sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: europa-clipper

ŽIVĚ A ČESKY: Cesta k ledovému měsíci Europa začíná

Když se hovoří o místech ve Sluneční soustavě, která by mohla mít podmínky vhodné pro život, velmi často bývá zmiňován Jupiterův měsíc Europa. Podle dosavadních poznatků jeho povrch tvoří několik kilometrů silná vrstva ledu, pod kterou se zřejmě nachází desítky kilometrů hluboký oceán kapalné vody. Prozkoumat Europu a především to, zda opravdu skýtá podmínky pro život, bude úkolem americké sondy Europa Clipper. Její start na raketě Falcon Heavy nás čeká možná už zítra – 14. října v 18:06 našeho času.

Kosmotýdeník 629 (30. 9. – 6. 10.)

Další týden směřuje ke svému konci, ale ještě než přijde pondělí, máme tu nedělní poledne. To znamená, že nemůže chybět tradiční Kosmotýdeník, který Vám shrne události končícího týdne a přinese informace, na které se v průběhu uplynulých sedmi dnů nedostalo. V hlavním tématu nás bude čekat zkouška motoru rakety Vega-C, který otevírá dveře jejímu návratu do služby. Řeč ale bude také o druhém certifikačním startu americké rakety Vulcan, nebo o přípravě dvou vědecky významných startů na raketách Falcon.

8 základních věcí, které musíte vědět o misi Europa Clipper

Europa Clipper, první kosmická mise určená ke studiu oceánského světa (kromě Země), má za cíl zjistit, zda ledem obalený měsíc Europa může být obyvatelný. Data z minulých misí poskytla vědcům silné důkazy o tom, že pod zmrzlým povrchem měsíce leží obrovský oceán slané kapalné vody. Největší americká meziplanetární mise se vydá z Kennedyho kosmického střediska na cestu dlouhou 2,9 miliard kilometrů, která povede k Jupiteru a jeho zajímavému měsíci. Startovní okno této toužebně očekávané mise se otevře ve čtvrtek 10. října. Europa Clipper bude obíhat kolem Jupiteru a má naplánováno 49 blízkých průletů kolem Europy, během kterých bude sbírat data. Na základě těchto informací pak vědci vyhodnotí, zda se pod ledovým příkrovem nacházejí místa, které by mohla hostit život.

Příprava na tankování Europa Clipperu

Americká sonda Europa Clipper se posouvá opět o krok blíže ke startu. Titulní fotografie tohoto článku byla pořízena 11. září, když technici v hale Payload Hazardous Servicing Facility připravovali sondu na nadcházející plnění pohonnými látkami. Europa Clipper má prozkoumat Jupiterův ledový měsíc Europa, který je již delší dobu považován za jedno z nejnadějnějších prostředí z hlediska potenciální obyvatelnosti v celé Sluneční soustavě. V rámci této mise dojde k výzkumu, zda by podpovrchový oceán Europy mohl nabízet podmínky nezbytné pro život. Europa totiž může mít všechny ingredience pro život, jak jej známe – vodu, organické látky a zdroj chemické energie.

Marsovští pavouci vysvětleny?

Kosmotýdeník 626 (9. 9. – 15. 9.)

Máme za sebou týden, který přinesl nečekané množství kosmických rekordů. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších událostí uplynulého týdne se však krom počtu lidí na oběžné dráze a průběhu mise Polaris Dawn budeme věnovat i dalším tématům. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal velmi zajímavý objev na Marsu, kde se podařilo experimentem na Zemi potvrdit, jak vznikají maršovští pavouci. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. A pokud vše vyšlo, je toto první „normální“ článek na našem webu, který vychází v novém designu! Děkuji i já tímto Matějovi a dalším členům redakce, kteří se postarali o tuto změnu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Proč přišla havárie Falconu v opravdu špatnou chvíli?

12. července v 4:35 našeho času odstartovala z Vandenbergovy základny v Kalifornii raketa Falcon 9 od SpaceX. V rámci mise Starlink 9-3 mělo být na nízkou oběžnou dráhu Země vyneseno 20 kusů družic Starlink včetně 13 se schopností přímého spojení s mobilními telefony. Kvůli úniku kapalného kyslíku ze druhého stupně však druhý zážeh neproběhl a došlo k poškození raketového motoru. Družice byly vypuštěny na mnohem nižší dráhu, než byl ta plánovaná, což způsobilo, že odpor okolního prostředí ještě více snižoval jejich dráhu a přibližoval je k zániku v zemské atmosféře. Tohle všechno jsme si podrobněji popsali v článku, který na našem webu vyšel 13. července. Dnes se k tomuto tématu vrátíme, ale z trochu jiného pohledu. Nečekejte žádné nové informace o nehodě samotné, vždyť vyšetřování teprve začalo. Podíváme se spíše na to, co znamená dočasné uzemnění Falconů pro kosmonautiku jako takovou.

Návrat posádky

Kosmotýdeník 617 (8. 7. – 14. 7.)

Ne každý týden se v kosmonautice jen daří. Tento náročný obor občas přináší i nezdary. V pravidelném souhrnu aktuálních kosmonautických událostí zmíníme hned tři. Dva z těch nezdarů jsou naštěstí jen malé. V hlavním tématu se však budeme věnovat návratu čtyřčlenné posádky, která podstoupila roční simulovaný pobyt na Marsu. Jak tito odvážlivci vnímali hned po výstupu z jejich základny tuto výzvu? V dalších tématech se podíváme problémy s přípravou sondy Europa Clipper, stavbu druhé obslužné věže na Boca Chica a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vybalení Europa Clipperu

Poté, co do budovy PHSF (Payload Hazardous Servicing Facility) dorazil přepravní kontejner s americkou sondou Europa Clipper, mohlo zde 28. května dojít k jeho otevření. Následovalo překlopení sondy do vertikální pozice, aby mohla pokračovat její příprava. Europa Clipper, která bude sbírat data o obyvatelnosti jupiterova ledového měsíce Europa, dorazila na Kennedyho středisko 23. května s pomocí letounu C-17 Globemaster III, který patří americkému letectvu. Sonda v něm přeletěla napříč Spojenými státy z kalifornské JPL, kde byla sestavena. Nyní bude sondu v hale RPSF čekat celá řada činností, které souvisejí s její přípravou na start. Mezi nejviditelnější kroky bude patřit instalace vysokoziskové antény, připojení fotovoltaických panelů a plnění nádrží pohonnými látkami.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.