NOAA
Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) má v úmyslu navýšit nákup komerčních meteorologických dat, uvedl 28. ledna Taylor Jordan, náměstek ministra obchodu pro pozorování a předpovědi životního prostředí.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) má v úmyslu navýšit nákup komerčních meteorologických dat, uvedl 28. ledna Taylor Jordan, náměstek ministra obchodu pro pozorování a předpovědi životního prostředí.
Omán podepsal 26. ledna Artemis Accords. Stal se tak 61. zemí, která tak učinila.
Exotrail, francouzská společnost specializující se na družicovou mobilitu a zaměřená na servisní družice, společně se společností Astroscale France, francouzskou dceřinou společností japonské servisní společnosti, 28. ledna oznámily partnerství zaměřené na testování schopností deorbitace z nízké oběžné dráze Země.
Společnost Northwood Space, kalifornský výrobce pozemních stanic s fázovanými anténními soustavami, 27. ledna oznámila, že získala 100 milionů dolarů v rámci financování série B
Začal oficiálně druhý ročník konference Space Debris 2026. Konference, kterou pořádá Saúdská kosmická agentura (SSA), se účastní široká mezinárodní veřejnost za účasti předních odborníků.
Evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius uvedl, že vládní program Evropské unie pro družicovou komunikaci s názvem GOVSATCOM, který sdružuje kapacitu osmi geostacionárních družic na oběžné dráze, zahájil provoz minulý týden.
Sonda agentury NOAA provedla 23. ledna závěrečný manévr pro vstup na dráhu kolem libračního bodu L1 a při té příležitosti bylo oznámeno její přejmenování.
Ománská průmyslová společnost MB Group si od společnosti Astranis objednala malou geostacionární širokopásmovou družici, jejíž start je plánován na letošní léto.
Jihokorejská společnost Hanwha Systems spolupracuje s kanadskou společností MDA Space na vývoji konstelace obranných družic pro Jižní Koreu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Přelom roků je na našem webu již tradičně ve znamení rekapitulace událostí končícího roku a výhledu na to, co slibuje rok nastupující. Vloni jsme tuto tradici lehce aktualizovali. Jelikož se toho děje stále více, rozdělili jsme tedy oba články na pilotovanou a bezpilotní kategorii. Tento článek je tedy prvním ze zmíněných čtyř. Zaměříme se na to, co by nás mohlo v roce 2024 čekat na poli nepilotované kosmonautiky. V pátek 29. prosince přijde článek zaměřený na výhled pilotované kosmonautiky na rok 2024. První den Nového roku Vám přinese rekapitulaci nepilotované kosmonautiky v roce 2023 a 2. ledna vyjde na našem webu článek, který zrekapituluje rok 2023 v pilotované kosmonautice.
Aby se mohla budoucnost systému Galileo zhmotnit, pracují zástupci agentury ESA i evropských soukromých firem na vývoji ultrapřesných atomových hodin, zkušebních lavic jednotlivých systémů, ale i pozemních stanicích a řídícím segmentu. V neposlední řadě samozřejmě pracují i na samotných družicích. Před několika dny prezentovala firma Airbus Defence and Space, která staví šest družic Galileo druhé generace, první strukturu letového modelu. Systém Galileo má na oběžné dráze 28 družic a dalších 10 je připraveno k vynesení. Díky pokročilým technologiím patří evropský systém mezi nejpřesnější navigační systémy a využívají jej více než 4 miliardy uživatelů po celém světě. Galileo jim totiž dokáže určit pozici s metrovou přesností.
Evropská unie je v závěrečné fázi dokončování dohody se SpaceX o vypuštění čtyř navigačních družic Galileo v roce 2024.Poslední překážkou dokončení kontraktu na vypuštění bylo vyjednání bezpečnostní dohody na ochranu citlivých technologií. 8. listopadu 13:00
Pro velký ohlas k článku pojednávajícím o přetížení Deep Space Network jsem se rozhodl, že by bylo dobré se více podívat na historii tohoto systému, který je nesmírně důležitý pro podporu pilotovaných i nepilotovaných misí v rámci výzkumu vesmíru. Dále bychom se zaměřili i na budoucnost provozu DSN. V předešlém článku jsme se věnovali problémům, kterým nyní celá síť čelí. Tyto problémy způsobuje především narůstající počet vesmírných misí v kombinaci se zpožděním modernizace sítě a zmenšujícím se rozpočtem. Tato kombinace tlačí vedení DSN do situace, kdy bude muset striktně odmítat pokusy o spojení s družicemi, které se odmlčí. Sama ředitelka DSN, Suzanne Dodd, uvedla k celé situaci: „Pokud neuslyšíme váš signál, vaše mise je u konce“. Problémy hrozící síti byly známy již delší dobu, ale mise Artemis I ukázala, že se nejedná o malý problém.
Čím to je, že Váš mobil dokáže určit, kde se nacházíte? Nebo jak zvládne poskytovat navigaci z místa na místo? Světově nejpoužívanějším systémem, který tyto služby umožňuje, je americký GPS, který využívá skupiny družic obíhajících Zemi, které poskytují přesné údaje pro měření pozice i času. Laická veřejnost však často neví, že GPS není jediným navigačním systémem – na celém světě bychom napočítali šest podobných systémů, které se označují jako GNSS (global navigation satellite systems – globální družicové navigační systémy). Ale co kdybychom chtěli tyto pozemské systémy používat dále od naší planety? V roce 2024 vyrazí k Měsíci v rámci programu CLPS lander Blue Ghost od firmy Firefly Aerospace a v jeho nákladu najdeme také přístroj LuGRE (Lunar GNSS Receiver Experiment), který má prozkoumat, zda signály ze dvou GNSS systémů dorazí až k landeru a mohly by poskytnout přesnou navigaci pro budoucí mise.
Obecná relativita, moderní teorie gravitace, je tady s námi již 107 let. V Evropě tehdy zrovna zuřila Velká válka a proto nemohlo být o ověřování nového přístupu ke gravitaci ani řeč. Avšak už roku 1919 provedli britští astronomové v Brazílii a na Princově ostrově první slavný test obecné relativity, který posléze mnoho vědců více či méně úspěšně opakovalo. Později experti navrhli i mnoho dalších testů, jež se od 60. let minulého století prováděly ve velkém. Obecná relativita procházela náročnými zkouškami, vždy ale slavně triumfovala. Některé z testů byly prováděny také v kosmickém prostoru vesmírnými observatořemi. Dnes se právě na jeden takový nedávný pokus podíváme podrobněji.
V rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services) má firma Firefly Aerospace z texaského města Cedar Park do lunárního Moře nepokojů dopravit experimentální náklad. Americký přístroj LuGRE (Lunar GNSS Receiver Experiment) poprvé otestuje nové a nadějné možnosti lunární navigace s využitím pozemských globálních družicových navigačních systémů GNSS (Global Navigation Satellite System). Zkratkou GNSS se označují družicové sítě, které se běžně využívají k určení pozice pro následnou navigaci, ale hodí se i k přesnému určení času. Celosvětově nejznámější navigační systém je GPS provozovaný americkými kosmickými silami.
Dnešek, 6. duben, bývá označován jako Den 406. Má to zdůraznit důležitost pohotovostních vysílačů, které pracují na této frekvenci, ale i družic, které přijímají jejich signály. Právě mezi nimi jsou i evropské družice Galileo. Jejich hlavním úkolem je sice navigace, ale systém také po celém světě přijímá nouzové zprávy a předává je oblastním záchranným a pátracím složkám. Kdykoliv zamíříte mimo dosah mobilní sítě (ať už to bude putování divočinou nebo plachtění na otevřeném moři), vystavujete se riziku, protože opouštíte možnost snadného kontaktu s místními záchrannými složkami. Den 406 má připomenout, aby s sebou lidé v takovém případě vzali pohotovostní vysílač o rozměrech velké ruční svítilny. Pokud se dostanete do problémů, začnete s jeho pomocí na frekvenci 406 MHz vysílat SOS signál, který automaticky zachytí spolupracující družice a okamžitě jej předá pozemním stanicím, které Vám pošlou pomoc.
Nedávno vydaná aplikace pro systém Android umožňuje proměnit Váš mobilní telefon ve vědecký senzor. Nechte jej každou noc u okna a povolte přístup k určování pozice pomocí družic. Váš telefon pak bude zaznamenávat droboučké odchylky družicových signálů. Získaná data poté projdou procesem strojového učení a výsledkem by měly být analýzy počasí v atmosféře, ale i toho kosmického. Aplikaci CAMALIOT vyvinula agentura ESA v rámci programu NAVISP (Navigation Innovation and Support Programme) s podporou GNSS Science Support Centre – také v rámci agentury ESA. Tato aplikace je vhodná pro více než 50 modelů telefonů na trhu, které disponují dvoufrekvenčními přijímači navigačních dat.
Každá raketa potřebuje náklady, které by mohla vynášet. Je proto potěšující vidět, že oba nové evropské nosiče získaly další zakázky. Lehká raketa Vega-C má společně se svou předchůdkyní, raketou Vega, nově zajištěný kontrakt na vypuštění dvou družic PLATiNO 1 a 2, které jsou určeny ke sledování zemského povrchu – radarovému i optickému. Zakázek se dočkala také nová evropská těžká raketa Ariane 6, která má nově zajištěno vynesení dalších navigačních družic pro evropský systém Galileo. Obě nové rakety již míří k závěrečným testům a u obou je reálná možnost, že bychom jejich premiérový start mohli zažít v roce 2022.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.