sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Nová singapurská kosmická agentura podepsala dohodu o spolupráci se svým japonským protějškem v rámci svého úsilí o vybudování kosmického průmyslu v zemi.
Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.
Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.
Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.
Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.
Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropský program Copernicus, který je známý především díky svým družicím Sentinel se rozběhl již před několika lety, ale stále ještě má čím překvapit. Na oběžné dráze už jsou družice s radarovou anténou (Sentinel 1A a 1B), družice snímkující povrch Země (Sentinel 2A a 2B), nebo družice zaměřená na sledování oceánů (Sentinel 3A), ale zatím v téhle unikátní skládačce chybí družice zaměřená primárně na výzkum atmosféry a hlavně jejího znečištění. To se ale již brzy změní, protože Evropská kosmická agentura připravuje start družice Sentinel-5P.
Jak informoval Michal Václavík z České kosmické kanceláře, proces aerobrakingu sondy TGO u Marsu probíhá podle plánu. Oběžná doba klesá podle plánu. 5. září 23:11
NASA začala v posledních týdnech prověřovat možnost, že by mohla již v roce 2026 vypustit robotickou sondu, která by na povrchu Marsu vyzvedla vzorky tamních hornin a dopravila je na Zemi. Projekt se nyní posouvá vpřed, protože americká agentura odkládá své dřívější plány na novou družici, která měla obíhat kolem Marsu a zajišťovat i datový přenos. Mise označovaná jako MSR (Mars Sample Return) bude patřit mezi největší technologické výzvy v dějinách a její cena se odhaduje na několik miliard dolarů. Astronomické výdaje však neponese pouze NASA, ale i zájemci z řad mezinárodních, případně komerčních partnerů. Není tajemstvím, že o účast na této misi má enormní zájem třeba Evropská kosmická agentura.
Jak na našem fóru uvedl Michal Václavík z České kosmické kanceláře, předběžný rozpočet ESA na rok 2018 je 6 255 478 000 euro. Rozpočet na letošní rok byl 5 866 203 809,90 euro. 1. září 18:17
V polovině srpna proběhla unikátní zkouška, do které byly zapojeny obří radiové antény hned tří velkých kosmických agentur. Jejich úkolem bylo zachytit velmi slabé signály evropské sondy TGO, která momentálně obíhá kolem Marsu. Úspěšná zkouška byla krásnou ukázkou významu mezinárodní spolupráce při výzkumu rudé planety. 13. srpna se vůbec poprvé v historii spojily možnosti amerických, evropských a ruských pozemních stanic a každá z nich se snažila zachytit ultra slabé signály od Marsu.
Česká republika je členem Evropské kosmické agentury a proto se může podílet na jejích projektech. Kromě toho se ale snaží hledat i další možnosti spolupráce a ve výsledku tak je o našich pracovištích slyšet v souvislosti s lety do vesmíru stále častěji. Dosavadní úspěchy, kterých čeští inženýři a vědci dosáhli, jsme v našem seriálu rozebírali před dvěma roky. Dnešní díl TOP5 se proto zaměří na české přístroje, které teprve na svou cestu do vesmíru čekají. Věřím, že po přečtení tohoto článku poznáte, že česká stopa ve vesmíru opravdu sílí a že se v dalších letech máme skutečně na co těšit.
V souvislosti s pozorováním Země se velmi často hovoří o tom, jak jsou data z těchto družic užitečná, jak mohou najít uplatnění v mnoha oborech lidské činnosti, ale stejně si to člověk moc nedokáže představit. Ale když začnou ze světa přicházet zprávy o tom, jak tato data skutečně pomáhají, je to povedený důkaz, který ukazuje význam těchto nebeských pomocníků. Dnes se podíváme na to, jak užitečný umí být evropský program Sentinel – konkrétně Sentinel-1. A nemyslete si, že evropské družice pomáhají jen v Evropě – dnešní příběh nás zavede do Indie.
Snad nikomu, kdo se aspoň občas podívá na dění na internetu, nemohlo ujít, že včera zažili obyvatelé Spojených států zatmění Slunce. My u tohoto tématu zůstaneme, ale jen částečně. Podíváme se na projekt evropské sondy Proba-3, jejíž dvoudílná konstrukce jí umožní zastínit Slunce až na několik hodin! Pokud se tento princip osvědčí, mohl by otevřít dveře do nové etapy astronomických pozorování, ale i kosmonautiky jako takové. Technologický demonstrátor by měl do vesmíru vyrazit už v roce 2020. Z těchto umělých zatmění sice nebudou mít pozemští pozorovatelé nic, zato pro vědce půjde o mimořádně cennou sklizeň.
Exemplář evropského servisního modulu pro novou americkou loď Orion určený pro zkoušky pohonného systému se označuje zkratkou PQM (Propulsion Qualification Module) a jedná se o jeden z klíčových dílů pro běžné lety Orionu. V těchto dnech zahájili odborníci z Airbusu, ESA a NASA sérii zkoušek, která probíhá v Novém Mexiku na základně White Sands. Samotný PQM a jeho čtyři nádrže s palivem se sice nikdy do vesmíru nedostanou, ale vydláždí cestu pro novou éru americké pilotované kosmonautiky. Veškerý hardware se díky němu otestuje na Zemi, aby kosmické mise už byly pokud možno bez problémů.
Když dokáží kosmické agentury spolupracovat, mohou dokázat velké věci. Tohle tvrzení se opět potvrdilo při unikátním měření, do kterého se zapojilo rovnou deset sond, které provozují Spojené státy a Evropa. Ještě zajímavější je, že získaná měření pokrývají prakticky celou sluneční soustavu – první „na ráně“ byla evropská sonda Venus Express u Venuše a posledním průzkumníkem byl americký Voyager 2 ve vnějších oblastech našeho solárního systému. Všech deset sond pocítilo vliv sluneční erupce, která se prohnala sluneční soustavou.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
