Štítek ‘ESA’

ESA a NASA představují společný projekt MAAP

Není žádným tajemstvím, že získat vědecká data, je jedna věc a umět je zpracovat a prakticky využívat, může být věc druhá. Evropská kosmická agentura ESA proto navázala spolupráci s americkou agenturou NASA a 29. října veřejně spustily celosvětově první globálně harmonizovaný přehled nadzemní biomasy. Jde o soubor informací, které jsou velmi důležité pro lepší pochopení změn klimatu. Platforma MAAP (Multi-Mission Algorithm and Analysis Platform) si klade za cíl poskytovat nepřerušovaný přístup k informacím o nadzemní biomase, které nasbíraly americké i evropské družice zaměřené na tuto problematiku. Podle ESA se jedná o revoluční nástroj s otevřeným vědeckým přístupem, který je nyní již v plném provozu a přístupný online.

Odklad Crew 3

Obavy se potvrdily. Start Falconu 9 s lodí Crew Dragon se kvůli silnému větru v oblasti dráhy letu odkládá nejdříve na 3. listopadu v 6:10 SEČ. 30. října 11:35

20 let od startu družice Proba-1

Dvaadvacátého října uplynulo dvacet let od startu indické rakety PSLV, která na oběžnou dráhu vynesla první družici agentury ESA, která se oficiálně řadí mezi malé objekty. Družice Proba-1 (Project for On Board Autonomy) měla za úkol otestovat chování technologií v kosmickém prostoru. Na oběžné dráze pak tato malá družice prokázala, že i přes kompaktní rozměry rozhodně nemá malé možnosti. Mise, která měla trvat jen dva roky, spolehlivě funguje i po dvaceti letech a do další dekády má zabezpečenou budoucnost. Družice s rozměry 60 × 60 × 80 cm autonomně provádí pokročilé navigační, orientační a řídící procesy, zvládá také správu palubních zdrojů. Její dva snímkovací přístroje CHRIS (kompaktní spektrometr s vysokým rozlišením) a HRC (panchromatická kamera s vysokým rozlišením) již pořídily více než 1000 snímků na více než tisícovce míst. Tyto snímky byly využity sledování různých okruhů spojených s ochranou životního prostředí – od hodnocení vlivu různých strategií využívání namibijských savan na růst vegetace, přes sledování typů vegetace v savanách střední Nambie až po pomoc při mapování sněhové pokrývky ve švýcarských národních parcích.

Orion byl usazen na SLS

Skládání hardwaru pro misi Artemis I bylo dokončeno. V hale VAB probíhá spojování lodi Orion s adaptérem OSA. 22. října 10:25

Blíží se největší český festival kosmických aktivit

O tom, že se Česká republika podílí na velmi zajímavých projektech, nemůže být sporu. Nikdo však neusíná na vavřínech a všichni se snaží dále rozvíjet aktuální český podíl. Jednou z nejviditelnějších popularizačních akcí svého druhu je festival kosmických aktivit Czech Space Week. Letos Ministerstvo dopravy, agentura CzechInvest a další partneři připravili již čtvrtý ročník. Zájemci se mohou těšit na program, který by měl zaujmout každého – od nadšených amatérů až po odborníky, od studentů po učitele. Srdcem dění bude Praha a Brno, ale pokud se do těchto měst nedostanete, nezoufejte, některé akce se budou vysílat čistě online. Maraton přednášek, panelových diskusí a dalších akcí začíná už 5. listopadu. Pokud si tedy chcete připomenout české kosmonautické úspěchy i nahlédnout do novinek vědy a výzkumu, neměli byste váhat – zvlášť, když jsou všechny akce pro veřejnost zdarma.

Jak měl Integral namále

Integral

Evropský teleskop Integral přešel 22. září kolem poledne do tzv. bezpečného režimu. Jeden ze tří aktivních palubních silových setrvačníků se bez varování vypnul a přestal se točit, což způsobilo, že teleskop sám začal rotovat. V důsledku této rotace začalo pozemní středisko přijímat data pouze přerušovaně a navíc se rychle vybíjely palubní akumulátory. Energie zbývala jen na pár hodin a tak se už zdálo, že 19 let fungující mise bude ztracena. Tým zodpovědný za řízení letu teleskopu Integral společně s týmy zodpovědnými za letovou dynamiku a pozemní stanice v řídícím středisku ESOC, ale i týmy ve středisku ESAC a experti z Airbus Defence & Space se okamžitě pustili do práce. Na dlouhé přemýšlení nebyl čas. Přesto se podařilo rychle přijít na důmyslné řešení a mise byla zachráněna.

První ochutnávka výzkumu Merkuru

Evropsko-japonská mise BepiColombo se v noci z 1. na 2. října 2021 prosmýkla 199 kilometrů nad planetou Merkur. Vůbec poprvé tak mohly palubní přístroje studovat podmínky v prostředí, kde budou pracovat během hlavní vědecké fáze. I při krátkém průletu se podařilo získat data o magnetosféře a částicích v okolí Merkuru. Akcelerometry zase zachytily gravitační působení první planety naší soustavy. Data z magnetometru a akcelerometru byla převedena na zvuk a veřejnost tak může slyšet, jak to vypadá, když sluneční vítr bombarduje planetu tak blízko u Slunce. Jsou slyšet také účinky ohýbání sondy v reakci na změnu teploty při přeletu z noční strany planety nad denní. Jsou slyšet dokonce i pohyby přístrojů při jejich otáčení do zaparkované pozice.

Servisní modul pro Artemis II dorazil do USA

Druhý exemplář evropského servisního modulu pro americké lodě Orion dorazil do USA. Právě floridský kosmodrom bude jeho poslední zastávkou, než se toto špičkové zařízení vydá s prvními astronauty v lodi Orion na cestu k Měsíci v rámci mise Artemis II. Letoun Antonov vzlétl z letiště v německých Brémách 13. října ráno. Ve svých útrobách ukrýval servisní modul Orionu uložený ve speciálním transportním kontejneru. Po příletu na Kennedyho středisko budou následovat nezbytné kontroly, po kterých bude servisní modul ESM-2 spojen s kabinou pro posádku. Společně tak vytvoří kompletní loď Orion.

Kosmotýdeník 474 (11.10. – 17.10.)

Je nedělní poledne a vychází čerstvé vydání přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky, které přineslo uplynulých sedm dní. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát let čínské pilotované lodi Shenzhou-13, na který se však podíváme s otázkou, zda budou na čínskou kosmickou stanici létat také mezinárodní posádky. V dalších tématech se zaměříme například na certifikaci modulů firmy Axiom, na start Sojuzu, který vynášel OneWeb, přistání lodě Sojuz MS-18 a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Jak družice pomáhají sledovat výbuchy sopek?

Sentinel-5P

Od 19. září letošního roku, kdy se k životu probudila sopka Cumbre Vieja, si její láva začala razit cestu skrz domy, silnice i pole. Západní část ostrova La Palma, který je součástí Kanárských ostrovů, tak postihla masivní destrukce. Družicová měření však i v této situaci pomáhají příslušným úřadům sledovat aktuální dění a rozhodovat o dalším postupu. Družice přitom pomáhají mnoha různými způsoby – od fotografování toku lávy, přes sledování vyvržených plynů až po vyhodnocování rizik. Soubor evropských družic z programu Copernicus Sentinel poskytuje místním týmům nenahraditelné informace.