ISRO

  • Shux: astronaut číslo 634 (4. díl)

    Shux: astronaut číslo 634 (4. díl)

    Hlavní náplní indického astronauta na Mezinárodní kosmické stanici byly experimenty. Shux si postupně zvykal na život v prostředí, kde se všechno chová jinak, než jsme všichni už od mala zvyklí. Zejména první dny ve vesmíru bývají pro astronauty nováčky těžké, ale zvládal to vcelku dobře. Je fascinující, jak rychle se lidské tělo dokáže přizpůsobovat. Harmonogram je však neúprosný a čas na stanici velmi drahý, a toho si byl více než vědom. Věděl, že na jeho práci spoléhají stovky lidí dole na Zemi. Od zkoumání živých organismů přes nové možnosti pěstování potravin až po experimenty s materiály – kosmická stanice se na několik týdnů proměnila v jeho vědeckou laboratoř.

  • ISRO

    Indická vesmírná agentura ISRO úspěšně vypustila družici EOS-05 pro snímkování Země, a to při svém prvním startu od neúspěšné mise v lednu.

  • Kosmotýdeník 726 (10. 8. – 16. 8.)

    Kosmotýdeník 726 (10. 8. – 16. 8.)

    Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na programu Moon Base. Indie se tak připojuje ke stavbě budoucí lunární základny. V dalších tématech nás čeká příprava na první vycházku Sophie Adenot do kosmického prostoru, příprava na misi Artemis III či japonský start rakety H3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 722 (13. 7. – 19. 7.)

    Kosmotýdeník 722 (13. 7. – 19. 7.)

    Tento týden jsme se málem dočkali dalšího zkušebního letu Super Heavy Starship. To sice nevyšlo, ale zase jsme viděli první a hned úspěšný pokus o start prvního orbitálního nosiče od soukromé firmy z Indie. Právě raketě Vikram-1 se bude věnovat hlavní článek Kosmotýdeníku. V dalších tématech se podíváme na zajímavé spojení lunární firmy s novým investorem, návštěvu posádky Artemis II v Evropě, či uklízení rampy 36 na Floridě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Data z Chandrayaan-2 odhalila podpovrchový led

    Data z Chandrayaan-2 odhalila podpovrchový led

    Vědci z fyzikálního ústavu PRL z indického Ahmedabádu provedli podrobný průzkum podpovrchového ledu v okolí jižního pólu Měsíce a využili k tomu pozorování provedení dvoufrekvenčním radarem se syntetickou aperturou DFSAR z mise Chandrayaan-2. Jedná se o první plně polarimetrický přístroj pro studium Měsíce a využívá frekvenčních pásem L- a S-. Studie se zaměřila na dvojitě zastíněné krátery, což je speciální kategorie kráterů, které se nacházejí v trvale zastíněných kráterech na Měsíci. Díky trvalému odclonění slunečního světla a tepelného záření jsou tyto oblasti extrémně chladné (jen okolo 25 K) a považují se za vhodné k zachování vodního ledu po dlouhá geologická období. Jejich studie nyní vyšla v časopise Nature.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Indická PSLV selhala podruhé v řadě

    Indická PSLV selhala podruhé v řadě

    Návrat do služby po nehodě se indické raketě PSLV příliš nepodařil. Nosič ve verzi DL, který vynášel vojenskou družici EOS-N1 a 15 dalších nákladů, vzlétl z kosmodromu Šríharikota 12. ledna v 5:48 SEČ. Šlo o první start této rakety od května 2025, přičemž PSLV debutovala už v roce 1993. Loňský start však skončil havárií a ztrátou družice EOS-09 pro pozorování Země od indické agentury ISRO. PSLV však při svém pondělním startu utrpěla další anomálii.

  • Kosmotýdeník 690 (1. 12. – 7. 12.)

    Kosmotýdeník 690 (1. 12. – 7. 12.)

    Ani v prosinci kosmonautické dění nepolevuje a my jsme tak pro vás připravili další týdenní souhrn kosmonautického dění. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal první let čínské rakety ZQ-3, která při své premiéře vlastně naprosto uspěla. Tato kapalným metanem a kapalným kyslíkem poháněná raketa navíc málem úspěšně přistála! V dalších tématech nás česká pár střípků z dění na ISS, příprava indické orbitální stanice, či snímek starého horního stupně rakety Ariane 4 na oběžné dráze Země. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 687 (10. 11. – 16. 11.)

    Kosmotýdeník 687 (10. 11. – 16. 11.)

    Tento týden byl veskrze kosmický. Startovaly Falcony 9, Atlas V, ale hlavně New Glenn! Nový silný nosič od Blue Origin bude hlavním tématem Kosmotýdeníku. Zajímavý je především úspěšným přistáním prvního stupně. V dalších tématech se podíváme na novinky kolem malého nákladního raketoplánu Dream Chaser, jehož projekt je stále aktivní, a možná se dočkáme i jeho startu. Zprostředkujeme vám také na test indického padákového systému pro jejich novou pilotovanou loď a další témata. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Družice NISAR posílá první fotky Země

    Družice NISAR posílá první fotky Země

    Společná americko-indická radarová družice NISAR (NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar) určená k pozorování naší planety už pořídila své první fotografie povrchu planety. Tyto snímky nabízejí náhled možností, které tento projekt nabídne, až později v tomto roce vstoupí do plné vědecké fáze. „První snímky z družice NISAR, která byla vypuštěna za prezidenta Trumpa ve spolupráci s Indií, jsou důkazem toho, čeho lze dosáhnout, když se sjednotíme kolem společné vize inovací a objevů,“ uvedl zastupující administrátor NASA, Sean Duffy a dodal: „Tohle je pouze začátek. NASA bude i nadále stavět na neuvěřitelných vědeckých pokrocích minulosti i současnosti, zatímco budeme usilovat o dosažení našeho cíle udržet si vedoucí postavení naší země v oblasti vesmírného výzkumu prostřednictvím vědy na nejvyšší úrovni.“

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗