Čína
Hlavní čínský dodavatel vesmírných projektů oznámil, že v nadcházejících letech se v rámci svého nejnovějšího pětiletého plánu zaměří na nové komerční vesmírné oblasti.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Hlavní čínský dodavatel vesmírných projektů oznámil, že v nadcházejících letech se v rámci svého nejnovějšího pětiletého plánu zaměří na nové komerční vesmírné oblasti.
NASA si vybrala společnost Axiom Space pro svou pátou soukromou misi astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici, která je plánována na rok 2027.
SpaceX žádá Federální komunikační komisi o schválení družicové konstelace o velikém rozsahu, která má fungovat jako orbitální datové centrum.
Společnost Blue Origin 30. ledna oznámila, že na nejméně dva roky pozastaví lety rakety New Shepard, protože se zaměří na lidský průzkum Měsíce.
Saúdská kosmická agentura v úterý oznámila jména vítězných týmů globální soutěže DebriSolver, jedné z hlavních iniciativ doprovázejících Konferenci o vesmírném odpadu 2026.
Společnost York Space Systems, výrobce družic se sídlem v Denveru, zahájila 29. ledna veřejné obchodování na newyorské burze cenných papírů pod symbolem YSS, protože investoři nadále sázejí na trvalý růst amerických výdajů na obranu.
Federální úřad pro letectví (Federal Aviation Administration), který reguluje komerční vesmírné lety, očekává pokračující růst počtu startů, a to navzdory obavám průmyslu, zda úřad dokáže držet krok.
Australská společnost HEO, která provádí vesmírné snímkování družic, získala vlastní družici NewSat-34 díky dohodě se společností Satellogic.
Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) má v úmyslu navýšit nákup komerčních meteorologických dat, uvedl 28. ledna Taylor Jordan, náměstek ministra obchodu pro pozorování a předpovědi životního prostředí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Když americká sonda Europa Clipper letos v březnu prolétávala kolem Marsu, provedla (mimo jiné) kriticky důležité zkoušky svého palubního radaru, které nebylo možné realizovat, dokud byla na Zemi. Nyní již vědci zapojení do této mise prostudovali všechna nasbíraná data a mohli vyhlásit, že vše proběhlo úspěšně. Radar fungoval podle očekávání – vysílal k Marsu signály, které po odrazu od povrchu v okolí rovníku bez problémů přijímal. Přístroj pojmenovaný REASON (Radar for Europa Assessment and Sounding: Ocean to Near-surface) je radar, který má „nahlédnout“ do ledového krunýře Europy, ve kterém by se mohly ukrývat dutiny vyplněné vodou. Radar by mohl detekovat i oceán pod ledovou krustou čtvrtého největšího měsíce Jupiteru.
Americká sonda Europa Clipper pořídila 28. února 2025 tuto fotografii Marsu a jeho měsíců Phobos (blíže k Marsu) a Deimos (v levém horním rohu), když se blížila k Rudé planetě na své cestě vstříc Jupiteru, kde bude studovat ledový měsíc Europa. Následující den pak sonda prolétla kolem Marsu, čímž využila gravitace planety k úpravě své trajektorie. V době, kdy palubní přístroj E-THEMIS (Europa Thermal Emission Imaging System), pořídil tento snímek, nacházela se sonda přibližně 900 000 kilometrů od Marsu. Prezentovaný obrázek je složen z 200 individuálních snímků, které byly součástí kontinuálního snímkování. V jeho rámci vzniklo 1100 snímků, které byly pořizovány ve zhruba sekundových intervalech po dobu přibližně 20 minut. Vědci využili drobné stopy měsíců ke kontrole, že je kamera správně zaostřena.
Směřuje sice k Jupiterovu měsíci Europa, ale občas má možnost si prohlédnout i jiná tělesa. Americká sonda Europa Clipper využila nedávného průletu kolem Marsu ke kalibraci svého infračerveného přístroje. Tato kalibrace zajistí, že přístroj bude pracovat správně, až sonda Europa Clipper dorazí v roce 2030 do Jupiterova systému. Celá mise je zaměřena na Jupiterův měsíc Europa a globální oceán, který se zřejmě ukrývá pod jeho ledovým krunýřem. Rok po vstupu na dráhu kolem obří plynné planety zahájí Europa Clipper sérii 49 blízkých průletů kolem tohoto měsíce, během kterých bude studovat, zda Europa nabízí podmínky vhodné pro život.
Americká sonda Europa Clipper je určena k průzkumu Jupiterova ledového měsíce Europa, u kterého bude studovat jeho obyvatelnost. Aby se ale dostala do hlubšího vesmíru, bude potřebovat pomoc od gravitačního pole Marsu. 1. března sonda prosviští jen 884 kilometrů nad povrchem rudé planety – provede zde totiž takzvaný gravitační manévr. Ten ohne a celkově pozmění trajektorii Europa Clipperu na jeho kriticky důležitou fázi cesty k Jupiteru. Blízké průlety kolem planet jsou navíc pro vědce bonusovou možností k průzkumu.
Tři měsíce po startu z Kennedyho kosmického střediska na Floridě zbývá americké sondě Europa Clipper k jejímu cíli (vstupu na oběžnou dráhu kolem Jupiteru v roce 2030) ještě 2,6 miliardy kilometrů. Jakmile se dostane k největší planetě Sluneční soustavy, bude (po nezbytných úpravách dráhy) moci začít pořizovat podrobné snímky ledového měsíce Europa, k čemuž využije své vědecké kamery. V současné době jsou ale v centru pozornosti jiné kamery, jejíchž úkolem je fotografovat velmi vzdálené okolí sondy.
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol prozkoumat asteroid 65803 Didymos. Asi nejzajímavější událost měsíce října nám přinesl zhruba o týden později pátý testovací let rakety Starship, při kterém se podařilo i zachytit přistávající booster Super Heavy. O den později se z rampy LC-39A odlepil Falcon Heavy se sondou Europa Clipper určenou k průzkumu měsíce Europa planety Jupiter. Přesuňme se již do měsíce listopadu, kdy se začala skládat nejsilnější raketa světa Space Launch System pro misi Artemis II. I v listopadu jsme se dočkali testovacího letu rakety Starship v pořadí již šesté. Poslední událostí, která stála za zmínku je návrat posádky kosmické lodi Shenzhou 18 z půlročního pobytu na čínské stanici Tiangong. V prosinci se zaměříme na start družice Sentinel-1C evropské kosmické agentury určené k dálkovému průzkumu Země. Evropská kosmická agentura v prosinci uskutečnila i další zajímavý start, kterým byla
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky se bude odehrávat na oběžné dráze, protože jedno z velkých témat loňského roku byla i první pilotovaná mise kosmické lodi Starliner. Asi nejzajímavějším měsícem roku v kosmonautice byl ale říjen. Nejprve se totiž 8. října vydala k asteroidu 65803 Didymos, aby o několik dní později odstartovala americká sonda Europa Clipper určená k průzkumu Jupiterova měsíce Europa. Pokud jde o zájem divácký, ten jednoznačně představovali čtyři testovací lety lodi Starship americké firmy SpaceX. O všech těchto tématech nám povypráví šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Přednášku můžete shlédnout buď osobně, tedy v budově Přírodovědecké fakulty v Benátské ulici 2 v Praze, nebo na serveru youtube. Přednáška bude pronesena v rámci přednáškového cyklu Pátečníků.
Vážení čtenáři, dovolte, abych Vás jménem celé naší redakce co možná nejsrdečněji přivítal v novém roce 2025. Všichni jsme samozřejmě zvědaví, co nám nový rok přinese – z pohledu kosmonautiky jsme ty nejočekávanější události shrnuli ve dvou článcích. První se věnoval kosmonautice nepilotované, druhý pak té pilotované. Nový rok je ale také dobrým místem k ohlédnutí se zpět. Přinášíme Vám proto článek, který se pokusí zrekapitulovat hlavní události v bezpilotní kosmonautice v roce 2024. Zítra pak celou sérii čtyř článků z přelomu roku zakončíme rekapitulací pilotované kosmonautiky v roce 2024.
Jednou z tradic konce roku na našem webu je to, že Vám přinášíme shrnutí nejočekávanějších kosmonautických událostí nadcházejícího roku. V prvních dnech nového roku Vám také přineseme shrnutí nejdůležitějších událostí roku skončeného. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dvě podkategorie – v jedné se věnujeme bezpilotní a ve druhé pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2024 a 2025 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2025.
Americká sonda mířící k Jupiterovu měsíci Europa pracuje bez zaváhání a už za tři měsíce na ni bude čekat gravitační manévr. Sonda, která odstartovala 14. října je již od Země vzdálená zhruba 20 milionů kilometrů. Dva vědecké přístroje již mají rozložený hardware. Raketa Falcon Heavy od SpaceX vynesla sondu EuropaClipper mimo vliv zemské gravitace a nyní se od Slunce sonda vzdaluje od rychlostí zhruba 35 km/s. Europa Clipper je největší sonda, jakou kdy NASA vypustila na meziplanetární misi. Čeká na ni cesta dlouhá 2,9 miliardy kilometrů a k Jupiteru dorazí v roce 2030. O rok později pak zahájí sérii 49 průletů kolem Europy, kterou bude studovat svým širokým souborem přístrojů. Získané informace řeknou vědcům, zda tento ledový měsíc a jeho podpovrchový oceán mají podmínky potřebné k rozvoji života.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.