sociální sítě

Přímé přenosy

Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.

krátké zprávy

York Space Systems

Společnost York Space Systems, výrobce družic se sídlem v Denveru, zahájila 29. ledna veřejné obchodování na newyorské burze cenných papírů pod symbolem YSS, protože investoři nadále sázejí na trvalý růst amerických výdajů na obranu.

FAA

Federální úřad pro letectví (Federal Aviation Administration), který reguluje komerční vesmírné lety, očekává pokračující růst počtu startů, a to navzdory obavám průmyslu, zda úřad dokáže držet krok.

HEO

Australská společnost HEO, která provádí vesmírné snímkování družic, získala vlastní družici NewSat-34 díky dohodě se společností Satellogic.

NOAA

Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) má v úmyslu navýšit nákup komerčních meteorologických dat, uvedl 28. ledna Taylor Jordan, náměstek ministra obchodu pro pozorování a předpovědi životního prostředí.

Exotrail

Exotrail, francouzská společnost specializující se na družicovou mobilitu a zaměřená na servisní družice, společně se společností Astroscale France, francouzskou dceřinou společností japonské servisní společnosti, 28. ledna oznámily partnerství zaměřené na testování schopností deorbitace z nízké oběžné dráze Země.

Space Debris 2026

Začal oficiálně druhý ročník konference Space Debris 2026. Konference, kterou pořádá Saúdská kosmická agentura (SSA), se účastní široká mezinárodní veřejnost za účasti předních odborníků.

GOVSATCOM

Evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius uvedl, že vládní program Evropské unie pro družicovou komunikaci s názvem GOVSATCOM, který sdružuje kapacitu osmi geostacionárních družic na oběžné dráze, zahájil provoz minulý týden.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa

Hardware ke zkouškám nových evropských antén

Na titulním obrázku tohoto článku vidíte pečlivě vyrobený hardware, který sice nepoletí do kosmického prostoru, ale poslouží jako společný testovací cíl pro přední evropská zařízení k testování družicových antén. Oficiální název zní Sub-Millimetre Wave Validation Standard Antenna, zkráceně VAST (pozor, neplést se stejnojmennou americkou soukromou firmou). Použití tohoto hardwaru zajistí, že všechny tyto zkušební komory budou správně a konzistentně měřit nejnáročnější rádiové frekvence, které se budou používat při budoucích vesmírných misích. „VAST je dobře charakterizovaná, mechanicky a tepelně stabilní vícefrekvenční reflektorová anténa pokrývající šest frekvenčních kanálů – 89 GHz, 118 GHz, 183 GHz, 325 GHz, 664 GHz a 1,2 THz,“ vysvětluje inženýr ESA, Paul Moseley a dodává: „Nadcházející generace telekomunikačních družic, ale i družic snímkujících Zemi, či vědeckých misí, bude využívat stále vyšší a vyšší rádiové frekvence zahrnující submilimetrové vlny, aby dosáhly rychlejších datových přenosů a přesnějšího vědeckého výzkumu. Jenže s tím, jak jdeme do vyšších frekvenčních pásem, je neustále složitější a dražší je správně měřit. VAST byl proto vyroben jako užitečný způsob ověřování výkonnosti různých zkušebních zařízení pro antény

Síť MetOp druhé generace budou tvořit tři páry družic.

První zbrusu nová družice MetOp dokončena

Nyní, když jsou všechny její systémy integrovány, je první meteodružice z řady MetOp Second Generation-A, MetOp-SG-A1, kompletně sestavena a připravena ke startu v příštím roce. Mezitím její dvojče, družice MetOp-SG-B1, prochází zevrubnými testy, které mají prověřit, že dokáže odolat kosmickému vakuu a extrémním výkyvům teplot. Jak už jejich název naznačuje, mise MetOp-SG významně vylepšuje schopnosti družic z první generace MetOp. Tato nová generace se liší i v tom, že je plánována jako tři na sebe navazující páry družic typu A a B, přičemž každý typ nese odlišné, ale vzájemně se doplňující soubory vědeckých přístrojů.

První fotky ze sondy Hera zachycují Zemi a Měsíc

Evropská sonda Hera, která se zaměřuje na problematiku planetární obrany, pořídila své první snímky s pomocí tří palubních přístrojů, s jejichž pomocí bude studovat planetku Didymos a její měsíček Dimorphos. Po úspěšném startu, ke kterému došlo 7. října 2024 byly postupně aktivovány jednotlivé přístroje, což je součástí probíhající fáze uvádění palubních systémů do provozu. Desátého a jedenáctého října byla stěna s vědeckými přístroji otočena k naší planetě a tři instrumenty pořídily své první snímky Země a Měsíce ze vzdálenosti více než milionu kilometrů. Konkrétně se jedná o snímky z kamery Asteroid Framing Camera, AFC (na náhledovém snímku je označena písmenem A), tepelného snímače TIRI (na obrázku má písmeno B) a hyperspektrálního snímače HyperScout H (na obrázku mu patří písmeno D).

Milton

Kosmotýdeník 630 (7. 10. – 13. 10.)

Ačkoli jsou všechny smysly fanoušků kosmonautiky nyní zaměřeny na pátý integrovaný let sestavy Super Heavy Starship, kosmonautika v celé své šíři poskytla i celou řadu dalších zajímavých věcí. My se v pravidelném přehledu toho nejzajímavějšího, co uplynulý týden přinesl, v hlavním tématu zaměříme na průběh a dopady hurikánu Milton. Ten zasáhl Floridu a částečně dotčen byl i kosmodrom. V dalších tématech nás čeká třeba přistání zajímavé čínské návratové mise z oběžné dráhy Země, návrat posádky Crew-8 z ISS či vypuštění evropské mise Hera. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Sentinel 1C dorazil na kosmodrom

Evropská družice Serntinel-1C, tedy třetí zástupce družicové řady Sentinel-1 z programu Copernicus, dorazila na kosmodrom ve Francouzské Guyaně, odkud má ještě před koncem letošního roku odstartovat na raketě Vega-C. Úkolem této družice bude pokračovat v důležité práci, kterou rozjeli její předchůdci. Sentinel-1C bude dodávat radarové snímky zemského povrchu, které najdou uplatnění v širokém spektru služeb programu Copernicus a vědeckých aplikacích. Základ Sentinelu-1C vznikl ve francouzském Cannes a poté zamířil do italského Turína. Tady se na něj dále pracovalo a nakonec mohl být na zdejším letišti naložen do transportního letounu Antonov, který s ním bezpečně přistál ve Francouzské Guyaně. Tady projde sérií předstartovních příprav, které zajistí, že je připraven na start.

Data z průletů BepiColombo kolem Merkuru už přináší vědecké informace

V červnu 2023 provedla evropsko-japonská mise BepiColombo gravitační manévr u svého budoucího cíle – planety Merkur. Během průletu byly obě spojené sondy vystaveny řadě jevů, které často souvisely s magnetickým polem planety. Přístroje na BepiColombo tyto jevy měřily a poskytly tak vědcům náznak toho, co by se mohli časem dozvědět o magnetickém poli Merkuru a jeho jedinečných útvarech, které by mise měla prostudovat do hloubky, až v listopadu 2026 dorazí na oběžnou dráhu kolem planety.

Evropská sonda Hera úspěšně odstartovala

Navzdory mimořádně špatné předpovědi počasí, která včera slibovala jen 15% pravděpodobnost dobrých podmínek se dnes v 16:52 našeho času podařil start rakety Falcon 9, která z floridské rampy SLC-40 vynesla evropskou sondu Hera. Z vědeckého hlediska nejvýznamnější evropská mise vypuštěná v letošním roce se úspěšně odpojila od horního stupně zhruba hodinu a čtvrt po startu. Dalším důležitým krokem bylo, aby sonda zavolala domů a oznámila netrpělivě čekajícímu řídícímu středisku, že je v pořádku. Tato zpráva dorazila na anténu americké sítě Deep Space Network v kalifornském Goldstone jen pár minut po separaci. Sonda tak zvládla start a nyní na ni bude čekat fáze postupné aktivace palubních systémů a ověřování, zda jsou v pořádku.

Lodní doprava: Ekologická katastrofa nebo ne?

Lodní doprava je klíčovou složkou pohybu zboží po planetě. Málokdo si dnes uvědomuje, že až téměř 80 až 90% současného světového obchodu se uskutečňuje prostřednictvím tohoto způsobu. Historicky jde přitom o nejstarší druh přepravy a plavba jako taková měla velký dopad na rozvoj všech civilizací. Dá se říci, že vždy měly velkou výhodu národy s přístupem k moři a tato výhoda samozřejmě přetrvává i do dnešních dnů. Je bez diskuze, že i v současné době jde o nejekologičtější druh přepravy na planetě. Plavidla mají totiž obrovskou výhodu a tou je kapacita. Jedna loď pobere obrovské množství čehokoli. A to takovou masu a objem, že tu máme lodě a pak dlouho nic. Často ale slýchávám, že lodě jsou spíše přežitek, zastaralý a naopak neekologický způsob přepravy. Faktem je, že se bez plavidel všeho druhu neobejdeme a jejich význam stoupá ruku v ruce s tím, jak se zvyšuje objem obchodovaného zboží. Zároveň však tato plavidla samozřejmě denně produkují velké množství emisí, které rozhodně nejsou zdravé. Velké stroje mají velkou spotřebu a jejich stopu umíme nově sledovat z vesmíru.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.