Interstellar Technologies
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Japonská společnost Space BD, která se zabývá provozem raket, podepsala dohodu s australskou společností Gilmour Space o vzájemné spolupráci při vypouštění raket a družic.
Americký prezident večer 9. července oznámil, že jmenoval ministra dopravy Seana Duffyho úřadujícím administrátorem NASA.
Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.
Společnost Neuraspace vyvíjí s podporou Evropské kosmické agentury software založený na umělé inteligenci, který má operátorům pomoci lépe využívat navigační signály GNSS pro sledování družic a předcházení kolizím.
Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V průběhu letošního května a června se podařilo splnit další významný milník ve vývoji evropské sondy Solar Orbiter. Odborníci totiž úspěšně provedli sérii zkoušek, které na letovém exempláři ověřovaly elektromagnetickou kompatibilitu (EMC) a magnetické vlastnosti konstrukce. Poté, co byla sonda vloni odvezena od hlavního výrobce, firmy Airbus Defence and Space, která sídlí v britském Stevenage, prochází v sídle firmy IABG v německém Ottobrunnu nejrůznějšími zkouškami. V našem seriálu jsme se již věnovali testům termálních a mechanických vlastností, ale i zkouškám vyklápění konstrukce. Nejnovějším korálkem na dlouhé šňůrce jsou právě zkoušky EMC a magnetického chování.
Jak už pravidelní čtenáři našeho webu vědí, stavba nové startovní rampy na kosmodromu Guiana Space Centre / Centre Spatial Guyanais alias častěji Kourou, se pomalu blíží ke svému konci. Čas do jejího dokončení se počítá již jen na pár měsíců a proto je již vhodné začít se zkouškami. Inženýři třeba testovali přesun urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky. Právě tyto pomocné bloky zajistí, že se Ariane 6 bez problémů odlepí od startovní rampy – podle cílové dráhy a hmotnosti nákladu se tyto motory použijí buďto dva, nebo čtyři. V rámci zkoušek se samozřejmě nepracuje s plně natankovanými motory. K testům se používá speciální konstrukce, která rozměry odpovídá motorům P120C a pro zvýšení hmotnosti je naplněna vodou.
Souběžně s využíváním Mezinárodní kosmické stanice je na příští desetiletí připravováno obnovení pilotovaných letů k Měsíci. Oblet Měsíce kosmickou lodí Orion s čtyřčlennou posádkou by se měl uskutečnit pod hlavičkou NASA již za tři roky. Následovat by měl turistický oblet Měsíce lodí Starship, připravovaný společností SpaceX v rámci projektu DearMoon. Nové kosmické lodě, použitelné pro lunární mise, chystá i Čína a Rusko. Na oběžné dráze Měsíce, tedy v kosmickém prostředí, které se velmi liší od prostředí na nízké oběžné dráze Země, bude umístěna připravovaná kosmická stanice Gateway. Ta se má stát finančně i logisticky udržitelnou infrastrukturou, podporující další průzkumné cíle. Stanice bude podporovat pilotovaný i robotický přístup na povrch Měsíce a sloužit k získání zkušeností potřebných pro budoucí pilotované lety k Marsu. V rámci zpětné vazby se k nám v komentářích pod články vrací myšlenky čtenářů o těch pravých pilotovaných kosmických letech, o nejvýznamnější události od Apolla a o tom, že v pilotované kosmonautice aktuálně není zajímavější téma než první kosmická stanice u jiného vesmírného tělesa.
Odborníci z univerzity v německém Dortmundu vytvořili trojrozměrný detailní model marsovské lokality Oxia Planum, kam má v roce 2021 dosednout mise ExoMars 2020 tvořená ruskou přistávací plošinou Kozáček a evropským roverem Rosalind Franklin. Digitální modely terénu mají rozlišení 25 cm / pixel a pomohou vědcům lépe pochopit geografii a geologické charakteristiky oblasti. Stejně tak se využijí při plánování pohybu vozítka po lokalitě. Oblast na přiloženém videu pokrývá velkou část přistávací elipsy s rozměry 120 × 19 km a dominuje jí zvětralý kráter, který se objeví během letu vstříc okraji přistávací elipsy. Blíže k jejímu středu je terén relativně rovinatý, což je pro přistání a následný provoz mnohem vhodnější.
V neděli v době oběda pro vás již tradičně vychází Kosmotýdeník – pravidelný souhrn událostí z kosmonautiky v uplynulém týdnu. V jeho aktuálním vydání se vypravíme opravdu daleko. Budeme zkoumat důvody vzniku podivných jezer na měsíci Titanu a to, jak k objasnění jejich vzniku pomohla nyní již neexistující sonda Cassini. Podíváme se také na padající led na Marsu, anebo na úpravy floridské rampy 39A pro starty systému Starship Superheavy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Už jen za pár měsíců bychom se měli dočkat startu evropské družice, která prověří, jak může palubní umělá inteligence zlepšit efektivitu odesílání nasbíraných informací o Zemi zpět na naši planetu. Projekt označovaný jako ɸ-Sat, nebo PhiSat (česky tedy FíSat) má do oboru snímkovacích družic vnést bez přehánění technickou revoluci. Umělou inteligencí bude vybaven jeden ze dvou cubesatů, které poletí na oběžnou dráhu v rámci mise FSSCat, která se stala vítězným nápadem programu Copernicus Masters.
V posledních letech se stalo již velmi příjemnou tradicí, že se v první říjnovou neděli koná den otevřených dveří ve středisku ESTEC. Tento komplex budov u nizozemského města Leiden patří Evropské kosmické agentuře a slouží jako její technologické středisko. Jednou za rok tak má veřejnost možnost nahlédnout do tohoto areálu, kde se třeba kromě jiného testují evropské družice, než se vydají na kosmodrom. Členové naší redakce si ani letos nenechají tuto příležitost ujít a pokud chcete také nasát místní atmosféru, pak je tento článek určen právě Vám.
Společnost Arianespace zveřejnila poznatky, na které během vyšetřování přišla nezávislá komise. Jejím úkolem bylo analyzovat selhání rakety Vega při její 15. misi. Raketa při červencovém startu nedokázala dopravit na oběžnou dráhu průzkumnou družici FalconEye-1 patřící Spojeným Arabským Emirátům. Podle výsledků se zdá, že k závadě došlo na druhém stupni po 14 sekundách jeho služby vinou náhlé a prudké události. Arianespace doslova zmiňuje, že se jednalo o „termo-strukturální selhání v předním dómu“, které vedlo k rozpadu nosiče.
V rámci příprav na vypuštění první oficiálně velké evropské mise probíhá celá řada zkoušek. Třeba navigační kamera, která poletí na misi JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) podstoupila neobvyklý test, ve kterém dostala za úkol nasnímat svůj cíl, zatímco byla na Zemi. Sonda JUICE odstartuje v roce 2022 a vydá se na sedmiletou cestu k Jupiteru. Je to první projekt svého druhu – nečeká na ni totiž jen kroužení kolem obří plynné planety, ale i časté průlety kolem největších měsíců Jupiteru, na kterých se nachází rozsáhlé oceány – řeč je o Europě, Ganymedu a Callisto. Celá mise pak vyvrcholí unikátním vstupem na oběžnou dráhu Ganymedu – největšího měsíce Sluneční soustavy.
Jejím úkolem bude měřit z oběžné dráhy výšku vodní hladiny na celé planetě. Družice Sentinel-6A je již vybavena některými měřicími přístroji, takže nic nebrání tomu, aby začaly její zkoušky. Čas do startu, který je plánován na konec příštího roku se totiž neustále krátí. Odborníci z firmy Airbus v německém Friedrichshafenu se v minulých měsících věnovali pečlivé instalaci špičkových senzorů, které mají měřit měnící se výšku oceánské hladiny. Jelikož projekt Sentinel-6 počítá s dvojicí družic, museli odborníci pracovat na dvou exemplářích – Sentinelu-6A a Sentinelu-6B. Družice však nepoletí společně na jedné raketě – jako první se do vesmíru vydá Sentinel-6A, jehož start na raketě Falcon 9 z Vandenbergovy základny je plánován na listopad 2020.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
