sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Fram2)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

ESA

Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.

Booz Allen Hamilton

Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.

NG-22

V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.

Space Systems

Velitelství Space Systems oznámilo 27. března, že Rocket Lab a Stoke Space se připojí k Blue Origin, SpaceX a United Launch Alliance (ULA) v programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Lane 1.

CFO NASA

Bílý dům předložil Senátu 24. března nominaci Grega Autryho na pozici finančního ředitele agentury NASA. Autry byl nominován na pozici CFO NASA v červenci 2020, několik měsíců po odchodu Jeffa DeWita. Senát jeho nominaci tehdy neschválil.

Gravitics

Společnost Gravitics oznámila 26. března, že obdržela navýšení strategického financování, neboli STRATFI, ocenění od SpaceWERX, komerční složky Space Force, v hodnotě až 60 milionů dolarů.

Vulcan

Velitelství vesmírných systémů Space Forces oznámilo 26. března, že dokončilo dlouho očekávanou certifikaci rakety Vulcan po analýze dat ze dvou certifikačních startů rakety v lednu a říjnu 2024.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: europa

Vstříc povrchovým misím na oceánské světy

Díky pokrokům v autonomii testovacích programů NASA připravuje základy pro jednu ze svých nejvyšších priorit – pátrání po stopách života a potenciálně obyvatelných tělesech ve Sluneční soustavě i mimo ni. Primárním cílem takového průzkumu jsou tělesa obsahující kapalnou vodu – třeba Jupiterův měsíc Europa nebo Saturnův Enceladus. První výpravy na tyto oceánské světy budou robotické a budou vyžadovat vysokou úroveň autonomie z důvodu výrazných zpoždění a výpadků komunikace se vzdálenou Zemí, drsných podmínek na povrchu a omezené životnosti baterií. Technologie, které mohou umožnit sondám vyšší autonomii obecně spadají pod téma umělé inteligence (AI) a v posledních letech se rychle rozvíjejí. Mnoho takových technologií (například strojové učení, kauzální uvažování a generativní AI) bylo rozvíjeno institucemi mimo NASA. Sama agentura rozjela v roce 2018 program, který má využít těchto pokroků k realizaci budoucích misí k ledovým světům. Od té doby třeba financoval vývoj testovacích stanovišť OWLAT (Ocean Worlds Lander Autonomy Testbed) na kalifornské JPL a virtuální OceanWATERS (Ocean Worlds Autonomy Testbed for Exploration, Research, and Simulation) na Ames Research Center v kalifornském Silicon Valley. NASA požádala o podání

ŽIVĚ A ČESKY: Cesta k ledovému měsíci Europa začíná

Když se hovoří o místech ve Sluneční soustavě, která by mohla mít podmínky vhodné pro život, velmi často bývá zmiňován Jupiterův měsíc Europa. Podle dosavadních poznatků jeho povrch tvoří několik kilometrů silná vrstva ledu, pod kterou se zřejmě nachází desítky kilometrů hluboký oceán kapalné vody. Prozkoumat Europu a především to, zda opravdu skýtá podmínky pro život, bude úkolem americké sondy Europa Clipper. Její start na raketě Falcon Heavy nás čeká možná už zítra – 14. října v 18:06 našeho času.

8 základních věcí, které musíte vědět o misi Europa Clipper

Europa Clipper, první kosmická mise určená ke studiu oceánského světa (kromě Země), má za cíl zjistit, zda ledem obalený měsíc Europa může být obyvatelný. Data z minulých misí poskytla vědcům silné důkazy o tom, že pod zmrzlým povrchem měsíce leží obrovský oceán slané kapalné vody. Největší americká meziplanetární mise se vydá z Kennedyho kosmického střediska na cestu dlouhou 2,9 miliard kilometrů, která povede k Jupiteru a jeho zajímavému měsíci. Startovní okno této toužebně očekávané mise se otevře ve čtvrtek 10. října. Europa Clipper bude obíhat kolem Jupiteru a má naplánováno 49 blízkých průletů kolem Europy, během kterých bude sbírat data. Na základě těchto informací pak vědci vyhodnotí, zda se pod ledovým příkrovem nacházejí místa, které by mohla hostit život.

Přístroje z Evropy pomáhají Juno vidět radiaci

Vědci zapojení do mise americké sondy Juno dokázali vytvořit první trojrozměrnou mapu radiace v systému planety Jupiter. Kromě charakterizace intenzity vysokoenergetických částic v okolí oběžné dráhy ledového měsíce Europa tato mapa ukazuje, jak je radiační prostředí tvarováno menšími měsíci, které kolem Jupiteru krouží blízko prstenců planety. Celá práce vychází z dat nasbíraných přístrojem ASC (Advanced Stellar Compass), který navrhli a postavili experti z Dánské technické univerzity, a z kamerového systému SRU (Stellar Reference Unit), který byl postaven firmou Leonardo SpA z Florencie. Oba datové soubory se navzájem doplňují a pomáhají vědcům charakterizovat radiační prostředí o různých energiích.

Brzdící zážeh sondy Juno.

Juno nabízí detailní pohled na ledovou krustu Europy

Snímky z kamery JunoCam, která se nachází na americké sondě Juno podporují teorii, že ledová krusta na severním a jižním pólu Jupiterova měsíce Europa není tam, kde dříve bývala. Dodatečný snímek ledového měsíce ve vysokém rozlišení od palubní kamery SRU (Stellar Reference Unit) odhalil stopy možné činnosti gejzírů a oblast s narušenou ledovou krustou, kde mohla slaná voda relativně nedávno probublat na povrch. Studie založená na snímcích z JunoCam se nedávno objevila v časopise Planetary Science Journal a výsledky založené na snímcích ze SRU zase vyšly v časopise JGR Planets.

Nejvyšší cíl pro ESA? Enceladus!

Čerstvá ledová krusta, která ukrývá tajemný oceán. Vodní gejzíry, které vyvěrají z puklin v ledu a míří vstříc kosmickému prostoru. A mezi tím vším neohrožený robotický lander, který sbírá vzorky a analytickými metodami v nich hledá náznaky života. Ano, předchozí věta je zatím jen v představách, ale ty by se mohly časem zhmotnit. Agentura ESA totiž zahájila kroky k tomu, aby se popsaná scéna jednou uskutečnila. Navrhuje totiž misi, která by prozkoumala oceánský svět, který krouží kolem Jupiteru či Saturnu. Ale který měsíc si vybrat? A co přesně by taková mise měla dělat? Odpovědi na tyto otázky přinesl tým vědců.

Juno změřila produkci kyslíku na Europě

Vědci zapojení do projektu americké meziplanetární sondy Juno, která krouží kolem Jupiteru, vypočítali, že množství kyslíku, které vzniká na jupiterově Měsíci Europa, je podstatně menší, než naznačovaly předešlé studie. Svůj vědecký článek vydali 4. března v časopise Nature Astronomy. Shrnují v něm své poznatky, které jsou založeny na měřeních uvolňování vodíku z ledového povrchu měsíce. Tato data pořídil palubní přístroj JADE (Jovian Auroral Distributions Experiment). Autoři článku odhadují, že množství vytvořeného kyslíku bude okolo 12 kilogramů za sekundu. Předešlé odhady se přitom pohybovaly v rozpětí od jednotek kilogramů až po více než tunu za sekundu. Vědci věří, že část kyslíku vytvořeného tímto způsobem by mohla proniknout do podpovrchového oceánu, kde by sloužila jako zdroj metabolické energie.

Na co se těšit v roce 2024? (Bezpilotní kosmonautika)

Přelom roků je na našem webu již tradičně ve znamení rekapitulace událostí končícího roku a výhledu na to, co slibuje rok nastupující. Vloni jsme tuto tradici lehce aktualizovali. Jelikož se toho děje stále více, rozdělili jsme tedy oba články na pilotovanou a bezpilotní kategorii. Tento článek je tedy prvním ze zmíněných čtyř. Zaměříme se na to, co by nás mohlo v roce 2024 čekat na poli nepilotované kosmonautiky. V pátek 29. prosince přijde článek zaměřený na výhled pilotované kosmonautiky na rok 2024. První den Nového roku Vám přinese rekapitulaci nepilotované kosmonautiky v roce 2023 a 2. ledna vyjde na našem webu článek, který zrekapituluje rok 2023 v pilotované kosmonautice.

Vizualizace narušení magnetického pole v okolí sondy Europa Clipper.

Jak bude Europa Clipper chráněna před radiací?

Aby mohla prozkoumat záhadný ledem obalený měsíc Europa, bude americká sonda Europa Clipper muset přečkat bombardování radiací a vysokoenergetickými částicemi, které obklopují Jupiter. Až tato sonda začne obíhat kolem obří plynné planety, aby studovala, zda ledový měsíc Europa má podmínky vhodné pro život, bude opakovaně prolétávat skrz jedno z radiačně nejdrsnějších prostředí v celé Sluneční soustavě. Ochránit sondu před tímto nebezpečím není snadné. 7. října však byl na své místo usazen poslední článek pomyslného štítu, když došlo k hermetickému uzavření kontejneru, který byl speciálně navržen, aby ochránil citlivou elektroniku sondy Europa Clipper.

Kosmotýdeník 575 (18.9. – 24.9.)

Tempo, s jakým se na nás valí novinky z kosmonautiky, rozhodně nezpomaluje. Také v uplynulém týdnu jsme byli svědky hned několika zajímavých kosmonautických událostí. Pokud jste neměli čas sledovat všechny novinky, je tu pro Vás připraven Kosmotýdeník, který shrne všechny důležité události na jedno místo. Kromě výpisu článků, které jsme v uplynulých dnech vydali a tradičních rubrik, na Vás čeká i hlavní téma článku, ve kterém se budeme věnovat velmi zajímavému pozorování Teleskopu Jamese Webba, který svou pozornost zaměřil na jupiterův ledový měsíc Europa.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.