Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a před vámi je nyní připraveno aktuální vydání pravidelného týdenního přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí. Kosmotýdeník má nyní jako hlavní téma zprovoznění testovacího evropského marsovského vozítka, které bude – možná pro někoho překvapivě – operovat na Zemi a bude sloužit jako zkušební parťák pro to vozítko, které bude na povrchu Marsu. Mezi další témata, kterým jsme se věnovali, patří například další osud počmáraných ruských raketoplánů, anebo parádní fotky ze startu Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V rámci příprav dlouhodobých kosmických misí probíhá už více než padesát let výzkum zaměřený na problematiku dlouhodobého pobytu člověka v izolaci. Rozsáhlé poznatky z tzv. analogových kosmických misí, v rámci kterých se simuluje dlouhodobý pobyt v kosmické lodi, ale také např. z polárních expedic, či z pobytů v ponorkách a podvodních habitatech, nám nade vší pochybnost ukazují, že dlouhodobá sociální izolace má značný vliv nejen na lidskou psychiku, ale ovlivňuje doslova každý ze somatických systémů lidského organismu. Za ta léta výzkumu jsme získali poznatky, které zužitkujeme nejen v průběhu budoucích kosmických misí. Jako by to bylo řízení osudu, ale právě ve dnech vrcholící pandemie Covid – 19, kdy vlády celého světa podnikají bezprecedentní kroky k zamezení šíření viru a uzavírají milióny lidí do karantény, otevíráme archivy a databáze vědeckých časopisů, abychom se pokusili pochopit, jaký vliv má na člověka, a nebo skupinu lidí, dlouhodobá izolace.
Mezi fanoušky kosmonautiky bychom našli asi jen minimum těch, kteří by neznali animovanou sérii o sondě Rosetta z dílny Evropské kosmické agentury. ESA si je tohoto popularizačního potenciálu vědoma a proto chce podobný formát využít i u chystané mise Hera a ukázat krásy kosmonautiky hlavně těm později narozeným, kteří teprve hledají cestu k tomuto oboru. Seznamte se tedy s Herou, naším vlastním detektivem zaměřeným na planetky. Společně se dvěma CubeSaty o velikosti příručního kufříku (sledovačem kamenů Milani a radarovým průzkumníkem Juventas) se Hera vydává na dobrodružství, při kterém prozkoumá Didymos a Dimorphos – dvojici planetek, která představuje typické zástupce tisíců podobných objektů, které mohou představovat riziko srážky se Zemí.
Až do poloviny dvacátého století mohli astronomové zkoumat Sluneční soustavu a vlastně celý vesmír pouze prostřednictvím dalekohledů. Až teprve příchod kosmonautiky se vše změnilo. První sondy začaly zkoumat jiná kosmická tělesa postupně, dá se říct, že dle jejich dostupnosti a vzdálenosti od Země. Rozjel se také kosmický závod, která ze dvou hlavních kosmických velmocí dopraví k danému tělesu první sondu či přistane na jeho povrchu. Jako první přišel na řadu Měsíc, do jehož blízkosti se jako první dostala sovětská sonda Luna-1. Dalším tělesem, o které se svedla velká bitva, byla Venuše. První průlet okolo ní zaznamenali Američané a to už v roce 1962, úspěšnou sondou byl Mariner-2. Prvního úspěšného dosednutí na povrch jiné planety však musel počkat až do roku 1970, kdy se to podařilo sondě Veněra-7. Poté už přišel na řadu Mars. První úspěšný průlet okolo Marsu zaznamenali opět Američané a to v roce 1964, úspěšnou sondou byl Mariner-4. V roce 1971 si poté Sověti připsali na seznam svých prvenství první zásah povrchu Marsu při misi Mars-2. Posledního
Agentura ESA oznámila, že Italka Samantha Cristoforetti se stane velitelkou 68. dlouhodobé expedice na ISS. 28. května 15:00
Už dvaadvacátá nákladní zásobovací mise v podání firmy SpaceX dopraví na Mezinárodní kosmickou stanici celou řadu vědeckých experimentů a technologických demonstrátorů. Start z floridské rampy 39A je momentálně plánován nejdříve na 3. června. Jelikož je ISS v první řadě unikátní vědeckou laboratoří, je zcela logické, že si hlavní pozornost ve výpisu nákladu, zaslouží vědecké přístroje a experimenty, které zase posunou naše znalosti v různých oborech. Za všechny můžeme jmenovat třeba experiment studující, jaký vliv má kosmické prostředí na takzvané vodní medvídky, jak mikrogravitace ovlivňuje symbiotické vztahy, jaké procesy ovlivňují vznik ledvinových kamenů a mnoho dalších věcí.
Nová kosmická sonda má zajistit nepřetržitý dohled nad naší nepředvídatelnou a někdy i tak trochu „neposlušnou“ hvězdou. Mise, která byla doposud označována jako Lagrange, bude první svého druhu. Díky umístění v unikátním místě si zachová svou pozici vůči Slunci i Zemi, odkud bude mít výhled na Slunce „ze strany“. Velmi dobře tak uvidí zdroje nebezpečné sluneční činnosti (například sluneční skvrny) ještě dříve, než se otočí směrem k Zemi a budou od nás vidět. Získaná data se použijí k včasné výstraze, aby měly vlády, firmy a organizace závislé na moderních technologických systémech, čas na přípravu. Tyto systémy totiž mohou být ohroženy právě silnou sluneční aktivitou. Nová mise zlepší naše bezpečí a pomůže nám lépe chránit kriticky důležitou infrastrukturu jako jsou rozvodné sítě, navigační či komunikační družice, ale tato mise zatím nemá jméno!
Nová sonda určená ke studiu Slunce si užila velkou premiéru – pozorovala svou první sluneční erupci. Téměř přesně rok po startu, tedy 12. února 2021 zachytily přístroje na sondě náznaky výronu koronální hmoty (CME). Níže přiložený snímek pochází z palubního přístroje SoloHI (Solar Orbiter Heliospheric Imager), který sleduje sluneční vítr, prach a kosmické záření, které společně vyplňují prostor mezi Sluncem a planetami. Složený snímek trvá krátce a je zašumělý – přístroje na Solar Orbiteru pro dálkový průzkum totiž vstoupí do plné vědecké služby až v listopadu. Přístroj SoloHI použil jeden ze svých čtyř detektorů kadencí jen 15% oproti normálnímu stavu, aby snížil množství získaných dat. I přesto je na obrázku vidět náhlý výron částic (CME) ze Slunce, které se nachází mimo záběr kamery. CME začíná zhruba v polovině klipu a vypadá jako jasný výron – hustá první vlna CME se po záběru šíří směrem doleva.
O tom, kolik je vidět na obloze planet, měli starověcí astronomové úplně jasno. No, počítejte sami se mnou, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Je to tak, stačili by vám prsty jedné ruky. A tento údaj se do 18. století v podstatě nezměnil. Až v roce 1781 objevil britský astronom William Herschel planetu Uran. Na sedmou planetu jsme pak čekali až téměř do poloviny století následujícího, když nejprve dva astronomové nezávisle na sobě spočítali, že by měla existovat planeta další. Tu objevil v září roku 1846 Johann Galle. Byla pojmenována Neptun. Za osmou pozorovatelnou planetu bylo pak dlouhá desetiletí považováno Pluto, než bylo administrativním rozhodnutím z tohoto seznamu v roce 2006 vyřazeno. Astronomové také předpokládali, že i kolem jiných hvězd by se měly nacházet planety. Ale až do konce 80. let 20. století se jednalo spíše jen o odhady. První nalezená a všeobecně uznávaná exoplaneta se datuje do roku 1992. Od té doby se s jejich objevy jakoby roztrhl pytel. Pro jejich detekci se používá řada metod, patří sem metoda radiálních rychlostí, mikročočky, transity
Na kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně probíhají kombinované testy, které mají připravit zdejší personál i hardware na příchod nové evropské rakety Ariane 6. Na kosmodrom již z Evropy dorazil první aerodynamické kry dlouhý 20 metrů s průměrem 5,4 metru. Nyní se testuje jeho integrace s maketou nákladu, aby bylo možné důkladně vyzkoušet všechna zařízení v montážní hale a s nimi spojené procedury. Obě poloviny aerodynamického krytu vyrábí švýcarská firma Ruag Space ve městě Emmen. Každá polovina je tvořena jedním velkým kusem kompozitu, jehož základem jsou uhlíková vlákna. Tento kus se pak nechává „zrát“ v průmyslové peci. Tento přístup snižuje náklady a zrychluje výrobu. Méně dílů umožňuje horizontální i vertikální integraci krytů na raketu, což je velmi důležité právě u Ariane 6.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
