LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nákladní kosmická loď Progress MS-30 (též bývá označován jako Progress 91P) prochází před svou cestou k Mezinárodní kosmické stanici nezbytnou přípravou. Po úspěšných zkouškách mohly být její nádrže naplněny pohonnými látkami a poté se loď přesunula do montážní a testovací oblasti. Tady na ni čeká další kolo předstartovních zkoušek, ale také plnění nákladem. Její start na raketě Sojuz-2.1a je plánován na 27. února ve 22:24 SEČ. K zadnímu dokovacímu uzlu modulu Zvezda by se měl připojit 2. března 3 minuty po naší půlnoci a u orbitálního komplexu zůstane připojen do letošního srpna.
Evropská kosmická agentura 14. února oznámila, že John McFall, záložní člen skupiny astronautů, byl certifikován nadnárodní lékařskou komisí pro dlouhodobé mise na ISS. McFall přišel o pravou nohu při nehodě na motocyklu ve věku 19 let a nosí protézu. Je prvním člověkem s takovým postižením, který byl lékařsky schválen k výcviku.
Na mezinárodní kosmické stanici byl 4. února proveden velmi zajímavý experiment. Robot Astrobee vybavený modrými rameny, která připomínají spíše chapadla se snažil s jejich pomocí zachytit objekt ve tvaru kostky. Chapadla měla vyzkoušet autonomní ovládací systémy pro detekci cílového objektu a jeho zachycení. Podobné metody by se mohly v praxi uplatnit nejen při servisování družic, ale i při odstraňování kosmického odpadu.
Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme zatím největší aktualizaci ohledně programu lodi Starliner od doby, co přistála bez posádky z první pilotované výpravy. Budeme se věnovat také dvojici astronautů z této mise, která se v tomto týdnu dostala do hledáčku politických prohlášení. Podíváme se na nový motor pro raketu Neutron a navštívíme i halu VAB, kde vzniká druhý exemplář rakety SLS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Život na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) je nejen fascinujícím dobrodružstvím, ale i náročnou zkouškou lidského organismu. Astronauti zde prožívají podmínky, které pozemšťan nikdy neokusí: mikrogravitaci, uzavřené prostředí, vysokou zátěž a neustálé ohrožení kosmickým zářením. Následující text přináší přehled nejčastějších zdravotních problémů, s nimiž se posádky na ISS potýkají.
Dvojice amerických astronautů dnes zahájí první ze dvou výstupů do volného kosmického prostoru, které jsou pro tyto dny naplánovány na Mezinárodní kosmické stanici. Na dvojici čeká celá řada údržbářských úkolů. Vymění třeba soustavu gyroskopů, které poskytují údaje o orientaci stanice v prostoru, nainstalují opravná stínítka do rentgenového teleskopu NICER (Neutron star Interior Composition Explorer) a vymění reflektorové zařízení používané pro navigační data na jedním z adaptérů IDA (International Docking Adapter). Kromě toho dvojice zkontroluje přístupové prostory a připojovací prvky, které budou použity při budoucí údržbě Alfa magnetického spektrometru.
16. ledna by měl americký astronaut Nick Hague nainstalovat záplaty na rentgenový teleskop NICER umístěný na vnějším plášti Mezinárodní kosmické stanice. Hague společně se Sunitou Williams ale budou provádět i další činnosti. NICER bude prvním americkým teleskopem, který se bude opravovat na oběžné dráze od roku 2009, kdy se uskutečnila poslední servisní mise raketoplánu k Hubbleovu teleskopu. Hague, ale i další astronauti (třeba Donald Pettit, který momentálně také pobývá na ISS) si v loňském roce opravu teleskopu pečlivě nacvičovali v bazénu NBL (Neutral Buoyancy Laboratory) o objemu 23 milionů litrů, který se nachází na Johnsonově středisku v Houstonu.
Mezinárodní kosmická stanice ISS se právem řadí mezi nejvýznamnější kosmonautické projekty všech dob. Největší stavba, kterou lidstvo dokázalo vybudovat mimo zemský povrch přiměla státy ze všech koutů světa táhnout za jeden provaz. Vědecké a technologické pokroky dosažené na její palubě bude lidstvo využívat ještě dlouho. Jenže nic netrvá věčně a jednou přijde den, kdy tento symbol mezinárodní spolupráce z oběžné dráhy zmizí. Na téma zániku Mezinárodní kosmické stanice přednášel koncem listopadu 2024 Michal Václavík z České kosmické kanceláře na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí v rámci tradičního semináře Kosmonautika a raketová technika. Jelikož přednáška celou problematiku velmi dobře shrnula, oslovil jsem Michala s žádostí o rozhovor na toto téma. V tomto článku na Vás čeká výsledek. Začněme nejprve otázkou, kterou můžeme vidět na mnoha místech internetu – proč musíme zničit ISS? Nešlo by ji třeba posunout na vyšší dráhu, nebo nabídnout soukromým firmám? Hned na úvod bude určitě dobré zmínit, že ISS zničit nemusíme. Neexistuje tu nějaká mezinárodní a všespásná legislativa, která by to nařizovala. Ale je třeba také hned dodat,
V minulých dnech jsme si představili nejočekávanější události roku 2025 v nepilotované i pilotované kosmonautice a máme za sebou i shrnutí nepilotované kosmonautiky za rok 2024. Nyní je tedy čas uzavřít tuto sérii z přelomu roku rekapitulací roku 2024 z hlediska pilotované kosmonautiky. Také v tomto oboru se totiž událo mnoho zajímavých věcí, které by rozhodně neměly zapadnout. Jak už je v našich článcích zvykem, budou i tentokrát do výčtu pilotované kosmonautiky zařazeny i nákladní kosmické lodě. Létají totiž k obydleným kosmickým stanicím a bez jejich služby by astronauti na těchto stanicích nemohli existovat.
Poslední celý týden roku 2024 přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. My se podíváme na ty nejzajímavější z nich. Jako hlavní téma si tentokrát Kosmotýdeník vybral první statický zážeh rakety New Glenn a také udělení certifikace pro první lety tohoto nového těžkého nosiče. V dalších tématech nás čeká jeden čínský neúspěšný start, kdy raketě Kinetica-1 selhal třetí stupeň. Společně s tím se ohlédneme za čínskými starty v roce 2024. Dále nás čeká třeba dvoutisící start rakety z rodiny Sojuz. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.