Přesně v den 44. narozenin Elona Muska (28. června 2015) SpaceX postihla velmi nepříjemná událost. Při sedmé zásobovací misi nákladní lodi Dragon CRS-7 k ISS došlo během letu Falconu 9 k nečekané havárii nosiče a ztrátě celého vynášeného nákladu. K anomálii došlo ve 139. sekundě letu při rychlosti 1,56 km/s, ve výšce necelých 45 km. O této události jsme vás podrobně informovali v tomto článku.
V úterý 28. listopadu se z nového kosmodromu Vostočnyj uskutečnil start rakety Sojuz 2-1b s meteorologickou družicí Meteor M2-1 spolu s dalšími 18 malými družicemi jakožto sekundárním nákladem. Jednalo se teprve o druhý start v historii Vostočného a jeho přímý přenos jsme Vám zprostředkovali v krátkém článku. Několik hodin nato jsme Vás bohužel museli informovat, že tento start nebyl úspěšný a známé okolnosti jsme poskytli v aktuálním zpravodajství. Dnes se na celý problém podíváme trochu blíže. V tomto článku probereme průběh úterního startu rakety Sojuz, zrekapitulujeme reakce a prohlášení relevantních zdrojů ohledně příčiny neúspěchu, a také si poněkud podrobněji popíšeme náklad, který byl během vynášení nenávratně ztracen.
Dnes v 6:41 našeho času odstartovala z kosmodromu Vostočnyj raketa Sojuz 2.1b s hydrometeorologickou družicí Meteor M 2-1. Teprve druhý start z tohoto kosmodromu na Dálném východě probíhal podle plánu, ale jen do závěrečné fáze, kdy se měl horní stupeň Fregat postarat o usazení nákladu na dráze s perigeem ve výšce 789 km a apogeem 829 km vysoko při sklonu vůči rovníku 98,57°. Jenže 2700 kilogramů těžká družice se z oběžné dráhy neozvala a do řídícího střediska nepřicházely telemetrické údaje.
Dnešní start rakety PSLV XL s družicí IRNSS 1H, tedy osmým zástupcem regionálního navigačního systému nedopadl úspěšně. Raketa odstartovala podle plánu v 15:30 našeho času a její let zpočátku vypadal úspěšně. Postupně se ale začala skutečná dráha stále více odchylovat od té předpokládané, což bylo vidět i v přímém přenosu na webu indické agentury ISRO. Původně se zdálo, že anomálii způsobil nedostatečný tah motoru, ale další minuty ukázaly na jinou příčinu.
O tom, že při startu rakety Sojuz s kosmickou lodí Progress MS-06 došlo k politováníhodné nehodě, jsme Vás již informovali formou krátké zprávy. Nyní se k tématu vracíme, jelikož skončilo vyšetřování celé události. Ale vraťme se teď zpět do 14. června – Sojuz 2.1a startuje z rampy 31/6 a míří k obloze. Podle plánu po necelých dvou minutách spotřebují postranní bloky palivo a jsou odhozeny. Jejich trosky dopadnou do předem vybrané oblasti zhruba 350 kilometrů od startovní rampy. Jenže tentokrát se situace shodou nešťastných náhod vymkla kontrole a výsledkem jsou dva mrtví muži.
Nejrůznější typy raket létají do kosmu již desítky let. Na každý start je přitom kladeno množství vysokých nároků, které není radno podceňovat. Chyby se totiž v kosmonautice neodpouští. Je proto trochu těžké pochopit, jak je možné, že stále dochází k selháním, která často končí tím nejhorším možným scénářem. Troufnu si tvrdit, že je to zejména proto, že stále bilancujeme na hranici technických možností a každá další havárie nám opět připomíná, že se nevyplácí tuto hranici překračovat příliš často. Na druhou stránku je ale více než nutné tuto hranici neustále posouvat dál a učit se z předešlých nezdarů. Lze proto říci, že k haváriím bude docházet i nadále. Pozitivní zprávou ale je, a i když se to možná na první pohled nezdá, že v posledních letech k nehodám dochází stále méně. Výjimkou v tomto trendu nebyl ani předešlý rok 2016 na který se podíváme trochu podrobněji. Některá čísla jsou totiž celkem zajímavá a ledacos nám i prozrazují.
Rubrika Ostatní 
Štítky: Amos-6, Čína, Cygnus OA-6, Gaofen-10, havárie, ISS, Northrop Grumman Innovation Systems (dříve Orbital ATK), Progress MS-04, Rusko, S.S. Rick Husband, SpaceX, ULA 
Ještě před pár týdny se zdálo, že firma Blue Origin je na nejlepší cestě k nasazení svých motorů na chystané raketě Vulcan. Stačilo jen, aby úspěšně proběhl statický zážeh a mohla být ruka v rukávě. Ale technika metanového motoru není jednoduchá, což se ukázalo na konci minulého týdne. Při pozemních zkouškách totiž došlo k blíže nespecifikované závadě/havárii, která zničila část hardwaru – několik tzv. powerpacků, tedy základních srdcí motorů (viz úvodní fotka článku). Přímým důsledkem bude zpoždění celého testování, jehož délka se zatím nedá odhadnout.
O příčinách nehody se v posledních týdnech živě spekulovalo. Podle některých zdrojů se předčasně vypnuly motory, jiné zdroje zase hovořily o předčasném oddělení lodi od pracujícího raketového stupně, další zase zmiňovaly nadměrné vibrace. Čekalo se na výsledek vyšetřovací komise. Ani ta však do problému nepřinesla potřebné rozřešení. Výsledky byly představeny včera, tedy ve středu 11. ledna a podle nich byla nehoda rakety Sojuz-U spojená se ztrátou zásobovací lodi Progress MS-04 způsobena s největší pravděpodobností závadou na motoru třetího stupně rakety Sojuz. Tato závada prý měla za následek roztržení kyslíkové nádrže třetího stupně. Přesnou příčinu se ale objevit nepodařilo, což způsobuje těžkou hlavu i plánovačům pilotovaných misí.
Když se týden chýlí ke konci, je čas si připomenout nejdůležitější momenty, které během něj přinesla kosmonautika. Jsme velmi rádi, že Vás můžeme přivítat u již 220. vydání našeho seriálu Kosmotýdeník, který si klade za úkol informovat naše čtenáře o všech událostech, které by jim rozhodně neměly utéct. Dnes se podíváme do San Francisca a ukážeme si, co dokáží satelity zjistit z oběžné dráhy. Nevynecháme ani aktuální informace o největší události končícího týdne, tedy o havárii rakety Sojuz-U se zásobovací lodí Progress MS-04.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Boca Chica, CYGNSS, Echostar-23, ESA, ExoMars 2022, havárie, Indie (ISRO), Iridium Next, Kosmotýdeník, Pegasus XL, Progress MS-04, PSLV, Rusko, Sentinel 1A, Sentinel1B, SpaceShipTwo, SpaceX, Virgin Galactic, World View 
Byl to na první pohled normální let zásobovací lodi Progress, jakých už historie zažila stovky. Dokonce i náš videopřenos sledovalo v době maximálního zájmu ani ne 200 lidí, což je sice krásné číslo, ale i tak je to ve srovnání s průměrem méně, než obvykle – kupříkladu diváků na pilotovaném startu Sojuzu MS-03 bylo dvakrát tolik. Vždyť Progressy létají jako na drátkách – každý rok 4 kousky – co by se mohlo pokazit? Situace se ale změnila během práce horního stupně, kdy došlo ke ztrátě telemetrie. Pozemní týmy na sobě nedávaly nic znát ani v době, kdy už měl být Progress na oběžné dráze.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
14. března 2018 
