sociální sítě

Přímé přenosy

Sojuz-2.1a (Sojuz MS-29)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Fi

Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.

iSpace

Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.

Wally Funk

Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.

Orbit Fab

Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.

D-Orbit

Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.

Skyroot Aerospace

Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.

NASA

Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa

ŽIVĚ A ČESKY: První Meteosat třetí generace startuje

S třetí generací družic Meteosat vstupujeme do nové éry sledování počasí. Evropské družice z této řady posunou sběr dat pro meteorology na novou úroveň – oproti druhé generaci nabídnou výrazně přesnější měření, protože se jednak zkrátí doba mezi pořízením dvou snímků, ale zlepší se také prostorové rozlišení. Experti tak budou moci lépe pozorovat i drobnější útvary, nebo krátkodobé jevy. Úplnou novinkou pak je sledovač blesků, který bude monitorovat tisíce elektrických výbojů v zemské atmosféře. Družice MTG-I1 však na raketě Ariane 5 nepoletí sama. Společnost jí budou dělat dvě telekomunikační družice Galaxy 35 a 36. Startovní okno se otevírá dnes ve 21:30. Právě na živě a česky komentovaný přenos z tohoto startu bychom Vás nyní chtěli pozvat.

S Webbem za hlubokým nebem – 2. díl

V premiérovém dílu našeho seriálu S Webbem za hlubokým nebem jsme si představili první várku zajímavých snímků a vědeckých dat z největšího současného dalekohledu pracujícího v kosmickém prostoru. Většina pozorovaných objektů z premiérového dílu se nacházela na jižní hvězdné obloze. V aktuálním pokračování se více zaměříme i na severní hvězdnou oblohu, kde se rovněž nachází množství cílů vhodných pro pozorování. Čeká nás dnes několik galaxií, hvězd a protohvězd, začneme ale u extrémně vzdálených objektů raného vesmíru.

Kosmotýdeník 534 (5.12. – 11.12.)

Dalších sedm dní uteklo a Česká republika už během krátké doby získala druhého možného kandidáta, který se možná podívá do kosmického prostoru! My si však shrneme i řadu dalších událostí, které týden přinesl. V hlavním tématu se podíváme na poslední pohled na družici Meteosat třetí generace, která má naději být revolucí pro předpověď počasí. V dalších tématech se zaměříme na start čínské rakety z oceánské lodi, či dohodu ESA a NASA o vynesení vozítka Rosalind Franklin na Mars. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

K vynesení Sentinelu 1C bude využita raketa Vega C

5 družic Sentinel má zajištěné nosiče

V rámci kontraktu, který byl 7. prosince podepsán zástupci agentury ESA a firmy Arianespace se pět družic Sentinel z evropského programu Copernicus (Sentinel-1D, Sentinel-2C, Sentinel-3C a Copernicus Anthropogenic Carbon Dioxide-A a -B) dočkalo obstarání nosné rakety. Všechny tyto družice budou vyneseny na raketách Vega-C z kosmodromu ve Francouzské Guyaně a k jejich vypuštění by mělo dojít mezi roky 2024 a 2026. Kontrakt představuje jednak důležitý milník pro zajištění kontinuity misí Sentinel i programu Copernicus pod hlavičkou EU, ale je to také důležité pro samostatný evropský přístup do kosmického prostoru.

Anténa sledovací stanice Malargüe v Argentině, která patří agentuře ESA.

Japonský lunární lander využije síť evropských stanic

Mission 1 je první misí z lunárního průzkumného programu HAKUTO-R, za kterým stojí firma ispace sídlící v Tokyu. Mise odstartuje na Falconu 9 od SpaceX a vydá se k Měsíci po nízkoenergetické přeletové dráze. Cesta, která zabere mezi 3 a 5 měsíci, zavede sondu do vzdálenějšího vesmíru a pak zase zpět k Zemi. Po dosažení Měsíce bude v rámci mise probíhat několik experimentů od různých institucí. „Tohle je budoucnost lunárního průzkumu, ke které se chceme přiblížit,“ uvedl provozní ředitel agentury ESA, Rolf Densing a dodal: „Mise zároveň poskytne týmům na sledovacích stanicích agentury ESA cenné zkušenosti pro budoucí evropské či zahraniční mise jako je Lunar Pathfinder a navazují mise z programu Moonlight.“

Martin Ferus, Michal Zajaček – James Webb a kosmické dalekohledy budoucnosti (6.10.2022)

Dalekohled Jamese Webba byl na oběžnou dráhu vyslán 25. prosince 2021 z francouzské Guyany, konkrétně z kosmodromu Korou, který zde provozuje Evropská kosmická agentura. Od té doby se pozemnímu řídícímu středisku podařilo jej kompletně rozvinout a uvést do provozu tak, že od 11. července letošního roku začal na Zemi posílat první vědecká data. Jedná se zkrátka o unikátní přístroj a je tak pochopitelné, že se toto zařízení ocitlo v centru pozornosti jak akademické obce, tak i laické veřejnosti. O dalekohledu samotném se sice na našich stránkách hovořilo již často, ale i tak si myslím, že dalekohled samotný si onu pozornost jednoznačně zaslouží. V dnešní přednášce se podíváme nejen na dalekohled samotný, ale i na další budoucí kosmické dalekohledy, které nás doufám v budoucnosti čekají. Dnešní přednášku si pro vás připravila Hvězdárna a planetárium Brno a vystoupili v ní RNDr. Michal Zajaček, odborný pracovník Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky z Masarykovy univerzity v Brně a RNDr. Martin Ferus, Ph.D., z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

První Meteosat třetí generace je natankován

První evropskou družici Meteosat třetí generace (MTG-I1) čeká start 13. prosince a proto bylo potřeba v minulých dnech přistoupit k tankování jeho nádrží. Jde o klíčový a také svým způsobem nebezpečný milník na dlouhé cestě ke startu. Až se tato zbrusu nová meteorologická družice usadí na geostacionární oběžné dráze ve výšce zhruba 36 000 kilometrů nad rovníkem, začne poskytovat špičková pozorování zemské atmosféry včetně sledování blesků v reálném čase, což ve výsledku posune obor předpovědi počasí na novou úroveň. Družice MTG-I1 pobývá na kosmodromu ve Francouzské Guyaně od poloviny října, kdy začaly její předstartovní přípravy. V uplynulých týdnech experti naposledy na pevné zemi zkontrolovali funkčnost družice i všechny její pohyblivé části – fotovoltaické panely, ale i antény.

VV_11_2022

Vesmírné výzvy – listopad 2022

Po několika dlouhých měsících jsme se konečně v listopadu dočkali startu mise Artemis I. Vesmírné výzvy se jí věnují hned v úvodu. Dále se podíváme na výběr nových evropských astronautů, korunovaný i českou radostí. Další reportáže ukáží několik startů, konkrétně USSF-44, lodi Shenzhou 15, družice JPSS-2 a štítu LOFTID, lodi Cygnus NG-18 a lodi Dragon 2 (CRS-26). V listopadu jsme si mohli užít všechny tři typy kosmických vycházek, které jsou v současnosti možné, čínské, ruské i americké. Závěr bude patřit misím Tianzhou 5 a Eutelsat 10B. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

První zážeh evropského znovupoužitelného motoru

Evropská kosmická agentura připravuje znovupoužitelný raketový motor Prometheus nové generace. Nyní, když má za sebou první zážeh, udělal celý projekt velký krok ke zkouškám, při kterých projde sérií statických zážehů. Práce probíhají v prostorách firmy ArianeGroup ve francouzském Vernonu a jakožto testovací stanoviště se používá demonstrátor znovupoužitelného stupně Themis. Motor Prometheus s tahem okolo 100 tun výrazně využívá nové materiály i výrobní postupy, které mají za úkol snížit náklady na desetinu oproti motoru Vulcain 2 pro Ariane 5, jehož vylepšená varianta (Vulcain 2.1) má pohánět centrální stupeň Ariane 6.

Kosmotýdeník 532 (21.11. – 27.11.)

Dalších sedm dní je za námi a je proto nejvyšší čas se podívat na to, co nám za ten týden přinesla kosmonautika. Na pozadí stále probíhající mise Artemis I, kde loď Orion úspěšně přelétá na retrográdní dráhu kolem Měsíce, se děly i další zajímavé věci. Například v hlavním tématu se věnujeme indickému startu rakety PSLV, při kterém byla vynesena zajímavá družice. V dalších tématech se podíváme například na vrtulníček Ingenuity a jeho další let, start Falconu 9 s nákladní lodí Dragon a nevynecháme ani Aleše Svobodu – prvního Čecha, který se dostal do výběru astronautů ESA. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.