iSpace
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
Americké vesmírné síly přidaly k existující smlouvě se společností Impulse Space 28 milionů dolarů na dodávku dalších dvou manévrovatelných kosmických zařízení pro takticky rychle reagující vesmírné mise. Tím se rozšiřuje role tohoto startupu v rámci snahy poskytnout vojenským operátorům rychlejší možnosti reakce na dění na oběžné dráze.
Virgin Galactic uvádí, že komerční lety své nové suborbitální kosmické lodi zahájí až začátkem roku 2027, což představuje zpoždění o několik měsíců.
Společnost BlackSky 11. srpna oznámila víceletý kontrakt, v jehož rámci poskytne mezinárodnímu zákazníkovi nepřetržité monitorování z vesmíru a garantované i na vyžádání prováděné zadávání úkolů satelitům.
Představitelé NASA uvádějí, že jsou přesvědčeni o realizaci plánů vypustit do konce roku 2028 demonstrační misi s jaderným elektrickým pohonem. Uvedli to poté, co navštívili národní laboratoř, která pro tuto misi staví jaderný reaktor.
Firefly Aerospace uvádí, že zaznamenává silný zájem o své nosné rakety a navyšuje jejich výrobu, tyto snahy se však zatím nepromítly do zvýšení frekvence startů.
Litevská společnost Astrolight, která se zabývá laserovou komunikací ve vesmíru, podepsala memorandum o porozumění se společností ATMOS Space Cargo. Cílem je demonstrovat optické komunikační spojení za letu mezi návratovým kosmickým zařízením a družicí na oběžné dráze.
Většinový vlastník společnosti Rocket Factory Augsburg je i přes neúspěch při testování stále přesvědčen, že společnost letos uskuteční svůj první pokus o orbitální start.
Společnost Kepler Communications plánuje v roce 2028 vypustit své družice nové generace pro optický přenos dat na připravované raketě Neutron od společnosti Rocket Lab. Půjde o jednu z několika misí, které má kanadský provozovatel naplánované na rok 2028.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Kosmonautika je v těchto dnech velmi štědrá k fanouškům komentovaných přenosů. Po včerejších úspěšných startech rakety Sojuz 2.1a s nákladní kosmickou lodí a Falconu 9 s dvojicí snímkovacích družic WorldView Legion, budou noc na zítřek lemovat dva živě a česky komentované přenosy. Nejprve nás bude ve 20:19 čekat start rakety Falcon 9, která v rámci sdílené mise Transporter-11 ponese desítky malých družic, mezi kterými bude třeba i evropská meteodružice Arctic Weather Satellite. Zítra ráno v 7:56 našeho času by se měla k zadnímu dokovacímu uzlu modulu Zvezda připojit nákladní loď Progress MS-28. Obě události Vám nabídneme s českým komentářem.
V rámci projektu FLPP (Future Launchers Preparatory Programme) evropské kosmické agentury proběhla ve Varšavě první fáze statických zážehů nového raketového motoru s měnitelným tahem. Motor samotný vyvinulo polské konsorcium, které zkoumá nové konstrukce ventilů a vstřikovačů pohonných látek, které mohou měnit tah raketových motorů poháněných udržitelnějšími a lépe skladovatelnými pohonnými hmotami. Takové motory mají velký potenciál pro použití v budoucích vesmírných misích, ale také v opakovaně použitelných raketách.
Už jen čtyři položky zbývají k tomu, abychom si představili všechny cestující prvního letu nové evropské rakety Ariane 6. Takhle před koncem na nás čeká jedna hvězda, na kterou se autor velmi těšil. A ačkoli jsem původně s touto družicí chtěl seriál ukončit, nakonec jsem si řekl, že nemá smysl čekat. Ariane 6 totiž do kosmického prostoru dostala také jednoho slovenského zástupce! GRBBeta je v mnohém skoro nejprofesionálnější a nejkomplexnější družicí, která byla při tomto letu vynesena. Široká mezinárodní spolupráce od Japonska přes Slovensko až do Kanady, nové technologie, unikátní vědecké přístroje a dnes už profesionální firma, která zajistila výrobu družice. To jsme v tomto seriálu snad ještě neměli. Nicméně to v tomto případě, kdy náklad tvoří z velké většiny různé studentské a experimentální mise zase neznamená, že by i GRBBeta nebyla originální. Posuďte sami!
Evropská astrometrická sonda vytipovala nové kandidáty na měsíčky u 352 planetek Sluneční soustavy. Pokud se objev potvrdí, počet známých planetek s měsíci se téměř zdvojnásobí. 12. srpna 22:15
V minulém dílu našeho letního seriálu jsme si představili nejzajímavější objevy lovce extrasolárních planet, americké sondy Kepler. Dnes se z USA přesuneme do Evropy a z blízkého vesmíru naopak do vzdálenějšího. Představíme si totiž některé důležité objevy sondy Planck, která působila v kosmickém prostoru v letech 2009 – 2013. O sondě Planck jsme na našem webu mluvili již nesčetněkrát, v poslední době třeba v souvislosti s tím, co nám říká o tvaru a velikosti vesmíru či o záhadné chladné skvrně. Objevů stojících za touto významnou observatoří je však podstatně více. Některé si tedy dnes popíšeme.
Oxid dusičitý je látka znečišťující životní prostředí, která má výrazný vliv na kvalitu ovzduší, klima i biosféru. Ačkoliv družice mapují koncentrace tohoto plynu od 90. let, jejich rozlišení bývalo většinou příliš hrubé na přesnou lokalizaci jednotlivých zdrojů, jakými jsou třeba elektrárny. V nedávné studii se výzkumníci rozhodli vůbec poprvé využít snímky z evropských družic Sentinel-2 a pozorovat na nich oblaka obsahující oxid dusičitý. Tento inovativní přístup znamená významný pokrok ve sledování znečištění ovzduší.
Evropská sonda Hera zatím prochází závěrečnou fází předstartovních zkoušek, ale cíl, ke kterému se vydá, víří představivost vědců už nyní. Speciální vydání časopisu Nature Communications obsahuje studie věnované planetce Didymos a jejímu měsíčku Dimorphos, které jsou založeny na zhruba pět a půl minuty trvajícím záznamu, který z dostatečné blízkosti pořídila americká sonda DART než narazila do druhého jmenovaného objektu. Výzkumníci využili také snímky pořízené po nárazu z italského CubeSatu LICIACube.
Další týden plný kosmonautických událostí utekl a tak je ideální čas si shrnout, co zajímavého se stalo, k čemuž vám již tradičně poslouží pravidelný Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na polského člena záložního týmu evropských astronautů, který se chystá na svůj kosmický let v rámci mise Axiom-4. Sławosz Uznański podstupuje rozmanitý výcvik, který si zrekapitulujeme. V dalších tématech se můžete těšit třeba na zatím poslední start rakety Electron a novinky o společnosti Rocket Lab, či čerstvě představenou třetí variantu raketových motorů Raptor od společnosti SpaceX. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Kosmické agentury pokračují ve vývoji nafukovacích tepelných štítů, které by podle nich mohly být nejen klíčové pro budoucí mise k Marsu, ale mohou také otevřít cestu k plně znovupoužitelným raketám, či dopravě velkých nákladů na Zemi. Už od začátku kosmické éry lidstva jsou pevné aerodynamické konstrukce základem pro bezpečný návrat osob i nákladu do atmosféry pomocí padáků a motorického brždění. Tato metoda je však limitována tvarem aerodynamického krytu nosných raket. Rozměry tak nemohou být v současné době větší než čtyři až pět metrů.
Před cca dvěma měsíci vypuštěná evropsko-japonská družice EarthCARE již dříve na Zemi poslala data pocházející ze dvou ze čtyř palubních vědeckých přístrojů. Nedávno se podařilo také poslat první snímky z jejího multispektrálního snímače, který zachycuje různé typy mraků i jejich teploty po celém světě. Tento přístroj má přidat cenný kontext pro data pořízená ostatními přístroji na EarthCARE. Družice je vybavena špičkovými instrumenty – radarem k profilování mraků, atmosférickým lidarem, širokopásmovým radiometrem a multispektrálním snímačem. Díky nim může EarthCARE souběžně provádět široké spektrum různých měření. Získaná data mají pomoci porozumět tomu, jak mraky a aerosoly odrážejí přicházející energii ze Slunce zpět do kosmického prostoru a jak zachytávají odcházející infračervené záření.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.