím dobrodružstvím, ale i náročnou zkouškou lidského organismu. Astronauti zde prožívají podmínky, které pozemšťan nikdy neokusí: mikrogravitaci, uzavřené prostředí, vysokou zátěž a neustálé ohrožení kosmickým zářením. Následující text přináší přehled nejčastějších zdravotních problémů, s nimiž se posádky na ISS potýkají.

ŽIVĚ: Nick Hague a Sunita Williams vystupují z ISS

Dvojice amerických astronautů dnes zahájí první ze dvou výstupů do volného kosmického prostoru, které jsou pro tyto dny naplánovány na Mezinárodní kosmické stanici. Na dvojici čeká celá řada údržbářských úkolů. Vymění třeba soustavu gyroskopů, které poskytují údaje o orientaci stanice v prostoru, nainstalují opravná stínítka do rentgenového teleskopu NICER (Neutron star Interior Composition Explorer) a vymění reflektorové zařízení používané pro navigační data na jedním z adaptérů IDA (International Docking Adapter). Kromě toho dvojice zkontroluje přístupové prostory a připojovací prvky, které budou použity při budoucí údržbě Alfa magnetického spektrometru.

Astronaut zkusí opravit rentgenový teleskop na ISS

16. ledna by měl americký astronaut Nick Hague nainstalovat záplaty na rentgenový teleskop NICER umístěný na vnějším plášti Mezinárodní kosmické stanice. Hague společně se Sunitou Williams ale budou provádět i další činnosti. NICER bude prvním americkým teleskopem, který se bude opravovat na oběžné dráze od roku 2009, kdy se uskutečnila poslední servisní mise raketoplánu k Hubbleovu teleskopu. Hague, ale i další astronauti (třeba Donald Pettit, který momentálně také pobývá na ISS) si v loňském roce opravu teleskopu pečlivě nacvičovali v bazénu NBL (Neutral Buoyancy Laboratory) o objemu 23 milionů litrů, který se nachází na Johnsonově středisku v Houstonu.

Hrozba rozpadající se ruské družice vedla k přesunu posádky ISS do lodí. Vzhledem k odlišným sklonům drah však riziko srážky bylo velmi nízké.

„Provozní recyklace ISS, či jejích částí, by byla velmi náročná a nevýhodná,“ říká Michal Václavík

Mezinárodní kosmická stanice ISS se právem řadí mezi nejvýznamnější kosmonautické projekty všech dob. Největší stavba, kterou lidstvo dokázalo vybudovat mimo zemský povrch přiměla státy ze všech koutů světa táhnout za jeden provaz. Vědecké a technologické pokroky dosažené na její palubě bude lidstvo využívat ještě dlouho. Jenže nic netrvá věčně a jednou přijde den, kdy tento symbol mezinárodní spolupráce z oběžné dráhy zmizí. Na téma zániku Mezinárodní kosmické stanice přednášel koncem listopadu 2024 Michal Václavík z České kosmické kanceláře na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí v rámci tradičního semináře Kosmonautika a raketová technika. Jelikož přednáška celou problematiku velmi dobře shrnula, oslovil jsem Michala s žádostí o rozhovor na toto téma. V tomto článku na Vás čeká výsledek. Začněme nejprve otázkou, kterou můžeme vidět na mnoha místech internetu – proč musíme zničit ISS? Nešlo by ji třeba posunout na vyšší dráhu, nebo nabídnout soukromým firmám? Hned na úvod bude určitě dobré zmínit, že ISS zničit nemusíme. Neexistuje tu nějaká mezinárodní a všespásná legislativa, která by to nařizovala. Ale je třeba také hned dodat,

Jaký byl rok 2024? (Pilotovaná kosmonautika)

V minulých dnech jsme si představili nejočekávanější události roku 2025 v nepilotované i pilotované kosmonautice a máme za sebou i shrnutí nepilotované kosmonautiky za rok 2024. Nyní je tedy čas uzavřít tuto sérii z přelomu roku rekapitulací roku 2024 z hlediska pilotované kosmonautiky. Také v tomto oboru se totiž událo mnoho zajímavých věcí, které by rozhodně neměly zapadnout. Jak už je v našich článcích zvykem, budou i tentokrát do výčtu pilotované kosmonautiky zařazeny i nákladní kosmické lodě. Létají totiž k obydleným kosmickým stanicím a bez jejich služby by astronauti na těchto stanicích nemohli existovat.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.