SDA
Agentura pro rozvoj vesmíru zpomaluje tempo vypouštění družic na nízkou oběžnou dráhu Země a ustupuje od dřívějšího plánu častého nasazení těchto družic. Důvodem jsou technické problémy se stávajícími druzicemi, které jsou již na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Agentura pro rozvoj vesmíru zpomaluje tempo vypouštění družic na nízkou oběžnou dráhu Země a ustupuje od dřívějšího plánu častého nasazení těchto družic. Důvodem jsou technické problémy se stávajícími druzicemi, které jsou již na oběžné dráze.
Společnost SES objednala od startupu K2 Space prvních 28 družic pro meoSphere, síť nové generace na střední oběžné dráze Země (MEO), která by měla být uvedena do provozu do roku 2030.
Kanadské a mezinárodní organizace mohou přistupovat ke snímkům a službám poskytování úkolů pro družice SpaceEye-T prostřednictvím společnosti Pacific Geomatics Limited, jednoho z prvních autorizovaných uživatelů družice.
Společnost Parsons Corporation zavádí novou pozemní druzicovou anténu s cílem využít trh, který vznikl po nedávném zrušení plánovaného nákupu antény Vesmírnými silami.
Společnost Amazon slíbila zdvojnásobit roční tempo vypouštění svých širokopásmových družic na nízkou oběžnou dráhu Země na více než 20 misí.
Americké vesmírné síly rozmisťují na svých hlavních startovacích místech pro rakety specializované týmy pro kybernetickou bezpečnost během startů.
Americké vesmírné síly přeřadily další start satelitu GPS od společnosti United Launch Alliance na společnost SpaceX, což je již čtvrtý po sobě jdoucí přesun mise globálního pozičního systému (GPS) mezi těmito dvěma poskytovateli.
Společnost Rocket Lab vynesla 20. března nejnovější ze série družic pro japonskou společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním.
Společnost Officina Stellare, italský výrobce pokročilých optomechanických systémů, podepsala smlouvu v hodnotě 1,84 milionu eur s barcelonským Institutem fotonických věd (ICFO), oznámila 17. března.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dnes v 15:52 našeho času se k Mezinárodní kosmické stanici připojilo nákladní loď Dragon 2, která na misi CRS-31 odstartovala dnes ráno ve 3:29 SEČ. Náklad vážil celkem 2762 kilogramů a tvořily jej zásoby pro posádku, potřeby pro údržbu stanice i pro výstupy do volného prostoru, či počítačové vybavení. Nemalá část nákladu však byla vyhrazena vědeckým experimentům. Mezi nimi bychom našli i experiment EMA (Euro Material Ageing) od Evropské kosmické agentury. Ten bude umístěn na platformu Bartolomeo na modulu Columbus, kde budou jednotlivé materiály vystaveny účinkům kosmického prostředí. Je velmi potěšující, že na tomto experimentu má Česká republika své zastoupení.
Ze vzletové rampy LC-39A na kosmodromu KSC odstartovala raketa Falcon 9 s nákladní kosmickou lodi Dragon2 k misi SpX-31. Na Mezinárodní kosmickou stanici ISS veze celkem 2762 kg nákladu.
V úterních brzkých ranních hodinách je aktuálně v plánu start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Dragon 2, která se společně se zásobami vypraví vstříc Mezinárodní vesmírné stanici. CRS-31 je další misí z programu Commercial Resuply Mission, kdy NASA přidělila kontrakty na zásobování ISS soukromým společnostem. Stejně jako při ostatních misích jsou tentokrát na palubě Dragonu zásoby jídla a pití pro posádku, oblečení, nástroje na údržbu stanice nebo vědecké experimenty. Mezi ty nejzajímavější patří například antarktický mech, na němž se bude měřit vliv mikrogravitace a kosmického záření. Další experiment bude zkoumat svařování za studena a dopraven na ISS bude i koronograf CODEX, který se zaměří na zkoumání slunečního větru.
Kosmická loď Crew Dragon Endeavour se s posádkou Crew-8 dne 25. října úspěšně vrátila na Zemi. Jednalo se o nejdelší let kosmické lodi Crew Dragon. Crew Dragon Endeavour tak překonal dosavadní rekord v délce 199 dní.
Kosmická loď Crew Dragon Endeavour se odpojila od dokovacího uzlu IDA-3 na modulu Harmony. Celková doba připojení Crew Dragonu Endeavour u ISS byla 232 dní. K přistání lodi s posádkou má dojít zítra.
NASA po jednáních s firmami Boeing a SpaceX oznámila své plány na mise, které příští rok zamíří k Mezinárodní kosmické stanici v rámci programu CCP (Commercial Crew Program). Ačkoliv tyto mise budou potřebovat ještě hodně času na přípravu, agentura očekává, že příští rok bude na oběžné dráze probíhat mnoho činností. Je proto potřeba naplánovat jednotlivým týmům pro dané mise časová okna, na která se budou moci zaměřit v závislosti na technické připravenosti a provozu na stanici.
Ačkoli jsou všechny smysly fanoušků kosmonautiky nyní zaměřeny na pátý integrovaný let sestavy Super Heavy Starship, kosmonautika v celé své šíři poskytla i celou řadu dalších zajímavých věcí. My se v pravidelném přehledu toho nejzajímavějšího, co uplynulý týden přinesl, v hlavním tématu zaměříme na průběh a dopady hurikánu Milton. Ten zasáhl Floridu a částečně dotčen byl i kosmodrom. V dalších tématech nás čeká třeba přistání zajímavé čínské návratové mise z oběžné dráhy Země, návrat posádky Crew-8 z ISS či vypuštění evropské mise Hera. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Mice Crew-9 sice nese klasické označení, ovšem od minulých pilotovaných misí k ISS v režii SpaceX se zásadně odlišuje. Pokud jste sledovali situaci kolem pilotované testovací mise lodi Starliner, tak již přesně víte, v čem bude tato mise unikátní (pokud nebudeme počítat testovací let DM-2). Ano, na stanici ISS se tentokrát Crew Dragon nevydá se čtyřčlennou posádkou, ale pouze s velitelem Nickem Haguem a specialistou mise Alexandrem Vladimirovičem Gorbunovem. Zbylá dvě křesla zůstanou při startu volná, ovšem při návratu budou obsazena Barrym Wilmorem a Sunitou Williams, kteří se místo ve Starlineru budou vracet právě v Crew Dragonu. Další poprvé při této misi spočívá v místě startu. Vůbec poprvé se ke startu s pilotovanou kosmickou lodí využije rampa SLC-40, na které byla v minulém roce postavená obslužná věž umožňující nástup posádky.
Týden se s týdnem sešel a nastává ta pravá chvíle na další pravidelný souhrn těch nejzajímavějších kosmonautických událostí, které se udály během posledních sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal družici Arctic Weather Satellite, která při svém experimentálním zaváděcím pozorování poskytovala data o nepříjemné bouři Boris, která i do České republiky přinesla ničivé povodně. V dalších tématech se můžete těšit na oznámení ohledně indické mise k Venuši, přípravu na první pilotovaný start z rampy SLC-40 či přípravu druhého letu rakety Vulcan. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Ruští kosmonauti Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub dorazili na Mezinárodní kosmickou stanici vloni 15. září a nyní, po více než roce, je čeká návrat na Zemi. Ještě předtím si ale připsali nový rekord Mezinárodní kosmické stanice. „20. září 2024 v 15:06:51 SELČ překonali dosavadní rekord v délce nepřetržitého pobytu na Mezinárodní kosmické stanici ISS,“ upozorňuje Michal Václavík z České kosmické kanceláře a dodává: „Ten činil 370 dní, 21 hodin, 22 minut a 16 sekund. Na Zemi se mají vrátit 23. září a tak hodnota rekordu naroste.“
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.