Štítek ‘Europa’

Jak vyrobit kolečka pro ledové světy?

Ozubená kolečka jsou již po celá staletí nedílnou součástí všech možných mechanismů od kapesních hodinek až po mnohatunové těžební stroje. Neobejde se bez nich prakticky žádný robot včetně těch kosmických. Kolečka umožňují provádět jemné a přesně plánované pohyby, které je možné velmi rychle zastavit. Je jasné, že nekvalitní kolečka toho tolik nevydrží – mohou se třepit, praskat, nebo lámat. Když má váš robot odebrat vzorek mimozemského materiálu, nebo se zachytit za výstupek, nemůžete do něj dát obyčejné součástky z obchodu pro kutily.

Kosmotýdeník 210 (19.9. – 25.9.)

V kalendáři jsme se přetočili o dalších sedm listů dopředu a proto je ideální čas na další Kosmotýdeník. Tentokrát se v našem souhrnu právě uplynulého týdne zaměříme na hodně věcí, které nastanou v příštím týdnu. Ale podíváme se také na projekty, které vyhrály let zdarma na raketě Atlas 5. Samozřejmě v podobě cubesatů. Zamíříme třeba i k Saturnu, kde sonda Cassini prožila další své naposledy. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Nemůžete zkoumat Europu bez Evropanů

Název dnešního článku jsme si vypůjčil z rozhovoru, který vedl portál spaceflightnow.com s vědeckým ředitelem ESA Alvaro Gimenézem, do jehož pravomocí spadá nepilotovaný průzkum Sluneční soustavy. Jeho výrok je samozřejmě myšlený v nadsázce a s humorem, přesto je z něj cítit, že Evropská kosmická agentura opravdu stojí o to, aby se mohla podílet na zatím nepojmenované americké misi (zatím s pracovním názvem Europa Clipper nebo Europa Multiple-Flyby Mission), která se na cestu nevydá dříve, než v roce 2022. Už v dubnu loňského roku jsme psali o tom, že ESA bez váhání přistoupila na neoficiální nabídku NASA spolupodílet se na přípravě mise k jupiterovu ledovému měsíci Europa. Realizace ale bude velmi složitá – paradoxně proto, že jde o velmi prestižní misi.

Rover naruby pro ledové světy

Všechna vozidla, která kdy brázdila zemský povrch využívala gravitace, která je přitahovala k zemi, na které se otáčela kola. Tento princip se používá i u robotických vozítek, která zkoumají Mars. Na osvědčené metodě se na první pohled nemusí nic měnit. Ovšem jen do té doby, dokud nejsme konfrontováni s potřebou průzkumu úplně nového prostředí. Dají se rovery použít i pro průzkum podpovrchových oceánů na Europě, nebo Enceladu? Dají, jen je potřeba je obrátit.

Čím budeme zkoumat Europu?

Už od chvíle, kdy americká sonda Galileo zjistila, že Jupiterův měsíc Europa, má velmi pravděpodobně masivní vodní oceán, stal se z tohoto tělesa o velikosti zhruba našeho Měsíce předmět zájmu všech hledačů mimozemského života. Pokud se potvrdí naše dosavadní odhady, pak Europa obsahuje dvakrát více vody, než kolik máme na Zemi. Přidejme si k tomu několik desítek kilometrů silnou vrstvu ledu, který blokuje škodlivé záření a nebo teplo generované slapovými silami Jupitera a máme tu jednoho z nejžhavějších kandidátů pro vznik života mimo Zemi.

ESA se sveze k Europě

Europa Clipper

Podle původních plánů měla NASA společně s ESA připravit misi k Jupiteru. V průběhu let tato možnost padla, ale nyní se objevila další možnost spolupráce. NASA totiž Evropské kosmické agentuře nabídla, zda se nechce podílet na misi Europa Clipper konstrukcí vlastní subsondy. S vývojem a plánováním Europa Clipperu by se mohlo začít v polovině letošního roku. NASA proto zvažuje, co by mohla sonda všechno nést. Nový plán je jakýmsi připomenutím mise Cassini, kdy tato americká sonda dopravila k Saturnu evropské přistávací pouzdro Huygens, které následně přistálo na měsíci Titanu. Spolupráce by byla i stylová, protože by se díky ní Evropa dostala k Europě.

Průzkum Europy má zelenou

Europa zdroj:upload.wikimedia.org

V naší Sluneční soustavě bychom našli jen málo míst, která zaručeně zvednou tep všem fanouškům kosmonautiky tak, jako Europa. Ledový měsíc obíhající průměrně 671 000 kilometrů od Jupitera totiž pokrývá ledová krusta, pod kterou se nachází kapalný oceán. Voda je zde zahřívána slapovými silami obří plynné planety, kolem které Europa krouží. Dlouhé roky už vědci volají po detailnějším průzkumu tohoto světa, který je horkým kandidátem na lokalitu, která by teoreticky mohla hostit život. Není se co divit. Kde je voda, tam šance na vznik života rostou jako houby po dešti. Nyní se zdá, že by NASA mohla vyslat sondu, která přinese nové informace.

Poletí SLS i v roce 2019?

O plánech pro využití vznikající americké superrakety SLS jsme na našem blogu zmiňovali již v několika starších článcích. Jak čas postupuje, objevují se na internetu stále nové a nové informace, které pozvolna posouvají celou věc ze stádia plánů do blíže reality. Je to ale běh na velmi dlouhou trať. Některé cesty se ukáží jako slepé, ale pokud NASA chce ze SLS udělat hojně využívanou raketu, musí zvážit všechny možnosti. Jelikož jsou navíc články s touto tématikou mezi čtenáři našeho blogu oblíbené, můžete se i dnes těšit na další rekapitulaci aktuálních možností pro SLS.

Co čeká NASA v dalších letech?

Fanoušci kosmonautiky už tuhle situaci berou jako tradiční rituál – vždycky na začátku roku přijde Bílý dům s návrhem amerického rozpočtu, který se týká všech státních agentur, NASA nevyjímaje. Ohledně návrhu se vždy hodně diskutuje, vydávají se tiskové zprávy, točí působivá videa a tak dále. Samotný návrh rozpočtu ještě neznamená automaticky jeho schválení, které přichází na program dne až za několik měsíců. Přesto je to právě návrh, který v mnoha ohledech rozhoduje o dalším směřování americké kosmonautiky. Dnešní článek se proto věnuje návrhu rozpočtu na fiskální rok 2015 a důslednějším rozborům toho, co s sebou přinese.

Dobudou Rusové krále měsíců?

Jupiterův systém bez přehánění připomíná zmenšenou sluneční soustavu. Kolem plynného obra krouží mnoho měsíců, které se od sebe výrazně liší. Unikátní místo mezi nimi zaujímá Ganymed – největší měsíc Sluneční soustavy, který svými rozměry strčí do kapsy i planetu Merkur.tomuto unikátnímu světu se lidstvo v minulosti příliš nevěnovalo. Nejprve Pioneer 10 a 11 nafotily první základní snímky povrchu. Následovaly kvalitnější fotky z Voyageru 1 a 2, ale teprve až sonda Galileo poskytla detailní pohled. Pak ale přišlo dlouhé období klidu. na cestě je sice americké sonda JUNO, která míří k Jupiteru, ale zlom by měla přinést až evropská sonda JUICE, která odstartuje roku 2022 a po tříletém studiu Jupitera vstoupí jako první těleso v historii roku 2033 na oběžnou dráhu měsíce Ganymed. Ale přistát na jeho povrchu? To je hodně lákavé. Rusové nyní nad touto možností uvažují.