DMSP-5D2 F14
Americké vesmírné síly oznámily 19. prosince, že zaznamenaly rozpad nefunkční vojenské meteorologické družice DMSP-5D2 F14. Událost vytvořila více než 50 kusů trosek.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly oznámily 19. prosince, že zaznamenaly rozpad nefunkční vojenské meteorologické družice DMSP-5D2 F14. Událost vytvořila více než 50 kusů trosek.
Společnost Rocket Lab vynesla radarovou zobrazovací družici pro Synspective. Družici vynesla raketa Electron po předchozích odkladech kvůli nepříznivému počasí.
Sonda Parker Solar Probe proletí 6,1 milionu kilometrů od Slunce dne 24. prosince, což je nejtěsnější přiblížení ke Slunci.
Lichtenštejnsko podepsalo Artemis Accords. Dohody podepsal Rainer Schnepfleitner, ředitel lichtenštejnského úřadu pro komunikace zodpovědného za vesmírné otázky.
Úřad FAA oznámil 17. prosince, že vydal modifikaci licence pro let IFT-7 sestavy Super Heavy/Starship společnosti SpaceX. SpaceX neoznámila datum letu, ale obecně se očekává, že to nebude dříve než v první polovině ledna.
V prohlášení z 20. prosince NASA oznámila, že start vesmírné sondy Interstellar Mapping and Acceleration Probe (IMAP) na raketě Falconu 9, původně naplánovaný na jaro 2025, byl odložen nejdříve na září. Agentura uvedla, že zpoždění poskytuje další čas na přípravu letových systémů.
Společnost Vast Space oznámila 19. prosince, že dokončila dohodu se SpaceX o letu dvou kosmických lodí Crew Dragon k ISS. Jedná se o soukromé mise astronautů, neboli PAM, s krátkodobým pobytem na stanici.
Společnost Maxar Intelligence získala kontrakty v hodnotě 35 milionů dolarů na poskytování družicových snímků a analytických služeb dvěma nezveřejněným asijsko-pacifickým vládám.
Kalifornský výrobce družic,K2 Space, získal od U.S. Space Force kontrakt v hodnotě 30 milionů dolarů na vypuštění své první družice Mega Class.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
„Čas letí jako bláznivý, já nechytím ho, ani Vy,“ zpívá v jedné ze svých skladeb mnohonásobný zlatý slavík Karel Gott. Nebudeme se tedy pokoušet o chytání uplynulých dní, místo toho si připomeneme, co všechno se v uplynulém týdnu událo na poli kosmonautiky. Tématem číslo jedna je samozřejmě znovunavázání komunikace s evropským modulem Philae. Řeč ale bude také o přípravách na start další zásobovací lodi Dragon a chybět nebudou ani zprávy od Saturnu, konkrétně od jeho měsíce Dione.
Evropská družice Sentinel-1A si před několika týdny odkroutila svůj první rok na oběžné dráze, ale to neznamená, že by celý evropský program sledování Země nepokračoval. Právě naopak – na kosmodromu v Kourou se v těchto dnech dokončují přípravy na vypuštění satelitu Sentinel-2A, který odstartuje na raketě Vega. V dnešním článku se seznámíme jednak s účelem samotné družice, ale najdete tu také kompletní časovou osu plánovaného průběhu startu.
Od minulého Kosmotýdeníku uplynulo přesně sedm dní a to neznamená nic jiného, než že je čas na další várku informací o věcech, které nám uplynulý týden přinesl v kosmonautice. Tentokrát se podíváme na aktuální projednávání do francouzského parlamentu, kde se jedná o tom, že by Francie prodala svůj podíl v Arianspace a tím ji zefektivnila a udělala konkurenceschopnější. V souhrnu se pak zaměříme na úspěšné přistání Sojuzu TMA-15M, navštívíme kometu 67P a podíváme se, jak se daří hledat Philae. Podíváme se i na další test experimentálního zařízení LDSD. Přejeme příjemnou neděli a dobré čtení.
Plán Evropské kosmické agentury pro vědecké sondy po roce 2015 nese označení Cosmic Vision. V jeho rámci jsou pro lepší přehlednost mise rozděleny do tří základních kategorií – malé, střední a velké. Před pár dny ESA oznámila, které tři projekty se dostaly do finálového výběru pro další misi středního rozsahu. V roce 2025 bychom se tak měli dočkat buďto infračerveného teleskopu, sondy zkoumající plasma, nebo rentgenové observatoře. Který z finalistů uspěje, bychom se mohli dozvědět za několik měsíců.
Výrok, který jsme použili pro název článku padl v roce 2003 po zadržení Saddáma Husseina Paul Bremer, velitel amerických jednotek. V mnoha pozdějších komentářích byla věta „Ladies and Gentlemen: We got him!“ hodnocena jako jedno z nejúdernějších sdělení posledních let. Nyní si můžeme dovolit tento výrok parafrázovat. Evropská kosmická agentura totiž velmi pravděpodobně dokázala lokalizovat přistávací modul Philae, který dosedl na povrch jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Bohužel zatím chybí jednoznačné potvrzení. Nicméně série přiložených obrázků ukazuje, že pomyslná smyčka se stahuje a míst, kde se Philae může nacházet, pomalu ubývá. Mělo by tedy být jen otázkou času, kdy se otazník v nadpisu změní na definitivní vykřičník.
Pokud všechno dopadne dobře, dočkáme se v roce 2021 vypuštění společné evropsko – čínské družice pojmenované SMILE (Solar Wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer), tedy přeloženo do češtiny úsměv. Tento satelit má být určený pro studium vzájemných reakcí mezi slunečním větrem a ochrannou magnetosférou, která jako neviditelný štít brání naši planetu před nabitými částicemi z kosmu.
Evropské sonda Rosetta již téměř rok krouží okolo komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Za tu dobu stačila poslat nejen ohromné množství fotek, ale také spoustu vědeckých měření. U každé mise, která prošlapává novou cestu se očekávají dva druhy objevů – očekávané, tedy ty, se kterými se počítá předem a vědci spíše čekají na potvrzení svých teorií a pak na objevy nečekané, se kterými nikdo dopředu nepočítal. Říká se tomu syndrom kolumbovských cest a před pár dny přišli vědci s jedním objevem z kategorie nečekaných.
Start první části evropsko-ruské mise ExoMars se blíží. Sonda TGO by k Marsu měla vyrazit už v roce 2016 a v roce 2018 by jí mělo následovat očekávané vozítko, vybavené vrtákem pro až dvou metrový průzkum podpovrchových hornin Marsu. My se v dnešním článku zaměříme především na druhou část mise, tedy ExoMars 2018, která má za úkol doručit na povrch Marsu vozítko. Přistávací platforma pro vozítko je v současnosti v režii ruského Roskomosu a ten letos vyhlásil soutěž na osazení této platformy vědeckými přístroji. Zapojit se můžou i české firmy a výzkumné ústavy.
Dohromady mají jen 49 sekund, ale jejich sledování zanechá na člověku velký dojem. Krása naší křehké planety zachycená z nadhledu výšky několika set kilometrů je nikdy nevysychající zásobárnou údivu. Časosběrná videa ukazují, jak křehkým systémem naše planeta je a jak malicherné spory se odehrávají tam dole. ISS v tomto případě bez přehánění dodává potřebný nadhled. Pojďte tedy s námi na krátké, ale o to působivější putování. Nejprve se podíváme na polární záře a následně se proletíme od Kanárských ostrovů k Itálii. Obě videa mají společného autora – pořídila je italská astronautka Samantha Cristoforetti.
Evropský teleskop CHEOPS (CHaracterising ExOPlanets Satellite) by se měl do vesmíru vydat v roce 2017 a jeho úkolem je studovat planety, které krouží okolo cizích hvězd. Co je ale na misi zajímavé už teď je to, že teleskop s sebou ponese i 3 000 kreseb evropských dětí. Je-li Vám mezi 8 a 14 lety, a chcete se do akce zapojit, neváhejte. Pokud do uzávěrky (31. října 2015) dorazí méně než 3 000 obrázků, poletí do kosmu všechny. V opačném případě ESA z obdržených obrázků náhodně vylosuje 3 000 kousků, které poletí na teleskopu. O tom, zda byl Váš výkres vybrán se dozvíte v průběhu roku 2016.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
