sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (IFT-7)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Maxar Intelligence

Americký poskytovatel družicových snímků, společnost Maxar Intelligence, oznámil smlouvu s nizozemským ministerstvem obrany v hodnotě 14,4 milionů dolarů. Čtyřletá dohoda oznámená 9. ledna poskytuje nizozemským vojenským uživatelům přístup k funkcím Maxaru.

JPL

Ničivé požáry v USA si vynutily uzavření a evakuaci laboratoře NASA Jet Propulsion Laboratory. JPL se nachází v povinné evakuační zóně. Požár se pohybuje méně než jednu míli od laboratoře.

Pale Blue

Japonský startup Pale Blue oznámil 8. ledna dohodu s italskou společností D-Orbit. Cílem spolupráce je testování a rozvoj Water Ion Thruster od Pale Blue. Pohon by měl být testován na oběžné dráze v tomto roce.

Intelsat

Společnost Intelsat oznámila 8. ledna svou první multi dohodu s telekomunikační společností GCI. Dohoda umožňuje poskytovat služby zákazníkům, včetně vládních agentur a podniků, v celém největším státě ve Spojených státech.

MSR

Rocket Lab žádá nadcházející administrativu USA, aby přehodnotila plány NASA na návrat vzorků z Marsu (MSR), s tím, že může nabídnout přístup, který je rychlejší a levnější než alternativy agentury.

True Anomaly

Společnost True Anomaly oznámila 8. ledna jmenování Stephena Kitaya do funkce senior viceprezidenta pro vesmírnou obranu. Kitaya předtím působil ve funkci náměstka ministra obrany pro vesmírnou politiku a zasloužil o zřízení vesmírných sil USA.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa

Kosmotýdeník 337 (25.2. – 3.3.)

Hlavní událost uplynulého týdne je jasná. My jsme se však prvnímu startu Crew Dragonu věnovali již dostatečně v jiných článcích a přenosech a proto si ho v Kosmotýdeníku necháme jen jako třešinku na dortu. Hlavním tématem bude Mars a jeho hydrologický cyklus. Konkrétně se zaměříme na nové informace o podzemní vodě, o které zatím chyběly na Marsu důkazy. V dalších tématech se zaměříme na kanadský příspěvek k nově budované stanici u Měsíce a nepřijdete ani o další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Co formovalo kometu 67P?

Stres a napětí rozhodně není nic zdraví prospěšného. Napětí totiž dokáže člověka výrazně změnit. Napětí rázu geologického může také výrazně měnit kosmické objekty. Přesvědčili se o tom výzkumníci analyzující data z evropské mise Rosetta. Ti zjistili, že geologické napětí vyplývající z tvaru komety 67P/Čurjumov–Gerasimenko bylo jedním z hlavních vlivů, který formoval povrch jádra, ale i vnitřní stavbu po vzniku tohoto zajímavě tvarovaného objektu. Ten je tvořen dvěma spojenými laloky a jedna z možností vzniku hovoří o pomalé kolizi dvou samostatných objektů před zhruba 4,5 miliardami let. Dnes se podíváme na výsledky studie, která vycházela z dat nasbíraných během dvouletého pobytu sondy Rosetta u této komety. Nové poznatky osvětlují mechanismy, které po vzniku jádra ovlivňovaly v dalších miliardách let její tvar.

Valentýnské oživení kosmické techniky

Právě dnes zažívají dva kousky kosmické techniky první společné oživení. Evropský servisní modul ESM (European Service Module) a adaptér lodi Orion CMA (Crew Module Adapter) budou poprvé společně aktivovány. To umožní technikům poprvé zkontrolovat spojení mezi oběma důležitými díly. K samotnému spojení došlo už na konci loňského roku, přičemž oba díly se od sebe už nikdy neoddělí. Evropský servisní modul už prošel zkouškami avioniky a energetických systémů již před odesláním do USA – v montážní hale firmy Airbus v německých Brémách. Ale tentokrát půjde o první oživení od jeho spojení s adaptérem CMA.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS - Největší lidský výtvor mimo zemský povrch.

Češi, vymyslete experiment pro ISS!

Česká kosmická kancelář předložila před pár dny všem zájemcům z vědecké sféry velmi zajímavou nabídku. Evropská kosmická agentura totiž hledá tipy na vědecké využívání Mezinárodní kosmické stanice v oblasti materiálového výzkumu a studia vlivu prostředí kosmického letu na lidský organizmus. České vědecké instituce (ale i jednotlivci) tak mají jedinečnou možnost zapojit se do velmi prestižního výzkumu, který má souvislost s Mezinárodní kosmickou stanicí. V České republice žije velké množství chytrých lidí a bylo by pěkné, kdyby se mohli blýsknout podobným úspěchem.

Evropský metanový motor překonal významný milník

O raketovém motoru Prometheus jsme na našel webu poprvé psali v polovině roku 2017, kdy začaly první přípravy. Dnes přinášíme nové zprávy, které jsou potěšující. Firma ArianeGroup, která stojí za vývojem tohoto motoru, totiž 1. února zakončila fázi přezkoumání definovaných parametrů (Definition Review) demonstrátoru raketového motoru Prometheus. Na projektu se kromě zmíněné firmy podílí i Evropská kosmická agentura, francouzská agentura CNES a německá DLR. Během posuzování se podařilo prokázat přiměřenost návrhu a technologických možností. Důležité je, že analýza potvrdila i reálnou úroveň očekávaných finančních nákladů.

Aeolus míří do další fáze

Evropská družice Aeolus byla na oběžnou dráhu Země vypuštěna vloni v srpnu a od té doby vědci i inženýři pečlivě sledovali data, která nám posílala. Připomeňme, že jde o první projekt určený výhradně ke sledování větrů na celé Zemi. Nyní je projekt připraven ke vstupu do další fáze. Ačkoliv předpovědi počasí na další dny udělaly za poslední roky významný pokrok, stále nejsou ideální a musí se nadále zlepšovat. Prostředkem k tomu mohou být právě přesná měření pohybů vzdušných mas. Abychom ale mohli pracovat s globálními údaji, potřebujeme měřit z vesmíru – a právě zde přichází ke slovu Aeolus.

Kosmotýdeník 334 (4.2. – 10.2.)

Pomalu končí již šestý týden roku 2019. Je proto čas podívat se na to, co vše zajímavého nám přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník se nyní v hlavním tématu zaměří na přípravu dalekohledu Jamese Webba, o kterém vám přinášíme konečně pozitivní zprávy. Podíváme se také na značně kritickou zprávu francouzského státního auditora ohledně konkurenceschopnosti Ariane 6, anebo se podíváme na konec pokusů o komunikaci s cubesaty MarCo A a MarCo B. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

K Marsu poletí rover Rosalind

Vozítko, které v rámci mise ExoMars 2020 vyrazí už příští rok k Marsu se včera dočkalo představení oficiálního jména – Rosalind Franklin. Jde o připomínku významné vědkyně, která pomohla určit strukturu molekuly DNA. Je tedy symbolické, že její jméno ponese rover pátrající po stopách života. Panel expertů vybral toto jméno ze 36 000 návrhů, které od července loňského roku posílali lidé ze všech členských států Evropské kosmické agentury. Celá soutěž výběru jména běžela pod hlavičkou Britské kosmické agentury, která zajišťuje i stavbu samotného vozítka.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.