SpaDex
Indická vesmírná agentura ISRO oznámila úspěšné spojení dvou družic v rámci mise SpaDex. Indie se tak stala čtvrtou zemí na světě, která zvládla dokování na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Indická vesmírná agentura ISRO oznámila úspěšné spojení dvou družic v rámci mise SpaDex. Indie se tak stala čtvrtou zemí na světě, která zvládla dokování na oběžné dráze.
Americká National Geospatial-Intelligence Agency (NGA) 15. ledna oznámila, že vybrala 13 společností pro kontrakt v hodnotě 200 milionů dolarů na poskytování komerčních družicových dat a analýz.
Emirátský operátor Space42 oznámil 15. ledna, že navázal komunikaci se svou družicí Foresight-2. Družici poskytla finská společnost Iceye.
Vědecké pozorování dnes uzavřela jedna z nejdůležitějších evropských misí v historii, astrometrická sonda Gaia. Výsledky však budou dál zpracovávány, poslední velký balíček se očekává v roce 2026.
Startup Rosotics oznámil 14. ledna plány na zastavení prodeje své 3D tiskárny Halo, aby se zaměřil na vybudování flotily orbitálních transportních prostředků. Společnost chce využít v budoucnu své zkušenosti z oblasti studeného sváření.
Startup Weather Intelligence Tomorrow.io odhalil NextGen, globální platformu pro předpovědi srážek. NextGen přijímá data z družic Tomorrow.io, aby poskytla globální předpovědi srážek s rozlišením 2,5 kilometru, aktualizované každých pět minut.
Mise Transporter-12 společnosti SpaceX vynesla druhou misi společnosti Varda Space Industries. Mise W-2, pro laboratoř AFRL, nese zařízení OSPREE (Optical Sensing of Plasmas in the Reentry Environment), spektrometr určený ke sběru atmosférických dat během vysokorychlostního sestupu.
Společnost Loft Orbital získala 170 milionů dolarů na rozšíření výrobních zařízení a zefektivnění provozu pomocí většího využití umělé inteligence.
Čína vypustila z mobilní námořní platformy raketu Jielong-3, která úspěšně dopravila na oběžnou dráhu 10 družic pro vylepšení navigace Centispace.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Astronomii (stejně jako každou jinou vědu) ženou vpřed velké otázky. A jen těžko bychom hledali větší otázku, než dotaz spojený s tím, jak se začaly formovat první hvězdy a galaxie, což ve výsledku vedlo i k našemu vzniku. Střípky odpovědí na tuto otázku musíme hledat ve velmi vzdáleném vesmíru. Tak vzdáleném, že světlo muselo cestovat miliardy let, než k nám dorazilo. Právě toto světlo v sobě nese pohledy na první vznikající galaxie. Tato časná fáze (jen asi 200 milionů let po Velkém třesku) leží za (i tak úžasným) dosahem starších teleskopů. Díky americko-evropsko-kanadskému Teleskopu Jamese Webba se ale můžeme i na ně podívat.
Malé družice budou v budoucnu schopné dělat stejnou (nebo dokonce i lepší) práci jako jejich větší kolegyně. Proto byla navržena vysokofrekvenční pohyblivá anténa, která by dokázala datově propojit řetězce CubeSatů, které mají velikost krabic na boty. Tyto malé standardizované družice složené ze základních kostek o hraně 10 centimetrů byly navrženy pro edukační účely, ale stále častěji nachází uplatnění v praktických aplikacích včetně družicových sítí pro telekomunikaci, nebo pozorování Země. „Nápad vzešel z myšlenky vyvinout pohyblivou reflektorovou anténu, která je dost malá na to, aby se vešla do jedné poloviny CubeSatové jednotky,“ vysvětluje Maarten van der Vorst, inženýr Evropské kosmické agentury, který má na starost antény a dodává: „Během startu by byla uložena v těle a poté by proběhlo její vysunutí. Následně by obstarala mezidružicové spojení mezi jednotlivými členy sítě CubeSatů. Přes anténu by si mohly družice vyměňovat data, nebo by jeden CubeSat mohl být „mateřskou lodí“, která zajišťuje přenosy dat pro všechny ostatní členy. Pokud bychom dali jednu anténu dopředu a druhou dozadu každé družice, mohli bychom přenášet data
Projektu Space Rider jsme se naposledy na našem webu věnovali v polovině prosince 2020. Dva roky uplynuly a Evropská kosmická agentura přináší aktualizované informace o celém projektu včetně podrobné vizualizace průběhu jeho mise. Evropský projekt, který by měl zajistit služby spojené s návratem nákladu na Zemi se již rýsuje a nabírá konkrétní obrysy. Týmy odborníků, kteří se podílí na kosmické lodi Space Rider se připravují na sérii shozových testů, které jsou zatím plánovány na rok 2023. Po prvních shozových zkouškách, které se budou ještě provádět s malými modely, bude následovat test v životní velikosti. Ten by měl také otevřít dveře k premiérovému letu. Jeho realizace je zatím v plánu na konec roku 2024.
16. listopadu v 7:47 SEČ se na floridské rampě LC-39B zažehly motory rakety SLS a o slovo se přihlásil nosič, který se po odlepení od startovní rampy stal nejsilnější raketou současnosti. Na práci centrálního stupně a pomocných motorů na tuhé pohonné látky poté navázal horní stupeň ICPS, který svými zážehy dopravil kosmickou loď Orion na dráhu mířící k Měsíci. Hodinu a 54 minut po startu se Orion mohl od horního stupně odpojit a zahájit tak misi Artemis I, která otevírá dveře k návratu lidí na povrch Měsíce. V tomto článku najdete průběžně aktualizované informace o tom, jak mise probíhá. Na jednom místě budete mít psaný text, obrázky i videa, abyste nemuseli nic složitě hledat.
Ve výrobním závodě společnosti Maxar Technologies v Palo Alto v Kalifornii bylo zahájeno sestavování energetického a pohonného modulu PPE. Na náhledové fotografii je zachycena montáž desek k plášti centrálního kompozitního válce a dalších desek, které budou tvořit protilehlé stěny modulu. Společné vynesení s obyvatelným a logistickým modulem HALO raketou Falcon Heavy je plánováno na rok 2025.
Agentura NASA dodala agentuře ESA pole koutových odražečů, které umožní, aby mohla být sonda Lunar Pathfinder na oběžné dráze Měsíce zaměřena pomocí laseru vypáleného ze Země. Laserová měření s centimetrovou přesnosti budou sloužit jako nezávislá kontrola toho, jak se sondě samotné daří určovat svou pozici s využitím signálů navigačních družic GPS a Galileo ve vzdálenosti cca 400 000 kilometrů. Cílem je prověřit koncept lunární družicové navigace, ale také zajištění přenosové kapacity předtím, než Evropa připraví vyhrazený program Moonlight.
V areálu společnosti Thales Alenia Space ve francouzském Cannes se po více než měsíci otevřely masivní dveře zdejší termálně-vakuové komory. Skončily tím zevrubné testy evropského teleskopu Euclid, jehož úkolem má být průzkum temných složek vesmíru. Kompletně sestavený teleskop byl ve zmíněné komoře vystaven podmínkám, které na něj čekají v kosmickém prostředí. Vůbec poprvé také mohly být jeho palubní subsystémy kompletně otestovány. Dřívější testy prověřovaly funkci systémů samostatně, ale zde se mohlo poprvé ověřit, jak vše funguje dohromady.
Teleskop Jamese Webba, společné dílo americké, evropské a kanadské kosmické agentury, bývá někdy označován jako nástupce Hubbleova teleskopu. To však není tak přesné. V zásadě můžeme říct, že je pokračovatelem více teleskopů. Díky zapojení přístroje MIRI (Mid-InfraRed Instrument) se JWST stal také nástupcem teleskopů jako byl evropský ISO (Infrared Space Observatory), či americký Spitzer. Na středních infračervených vlnových délkách vypadá vesmír velmi odlišně, než na co jsme zvyklí při pohledu našima očima. Toto konkrétní pásmo se táhne mezi vlnovými délkami 3 – 30 mikrometrů a můžeme v něm odhalit kosmické objekty o teplotách 30 – 700 °C. V takovém případě jsou i objekty, které se ve viditelném světle jeví tmavé, krásně jasné.
Evropská společnost ArianeSpace uzavřela s Evropskou kosmickou agenturou zakázku ve výši 50 milionů euro, která by měla zajistit pokračování vývoje ultralehkého demonstrátoru horního stupně PHOEBUS, který se má vyrábět z uhlíkových kompozitů. Tato práce má podle současných předpokladů umožnit vývoj nového horního stupně pro chystanou evropskou raketu Ariane 6, protože díky tomuto vývoji dojde k podstatnému „zrání“ technologií, které se týkají kompozitních materiálů odolných kryogenním teplotám. Hlavním motivem celého snažení je snaha o redukci hmotnosti horního stupně tím, že se pro struktury jako jsou třeba nádrže namísto tradičního kovu použijí uhlíková vlákna.
V roce 1877 objevil americký astronom Asaph Hall dva malé měsíčky obíhající kolem planety Mars, které později dostaly jména Phobos a Deimos, což jsou řecké výrazy pro strach a hrůzu. Ovšem nebyl to strach ani hrůza, ale spíše vzrušení, když evropská sonda Mars Express zažila blízký průlet kolem Phobosu před letošním Halloweenem. Nedávný průlet kolem většího ze dvou marsovských měsíců nabídl skvělou příležitost otestovat jedno z nejnovějších vylepšení této již 19 let staré sondy. Přístroj MARSIS na palubě Mars Expressu byl původně navržen ke studiu vnitřní struktury Marsu. Byl navržen tak, aby se dal použít při typické vzdálenosti sondy od povrchu, tedy více než 250 kilometrů. Ovšem nedávno dostal výraznou softwarovou aktualizaci, která umožnila, aby byl používán na mnohem menší vzdálenosti. Vědci tušili, že by tato změna mohla pomoci posvítit si na tajemný původ měsíce Phobosu. Jako náhledový snímek článku jsme použili fotku Phobosu pořízenou sondou Mars Express v roce 2010.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
