Úřad pro vesmírný obchod
Úřad pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce) obhájil svůj návrh na systém povolování misí pro nové vesmírné aktivity s argumentem, že by to společnostem poskytlo jistotu a zároveň omezilo regulační zátěž.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Úřad pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce) obhájil svůj návrh na systém povolování misí pro nové vesmírné aktivity s argumentem, že by to společnostem poskytlo jistotu a zároveň omezilo regulační zátěž.
Oddělení pro inovace v oblasti obrany (Defense Innovation Unit) hledá komerční nabídky na demonstraci přenosu elektrické energie mezi družicemi z oběžné dráhy na Zemi v rámci dvou let. Cílem je do konce tohoto desetiletí přesunout dlouho studovanou technologii k operačnímu vojenskému využití.
Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX 16. července vynesla 21 družic pro Agenturu pro rozvoj vesmíru Vesmírných sil (Space Development Agency) a po měsících tak obnovila zavádění první operační sítě Pentagonu pro vojenské datové přenosy na nízké oběžné dráze Země.
Xona, startup ze Silicon Valley, který založil Pulsar, konstelaci pro přesné určování polohy, navigaci a časování (PNT), oznámil seznam významných partnerů vyvíjejících kompatibilní zařízení pro Pulsar.
Společnost Voyager Technologies dokončila akvizici společnosti Astrobotic Technology, která se zabývá lunární infrastrukturou, několik týdnů poté, co Astrobotic vyhrála dvě mise NASA na lunární modul.
Britská vláda se chystá zveřejnit novou vesmírnou strategii, která zajistí celostátní přístup k vesmíru v zemi.
Reditus Space, startup vyvíjející obnovitelná a znovupoužitelná kosmická zařízení, dokončil svou první návratovou kapsli, která bude připravena k vypuštění koncem tohoto roku.
Polsko bude hostit první centrum Evropské kosmické agentury (ESA) nacházející se ve východním členském státě, které se zaměří na civilní bezpečnost a odolnost.
Společnost FLEXELL SPACE, vývojář vesmírných solárních řešení nové generace, oznámila, že dokončila kolo financování série A ve výši 20 milionů dolarů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dnešek, 6. duben, bývá označován jako Den 406. Má to zdůraznit důležitost pohotovostních vysílačů, které pracují na této frekvenci, ale i družic, které přijímají jejich signály. Právě mezi nimi jsou i evropské družice Galileo. Jejich hlavním úkolem je sice navigace, ale systém také po celém světě přijímá nouzové zprávy a předává je oblastním záchranným a pátracím složkám. Kdykoliv zamíříte mimo dosah mobilní sítě (ať už to bude putování divočinou nebo plachtění na otevřeném moři), vystavujete se riziku, protože opouštíte možnost snadného kontaktu s místními záchrannými složkami. Den 406 má připomenout, aby s sebou lidé v takovém případě vzali pohotovostní vysílač o rozměrech velké ruční svítilny. Pokud se dostanete do problémů, začnete s jeho pomocí na frekvenci 406 MHz vysílat SOS signál, který automaticky zachytí spolupracující družice a okamžitě jej předá pozemním stanicím, které Vám pošlou pomoc.
Nedávno vydaná aplikace pro systém Android umožňuje proměnit Váš mobilní telefon ve vědecký senzor. Nechte jej každou noc u okna a povolte přístup k určování pozice pomocí družic. Váš telefon pak bude zaznamenávat droboučké odchylky družicových signálů. Získaná data poté projdou procesem strojového učení a výsledkem by měly být analýzy počasí v atmosféře, ale i toho kosmického. Aplikaci CAMALIOT vyvinula agentura ESA v rámci programu NAVISP (Navigation Innovation and Support Programme) s podporou GNSS Science Support Centre – také v rámci agentury ESA. Tato aplikace je vhodná pro více než 50 modelů telefonů na trhu, které disponují dvoufrekvenčními přijímači navigačních dat.
Každá raketa potřebuje náklady, které by mohla vynášet. Je proto potěšující vidět, že oba nové evropské nosiče získaly další zakázky. Lehká raketa Vega-C má společně se svou předchůdkyní, raketou Vega, nově zajištěný kontrakt na vypuštění dvou družic PLATiNO 1 a 2, které jsou určeny ke sledování zemského povrchu – radarovému i optickému. Zakázek se dočkala také nová evropská těžká raketa Ariane 6, která má nově zajištěno vynesení dalších navigačních družic pro evropský systém Galileo. Obě nové rakety již míří k závěrečným testům a u obou je reálná možnost, že bychom jejich premiérový start mohli zažít v roce 2022.
Dnes krátce po půlnoci to vypadalo na kosmodromu CSG nadějně. Raketa Sojuz ST-B byla v dobrém stavu a to samé platilo i pro dvě evropské navigační družice Galileo. Ovšem čáru přes rozpočet udělalo počasí. Deset minut před startem totiž meteorologové vyhodnotili zvýšené riziko blesků a oblačnosti, což spolu se silným větrem vedlo k zastavení odpočítávání. V případě tohoto startu, který nemá k dispozici dlouhé startovní okno, to znamenalo jediné – dnes se nepoletí a start se musel odložit o necelých 24 hodin na 5. prosince v 1:19 SEČ. Nyní vás tedy opět zveme ke sledování našeho přímého přenosu, který se odehraje v noci na neděli.
Do 26. startu nosné rakety Sojuz z kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně zbývají už pouze hodiny. 3. prosince v 1:26 našeho času by se měla tato raketa odpoutat od vzletové rampy. Po dosažení oběžné dráhy se horní stupeň Fregat postará o navedení nákladu na vyšší dráhu. Jelikož jsou na palubě dvě družice, které se mají stát součástí evropského navigačního systému Galileo, míří na střední oběžnou dráhu Země, která se nachází ve výšce zhruba 20 000 kilometrů. Zároveň bychom Vás chtěli pozvat ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.
Dvě nové evropské družice, které jsou součástí navigačního systému Galileo již byly připojeny ke svému vypouštěcímu adaptéru, na kterém již brzy poletí vstříc oběžné dráze Země. Dočkaly se také instalace aerodynamického krytu, který bude chránit jejich citlivé palubní systémy v době, kdy raketa poletí hustými vrstvami atmosféry. Družice Galileo s pořadovými čísly 27 a 28 by měly podle aktuálně platného harmonogramu odstartovat z evropského kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně 2. prosince ve 2:31 SEČ (na kosmodromu u města Kourou bude v té době stále ještě 1. prosinec a hodiny budou ukazovat 21:31:27 místního času).
Nejnovější pár družic Galileo dorazil na evropský kosmodrom ve Francouzské Guyaně, odkud by obě družice měly v průběhu příštího měsíce odstartovat. Družice dorazily do Jižní Ameriky na palubě letadla Iljušin uložené ve speciálních ochranných transportních kontejnerech s citlivě řízeným prostředím. Družice opustily minulé úterý testovací středisko ESTEC u nizozemského Noordwijku a zamířily na letiště v belgickém Liége. Tady byly naloženy do letadla, které je přepravilo přes Atlantik se zastávkou v portugalském Portu. Do své cílové destinace, tady do Cayenne ve Francouzské Guyaně dorazil cenný náklad ve středu večer místního času.
Evropský navigační systém Galileo se již brzy rozroste. Ještě letos by měla raketa Sojuz vynést z kosmodromu CSG na oběžnou dráhu první dvě z celkem dvanácti družic, které patří do tzv. třetí porce. Jejich poslední zastávka na cestě ke startu se nachází u písečných dun nizozemského pobřeží – ve zkušebním středisku ESTEC, tedy největším evropském komplexu pro testy družic. Celkem 24 z 26 družic Galileo, které jsou na oběžné dráze, prošlo předletovými testy v tomto komplexu s řízeným prostředím s rozlohou 3 000 metrů čtverečních. Všech dvanáct družic ze třetí porce (jsou po funkční stránce podobné družicím s plnou operační schopností, které jsou na oběžné dráze) sem má postupně dorazit z výroby od firmy OHB v Německu. Zde pak bude zhodnocena jejich připravenost ke kosmickému letu, než budou odeslány na Francouzskou Guyanu.
Evropská mise Lunar Pathfinder má k Měsíci dopravit pokročilý přijímač navigačních signálů, který tu provede historicky první určení pozice na oběžné dráze kolem Měsíce při využití zemského navigačního systému. Experimentální zařízení má představovat první malý krok k velkému cíli Evropské kosmické agentury – rozšířit v průběhu tohoto desetileté pokrytí spolehlivého navigačního systému včetně jeho komunikačních linek i k průzkumníkům na oběžné dráze Měsíce a jednou i k těm na jeho povrchu. Lunar Pathfinder, jehož start je plánován na konec roku 2023, má zajistit komerční retranslační služby pro lunární mise, ale také posune provozní možnosti navigačních družic.
Když jsme na našem přednáškovém serveru započali s vydáváním přednášek, dlouhou dobu se jednalo jen o záznamy, až později přišel okamžik, kdy bylo možno upozorňovat na aktivní budoucí vystoupení různých popularizátorů. Vy jako diváci jste tím získali možnost sledovat přednášky z pohodlí svého domova. Nejinak tomu bude i dnes. Dnešní článek je vydán s jednodenním předstihem, abyste získali možnost si přizpůsobit středeční aktivity a mohli ve středu 24. února 2021 v 18:00 shlédnout online přednášku. Vystoupí v ní pan Ing. Libor Lenža, ředitel Hvězdárny Valašského Meziříčí, který se zaměří na satelitní navigační systémy. Jeho přednáška by měla být populárně naučná. Zaměří se v ní na počátky těchto systémů, proč vlastně tyto systémy vznikly, jak se vyvíjely a kam až dospěly. Dozvíte se i to, na jakých principech fungují, a co všechno nám umožňují. Má cenu vůbec přemýšlet o tom, že by se všechny navigační systémy sjednotily, nebo je výhodnější, aby každý stát či soustátí provozovali systém svůj? Berte dnešní přednášku i jako pokračování přednášky pondělní, ve kterém nám byly představeny principy námořní navigace.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.