Štítek ‘Galileo’

I Váš mobil může pomoci výzkumníkům

Nedávno vydaná aplikace pro systém Android umožňuje proměnit Váš mobilní telefon ve vědecký senzor. Nechte jej každou noc u okna a povolte přístup k určování pozice pomocí družic. Váš telefon pak bude zaznamenávat droboučké odchylky družicových signálů. Získaná data poté projdou procesem strojového učení a výsledkem by měly být analýzy počasí v atmosféře, ale i toho kosmického. Aplikaci CAMALIOT vyvinula agentura ESA v rámci programu NAVISP (Navigation Innovation and Support Programme) s podporou GNSS Science Support Centre – také v rámci agentury ESA. Tato aplikace je vhodná pro více než 50 modelů telefonů na trhu, které disponují dvoufrekvenčními přijímači navigačních dat.

Nové zakázky pro Vegu-C a Ariane 6

Každá raketa potřebuje náklady, které by mohla vynášet. Je proto potěšující vidět, že oba nové evropské nosiče získaly další zakázky. Lehká raketa Vega-C má společně se svou předchůdkyní, raketou Vega, nově zajištěný kontrakt na vypuštění dvou družic PLATiNO 1 a 2, které jsou určeny ke sledování zemského povrchu – radarovému i optickému. Zakázek se dočkala také nová evropská  těžká raketa Ariane 6, která má nově zajištěno vynesení dalších navigačních družic pro evropský systém Galileo. Obě nové rakety již míří k závěrečným testům a u obou je reálná možnost, že bychom jejich premiérový start mohli zažít v roce 2022.

ŽIVĚ A ČESKY: Další pokus o start dvou družic Galileo

Dnes krátce po půlnoci to vypadalo na kosmodromu CSG nadějně. Raketa Sojuz ST-B byla v dobrém stavu a to samé platilo i pro dvě evropské navigační družice Galileo. Ovšem čáru přes rozpočet udělalo počasí. Deset minut před startem totiž meteorologové vyhodnotili zvýšené riziko blesků a oblačnosti, což spolu se silným větrem vedlo k zastavení odpočítávání. V případě tohoto startu, který nemá k dispozici dlouhé startovní okno, to znamenalo jediné – dnes se nepoletí a start se musel odložit o necelých 24 hodin na 5. prosince v 1:19 SEČ. Nyní vás tedy opět zveme ke sledování našeho přímého přenosu, který se odehraje v noci na neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Sojuz vynáší dvě družice Galileo

Do 26. startu nosné rakety Sojuz z kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně zbývají už pouze hodiny. 3. prosince v 1:26 našeho času by se měla tato raketa odpoutat od vzletové rampy. Po dosažení oběžné dráhy se horní stupeň Fregat postará o navedení nákladu na vyšší dráhu. Jelikož jsou na palubě dvě družice, které se mají stát součástí evropského navigačního systému Galileo, míří na střední oběžnou dráhu Země, která se nachází ve výšce zhruba 20 000 kilometrů. Zároveň bychom Vás chtěli pozvat ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Dvě posily evropského navigačního systému

Start dvou družic Galileo na raketě Sojuz.

Dvě nové evropské družice, které jsou součástí navigačního systému Galileo již byly připojeny ke svému vypouštěcímu adaptéru, na kterém již brzy poletí vstříc oběžné dráze Země. Dočkaly se také instalace aerodynamického krytu, který bude chránit jejich citlivé palubní systémy v době, kdy raketa poletí hustými vrstvami atmosféry. Družice Galileo s pořadovými čísly 27 a 28 by měly podle aktuálně platného harmonogramu odstartovat z evropského kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně 2. prosince ve 2:31 SEČ (na kosmodromu u města Kourou bude v té době stále ještě 1. prosinec a hodiny budou ukazovat 21:31:27 místního času).

Družice Galileo dorazily na kosmodrom

Nejnovější pár družic Galileo dorazil na evropský kosmodrom ve Francouzské Guyaně, odkud by obě družice měly v průběhu příštího měsíce odstartovat. Družice dorazily do Jižní Ameriky na palubě letadla Iljušin uložené ve speciálních ochranných transportních kontejnerech s citlivě řízeným prostředím. Družice opustily minulé úterý testovací středisko ESTEC u nizozemského Noordwijku a zamířily na letiště v belgickém Liége. Tady byly naloženy do letadla, které je přepravilo přes Atlantik se zastávkou v portugalském Portu. Do své cílové destinace, tady do Cayenne ve Francouzské Guyaně dorazil cenný náklad ve středu večer místního času.

Poslední zastávka družic Galileo před kosmodromem

Evropský navigační systém Galileo se již brzy rozroste. Ještě letos by měla raketa Sojuz vynést z kosmodromu CSG na oběžnou dráhu první dvě z celkem dvanácti družic, které patří do tzv. třetí porce. Jejich poslední zastávka na cestě ke startu se nachází u písečných dun nizozemského pobřeží – ve zkušebním středisku ESTEC, tedy největším evropském komplexu pro testy družic. Celkem 24 z 26 družic Galileo, které jsou na oběžné dráze, prošlo předletovými testy v tomto komplexu s řízeným prostředím s rozlohou 3 000 metrů čtverečních. Všech dvanáct družic ze třetí porce (jsou po funkční stránce podobné družicím s plnou operační schopností, které jsou na oběžné dráze) sem má postupně dorazit z výroby od firmy OHB v Německu. Zde pak bude zhodnocena jejich připravenost ke kosmickému letu, než budou odeslány na Francouzskou Guyanu.

Navigační systémy se využijí i u Měsíce

Evropská mise Lunar Pathfinder má k Měsíci dopravit pokročilý přijímač navigačních signálů, který tu provede historicky první určení pozice na oběžné dráze kolem Měsíce při využití zemského navigačního systému. Experimentální zařízení má představovat první malý krok k velkému cíli Evropské kosmické agentury – rozšířit v průběhu tohoto desetileté pokrytí spolehlivého navigačního systému včetně jeho komunikačních linek i k průzkumníkům na oběžné dráze Měsíce a jednou i k těm na jeho povrchu. Lunar Pathfinder, jehož start je plánován na konec roku 2023, má zajistit komerční retranslační služby pro lunární mise, ale také posune provozní možnosti navigačních družic.

Kosmotýdeník 407 (29.6. – 5.7.)

Další týden je za námi a přinesl zase pěknou porci událostí kosmonautiky. Pojďme se nyní za tímto týdnem ohlédnout v Kosmotýdeníku. Hlavním tématem bude tentokrát diskutabilní nákup Velké Británie, která zakoupila bankrotující společnost OneWeb a která má s touto konstelací poněkud nejasné plány. Budeme se věnovat také jednomu pěknému snímku od Curiosity na Marsu, anebo naopak možnosti, jak své jméno na Mars poslat. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Zažijte český týden kosmického výzkumu

Czech Space Week 2019

Především v Praze a Brně už začala akce, která připomíná, že i Česko je běžnou součástí kosmického výzkumu. Czech Space Week nabízí víkend startupů v Brně a dny otevřených dveří v pražské centrále GSA, která má na starosti navigační systémy Galileo a EGNOS. Fanoušci sci-fi se mohou těšit na pondělní promítání Marťana, děti mohou ve čtvrtek vyzkoušet poslat vzkaz na ISS. V týdnu se konají také workshopy, semináře a konference pro firmy, které se chtějí zapojit do kosmického výzkumu. Průmyslová a akademická pracoviště otevřou své dveře v rámci Týdne vědy a techniky a proběhne řada přednášek a pozorování oblohy (např. přechodu Merkuru přes Slunce v pondělí). Kosmický týden zakončí koncert Pražského filmového orchestru v brněnském planetáriu.