Kuva Space
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
Ve středu 26. 8. 2026 bude od 0:10 naše fórum krátce nedostupné z důvodu plánované aktualizace. Děkujeme za pochopení.
Společnost Shield AI poprvé nasadila svůj autonomní software Hivemind na palubě družice a rozšířila tak technologii původně vyvinutou pro autonomní letouny také do vesmírných systémů.
Lux Aeterna, startup vyvíjející družice navržené tak, aby se mohly vracet z oběžné dráhy a být znovu použity, se zaměřuje na americký vojenský trh. Společnost nabízí znovupoužitelné kosmické zařízení jako způsob, jak by americké Vesmírné síly mohly vynášet, získávat zpět a znovu nasazovat objekty na oběžné dráze.
Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.
Společnost Starcloud získala od investorů, mezi něž patří i Nvidia, 250 milionů dolarů na urychlení svých plánů na vybudování soustavy datových center na oběžné dráze. Nvidia přitom podporuje také SpaceX, protože závod o vybudování infrastruktury pro výpočetní techniku s využitím umělé inteligence ve vesmíru nabírá na obrátkách.
Federální úřad pro letectví (FAA) okamžitě přistupuje k zavádění některých prvků nové politiky pro kosmickou dopravu a žádá o informace týkající se nových kosmodromů a přístupu do vzdušného prostoru.
Zástupci NASA a SpaceX dnes provedli zhodnocení připravenosti k letu FRR (Flight Readiness Review), které potvrdilo reálnost plánovaného termínu startu. Dalším krokem bude uzavření teleskopu do aerodynamického krytu.
Rocket Lab 20. srpna vypustila další družici pro japonskou společnost iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Po týdnu je tu opět nové vydání Kosmotýdeníku, který vám opět přináší souhrn těch nejzajímavějších událostí, které přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Hlavním tématem bude tentokrát překonání důležitého milníku v přípravách na misi Artemis I. Loď Orion se totiž přesouvá z přípravné budovy do budovy, kde bude započata její příprava na start, která obnáší zejména plnění provozními a pohonnými látkami. Podíváme se i na novinky při testování prototypu lodi Starship a nevynecháme ani let malého raketového stroje New Sheprad. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Nadchnout děti vesmírem – takový cíl si dává nově vytvořená aplikace z dílny Evropské kosmické agentury, která nese jméno ESA Kids. Aplikaci můžete zdarma instalovat jak na mobilní telefony se systémem iOS, tak i Android. Aplikace se skládá z různých her, které byly speciálně navrženy tak, aby děti bavily a zároveň je hravou formou něco naučily o vesmíru. Aplikace není na ovládání vůbec složitá, právě naopak! Přesto dokáže nadchnout zájemce v širokém věkovém spektru. Vždyť kdo by si nechtěl vyzkoušet kosmické pexeso, zachytávání kosmického smetí, nebo stavbu kosmické sondy. Stejně tak si můžete zkusit přistát na různých kosmických tělesech, nebo prověřit své znalosti v tematickém kvízu. To vše a ještě mnohem více je k dispozici ve 14 jazycích, mezi kterými nechybí čeština.
Evropský teleskop XMM-Newton zřejmě vyfotografoval nový typ hvězdy, který nebyl ještě nikdy spatřen v rentgenové části elektromagnetického spektra. Tato pro vědce podivná hvězda vznikla poté, co se dva bílí trpaslíci (pozůstatky po hvězdách podobných našemu Slunci) srazili a splynuli dohromady. Místo toho, aby se obě hvězdy navzájem zničily, daly vzniknout novému objektu, který jasně září v rentgenové části spektra. Tým astronomů, který vede Lidia Oskinova z Postupimské univerzity, studoval objekt, který byl původně objeven už v roce 2019 a ke svému studiu použili právě data z teleskopu XMM-Newton.
Evropská kosmická agentura podepsala 7. ledna kontrakt se společností Thales Alenia Space dohodu o stavbě evropského modulu ESPRIT pro lunární stanici Gateway. Úkolem tohoto modulu bude zajištění komunikace a možností doplňování pohonných látek pro tento nový průzkumný komplex. Na stavbě Gateway se mají podílet státy, které již provozují stanici ISS a prostřednictvím této nové stanice by mělo být možné provádět výzkum u Měsíce, ale i na něm. Prováděné výzkumy a testy nových technologií jsou přitom nezbytné pro budoucí plánované cesty lidí k Marsu.
Na rok 2022 nebo 2023 je plánován start rentgenového teleskopu XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission) a je tedy jasné, že se na projektu již musí pracovat. Dnes bychom Vás rádi seznámili se dvěma videy, která byla natočená v srpnu roku 2020. Teď si možná říkáte, proč Vám přinášíme informace o půl roku starých videích. Důvodem je jejich kvalita a také skutečnost, že jsme na ně narazili až nyní při prohledávání starších článků na webu NASA. Osobně neznám mnoho videí, kde by diváci dostali možnost nahlédnout pod ruce technikům, kteří připravují zrcadla pro rentgenový teleskop.
Je tu první neděle nového roku a i nyní je pro vás přichystán pravidelný přehled událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Tentokrát bude hlavním tématem Kosmotýdeníku planeta Jupiter a nová zjištění, která přinesla americká sonda Juno o jedné čtvrt století staré záhadě. Dalšími tématy budou například novinky ze základny Boca Chica o přípravách prototypů lodí Starship. Nevynecháme ani novoroční dění na Mezinárodní kosmické stanici a součástí jsou i pravidelné rubriky. Přeji vám příjemné čtení a příjemnou neděli.
Evropská brána do kosmického prostoru má zajištěnou budoucnost. Evropská agentura ESA a Francouzská kosmická agentura CNES totiž koncem roku 2020 uzavřely dohodu, která se týká provozu, ale také postupné modernizace kosmodromu CSG (Centre Spatial Guyanais) ve Francouzské Guyaně. Dohoda, která potvrzuje, že se na údržbě, provozu a modernizaci kosmodromu bude podílet Evropská kosmická agentura, platí do roku 2024. Na setkání rady ESA 16. prosince byl totiž podepsán dokument: „Údržba vzletového kosmického střediska v Guyaně v provozním stavu pro období 2020–24, včetně obnovovacích činností základních systémů“. Za ESA dokument podepsal její ředitel, Jan Wörner, za agenturu CNES pak její prezident, Jean-Yves Le Gall.
Tak jako v posledních letech Vám i letos přinášíme na samotném začátku roku výhled na dalších 12 měsíců z pohledu kosmonautiky. Jak sami uvidíte, máme se skutečně na co těšit a o zajímavé momenty jistě nebude nouze. Stejně jako vždy se sluší i tentokrát připomenout, že zde bude řeč pouze o událostech, které jsou plánovány v době, kdy článek vychází. V dalších měsících se mohou objevit i další významné momenty, o kterých zatím nevíme – některé nás potěší, jiné zklamou. Některé projekty, o kterých tu budeme psát, možná sklouznou do roku 2022, ale to v tuto chvíli nikdo neví.
Čtyř stý třicátý druhý Kosmotýdeník se stane posledním v tomto roce. Nicméně ani sváteční čas a období Vánoc nezanechalo kosmonautiku v ležérním nic nedělání a pojídání cukroví. Naopak! V hlavním tématu se proto podíváme na aktuální stav testování prototypů lodi Starship i na stavbu prvního exempláře nosiče Super Heavy. Podíváme se i na to, kdy by se mohla vznést Starship SN-9 a jak budou následovat další exempláře. V dalších tématech nahlédneme pod sukni evropského servisního modulu, nahlédneme na palubu a zhodnotíme, jak se slavily Vánoce na Mezinárodní kosmické stanici, anebo na to, jak poprvé letěla nová čínská raketa CZ-8. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení, hezkou neděli a dobrý vstup do nového roku.
Evropská kosmická agentura hraje v americkém programu Artemis významnou roli. Ačkoliv se na první pohled může zdát, že nejdůležitější částí kosmické lodi Orion je návratová kabina, není tomu tak. Ano, v návratové kabině budou od mise Artemis II sedět lidé a právem se na tento díl bude zaměřovat pozornost, ale bez servisního modulu by loď neměla elektrickou energii, nemohla by manévrovat a komplikované by byly také další činnosti. Tohle všechno má na starost právě servisní modul, který vyrábí Evropská kosmická agentura.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.