Štítek ‘ESA’

Gateway (červenec 2021)

V minulém dílu jsme napsali, že v důsledku loňského rozhodnutí o společném vynesení modulů PPE a HALO bude energetický a pohonný modul PPE (Power and Propulsion Element) disponovat třemi solárně elektrickými motory AEPS místo původně plánovaných dvou. Přidání třetího motoru se ukázalo být jedinou možností, jak splnit nové výkonnostní požadavky na solárně elektrický pohonný systém v souvislosti s téměř dvojnásobnou hmotností soulodí oproti samotnému modulu PPE. Dne 12. července oznámil výrobce modulu, Maxar Technologies, že PPE prošel prvním předběžným přezkumem PDR-1. Maxar současně zveřejnil ilustraci se zvoleným řešením. Nově přidaný motor bude umístěn mezi oba původní motory.

Vývoj rakety Vega pokračuje

ESA chce nadále zlepšovat konkurenceschopnost a environmentální udržitelnost nosné rakety Vega i po roce 2025, což má zajistit dohoda s firmou Avio. Vega vynáší z kosmodromu ve Francouzské Guyaně lehké družice, ale zvládne najednou vynést i více objektů. Tento kontrakt posouvá nosič dál a znamená začátek nové fáze příprav na novou raketu Vega-E, která výrazně využije základní systémy připravované verze Vega-C. Úkolem pro raketu Vega-E je ještě více zlepšit konkurenceschopnost a výkon oproti raketě Vega-C, která má poprvé odstartovat v roce 2022. Zlepší se tím flexibilita z hlediska hmotnosti nákladu a sníží se náklady na start.

Přeprogramovatelná družice je natankována

Pokročilá telekomunikační družice, která může být využita k mnoha různým účelům byla naplněna pohonnými látkami a chystá se na start 30. července. Družice Quantum vznikla v rámci programu ESA pro partnerské projekty a jde o prvního zástupce nové generace plně překonfigurovatelných družic, které mohou na oběžné dráze reagovat na změny poptávky na Zemi během své patnáctileté služby. Její komunikační svazky mohou být prakticky v reálném čase přesměrovány, takže mohou poskytovat informace pasažérům na palubách pohybujících se lodí či letadel. Tyto svazky se dají přizpůsobit jediným tlačítkem, takže družice zvládne odbavit více dat, pokud stoupne poptávka.

Česká kosmická mise SLAVIA

O tom, že se v České republice pracuje na skvělých kosmických projektech, nemůže být sporu. České firmy i akademická pracoviště se podílí na celé řadě významných mezinárodních projektů. Nyní však přichází čas posunout se na další úroveň. Česká republika se dočká svého prvního projektu, který spadá do Národního kosmického plánu. Evropská kosmická agentura totiž k realizaci doporučila projekt SLAVIA (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications). Jeho potenciál není malý, protože by mohl položit základy pro budoucí těžbu planetek. Konkrétně půjde o dvě družice s hmotností 20 kilogramů. Každá z nich bude mít na palubě tři přístroje, které budou studovat hlavně úlomky planetek (resp. meziplanetární hmoty obecně), které vstupují do naší atmosféry.

Stupeň Astris rozšíří možnosti Ariane 6

Evropská kosmická agentura se rozhodla, že rozšíří schopnosti chystané rakety Ariane 6 pomocí dodatečného horního stupně Astris. Kontrakt na vývoj za 90 milionů euro byl podepsán s hlavním dodavatelem, firmou Arianespace. Jedná se o součást strategie ESA, která chce rozšířit schopnosti nové rakety, aby byla schopna pokrýt širší spektrum požadavků na dopravu do kosmického prostoru. Astris, který má letět poprvé v polovině roku 2024, bude nepovinný přídavný horní stupeň pro Ariane 6 vybavený rozhraním pro přímé připojení nákladu. Tento horní stupeň by měl umožnit Ariane 6 obsloužit nové spektrum dopravních služeb. Raketa by totiž díky němu mohla zvládnout i mise s komplexními přesuny mezi oběžnými drahami.

Dotek Slunce

Náhledový snímek pořízený na Materials and Electrical Components Laboratory, tedy jedné z testovacích laboratoří v nizozemském technologickém srdci agentury ESA, středisku ESTEC, zachycuje průběh zkoušky hardwaru pro novou generaci evropských meteorologických družic. Ukázalo se, že detektor pro blízkou infračervenou oblast pro přístroj FCI (Flexible Combined Instrument) poletí na družici MTG-I (Meteosat Third Generation – Imaging) je náchylný na nechtěné dopady rušivého bočního zbloudilého světla našeho Slunce. Bylo tedy navrženo řešení k snížení této náchylnosti – velmi tenká  kovová maska by byla nalepena na vrchní část sestavy, přičemž její pečlivě navržené otvory by umožnily světlu pronikat jen v požadovaných místech, čímž by se minimalizovalo riziko vstupu zbloudilého světla.

Srdce lunárního senzoru

Na náhledovém snímku vidíte srdce přístroje EMS (Exospheric Mass Spectrometer), který bude studovat množství vody na Měsíci. Spektrometr byl včera doručen do NASA jakožto součást přístroje PITMS. Nyní se začne chystat na svůj start k Měsíci. EMS je založen na tzv. iontové pasti, což je chytré detekční zařízení, které výzkumníkům umožňuje identifikovat a kvantifikovat atomy a molekuly v plynném vzorku a určit odpovídající spektrum. Vědci z The Open University a RAL Space vyvinuli EMS v rámci kontraktu s agenturou ESA. Lunární molekuly po vstupu do senzoru budou bombardovány elektrony z ohřátých drátů, čímž vzniknou ionty. Ty pak budou udržovány pomocí elektrického pole, které vytvoří precizně tvarované elektrody. Ionty pak budou z této pasti uvolněny, když se zvýší jejich poměr hmotnosti vůči náboji. Zamíří pak do detektoru, který identifikuje a kvantifikuje jejich chemické složení.

Webbův teleskop prošel zhodnocením

Mezinárodní Dalekohled Jamese Webba prošel závěrečným zhodnocením mise, které je nutné pro start na Ariane 5 z kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Tento milník realizovaný společností Arianespace, která zde funguje jako poskytovatel startu, potvrzuje, že raketa Ariane 5, Dalekohled Jamese Webba i letový plán jsou připraveny ke startu. Kromě toho je také konkrétně potvrzeno, že všechny aspekty nosné rakety a nákladu jsou plně kompatibilní. Během startu zažije teleskop celou řadu vnějších sil, vibrací, změn teploty a elektromagnetického záření. Všechna těchnická zhodnocení provedená firmou Arianespace zaměřená na klíčové aspekty mise včetně letové trajektorie a oddělení nákladu, ukázala pozitivní výsledky.

Na cestě k řešení marsovské metanové záhady

Metan - nejjednodušší uhlovodík

Zprávy o detekci (nebo naopak „nedetekci“) metanu v atmosféře Marsu zajímají jak vědce, tak i informovanou veřejnost. Na Zemi je velké množství metanu vytvářeno mikroorganismy, které pomáhají trávit hovězímu dobytku rostlinnou stravu – vzniklý plyn je pak uvolňován do ovzduší. Jenže na Marsu není žádný dobytek, ani ovce či kozy a přesto tu vědci pátrají po metanu. Jeho objev by totiž mohl naznačovat, že na rudé planetě byly (nebo stále jsou) mikroorganismy, které tento plyn vytváří. Je ale potřeba říct, že metan nemusí vždy vznikat pouze s přispěním mikroorganismů či jiných forem života. Vytvářet jej mohou i geologické procesy spojené s interakcí hornin.

50 000 evropských laserových spojení

Cenná data z družic pozorujících naši planetu proudí na Zemi velkou rychlostí díky (jak ESA říká) nejpokročilejší komunikační síti, jaká kdy vznikla. Denní i noční snímky z radarů, multispektrální fotky vegetace ve vysokém rozlišení, údaje o pevnině i vodních plochách, vodních tocích i pobřežních oblastech, nebo informace pro mimořádné události – to vše proudí na Zemi téměř v reálném čase. Čtveřice družic na nízké oběžné dráze již provedla více než 50 000 datových spojení s dvojicí geostacionárních komunikačních družic, které jsou součástí evropského programu EDRS (European Data Relay System).