Štítek ‘ISRO’

Indický přístroj ASPEX přináší první data

Přístroj ASPEX (Aditya Solar wind Particle Experiment), který bychom našli na palubě indické sluneční observatoře Aditya-L1 zahájil svůj provoz a dosud funguje podle očekávání. Samotný přístroj tvoří dvě špičková zřízení – spektrometr iontů slunečního větru SWIS (Solar wind Ion Spectrometer) a STEPS (SupraThermal and Energetic Particle Spectrometer). Zatímco druhý jmenovaný instrument byl spuštěn 10. září, SWISS byl aktivován […]

NISAR prošel testy ve vakuové komoře

Družice NISAR byla 19. října uložena do vakuové komory agentury ISRO v Bengalúru a o tři týdny později (13. listopadu) mohla být vyjmuta, jelikož splnila všechny požadavky na fungování v extrémních teplotách a vakuu na úrovni kosmického prostředí. NISAR (NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar) je pokročilá radarová družice pro pozorování Země, která představuje první velkou kosmickou misi, na které se společně podílí agentury NASA a ISRO. Její start je plánován na začátek roku 2024, přičemž družice bude mít za úkol zmapovat veškeré zemské pevniny a ledovce dvakrát za 12 dní. S pomocí získaných dat se bude sledovat pohyb těchto povrchů s přesností menší než zlomky centimetru. Údaje tak pomohou pozorovat pohyby vyvolané zemětřeseními, sesuvy půdy, vulkanickou aktivitou, ale také umožní sledovat dynamické změny v lesních, podmáčených a zemědělských oblastech.

Kosmotýdeník 579 (16.10. – 22.10.)

Zajištění kabiny lodi Gaganyaan po přistání

Další týden je za námi a před vámi je nachystáno nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal aktuální přípravu čtyřčlenné posádky, která se chystá na první pilotovanou misi programu Artemis. Jakými tréninky nyní čtveřice prochází? V dalších tématech se podíváme například na první ověřovací test závěrečné série testů nových motorů RS-25, které budou pohánět pozdější rakety SLS. Samozřejmě se také ohlédneme za sobotním indickým testem jejich nově vyvíjené pilotované kosmické lodi Gaganyaan. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Indický únikový test a opět Starlinky

Pokud se nic neposune, bude zítřejší ráno a dopoledne ve znamení kosmonautiky. První přijde na řadu mimořádně atraktivní test nové indické kosmické lodi Gaganyaan, která by jednou měla vozit astronauty. V akci však tentokrát nebude skutečná kosmická loď, ale její maketa. To hlavní se bude nacházet pod ní (nosič odvozený ze starší verze pomocného stupně L40 indické rakety GSLV) a nad ní (záchranná věžička). Při zkoušce označované jako TV-D1 bude mít raketa za úkol vystoupat zhruba 12 kilometrů vysoko, kde bude aktivován záchranný systém. Jeho úkolem je ověřit, zda by dokázal v případě problémů odnést kosmickou loď od rakety. Maketa kabiny přistane za pár minut na padácích do moře. Jen o pár hodin později plánuje SpaceX start Falconu 9 s další porcí družic Starlink. Obě události Vám nabídneme živě a s českým komentářem.

Kosmotýdeník 577 (2.10. – 8.10.)

Starlab

Nedělní oběd už voní na stole a s ním přichází také čas na pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky uplynulého týdne. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník podíval na zrušený plán na stavbu komerční orbitální stanice společností Northrop Grumman. Co to znamená pro plány na stavbu komerčních stanic a jak se k tomu staví NASA? V dalších tématech se podíváme na fotografie indické pilotované lodi, či si připomeneme start budování konstelace Kuiper. Vzpomeneme také na v sobotu zesnulého Oldřicha Pelčáka. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Kosmotýdeník 572 (28.8. – 3.9.)

Planetka Bennu

Další týden napěchovaný kosmonautikou je za námi a před vámi je připraven tradiční přehled těch nejzajímavějších událostí, které kosmonautika přinesla. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu tentokrát podíváme na poslední přípravy před příletem drahocenného nákladu vzorků z planetky Bennu, kterou na Zemi doručí sonda OSIRIS-REx už na konci září. V dalších tématech nahlédneme pod pokličku výroby prvního nákladního raketoplánu Dream Chaser, popřípadě se podíváme na start indické rakety PSLV-XL, která vynášela indickou sluneční sondu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Indická solární mise a odložený Falcon

Indická kosmonautika zažívá v těch týdnech doslova žně. Po úspěšném přistání sondy Chandrayaan-3 na povrchu Měsíce se nyní chystá start mise Aditya-L1, která prozkoumá nejznámější objekt, jaký na obloze vidíme, naši životodárnou hvězdu – Slunce. Jak už název sondy naznačuje, Aditya bude procesy na Slunci a v jeho okolí sledovat z dráhy kolem libračního bodu L1 soustavy Slunce – Země, který se nachází cca 1,5 milionu kilometrů od naší planety ve směru ke Slunci. Sonda, která při startu váží necelou tunu a půl, je vybavena souborem přístrojů pro dálková i lokální měření o celkové hmotnosti lehce pod čtvrt tuny. Start indické rakety PSLV-XL je zatím naplánován na 2. září v 8:20 SELČ a my bychom Vás rádi pozvali ke sledování našeho komentovaného přenosu. Na sobotní odpoledne pak připravujeme přímý přenos ze startu rakety Falcon 9 se 13 vojenskými družicemi.

ŽIVĚ A ČESKY: Starty Starlinků, Progressu a indické přistání

Zatím se zdá, že by 23. srpen mohl přát všem fanouškům kosmonautiky. V relativně krátkém sledu nás totiž budou čekat hned tři zajímavé události. Dvě z nich jsou dokonce tak blízko, že pokud současný harmonogram zůstane zachován, spojíme je do jednoho přenosu. Na Floridě se ke svému startu ve 2:47 SELČ chystá Falcon 9, který v rámci mise Starlink 6-11 vynese družice 2. generace mini. Hned ve 3:08 by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat raketa Sojuz 2.1a s nákladní lodí Progress MS-24, která poveze zásoby na Mezinárodní kosmickou stanici. Při vší úctě k oběma jmenovaným přenosům nás to hlavní čeká ve 14:34 SELČ, kdy se Indie pokusí o lunární přistání své sondy Chandrayaan-3. Všechny tyto události pro Vás odkomentujeme v rámci našich přenosů.

Chystá se přistání u pólu Měsíce

Už brzy by u jižního měsíčního pólu mohl přistát první vesmírný automat, mohly být dokonce dva. Chystaly se k tomu indická sonda Čandrájan 3 a ruská Luna 25. Ta druhá však během přechodu na správnou dráhu selhala. Pól by mohl být nejvhodnější oblastí pro pozemskou základnu. Jsou zde místa, kde Slunce nezapadá a lze stále využívat fotovoltaiku. Zároveň jsou zde krátery, kde nikdy sluneční paprsky nedopadají a mohl by zde být led. V posledních letech se velmi intenzivně obnovuje zájem o návrat člověka na Měsíc. Tentokrát už by mělo jít o návrat trvalý a intenzivní. V takovém případě bude nutné mít zdroje energie a potřebných surovin.

Kosmotýdeník 570 (14.8. – 20.8.)

Europa Clipper

Dalších sedm dní uteklo jako voda a je proto ideální čas si shrnout dění v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. V aktuálním Kosmotýdeníku si jako hlavní téma ukážeme přípravu očekávané sondy Europa Clipper, která se vypraví prozkoumat stejnojmenný ledový měsíc. Sonda nyní získala velmi důležitou součást, která je pro průběh mise naprosto nepostradatelná. V dalších tématech se zaměříme na aktuální problém ruského landeru Luna-25 či na nový snímek z místa, které nebývá příliš často vidět. Nepřijdete ani o další pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.