sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Nová singapurská kosmická agentura podepsala dohodu o spolupráci se svým japonským protějškem v rámci svého úsilí o vybudování kosmického průmyslu v zemi.
Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.
Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.
Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.
Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.
Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
17. listopadu roku 2002 startovala z Bajkonuru evropská sonda Integral (INTErnational Gamma-Ray Astrophysics Laboratory), která sledovala vesmír v pásmu energeticky výrazného záření. Šlo o první vesmírný teleskop schopný simultánního sledování v oblasti gamma záření, rentgenového záření i viditelného světla. Dráha družice je geosynchronní a silně protáhlá. V průběhu let se však parametry dráhy měnily – vždy však zůstávaly v řádu desítek tisíc kilometrů nad Zemí.
Na kosmodromu v Kourou se na prosincový start připravují čtyři evropské navigační družice Galileo, ale také nosná raketa Ariane 5, která je vynese na oběžnou dráhu. V úterý 21. listopadu byly družice Galileo 19 – 22 označeny jako připravené k letu, což značí, že již brzy dojde k jejich spojení s nosnou raketou. Družice se do Francouzské Guyany dostaly na palubě letadel vždy po dvojicích během minulého měsíce. Zde byly v čistém prostředí vybaleny z transportních kontejnerů a začalo jejich předstartovní testování, které mělo ověřit, zda se během letu přes oceán nic nepoškodilo.
Podle Michala Václavíka z České kosmické kanceláře čelí mnoho subsystémů zpožděním a termín startu v únoru 2019 se nestihne. 21. listopadu 14:12
Třením vzniká teplo, což dnes nikoho nepřekvapí. Stačí si v chladném dni třít ruce a hned se aspoň trochu ohřejete. O tom, jak by dopadl běžný automobilový motor, kdyby nebylo tření redukováno olejem se raději ani nevyplatí uvažovat. Ale tření může generovat teplo i v mnohem větším měřítku, které se počítá na stovky kilometrů. Podle aktuální modelové studie evropských a amerických vědců, kteří pracovali na misi Cassini by tření mohlo vytvářet dostatek tepla pro pohon hydrotermální aktivity na saturnově měsíci Enceladu.
Družice Sentinel 5P krouží od 13. října kolem země po polární dráze, ale my se dnes vrátíme o několik týdnů zpět. Evropská kosmická agentura totiž představila velmi povedené tři a půl minuty dlouhé video, které ukazuje, jak probíhala příprava této vědecké družice na ruském kosmodromu Pleseck. Těšit se můžete na mnoho atraktivních (často časosběrných) záběrů, díky kterým uvidíte usazování družice na horní stupeň, instalaci aerodynamického krytu, polepů s logem mise, ale i vývoz na startovní rampu a integraci s nosičem. Vše je korunováno odsunem servisní věže a startem.
Od konce mimořádně úspěšné evropské mise Rosetta už uplynul více než rok, ale data, která tento průzkumník nasbíral během několik let dlouhého obíhání kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, budou vědci analyzovat ještě mnoho let. Nejnovější publikovaná zpráva se věnuje situaci z loňského roku, kdy evropská sonda sledovala doslova prachovou fontánu. Vědci si už delší dobu kladou otázku, co vyvolalo a pohánělo tento jev? Aktuálně se odborníci přiklání k tomu, že mechanismus byl poháněn v nitra jádra – možná došlo k uvolnění dávných dutin s plynem nebo podpovrchovým ledem. Bylo 3. července roku 2016 a do konce mise Rosetty zbývalo ještě několik měsíců a kometa se již vzdalovala od Slunce, od kterého byla půl miliardy kilometrů daleko.
Evropská družice Aeolus právě prochází závěrečnou testovací fází, která ověří chování důležitých systémů, které budou potřeba pro ostrý provoz ve vesmíru. Na jaře byla družice ve francouzském Toulouse v hale firmy Airbus Defence and Space, kde se ověřovala její odolnost vůči vibracím a hluku při startu a v květnu vyrazila do belgického Liége. Družice tady bude celý další měsíc umístěna v komoře, ze které již byl odčerpán veškerý vzduch. Během příštích 33 dní se bude testovat třeba schopnost generování ultrafialových laserových pulsů nebo schopnost zamíření.
Podle Michala Václavíka z České kosmické kanceláře by ke startu Dalekohledu Jamese Webba mělo dojít 31. března roku 2019. 31. října 15:59
Není to tak dávno, co jsme vydali článek o evropské sondě Euclid, která má za úkol pomoci pochopit temnou energii a temnou hmotu, které tvoří většinu vesmíru, ale nemůžeme je běžnými metodami pozorovat. V článku jsme psali, že ke startu by mohlo dojít ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020. Nyní je však tento termín v ohrožení. Testování amerických detektorů totiž odhalilo technické závady, jejichž odstranění posune termín dokončení vědeckého vybavení. Podle vyjádření astrofyzikálního oddělení NASA by tak mohl být ohrožen i termín startu celé mise.
Desátého října dorazila na testovací středisko Německé kosmické agentury DLR v Leopoldhausenu speciální zásilka. Jednalo se o demonstrátor letového modelu nového evropského kryogenního motoru Vulcain 2.1, jehož snímek najdete pod tímto odstavcem. Motor je vysoký 3,7 metru a v nejširší části dosahuje průměru 2,5 metru. Není to tedy žádný drobeček, však také váží skoro dvě tuny. Pro náhledový snímek jsme využili fotku z výroby jeho trysky, která obsahuje 50 kg dílů vyrobených na 3D tiskárně. V ostrém provozu by měl tento motor ve vakuu generovat tah 135 tun. Tento nový motor má létat na nové evropské raketě Ariane 6.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
