ESA

  • Nejzajímavější budoucí observatoře a sondy

    Nejzajímavější budoucí observatoře a sondy

    Vítězslav Škorpík6 komentářů

    Poměrně často dostávám otázku, na které budoucí kosmické sondy a observatoře se těším nejvíce a které nadcházející starty jsou pro mě nejzajímavější. Rozhodl jsem se tedy, že toto téma zpracuji do článku a napíšu text, kde představím své oblíbené budoucí mise a krátce zdůvodním, proč se těším právě na ně. Jak jsem už řekl, jde pouze o můj názor a subjektivní pohled. Pokud mi tedy někteří budou chtít vyčítat, jak to rádi dělají, že jsem neobjektivní, nelze než dodat, že mají úplnou pravdu, opravdu jsem. Kdyby byl na mém místě libovolný jiný člen naší redakce, nebo jiný popularizátor kosmonautiky, jeho výběr by pochopitelně mohl být a nejspíše i byl, […]

  • ŽIVĚ A ČESKY: Ariane 6 startuje s meteorologickou družicí

    ŽIVĚ A ČESKY: Ariane 6 startuje s meteorologickou družicí

    Matěj SoukupŽádné komentáře

    Zítra nás čeká další start evropské rakety Ariane 6, tentokrát v její slabší konfiguraci označované jako 62. Dvojka za číslicí 6 označuje počet postranních urychlovacích stupňů, které mohou být buď dva, nebo čtyři. Náklad při této misi bude tvořit meteorologická družice MTG-I2 (Meteosat Third Generation), která tvoří součást nástupnického systému geostacionárních družic řady Meteosat MSG. Přístrojová výbava pro družice MTG-I se skládá z flexibilního kombinovaného snímače (FCI), snímače blesků (LI), systému sběru dat (DCS) a systému pro pátrání a záchranu (GEOSAR).

  • Hera si u Marsu posvítila i na měsíc Deimos

    Hera si u Marsu posvítila i na měsíc Deimos

    Dušan Majer1 komentář

    Nová studie, která vychází ze snímků pořízených evropskou sondou Hera během jejího průletu kolem Marsu, naznačuje, že menší a vzdálenější měsíc Deimos byl v minulosti dramaticky přetvořen v důsledku jediného nárazu planetky. To by mohlo vysvětlovat jeho tajemný hladký a „mladistvý“ povrch. Silná vrstva prachu vzniklá při nárazu mohla fungovat jako planetární obdoba kosmetických výplní. Bramborovitý Deimos má průměr 12 kilometrů, což ESA přirovnává k rozměrům města Lucemburk, a krouží ve vzdálenosti 24 000 kilometrů od Marsu. Poprvé byl navštíven v 70. letech americkými sondami z programu Viking. Tehdy se ukázalo, že má mnohem hladší a zaprášenější vzhled než krátery a puklinami posetý Phobos, druhý měsíc Marsu. Jeho dalším výrazným rysem je dramatická, deset kilometrů široká pánev v okolí jižního pólu, která připomíná sedlo mezi dvěma horami.

  • ŽIVĚ: Anil Menon a Sophie Adenot podruhé společně vystoupí z ISS

    ŽIVĚ: Anil Menon a Sophie Adenot podruhé společně vystoupí z ISS

    Dušan Majer1 komentář

    Americký astronaut Anil Menon zažil 18. srpna svůj druhý výstup do volného kosmického prostoru, jeho kolegyně, Francouzka Sophie Adenot, vystoupil do volného prostoru poprvé. Několik dní uplynulo a na ISS se opět schyluje k další kosmické vycházce a i tentokrát se výstupu zúčastní stejná dvojice. Anil a Adenot by se měli pokusit nainstalovat náhradní kus komunikační antény na místo, ze kterého při minulém výstupu odstranili poškozený exemplář. Pokud jim zbyde čas, pustí se do výměny koutového odražeče na předním dokovacím portu modulu Harmony, který slouží ke zlepšení navigašččních dat přilétávajících kosmických lodí. přímý přenos z výstupu bude na svém YouTube kanálu jako obvykle vysílat agentura NASA a také agentura ESA. V tomto článku najdete přehrávače obou přenosů.

  • Kosmotýdeník 727 (17. 8. – 23. 8.)

    Kosmotýdeník 727 (17. 8. – 23. 8.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu do kosmu a Falcon 9 létal jako o život. My se v hlavním tématu Kosmotýdeníku budeme věnovat zrušenému vývoji třetí generace rakety Ariane 6. I další téma bude evropské – Francie hledá partnera pro masovou výrobu optických snímačů. Podíváme se však i na Electron či přípravu mise Artemis III. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 726 (10. 8. – 16. 8.)

    Kosmotýdeník 726 (10. 8. – 16. 8.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na programu Moon Base. Indie se tak připojuje ke stavbě budoucí lunární základny. V dalších tématech nás čeká příprava na první vycházku Sophie Adenot do kosmického prostoru, příprava na misi Artemis III či japonský start rakety H3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Nová laboratoř ESA zahájila zkoušky chemických pohonů

    Nová laboratoř ESA zahájila zkoušky chemických pohonů

    Dušan MajerŽádné komentáře

    V těsné blízkosti lesa severně od Amsterdamu byste našli nenápadný bílý přepravní kontejner. Jediné, čím se zvenčí odlišuje od klasických kontejnerů, které se ve velkém přesouvají loděmi, vlaky i náklaďáky, je velké logo Evropské kosmické agentury na boku kontejneru. Svou roli hraje i to, že se tento kontejner nachází na pozemku Nizozemského letecko-kosmického střediska NLR. Mohli byste si tedy myslet, že zde slouží jako skladiště a nikdo by se nemohl divit, že vás nenapadlo, že se uvnitř ukrývá zbrusu nová laboratoř chemických pohonů CPL agentury ESA. Na přiloženém obrázku vidíte první zkoušku této laboratoře, která byla provedena v rámci uvádění systémů do provozu. Než je možné prohlásit laboratoř za provozuschopnou, musí tým otestovat neletový, zkušební exemplář raketového motoru, který slouží ke zkalibrování vybavení.

  • Ztráty společnosti MaiaSpace přiměly ArianeGroup rozhodnout o její budoucnosti

    Ztráty společnosti MaiaSpace přiměly ArianeGroup rozhodnout o její budoucnosti

    Tomáš Pojezný2 komentáře

    Společnost ArianeGroup se rozhodla nezrušit svou dceřinou společnost MaiaSpace, přestože ta za rok 2025 vykázala ztrátu 37,5 milionu eur, která snížila její vlastní kapitál do záporných hodnot. Podle výroční účetní závěrky za rok 2025, zveřejněné 22. července 2026, zakončila MaiaSpace rok s hotovostí ve výši 114,2 milionu eur. Přestože se na první pohled jedná o zdravou finanční rezervu, vlastní kapitál společnosti poklesl z kladných 35,82 milionu eur na konci roku 2024 na −823 375 eur. Vlastní kapitál představuje hodnotu, která společnosti zbude po uhrazení všech závazků. Záporná hodnota znamená, že firma dluží více, než kolik vlastní. Výroční zpráva uvádí:

  • I Váš kód může běžet na sondě Hera

    I Váš kód může běžet na sondě Hera

    Dušan Majer1 komentář

    Evropská kosmická agentura nyní nabízí evropským výzkumníkům a soukromým firmám vzácnou a vzrušující možnost nechat jejich inovativní software fungovat přímo v hlubokém vesmíru na palubě evropské sondy Hera vzdálené miliony kilometrů od Země. V polovině roku 2027 by sonda Hera měla dokončit primární úkoly své mise planetární obrany u planetek Didymos a Dimorphos. Sonda se poté vtělí do jiné role. Stane se jedinečnou létající softwarovou laboratoří 150 milionů kilometrů od Země. Ze svého jedinečného pozorovacího místa v hlubokém vesmíru má Hera umožnit evropským inovátorům otestovat postupy nové generace pro palubní inteligenci, zpracování obrázků, činnosti založené na umělé inteligenci, či autonomii přímo na sondě, která je v reálných podmínkách kosmického letu.

  • Třetí test prototypu skafandru EuroSuit dokončen

    Třetí test prototypu skafandru EuroSuit dokončen

    Tomáš Pojezný3 komentáře

    Astronautka Evropské kosmické agentury (ESA) Sophie Adenotová dokončila na palubě Mezinárodní kosmické stanice (ISS) třetí a s největší pravděpodobností poslední test evropského prototypu skafandru EuroSuit, určeného pro činnost astronautů uvnitř kosmických lodí a stanic (IVA – Intravehicular Activity). Skafandr byl vyvinut na základě kontraktu francouzské kosmické agentury CNES francouzským konsorciem vedeným společností Spartan Space, jehož součástí je také výrobce sportovního vybavení Decathlon.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗